Česká pošta prodělává dvě a půl miliardy korun, nejvíc stojí zaměstnanci. Ve hře je i napojení na státní rozpočet. Pobočky pošt na malých městech a vesnicích se rušit nebudou. S takovým prohlášením se šéfové ministerstva vnitra a České pošty snaží uklidnit starosty obcí, kteří by neradi těsně před komunálními volbami museli svým voličům vysvětlovat, proč právě v jejich obci pošta končí. Černé myšlenky starostů se však státní správě a poště rozptýlit příliš nedaří.
„Ministerstvo vnitra slíbilo vypracovat analýzu, ale ani po dvou třech měsících tu analýza není,“ uvedl bývalý železnobrodský starosta a dnes poslanec Václav Horáček (TOP 09). Není sám, kdo se o osud své pobočky pošty obává. „Šokoval nás materiál Českého telekomunikačního úřadu o zredukování poboček pošty o jednu třetinu,“ řekl například Jan Sedláček ze Sdružení místních samospráv, jehož členy jsou menší obce.
Už loni v zimě představil telekomunikační regulátor materiál, podle něhož musí být v Česku zachováno 1200 poboček. Česká pošta se tak mohla zbavit zhruba dvou tisíc poboček. Kamenné pošty měly nahrazovat takzvané franšízy, kdy se o poštovní služby v dané obci budou starat smluvní partneři pošty, například místní obchodníci nebo pracovníci místního úřadu. Tato praxe je v zahraničí běžná. Třeba v Německu tyto služby zajišťují téměř ze sta procent partneři. V Česku dosud 0,5 procenta.
S přeměnou kamenné pobočky ve franšízu přitom musí souhlasit vedení obce. Tady však vidí mnozí starostové potíže. „Kvůli zachování pobočky jsme chtěli České poště snížit nájem, ale o jednání nebyl zájem. Je hezké, že franšízy v zahraničí fungují, ale u nás je to jen teorie,“ řekl starosta Zlaté Olešnice Jiří Černý.
Zlatá Olešnice je malá obec v Libereckém kraji. Chod obecního úřadu zajišťují zaměstnanci na jeden a půl úvazku. Černý si tak nedovede představit, že by na ně naložil další administrativní zátěž. Vobci je i obchod, který by sice poštovní služby mohl dělat, jenomže jeho majitelka je Vietnamka a není si jistý, zda by mohla dělat složitější poštovní operace.
Od loňského roku se poněkud změnila sestava na hřišti. Současná vládní koalice prohlásila, že se pobočky pošt rušit nebudou. Přesto ministerstvo vnitra i pošta nadále počítají s projektem Partner, kdy by se měly kamenné pobočky měnit na franšízy. „S poštou nyní diskutujeme, jaké pro něj budou podmínky. V každé obci jsou jiné,“ uvedl náměstek ministra vnitra Jan Sixta.
Uznává, že dosavadní komunikace mezi starosty a poštou nebyla zrovna ideální a za sebe slíbil, že se tento přístup zlepší. Jeho úřad přitom podle něho dokončuje koncepci, jakým směrem se bude Česká pošta v budoucnu ubírat. „Musíme vymyslet, jak by si Česká pošta mohla vydělat při zachování současné pobočkové sítě,“ řekl náměstek s tím, že ve hře je i budoucí opětovné napojení České pošty na státní rozpočet.
Podle něho totiž pošta na pobočkové síti prodělává přes dvě a půl miliardy korun, přičemž značná část této ztráty jde na platy zaměstnanců. V současnosti dotuje asi tisíc poboček v Česku. Aby pošta tyto ztráty nahradila, vypadá to občas na pobočkách jako na tržišti, protože na nich nabízí různé zboží, navíc si přivydělává třeba prodejem pojištění. Pošta ovšem vůči obcím slibuje také vstřícnější postoj. „Někdy od roku 2011 je nařízeno, že bez souhlasu starosty se nepřevede do franšízy,“ řekla ředitelka poštovní technologie a inspekce České pošty Emília Bobková.
Podle starostů se toto nařízení příliš nedodržovalo a setkávali se spíše s arogantním postojem. Teď po nich centrální orgány žádají pochopení. Zatím ho spíše nenalézají. „Zhruba před třemi roky tehdejší ministr vnitra a generální ředitel České pošty tvrdili, že se pošty rušit nebudou. Za tu dobu se ale zrušilo asi 250 poboček,“ dodal Horáček. Česká pošta nyní provozuje 3217 poboček.
Deník, 29. 5. 2014, rubrika: Česká republika, str. 12
