Zatímco jiní kritizují ministerstvo financí a daňovou správu za to, že málo bojuje s daňovými úniky, podle Lenky Zlámalové se bojuje až příliš, a přitom to dopadá na poctivé daňové poplatníky (LN 11. 8.). Domnívám se, že její odsouzení současně navrhovaného opatření proti daňovým únikům v oblasti DPH pramení z nepochopení dané problematiky.
Aktuálně projednávána novela o dani z přidané hodnoty znamená pokračování dlouholetého boje proti daňovým podvodům. Přináší soubor několika opatření, z nichž jedno spočívá ve zveřejnění tzv. nespolehlivého plátce daňovou správou. Obchodní partner těchto nespolehlivých plátců (příjemce plnění) bude ručit za daň nezaplacenou poskytovatelem plnění, tedy nespolehlivým plátcem. Odhaduje se, že těchto nespolehlivých plátců bude kolem 28 tisíc.
Zde nemáme na mysli dlužníky s nedoplatky. Nelze si je plést s daňovými podvodníky. Většinou se jedná o prázdné schránky bez jakéhokoliv majetku, jednateli jsou často „bílí koně“ či cizí státní příslušníci. Při pokusu o ověření údajů z přiznání či vymožení peněz subjekt s daňovou správou nekomunikuje. Tyto firmy vesele vydávají faktury s DPH, protože i nadále jsou registrovány jako plátci DPH - splnily limit pro povinnou registraci. Než je možno registraci k DPH zrušit, může firma chrlit jeden daňový doklad za druhým a odběratelé mohou nárokovat odpočet DPH, ti poctiví i platit své pohledávky vůči dodavateli, ale stát v této chvíli nic nezíská. Daňové nedoplatky nám rostou a v médiích zaznívá, že daňová správa neumí vybírat daně či nic nedělá. Z výše uvedených důvodů navrhujeme konkrétní opatření, které by mělo situaci zlepšit.
Lenka Zlámalová se domnívá, že navrhované opatření odporuje ústavním principům. Připomeňme, že jej používá mnoho jiných členských států EU a prošlo i rozhodováním Evropského soudního dvora. Z praxe členských států i judikatury tohoto soudu nic nenasvědčuje tomu, že by se jednalo o porušení ústavy. Ostatně institut ručení u DPH u nás funguje již od minulého roku, nyní navrhujeme jeho rozšíření a upřesnění.
Dále je třeba připomenout, že všechny existující instrumenty boje proti daňovým únikům, které považuje Lenka Zlámalová za dostatečné (konkurzy, likvidace, obstavování účtů apod.), představují nástroje ex post. Tedy působí v okamžiku, kdy podvod byl již uskutečněn, podvodník zinkasoval peníze z DPH a daňová správa si většinou může pouze zaevidovat nevymahatelný nedoplatek. Proto tedy potřebujeme také nástroje, které by působily ex ante, podvodům předcházely a odrazovaly od nich.
V zájmu poctivých poplatníků je vést důsledný boj proti daňovým podvodům. Ty totiž přinášejí nepoctivým firmám a podnikatelům nespravedlivou konkurenční výhodu a poškozují právě ty slušné. Poctivý plátce, který obchoduje se svými ověřenými dodavateli a komunikuje se správci daně, nemá důvod se tohoto opatření bát. Kromě toho má možnost v případě, že semu zdá jeho obchodní partner podezřelý, uhradit DPH z faktury přímo finančnímu úřadu a tím se z ručení vyvinit.
Lidové noviny, 15. 8. 2012, Rubrika: Horizont, str. 10
