Kalousek: Historie bude tuto vládu hodnotit jako úspěšnou

Václav MORAVEC, moderátor

Tyto výroky zazněly v pátek. Premiér Petr Nečas si podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Otázek dělá prostor pro širší personální výměny v kabinetu. Hraje se o obsazení ministra obrany, které by mohla ODS nabídnout právě Karolíně Peake. Podle informací Otázek Karolína Peake nepřímo tuto nabídku dostala. Nechtěla ji však v rozhovoru pro Otázky komentovat. Strana LIDEM by ovšem přišla o Ministerstvo dopravy, o které má právě eminentní zájem ODS, jak sama Peake naznačuje a jak to řekla v pátek v souvislosti s kasičkou. Na Ministerstvu dopravy by mohl být Petr Bendl z ODS. V čele tohoto ministerstva už stál. V úvahu však padá i jméno někdejšího Bendlova náměstka na Ministerstvu zemědělství Romana Bočka. Ten je teď v představenstvu Českých drah. Uvolněné zemědělství by mohlo připadnout TOP 09. Mluví se o Pavolu Lukšovi. A TOP 09 by zároveň mohla pustit ministerstvo kultury. Jejich Alena Hanáková je koneckonců jedním z nejdiskutovanějších jmen, pokud jde o vládní výměny. Pane ministře, přistoupíte na takovou velkou personální rošádu, když budete měnit programové prohlášení?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/

Já ve vší úctě k vám i k vaší televizi, pane redaktore, to, co teď bylo prezentováno, bych označil jako sebrané drby z malostranských kaváren.

Václav MORAVEC

Promiňte, to nejsou drby, když je Ministerstvo obrany podle našich informací nabízeno Karolíně Peake.

Miroslav KALOUSEK

To prosím pěkně nemá žádnou relevanci. Já k tomu mohu říct pouze následující.

Václav MORAVEC

Takže resorty se měnit nebudou a tím potvrdíte, že to jsou drby.

Miroslav KALOUSEK

To by tady musel sedět pan premiér.

Václav MORAVEC

No tak jak můžete říkat, že to jsou drby?

Miroslav KALOUSEK

Protože o těchto informacích, možná, že nějaké informace mám a o těchto informacích vím, že to jsou drby. A informace, které mám, nemohu ani potvrdit ani vyvrátit, protože nejsem předseda strany, ani předseda vlády. Já totiž pokládám ten dialog mezi panem premiérem a paní předsedkyní Peake na televizní obrazovce za nešťastný. Není pochyb o tom, že je výsostné právo premiéra, koho si navrhne do vlády. Nikdo ho nemůže donutit, aby navrhl někoho, koho si tam nepřeje. Zrovna tak jako je nepochybné právo předsedy koaliční strany ten návrh učinit. Ale nemyslím si, že by ta diskuse měla probíhat veřejně, tak transparentní by zase ta vládní politika být nemusela.

Václav MORAVEC

Nepodlamuje to ale důvěru veřejnosti v politiku, když se právě podíváte na to, že se o Ministerstvu dopravy mluví jako o kasičce, že vidíme, že se hraje o velké peníze.

Miroslav KALOUSEK

To je přesně ten problém. Víte, ta vláda má za sebou strašně moc práce. Já si myslím, že historie jí jednou...

Václav MORAVEC

Já jsem myslel, že chcete říct před sebou, že má hodně moc práce. Za sebou toho asi moc nemá.

Miroslav KALOUSEK

Má za sebou i před sebou strašně moc práce a já jsem přesvědčen, že historie po několika letech ji bude hodnotit jako relativně velmi úspěšnou vládu, protože skutečně některé konkrétní věci udělala. Vlády, které byly aktuálně populární, tak v zásadě neudělaly nic. Ne, že bych jim to vyčítal, třeba neměly tu možnost. Ale ona okamžitá popularita a hodnocení, co ta vláda skutečně udělala, to jsou dvě věci. Ale ten umělecký dojem, který naprosto zbytečně někdy vytváří, viz dialog pana předsedy vlády s paní předsedkyní, před televizními obrazovkami, když nějaká země navrhuje velvyslance do jiné země, tak proč ho nezveřejňuje, protože si nejprve v té zemi ověří, jestli jim ho tam přijmou. Protože kdyby jim ho navrhli veřejně a ta země by řekla ne, my toho pána tady nechceme, tak by to byl velký problém a velká ostuda. Tak tohle se děje diskrétně. Tak úplně stejně diskrétně musí probíhat diskuse mezi předsedou koaliční strany a předsedou vlády, aby potom společně mohli oznámit, že na to místo půjde s důvěrou své strany i s důvěrou předsedy vlády tato osoba. To se v tomto případě nestalo. Já to pokládám za nešťastné. Nechci, nevím, jak k tomu došlo, takže nechci kolegy kritizovat, ale že ten výsledek je nešťastný, to v každém případě.

Václav MORAVEC

Ještě stručná otázka, můžete tedy vyloučit, že by se vyměňovaly resorty v rámci těch nadcházejících koaličních jednání?

Miroslav KALOUSEK

Já nemohu vyloučit vůbec nic. Nemohu to ani potvrdit, neboť prosím pěkně nejsem ani předseda koaliční strany, ani předseda vlády. A já jsem dvacetiletý politický profesionál a trvám na tom, že tyto diskuse mají probíhat výlučně mezi předsedou koaliční strany a předsedou vlády. Ostatní mají s odpuštěním držet ústa a všechno ostatní jsou spekulace. Potom nemusí Česká televize vysílat sebrané drby malostranských kaváren.   

Václav MORAVEC

Trvale udržitelný pokles? Je to snad promyšlená vládní strategie ve vztahu k tuzemskému hospodářství? Česko se společně s Maďarskem předhánějí o nejhorší výsledky vývoje hrubého domácího produktu ve středoevropském regionu. Ekonomickou recesi si tuzemská ekonomika užívá už víc než rok. Příčinou prohlubujícího se poklesu hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí je podle statistiků především postupně slábnoucí domácí poptávka, zejména snižující se investice do staveb, strojního vybavení a dopravních prostředků. Současná recese je sice mírnější než před třemi lety, je ale delší. Připomeňme, že recese nastává, pokud hrubý domácí produkt země v mezičtvrtletním srovnání klesne dvě čtvrtletí po sobě. Česká ekonomika je v poklesu už rok. Příčin je několik.

David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance, 15.11.2012

Domácnosti šetří, firmy neinvestují a vláda je svázána snahou alespoň udržet rozpočtový schodek.

Václav MORAVEC

Pokles spotřeby domácností jako jedna z příčin vlekoucí se tuzemské recese se projevuje v mnoha oblastech. Třeba mlýn Herber. Vyrábí mouku desítky let. Teď už ale menší zájem zákazníků pocítili i tady.

Aleš RESSLER, majitel, mlýn HERBER, 15.11.2012

Zákazníci opravdu kupují méně pečiva. Je to zřejmě také způsobeno tím, že více se šetří s pečivem a i ty hospodyně se rozvažujou, jaké množství pečiva koupí, aby ho potom nemusely vyhodit.

Václav MORAVEC

Tuzemská ekonomika si nevede dobře ani ve srovnání se svými sousedy. Německem a Soovenskem. Obě země, na rozdíl od České republiky, v posledním čtvrtletí ekonomicky rostly. I když v Německu se růst také zpomalil.

David MAREK, hlavní ekonom, Patria Finance, 15.11.2012

Pokles české ekonomiky je pro srovnání zhruba stejný jako pokles španělské ekonomiky, která bojuje s vlastní hypoteční bankovní krizí.

Václav MORAVEC

Letos analytici v průměru očekávají pokles domácí ekonomiky o zhruba jedno procento. Podle Svazu průmyslu a dopravy je předpověď pro příští rok nejistá a kdo ví, zda recese nebude pokračovat. Koncem týdne zveřejněná čísla vývoje tuzemské ekonomiky za další čtvrtletí zaskočila i analytiky. Pokud byste měla, paní Štěpánková, vy jako vlastně úspěšný podnikatel říci, jaká opatření vám ze strany vlády chybějí, aby se i vaše firma rozvíjela lépe? To znamená opatření, která byste označila za prorůstová?

Eva ŠTĚPÁNKOVÁ, majitelka firmy RYOR

Tak my bychom potřebovali větší vymahatelnost práva. My jsme přešli třeba na úplně jiný systém distribuce, kde ušetříme, velmi ušetříme, ale potřebujeme dostat ty peníze, které máme mezi obyvatelstvem. A to je velikánský problém, protože to jsme udělali před rokem a třeba za rok se vůbec nic nestalo, když jsme se o tohleto snažili.

Václav MORAVEC

Když srovnáte vymahatelnost práva v průběhu toho času, co podnikáte, tak je horší?

Eva ŠTĚPÁNKOVÁ

Víte co, já si myslím, že byla vždycky hodně špatná. Ale teď už jsme se setkali s něčím, kde se vám potom neplatič přímo směje do očí, protože ono ho k tou nic nenutí, nikdo nenutí a on je v pohodě. Tak proč by. Takže tohle mě hrozně... My jsme udělali skutečně maximální opatření, takže já můžu říct za svou firmu, že my jsme v letošním roce dosáhli docela zajímavých úspěchů. Na základě těchto opatření. Ale potřebujeme se vyrovnat s tím, co bylo ještě předtím. Ty peníze nám schází.

Václav MORAVEC

Takže vymahatelnost práva je jeden krok.

Eva ŠTĚPÁNKOVÁ

Vymahatelnost práva. A zaduhý bychom potřebovali zkrotit Evropskou unii s těmi jejich šílenými nařízeními, protože to, co na nás chrlí. U nás už vývoj nevyvíjí, u nás se věnuje papírování. V podstatě já nechci přijímat další lidi, kteří by se věnovali vyřizování těch požadavků, které oni na nás, ale nelžu, chrlí neustále.

Václav MORAVEC

Když se k tomu pak ještě vezme česká nestabilita právní, tak to abyste měla celé oddělení. A máte to spočítané, jaké jsou vaše náklady na všechny ty změny, opatření v rámci...?

Eva ŠTĚPÁNKOVÁ

Ne. To se nedá spočítat.

Václav MORAVEC

Že byste měla vlastní oddělení v té firmě, kde bude napsáno Evropská unie a česká daňová nejistota:

Eva ŠTĚPÁNKOVÁ

Jako Evropská unie, ta u nás sklízí to nejhorší hodnocení, které jde, protože to je sbírka nesmyslů a další se chrlí a vrství na to. Samozřejmě teď oni vytvoří nějaké programy, do kterých my se musíme zapojit. Nelze tomu odporovat. Ale na to vrství další. Já nevím, co s tím budeme dělat.

Václav MORAVEC

Pokud by měl Bohumír Dufek doplnit Evu Štěpánkovou, tak jaká prorůstová opatření chybějí vám, když vláda tvrdí, teď budeme dělat kroky právě k růstu, k vyššímu ekonomickému růstu?

Bohumír DUFEK, předseda Asociace samostatných odborů

Takže já si myslím, že tady je nejdůležitější určitá, řeknu, stabilita daňová, která tady není, protože jestli něco vyčítám prostě vládě a Ministerstvu financí, že neustále, řeknu, tak jak říkal pan ministr, se některé věci probírají ve společnosti a premiér by si měl vyřídit věci, tak by si je měl vyřídit i řeknu pan ministr s premiérem a ne jeden den nám říct, že bude sazba DPH patnáct, pak čtrnáct, pak devatenáct, do toho řeknu se dostanou další věci, přijede premiér z Evropské unie a řekne, my nesouhlasíme s tím, my nesouhlasíme s tímto. A ta nestabilita samozřejmě vede k tomu, že chtějí naši politici, aby se naši občané chovali tržně. Takže když se začnou chovat tržně a začnou šetřit, tak je z toho, řeknu, prostě problém.

Václav MORAVEC

Když se tedy podíváte na ta data, která teď můžeme znovu připomenout divákům, kdy hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí podle předběžných údajů Českého statisického úřadu ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesl o tři desetiny procenta, meziročně se pak snížil o jeden a půl procenta, tak podle vás má na tom vláda zásadní nebo výrazný...?

Bohumír DUFEK

Ano. Já jsem přesvědčenej, že ano, protože já jsem měl i velkou diskusi s panem ministrem na tripartitě ohledně, řeknu systému fungování České republiky a já si myslím, že není možné neustále říkat, že vyvážíme 80%. Já si tady dovolím říct jednu druhou důležitou věc. Spousta malých podnikatelů a středních podniků podniká jenom na českém teritoriu. A jestliže v tu chvíli tam se začne šetřit, tak prostě výpadek v tomto segmentu je pro státní rozpočet řeknu tady v tom případě vražedný. A to je právě podle mně ta veliká chyba. Když hovoříme o prorůstových opatřeních, tak samozřejmě to není o tom, že chceme víc utrácet, a já si tady jaksi vyhrazuju jednu věc, jako odbory jsou neustále, řeknu tlačeny ke zdi výroky, které nejsou pravda. My jsme neřekli, že není potřeba šetřit. My se prostě rozcházíme v tom systému šetření, protože my jsme toho názoru, že prorůstová opatření se mají týkat investic do budoucna a šetřit se má na výdajích, které jsou nezbytné. Dám jenom příklad, to co tady říkala, řeknu, kolegyně před chvílí o tom, že mají prostě problém s legislativou. Dovedete si představit, co všechno musí česká firma na českém trhu díky státním úředníkům vytrpět jenom v administrativě? Já si myslím, že kdyby se tato administrativa, a to je další z našich opatření, prostě snížila, a já si tady dovolím připomenout, já si myslím, že tak malej stát, jako je Česká republika, si v žádném případě nemůže dovolit tak nákladný systém státních úředníků.

Václav MORAVEC

Pane ministře, vás zaskočila ta čísla poklesu mezičtvrtletního poklesu ekonomiky o tři desetiny procenta?

Miroslav KALOUSEK

Ne, nezaskočila. My jsme ten pokles očekávali. My očekáváme mírné oživení až v příštím roce. Samozřejmě analytici mají nesmírně obtížnou situaci to odhadovat v téhle velmi turbulentní a nervózní celosvětové situaci. Ale řekněme si jenom ta čísla. Evropská komise nám jako České republice odhaduje růst 0,8, Ministerstvo financí odhaduje 0,7.

Václav MORAVEC

Teď se bavíme o příštím roce?

Bohumír DUFEK

O příštím roce. Česká národní banka, pokud vím, její poslední predikce byla 0,2. Kolik to bude doopravdy, neví nikdo. Ale dá se říct z těchto tří údajů, že lze očekávat nějaký mírný růst, mírný růst v desetinách procent nad nulou. To znamená, řekl bych taková plusová stagnace.

Václav MORAVEC

S tím, že k ní přispíváte vy, jak o to mluvil...

Václav MORAVEC

A je naprosto fér říct, že samozřejmě, že úsporné kroky vlády přispívají k tomu nerůstu. To znamená, podíváte-li se na ten pokles nebo podíváte-li se na to tempo předpokládaného růstu, tak je jasné, že kdyby vláda, do ekonomiky můžete dostat peníze jenom třemi způsoby, že si někdo půjčí a pustí je tam, ať už je to fyzická nebo soukromá osoba, nebo že investuje z vlastních zdrojů anebo vláda je investuje ne ze svých peněz, protože žádné nemá, ale že si zase půjčí. To jsou jediné tři způsoby. Takže kdyby si ta vláda půjčila víc a pustila by do ekonomiky, tak by samozřejmě byl ten růst o něco větší, ale daleko větší problémy s dluhovou službou, s důvěrou kapitálových trhů, s náklady, které bysme dávali na dluhové službě finančním skupinám. Já řeknu jenom jedno číslo. Oproti rozpočtovaným nákladům dluhové služby, které rozpočítával ještě můj přítel Eduard Janota ve Fischerově vládě, dej mu Pánbůh nebe, a musel rozpočtovat náklady podle toho, jak předpokládal, že se bude vyvíjet deficit a dluh, tak my jsme ušetřili na dluhové službě jenom na úrocích za ty tři roky 54 miliard korun. 54 miliard korun, které by takhle nenávratně na úrocích dostaly mezinárodní finanční skupiny. To je hodně peněz.

Václav MORAVEC

Promiňte, pane ministře, ale zároveň existují miliardy, například 16 miliard z Lesů České republiky. 16 miliard, které leží na účtech státního podniku. Vy tady říkáte, že na straně jedné nemáte peníze, pak leží šestnáct miliard. Sice vstoupí zákon v platnost, který vám umožní vytáhnout peníze z Lesů České republiky, ale proč má státní podnik svých šestnáct miliard dávat soukromým investičním skupinám, ještě navíc v mnoha ohledech pochybných, jako Key Investments, kde měly Lesy České republiky peníze nebo dalším velkým finančním skupinám a nedají je například do státních dluhopisů, což je druhá cesta, jak efektivně s těmi penězi nakládat?

Miroslav KALOUSEK

Oddělme od sebe dvě věci. Do jaké míry stát má nebo nemá brát zisky ze svých podniků a zapojovat je do rozpočtu do pravidelných výdajů.

Václav MORAVEC

Ne, do pravidelných, do prorůstových opatření.

Miroslav KALOUSEK

Prorůstová opatření musí, pokud jsou to investice do infrastruktury, do vzdělání, do všeho, musíte je brát do kategorie pravidelných výdajů. To nejsou mimořádné a neopakovatelné výdaje. To jsou výdaje, které mohou být větší nebo menší, ale jsou to výdaje pravidelné. Doufám aspoň, že vždycky budou pravidelné. A má je zapojovat do pravidelných výdajů. Tam já jsem opatrný a souhlasím s tím jenom tehdy, když jsme si jisti, že ty zisky budou také pravidelně generovány. Abychom neopakovatelné příjmy nezapojovali proti pravidelným a opakujícím se výdajům, protože bychom si nadrobili strašný problém, až by ty neopakovatelné příjmy došly. To jsme v minulosti měli s privatizačními příjmy. To je jedna věc. A ano, z Lesů České republiky, protože tam můžeme počítat s nějakými opakovatelnými příjmy, tak budeme skutečně tyto opakovatelné příjmy zapojovat do opakovatelných výdajů.

Václav MORAVEC

Počkejte, ale tam je šestnáct miliard, které vydělávají soukromým firmám. Proto se vás ptám, jestli by se neměla razantně změnit strategie státu.

Miroslav KALOUSEK

Toho státního podniku my, já budu velmi rád, já jim to nemůžu nařídit. To musí zakladatel.

Václav MORAVEC

To je Ministerstvo financí.

Miroslav KALOUSEK

Ne, není. Zemědělství. Já budu samozřejmě velmi rád, já tu nabídku i Lesům České republiky udělám. Když Lesy České republiky místo toho, aby ty peníze měly na termínovaných vkladech té či oné banky, ani nevím, kde je mají, pokud si uloží...

Václav MORAVEC

Mají je v J&T Bance, mají je u PPF, část prostředků u Penty.

Miroslav KALOUSEK

Někam je diverzifikovaly na bankovní trh. Já jim velmi rád udělám nabídku. Já jsem rád, že to předseda dozorčí rady řekl na vládě. Já jim velmi rád udělám nabídku státních dluhopisů, aby na tom neprodělávaly, aby to bylo za relativně srovnatelných podmínek. Samozřejmě ne lepších, ale za relativně srovnatelných podmínek, jaké mají na trhu, aby si tyto oběžné prostředky uložily do státních dluhopisů.

Václav MORAVEC

Takže vám přijde správné, aby státní podnik, když má velký objem peněz, protože kolik v příštím roce chcete zvýšit tu částku, kterou si vyberete z Lesů České republiky v té druhé verzi státního rozpočtu?

Miroslav KALOUSEK

Pro příští rok skutečně oproti tomu úplně původnímu rozpočtu, který jsem stáhl pro příští rok, ten příjem z Lesů posiluji o dvě miliardy z Lesů České republiky.

Václav MORAVEC

A přijde vám tedy správné, aby investovaly Lesy prostředky jenom do těch státních dluhopisů? Proč je mají mít v soukromých bankách a mají pomáhat soukromým bankám?

Miroslav KALOUSEK

Tak oni ty soukromé banky zase z těchto prostředků pomáhají podnikatelům, protože jim nabízejí primárně prostředky...

Václav MORAVEC

Nevím, jaký investments tedy pomohl podnikatelům.

Jan ŠVEJNAR, ředitel IDEA, CERGE-EI, profesor Kolumbijské univerzity

Ale v principu to tak je.

Miroslav KALOUSEK

Kdybych to měl dotáhnout do konce, to co říkáte vy, já pokud vím, tak velmi úspěšně Ministerstvo financí, jestli jste si všiml, prodává retailové dluhopisy domácnostem. Ale samozřejmě neprodáváme víc než určitou částku, abysme z těch bank nevytáhli úspory obyvatelstva a nesebrali jim likviditu. Kdybychom jeli dál, tak prostě do retailových dluhopisů se neuloží 40 miliard, ale 150 miliard a ta likvidita bude chybět v bankách a bude mít obrovský problém česká ekonomika. To si zase nemůžeme dovolit. Takže říct to naprosto jednoznačně, že všechny prostředky ze všech státních podniků by měly důsledně směřovat pouze do dluhopisů, to si nemyslím, protože mám radši, když si půjčují podnikatelé na podnikání a zaměstnávají za to lidi, než když si půjčuje stát na státní spotřebu.

Václav MORAVEC

No ale pak se nám, promiňte, ale pane ministře, pak jsou z těch to podniků, viz Lesy České republiky, krmelce, jak se jim říká, ke kterým se chodí ty finanční skupiny napást.

Miroslav KALOUSEK

Já jsem chtěl jenom relativizovat tu jednoznačnou větu, že jakmile má státní podnik zisk, tak to má prát do státních dluhopisů. To si vůbec nemyslím. Ale v případě Lesů České republiky a toho poměrně velkého objemu, který stejně bude časem posilovat veřejné rozpočty, velmi rád udělám mimořádnou nabídku, klidně mimo trh, pro Lesy České republiky na nějakou emisi dluhopisů, aby si tam mohly uložit své oběžné prostředky.

Václav MORAVEC

Jsme-li u ekonomiky a stagnace, ani tahoun české ekonomiky, automobilový průmysl, poněkud netáhne. Především pokles výroby motorových vozidel způsobil v září meziroční propad celkové průmyslové výroby o 7% víc než 7%. Analytici ovšem upozorňují, že měsíc měl letos o dva pracovní dny méně. Po očištění tohoto vlivu vyšlo o mínus 2,5%. Letos v srpnu pak šlo oproti loňsku o tříprocentní pokles. Podívejme se ještě na stavebnictví. To je také v útlumu. Sami už to vidíte, stavební výroba v září oproti loňsku propadla o víc než 10%, prohloubil se tak pokles ze srpna, kdy šlo o 4,7%. Pane profesore Švejnare, jaká prorůstová opatření vám vlastně chybějí na straně vlády a neoddaluje je zbytečně vláda? Protože o nich stále jenom mluví a nečiní konkrétní kroky?

Jan ŠVEJNAR

Podívejte se, jenom ještě k tomu dřívějšímu, co jsme tady měli. Já myslím, že mluvíme o vlastně funkčnosti státního aparátu celkově, jak efektivně se využívají státní podniky, aby fungovaly dobře, aby též vlastníkovi, to znamená vládě a všem občanům dodávaly ty prostředky, které mají mít. O funkčnost právního systému, tak aby opravdu zase jak podnikatelům, tak všem ostatním vyhovoval a tudíž vynutitelnost například finančních závazků je velmi důležitá. Táhne se to s námi dlouhou dobu. A chtěl bych podotknout, že je to vždy, a v každé zemi to vidíme, horší v recesi, než je to v konjunktuře. Čili další důvod, proč se snažit hospodářskou politikou dostat zemi z recese i do mírného růstu, i když to není silný růst, protože chování jednotlivců, podniků, podnikatelů se mění přirozeně s prostředím, ve kterém jsou. Čili to k tomu. Nyní se podívejme na to, co jste poukázal. Ano, situace se zhoršuje v tom smyslu, že ve stavebnictví byl vždy problém. To, že vidíme nyní problém v průmyslu, naznačuje, že ta situace se stává vážnější a bohužel když si vezmeme celoevropskou ekonomiku, a i německou ekonomiku, která je pro nás tím hlavním tahounem z hlediska exportu, tak jsou tam velké otazníky. Němci stále ještě mají pozitivní růst, ale už je velmi nepatrný.

Václav MORAVEC

Myslíte, že v příštím roce česká ekonomika nevybředne z recese?

Jan ŠVEJNAR

My děláme odhady, obdobně jako ostatní, stále též jsme v plusu, řekněme mezi tím nulou a jedním procentem. Ale vidíme tam mnohem větší míru nejistoty. Čili varujeme, že musíme očekávat i možnost, že bychom z té recese tak rychle nevyšli, jako bychom vyšli normálně. A zde já myslím, je na místě z hlediska strategie, aby vláda opravdu začala uvažovat o krocích, které by mohla podniknout, aby ekonomiku rychleji z té recese dostala. A upozorňuji, že finanční trhy též nemají rádi ekonomiku v recesi. Čili krátkodobě ano, je zde ten pozitivní efekt, že ušetříme, tak jsme viděni jako solidní partneři, ale dlouhodobě chtějí konjunkturu, chtějí zemi, která to dokáže podpořit ekonomickým růstem, menší nezaměstnaností a tak dále.

Václav MORAVEC

Znovu se tedy vracím k otázce. Kde vláda nečiní podle vás dostatečné kroky a činit by je mohla?

Jan ŠVEJNAR

Podívejte se, jedna věc, kterou jsme již zmiňovali a která je potřeba zdůraznit, je, že takové ta nejistota, která je způsobena, jestliže opravdu některá opatření zrealizujeme nebo ne, jaká bude míra zdanění a tak dále, všechna tato nejistota, kterou vláda by mohla zmenšit, kdyby byla opravdu důrazná, akceschopná, to pomůže, velice pomůže. Pak je tady otázka, jak jsem říkal, těch investic, jak vidíme soukromý sektor. Ať už to jsou rodiny a jednotlivci, ať už to jsou podniky, nás z této recese rychle nevyvedou. Export pomáhá, ale bude čím dál tím slabší, jestliže Německo a další ekonomiky nepostoupí, čili musí to být vláda, která dočasně tu poptávku nahradí. A zde to musí udělat právě opatřeními, která jsou věrohodná z hlediska finančních trhů a všech ostatních. A tady já si myslím, že jsou to právě projekty, které ve střednědobém horizontu budou mít vysokou návratnost. To znamená dobře udělané projekty z hlediska infrastruktury, která nám pomůže v růstu a bude viděna jako pozitivní, jestliže uděláme opravdu dobrou politiku v rámci vědy, výzkumu a vzdělávání, to znamená Centra Excelence, která budou jasně viděna jako z hlediska růstu a těchto opatření, zase velmi dobrý krok. Čili najít několik zásadních bodů, které jsou viditelné, kde trhy budou věřit, že ve střednědobém horizontu to bude mít velký efekt, protože to mělo v jiných zemích, které si s tím takto poradily v minulých řekněme dvaceti letech, tam já myslím, že budeme mít jak okamžitý efekt, tak též tu kredibilitu, tu věrohodnost, která těm finančním trhům vlastně řekne ano, ta země je jedna z nejméně zadlužených v Evropě, což jsme. To je naše obrovská výhoda. Není to něco, co jsme způsobili v posledních dvaceti letech, zadlužujeme se čím dál tím víc, ale začali jsme z tak nízké báze, že jsme stále ještě v udržitelně dobré pozici. Čili krátkodobě šikovně investovat, mít ten střednědobý horizont, kdy se to zhodnotí a mezitím pomoci rychle se dostat z recese, což samo o sobě nastartuje větší míru věrohodnosti mezi podnikateli, mezi jednotlivci, rodiny opět začnou více utrácet, ale v takovém tom smysluplném slova smyslu. A to já myslím, že je to, co opravdu nyní potřebujeme.

Václav MORAVEC

Pane ministře, vy jste předložil tedy do vlády druhý návrh státního rozpočtu. V příštím týdnu ho máte projednat a také odeslat do Poslanecké sněmovny, což je závazek ve vztahu k Poslanecké sněmovně. Víte, kde ušetříte těch zhruba deset miliard na nižším ekonomickém růstu v roce příštím, než jaký jste předpokládali v té makroekonomické prognóze, ze které vycházel první návrh?

Miroslav KALOUSEK

Je to 6,1. Já jsem byl konfrontován s mediálními čísly čtyři a půl, deset a je to skutečně po zpřesnění toho nového makra, je to 6,1 nižších příjmů. Pochopitelně je to takový počet prostě na těch 0,7. Já znova říkám, bude-li to 0,8, jak říká Evropská komise, prostě musíte vyjít z nějak predikce. Vyšli jsme z té nejaktuálnější predikce, to znamená z té říjnové.

Václav MORAVEC

Neškrtáte těch šest miliard na nějakých prorůstových opatřeních?

Miroslav KALOUSEK

Mohu ujistit, mohu vám říct takové ty hlavní, těch šest miliard zase není nic, s čím by se nemohl poradit ministr financí nebo jakákoliv vláda i během roku. Ale prostě aby to bylo skutečně vybilancované na ten deficit sto miliard, tak o dvě miliardy posilujeme příjmů z Lesů České republiky. To si opravdu můžeme dovolit. Vzhledem k tomu, jak jsme teď stále úspěšní při emisi dluhopisů, tak si mohu dovolit ještě o dvě miliardy snížit rozpočtovou náročnost dluhové služby v příštím roce. A těch ostatních 2,1 miliardy jsou na provozních prostředcích. Zpřesňujeme nějak výši nemocenské. To už jsou takové detaily. Dva hlavní jsou Lesy České republiky a dluhová služba. Z těch prorůstových opatření, já jsem byl velmi hrdý na to, že jakkoliv šetříme na všem, pan předseda Dufek říká, proč nešetříte na státních úřednících, jsme první vláda, pane předsedo, první vláda, která dokázala snížit, a to výrazně, v tříletém horizontu o 20% mzdový objem pro státní správu. První. Všechny ostatní před námi zvyšovaly. A když jsme to udělali, tak odbory protestovaly, teď nám zase říká, proč nešetříte na státních úřednících. Tak ono je to někdy těžké v tom sociálním dialogu. Ale já jsem velmi hrdý na to, že tahle vláda, jakkoliv šetří na všem, tak nebude šetřit na vědě a výzkumu. Že to je jediný výdaj v tomto rozpočtu, který opět o něco málo poroste oproti rokům přecházejícím. To, s čím Ministerstvo dopravy bylo už konformní vzhledem k čerpání prostředků z operačního programu Doprava, těch sedm miliard transferů ze státního rozpočtu do Fondu dopravní infrastruktury, to je tam zachováno. Peníze pro Ministerstvo školství, pro vysoké školy, které se panu ministru Fialovi podařilo v rámci kapitoly posílit. To je tam zachováno. Takže všechny tyto důležité výdaje z hlediska skutečně prorůstových opatření a budoucích investic tam jsou. Teď je tam samozřejmě ta klíčová otázka, aby byly co nejefektivněji využity. To je ta velká odpovědnost vlády.

Bohumír DUFEK

Samozřejmě pan ministr si vždycky vezme jenom tu malou část a tu tlumočí jaksi do veřejnosti. Pane ministře, my si myslíme, že jsme nikdy neřekli, že se má šetřit na platech. Já si myslím, že každý zaměstnanec má dostat adekvátní mzdu a u Policie České republiky jsme viděli, jak jsou nuceni policisti, aby chodili do práce a nedostávají za to adekvátní příspěvky. My jsme vás vždycky upozorňovali na to, že není možné prostě utrácet peníze za různé auditorské firmy, za nadstandardní právní služby. My prostě si myslíme, že je potřeba snížit ty náklady, které jsou ostatní na ministerstvech. A já si myslím, že tak široce rozvětvenou státní správu si prostě Česká republika nemůže dovolit. A jenom pro srovnání pro vaše diváky, jaké jsou mezi námi rozdíly. Pan ministr říká, že vezme dvě miliardy z Lesů, zapojí je do rozpočtu České republiky. My už pět let, podotýkám, že na tohleto upozorňuji, že proč mají Lesy České republiky tak velké peníze a nepoužívá je stát. My bysme ty peníze vzali, z části bysme k nim přidali peníze z Evropské unie, pane ministře, a tady je další obrovská chyba této vlády. Vy nejste schopni vyčerpat peníze, které vám nabízí Evropská unie. A povídám jednoznačně na smysluplných projektech, jako je například dobudování české infrastruktury. Protože je ostudou, že nejsme schopni dobudovat dálnice. A když se podívám na Ministerstvo dopravy, tak musím říct, že datumy jako rok 2025 a 30 je prostě úsměvné, když ve světě se prostě tyto řeknu systémy budují jako první. A jestli máte problémy v současnosti s Ministerstvem dopravy, tak ho zrušte. Já si myslím, že ono stejně není k ničemu, protože když se podívám, jakým způsobem řídilo organizace výstavby silnic a dálnic, tak je to úsměvné, že se tam dokázalo ztratit tolik peněz. A to je to, co vám vyčítají odbory a to je to, na čem my se nikdy neshodnem, protože vy prostě si myslíte, že to děláte dobře a nechcete vnímat, že jste prostě otrávili svojí politikou tento národ, který potom přestal utrácet a investovat, protože má daleko větší strach z té nejistoty, kterou tady vytvořily politické strany za posledních, když to řeknu. Osm let.

Václav MORAVEC

Pane ministře.

Miroslav KALOUSEK

Ale vůbec ne, pane předsedo. My děláme, aspoň mohu-li mluvit sám za sebe, dělám svoji práci s veškerým nasazením. Jsem si samozřejmě velmi bolavě vědom toho, kde by se to dalo dělat lépe, kde jsme se dopustili nějakých chyb a snažíme se ty chyby neopakovat. Prostě jako každý, kdo pracuje. Já neznám nikoho, kdo by se nedopustil nějaké chyby v úsudku, když dělá manažerská nebo politická rozhodnutí. Ale upřímně řečeno, ta kritika je natolik nekonsistentní, natolik rozporuplná. Vy si dokážete, a je to vaše právo, samozřejmě, to je právo jak opozice, tak odborů, já si vás někdy pletu, protože mám pocit, nejsem si jist, zda Sociální demokracie je dceřiná společnost odborů nebo odbory jsou dceřiné společnosti Sociální demokracie. V tom mám občas problém. Takže promiňte, že to dávám dohromady tu kritiku. Ta kritika opozice i odborů...

Václav MORAVEC

Nebo to může být tak, že to je racionální kritika a shodnou se na ní odbory i opozice, viďte, pane ministře.

Miroslav KALOUSEK

No racionální by byla, kdyby si neprotiřečila. Prostě oni, na jednu stranu ta kritika říká, tato vláda zvyšuje daně. Už neříká, že 70% toho problému řeší ta vláda na straně úspor. Dobře, tato vláda skutečně navrhla mírné zvýšení spotřeby daňové, ale jejich vlastní politika chce zvýšit daňovou kvótou o tři až čtyři procenta, to znamená vytáhnout z lidí o 120 až 160 miliard víc. Jak chcete, abych tuhle kritiku bral vážně, když vy chcete zdaňovat neskonale více, než to děláme my.

Václav MORAVEC

Opravdu ale jednou větou.

Bohumír DUFEK

Jednou větou, že jste nikdy ode mně nemohl slyšet, že bych chtěl zdaňovat. Já jsem přítelem nižších daních a vždycky jsem byl. Já si myslím, že to je dobré i pro zaměstnanost v České republice, ale pane ministře, my jsme měli daně 15%, vy nám je zvedáte na 23, protože si velice dobře pamatuju ten váš nesmysl, že jsme zdaňovali zdaněné peníze dvakrát.

Václav MORAVEC

Když jsme u daní, tak sazby daně z přidané hodnoty se mění jako na běžícím pásu. Graf zachycuje příjmy z daně z přidané hodnoty v uplynulých letech u tří různých sazeb podle toho, jak se měly teoreticky vybrat podle daňových přiznání. V roce 2004 platila daň z přidané hodnoty, ta snížená pětiprocentní a 22 v té základní. Předepsáno bylo necelých 200 miliard. O rok později po snížení základní sazby na 19% pak přes 218 miliard, v roce 2008 se zvýšila dolní sazba na 9%. Mělo to přinést 274 miliardy a konečně vloni to při sazbě té snížené desetiprocentní a základní dvacetiprocentní šlo o předepsaných víc než 281 miliardu korun. Ekonom Libor Dušek z ekonomického pracoviště CERGE před týdnem v rozhovoru pro Otázky kritizoval nepromyšlené a hlavně nepropočítávané změny, které do zákonů vkládají poslanci, respektive i vláda.

Libor DUŠEK, ekonom akademického pracoviště CERGE-EI

Přijímání legislativy má dvě stránky. Jedna je ta technická, kdy když se vypracovává návrh zákona, tak by měly se znát nějaké jeho dopady a to je i už dneska u nás nějakým způsobem funguje, aspoň u zákonů, které předkládá vláda. Nějaké analýzy se vypracovávají. Já sedím dokonce ve vládní komisi, která se snaží na to dohlížet a snaží se tlačit, aby ta kvalita šla nahoru. Ale pak je další věc, jaká je ta reálná poptávka ze strany těch politiků úplně nahoře, že nakolik potom se těmito různými doporučeními, které z těch analýz vyplývají, chtějí řídit. A ono je taková totiž dvousečná zbraň. Těm politikům se to někdy hodí na to, aby právě třeba jako ho použili proti svému politickému oponentovi nebo zarazili nějakou změnu, která jim není po chuti. Ale zároveň je to zbraň proti nim. Když se jim to najednou nehodí, když se snaží třeba silově protlačit nějakou svoji ideologickou vizi nebo návrh, na kterém mají ryze politický zájem, který přitom příliš smysl nedává. Jakákoli analýza ukazuje, že prostě jsou lepší alternativy. Ostatně i tento velký vládní balíček má sice svoji důvodovou zprávu, ale ta je psaná extrémně vágně a neprošla tím standardním procesem hodnocení dopadů legislativy, jako běžné zákony, což je hrozná vada a myslím si, že to je jako nevýhoda i pro ty politiky samotné. Vždyť přece ti voliči nejsou tak hloupí, aby když se jim řeklo, že prostě jsme připravovali nějakou analýzu, zvažovali nějaké varianty, známe jejich dopady, každá má nějaké plusy a mínusy, a nakonec jsme vybrali toto, tak to zní podstatně líp, než když se jenom předstoupí před lidi a řeknou se nějaké čtyři body, co se změní a pak podtrženo, sečteno plus 25 miliard.

Václav MORAVEC

Ekonomu Liboru Duškovi vadí, že neexistuje v české politice shoda a strategie nad klíčovými změnami zákonů, včetně těch daňových. Stejně tak kritizuje některé nesmyslné ideologické předsudky, které nemají ekonomické opodstatnění. Za příklad dává změnu paušálů pro podnikatele.

Libor DUŠEK

Daňové reformy v minulosti postupně spíše čím dál tím více zvýhodňovaly podnikatele, samostatné podnikatele vůči zaměstnancům. A ten daňový rozdíl je opravdu velký. V průměru každý pracující ze svých pracovních příjmů odvede státu 40% na daních, to zahrnuje i sociální a zdravotní pojištění, podnikatel 28% v průměru. To je už poměrně velký, to je docela velký daňový rozdíl a to ještě, když říkám 28% u podnikatelů, tak ti už jsou zvýhodněni například tím, že si mohou odpočíst ty štědré paušály, takže jejich skutečné příjmy jsou ještě spíš o to vyšší. Skutečné daně jsou ještě o něco nižší. A jako pokud nějaká politická strana má třeba v programu, že ať se děje cokoli, podnikatelům se daně zvyšovat nebudou, tak je najednou problém jako komu zvyšovat, pak je nutné zvyšovat těm zaměstnancům, kteří už nyní platí jedny z nejvyšších daní na světě. A třeba ta diskuse o paušálech, to je naprosto legitimní a je třeba právě tenhleten případ, to je jako trochu nešťastného řešení, že řešením je takový kočkopes, kdy namísto toho, aby se prostě řeklo, že se ty paušály sníží o tři, čtyři, pět, já nevím procentních bodů, ale prostě nějak jako systémově a jednoduše omezí, tak se vymýšlejí schémata, kdy, že ty paušály, pokud si je někdo uplatní, tak si najednou nemůže využít odpočet na svou nepracující ženu nebo dítě a ani nevím, jestli si přitom jako došel lidem ten důsledek, že tím se zároveň říká, že toto zrušení této výhody se vůbec netýká těch podnikatelů, kteří nemají nepracující ženu a kteří nemají děti. A takových podnikatelů je 60%. Tudíž tato avizovaná jako nevýhoda nebo zpřísnění paušálu, tento konkrétní bod se 60% podnikatelů vůbec netýká.

Václav MORAVEC

Dodává v rozhovoru pro Otázky ekonom Libor Dušek z akademického pracoviště CERGE při Univerzitě Karlově v Praze. Jak často se Eva Štěpánková při diskuzi třeba se svými daňaři setkává s tím, že takových kočkopsů existuje hodně a které vůbec nedávají smysl a vlastně rozrušují ty daňové zákony?          

Eva ŠTĚPÁNKOVÁ

No my jsme v očekávání, co bude teď. Takže kočkopsi nás nepronásledují zatím. Naši daňaři nám předloží výsledky, které spočítali a protože my poměrně hodně investujeme, tak se to projeví v těch daních, protože my musíme investovat. U nás ten rozvoj jde strašně rychle. My potřebujeme jít dopředu.

Václav MORAVEC

Proč se, pane ministře, nedaří vám vlastně i při těch daňových změnách dávat na stůl reálná čísla, protože Libor Dušek narážel na Občanskou demokratickou stranu a ten boj o ty paušály, který se pak ukáže jako zbytečný, nesmysluplný a navíc jsou v něm kočkopsi.

Miroslav KALOUSEK

Já myslím, že tohle je prostě klasický příklad těch dvou rovin. Zda je nebo není koncepce, to já si myslím, že je. A pak té politické diskuse, která tu koncepci často do značné míry rozruší a bohužel tedy...

Václav MORAVEC

Takže státní aparát něco připraví, pak se do toho vrhnou politické strany.

Miroslav KALOUSEK

Já tím chci říct, že tady vláda, ne státní aparát, vláda tady jednoznačně dala na stůl i ty nezbytné daňové změny a řekli promiňte, byť jsme v roce 2010 se to nedomnívali, musíme navrhnout v rámci konsolidace mírné zvýšení daní, a jsme přesvědčeni, a to tvrdím, že je koncept, jsme přesvědčeni, že menší zlo je více zdaňovat spotřebu než zdaňovat výkon, tvořivost a zatížení pracovního místa. Proto tedy dominantně DPH. To jsme dali na stůl. Pokud by vláda v tu chvíli měla sílu prosadit to v Poslanecké sněmovně, tak už v polovině roku je to jasné. V polovině roku všechny firmy mohly počítat s tím, jaké bude placeno DPH. To, co do toho vstoupilo, byl problém uvnitř jedné vládní strany, která...

Václav MORAVEC

Promiňte, ale i to, že uděláte ty změny daní z přidané hodnoty u sazeb časově omezené, tak to umožňuje optimalizaci, může se zase...

Miroslav KALOUSEK

A teď jsme přešli k té druhé fázi. To je časová omezenost těch změn zaprvé. A zadruhé ta diskuse o těch paušálech, to už je ryze ten politický kompromis, který skutečně s nějakou dlouhodobou fiskální koncepcí má velmi často velmi málo společného. Prostě některá politická strana má svůj fetiš, absolutní fetiš. Ty paušály jsou klasický příklad, kdy vám koaliční partner říká, ne, my prostě živnostníkům ty paušály nesnížíme, protože to jsou naši voliči. Já jim klidně můžu říkat, prosím vás, zkusme to, já znám oba dva ty vaše voliče mezi živnostníky, já jim to zkusím vysvětlit. Ale prostě pokud je to jednoznačné ne, tak politický kompromis je prostě kompromis. Bez toho kompromisu by se nestalo nic, to znamená, zůstalo by to v tom původním stavu a ten byl ještě méně systémový a ještě méně logický.

Václav MORAVEC

O dalších fetiších si budeme povídat ve druhé hodině Otázek. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde dokončíme diskusi nejen o daních. Pokračujeme tedy v diskusi po stručných zprávách na zpravodajské čtyřiadvacítce.