× Pojďte do toho s námi.

Heger: Zvýšení zdravotního pojištění se v budoucnu určitě nevyhneme

Rozhovor s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem

11. 5. 2013

Pane ministře zdravotnictví, k projednání ve vládě je řada změn ve zdravotních zákonech. Například v balíčku o veřejném zdravotním pojištění navrhujete, aby si všichni lidé platili amalgámové plomby vyjma dětí do 18 let a důchodců nad 65 let. Ze svého by tedy dali asi 500 korun za jednu plombu. Proč? Vždyť u zubaře už platí hodně.

Pokud jde o financování, je všem jasné, že zdravotnictví je v napětí. Vláda mi uložila zvýšit spoluúčast pacientů. Kromě zvýšení hospitalizačního poplatku za den v nemocnici ze 60 na 100 Kč jsme ji nezvýšili. Momentálně jsou poplatky u Ústavního soudu, tak si netroufáme nic dalšího udělat. Výjimkou jsou zubní plomby. Ti, kdo se o své zuby starají, mají kazivost nízkou a plomby nepotřebují. Navíc toto opatření má sociální strop, kdy z placení jsou vyjmuty děti a osoby starší 65 let. Do zdravotního rozpočtu hrazení amalgámových plomb přinese 1,5 miliardy korun. Tyto peníze můžeme využít pro léčbu závažnějších onemocnění.

Vláda zamítla návrh sociálních demokratů na zrušení zdravotních poplatků za den v nemocnici pro děti do 18 let a důchodce. Vy to ale údajně v novém zákonu navrhujete. Není v tom rozpor? Anebo jde o předvolební taktiku, kdo s tímto ústupkem přijde?

Už dříve jsem oznámil, že to navrhnu. Předvolební taktika v tom nehraje roli. Je pravda, že oba návrhy, tedy můj i sociálních demokratů, přišly téměř paralelně.

Odkdy by toto opatření přicházelo v úvahu?

Pokud legislativní proces proběhne hladce, tak od ledna příštího roku.

Chystáte ještě nějaké další úpravy zdravotních poplatků?

Ne. Je to věc, která vždy budí veliké vášně a diskuse. Není však pochyb o tom, že poplatky do budoucna ještě v některých sférách stoupnou. Bylo by třeba i upravit některé regulační poplatky a dát jim více logiky. Teď ale pro to legislativní prostor není. Na naší rozpolcené politické scéně by bylo velmi těžké je obhajovat.

A kde by měly poplatky být nově?

Musíme se vrátit k diskusi o poplatku pro vstup ke specialistovi bez doporučení praktického lékaře.

Už jednou jste uvažoval o 200 korunách…

Ano. Ale částka není důležitá. Hlavní je princip. Jde o jakési strážení vstupu do zdravotnického systému. V řadě zemí je to zavedeno. Praktičtí lékaři jsou schopni řešit řadu věcí sami, bez zbytečného nasazení dražších specialistů.

A ještě nějaké další nové poplatky by byly?

Ne. Navrhujeme opačný přístup.

Co tím myslíte?

Plánujeme zmocnění pojišťoven dělat plány pro chronicky nemocné pacienty. Do nich by mohli vstoupit dobrovolně, a pokud by plán dodrželi celý rok nebo určené období, tak by jim pojišťovny daly určitou bonifikaci. Šlo by zhruba o tisíc korun ročně.

Znamená to, že by tito nemocní dostali vyplacenu tisícikorunu na ruku?

To se ještě uvidí. Myslím si, že pojišťovny by se vyplácení bránit nemusely. Tyto bonifikace přinášejí větší pořádek do zdravotnického systému. Nemocní chodí v pravidelných intervalech k lékaři, vylučuje se střídání lékařů a potlačuje duplicita vyšetření. V civilizovaných zemích se tento systém velmi osvědčil.

Chcete-li zlepšit prevenci, nebylo by dobré, aby lékaři písemně nebo pomocí SMS zvali pacienty na preventivní prohlídky?

Prevenci posílit chceme. Máme připravený projekt Evropské unie, který organizuje písemné zvaní pacientů, konkrétně na jméno.

Čeho by se zvaní týkalo?

Tří plošných preventivních programů, tedy vyšetření na rakovinu prsu, na rakovinu tlustého střeva a cytologie děložního čípku. V budoucnu bychom chtěli, aby zdravotní pojišťovny v rámci dobrovolných programů motivovaly pacienty k čerpání prevence podobně jako u chronických pacientů. Chtěli bychom po pojišťovnách, aby se staraly i o to, zda praktičtí lékaři prevenci provádějí a v jakém rozsahu. Zde by také mohla být určitá bonifikace.

Vaše úprava indikačního seznamu nemocí, s nimiž se jezdí do lázní, značně ztížila pobyt pacientů v nich. Dokonce řada lázní se chystá vyhlásit úpadek a propouští zaměstnance. Není škoda likvidovat české lázeňství, které má v Evropě dobrý zvuk?

Už tři roky pozorujeme snižování počtu lázeňských klientů. Není úplně jasné, jaké to má příčiny, ale do doby, než jsme zavedli novou regulační vyhlášku ohledně indikací pro lázeňskou péči, tak útlum počtu klientů už byl zhruba 35 %. Vyhláška pravděpodobně útlum prohloubila, takže v začátku letošního roku je útlum zhruba padesátiprocentní.

To je ale špatně, ne?

Vyzvali jsme praktické lékaře, aby psali lázně pacientům, kteří je potřebují. Povinný pobyt je zkrácený u křížkových lázní na tři týdny, u příspěvkových je čtrnáctidenní. V tom jsme lázním vyhověli. Zároveň je možnost, pokud pacient požádá o prodloužení pobytu a revizní lékař prodloužení schválí, tak příspěvkovou úhradu prodloužit.

A co propouštění v lázních? Vždyť to v místech může znamenat i sociální otřes.

Lázeňských lůžek je u nás přebytek. Jde o soukromý sektor, který se poměrně úspěšně rozvíjel a kapacit má nyní hodně. Lázně si konkurují a o pacienty soutěží. Opravdu nemůžeme úhrady na pojišťovnu rozšiřovat jen proto, abychom soukromě podnikající subjekty podpořili. Zákon o veřejném zdravotním pojištění jasně přikazuje, že ze zdravotního pojištění se nesmí hradit nic, co nemá prokázaný léčebný účel. My se v úhradové vyhlášce pro lázně pohybujeme ještě na dost benevolentní hranici. Není pochyb o tom, že lázeňská péče je příjemná, že některým klientům zdravotní stav stabilizuje, ale je všeobecně známo, že do lázní na placené pobyty hojně jezdili i lidé se stavy, které léčbu nepotřebovaly.

Takže pro vybrané indikace lázně včetně křížkových zůstanou dál?

Ano, zatím jsme nezaznamenali žádnou stížnost, že by někdo, kdo křížkové lázně potřebuje, je nedostal. Opakuji, vyzvali jsme praktické lékaře, aby s předepisováním lázní potřebným pacientům neotáleli. Je možné vyzvat i pacienty. Pokud mají pocit, že na lázně nárok mají, ať je aktivně od lékařů vyžadují. Pravděpodobně se stav pak vrátí do úrovně podzimu loňského roku. Velký rozkvět lázeňství hrazeného ze zdravotního pojištění čekat ale nelze. Musí využívat své kapacity běžným komerčním způsobem.

Lékařská komora požaduje zvýšení příspěvku státu na tzv. státní pojištěnce, což je 6 miliónů pojištěnců. Už několik let se tento příspěvek nezvyšuje. Připravujete jeho zvýšení a myslíte si, že ho ve vládě prosadíte?

Na vládu už jsme poslali žádost o zvýšení příspěvku státu za svého pojištěnce ze současných 723 korun měsíčně na 773 korun. Jestli se mi toto opatření podaří ve vládě prosadit, nevím.

Kolik peněz by se tak do zdravotního pojištění ročně dostalo?

Zhruba 3,5 miliardy korun. To by systému v příštím roce nepochybně pomohlo. Úhradová vyhláška, podle níž jsou lékaři placeni a na kterou si zpočátku poskytovatelé péče hrozně stěžovali a stěžují stále, tak postupně své ovoce přináší. I přesto, že se dodrží, tak zdravotní pojištění letos očekává propad zhruba 2–3 miliardy. Příspěvek státu by tedy byl na místě. Jinak bychom museli přistoupit k dalšímu šetření.

Pokud ale budete dál šetřit ve zdravotnictví, lékaři tvrdí, že se zhorší dostupnost a kvalita zdravotní péče.

Stále ale je rezerva například v tom, které zdravotní stavy hospitalizovat. A také hodně chodíme k lékaři. Dokonce dvakrát víc, než je průměr Evropské unie. Tady lze ještě úspory najít a pacienta bolet nebudou. Možná to bude méně pohodlné pro pacienta i lékaře, ale nepůjde o riziko, že by péče poskytnuta nebyla.

V balíku zákonů, které jsou připraveny k projednání, je i zákaz kouření v restauracích od roku 2014. Myslíte si, že ho prosadíte?

Doufám, že zákon prosadíme. Je ale fakt, že návrh zákona rozpolcuje společnost velmi ostrou hranicí. Jedni jsou pro, druzí proti. Podle průzkumu veřejného mínění – my pro – máme mírnou převahu, a tak si myslím, že návrh zákona prosadíme.

Prý i vláda není v tomto jednotná, a to už vůbec nemluvím o Poslanecké sněmovně. Zvítězí ekonomika, anebo zdraví lidí?

Nejednotnost na úrovni Sněmovny i vlády je. Právě tam jsou ony ostré hranice bez ohledu na politické spektrum. Ale jestli zvítězí zdraví lidí, tak to rozhodně nebude znamenat porážku ekonomiky, protože všechny údaje ze zemí, kde se kouření v restauracích zakázalo, ukazují, že návštěva hostů v restauracích neklesla, naopak obraty restauratérů stouply.

Pomohl by zákaz kouření v restauracích tomu, že by mnozí lidé přestali kouřit?

Snížení počtu kuřáků je běh na dlouhou trať. My chceme, aby se snížil počet lidí, kteří začínají kouřit. Průzkumy totiž ukazují, že mladí lidé většinou začínají kouřit právě v restauracích, na zábavách atd. I proto chceme zákaz kouření v restauracích.

Mnozí pacienti jsou rozhořčeni tím, že léčebné konopí zůstává jen za peníze. Proč, když pacientům s roztroušenou sklerózou může ulevit?

Pacientům mohou pomoci i jiné léky a nejsou tak drahé jako konopí. Zejména u doplňkových léků, mezi něž léčebné konopí spadá, protože zmírňuje potíže, ale nemoc neléčí, je s úhradami ze zdravotního pojištění vždy určitá opatrnost. Řada doplňkových léků je dnes plně hrazena pacientem. Jestli si někdo z navrhovatelů tohoto zákona myslel, že se tím prolomí jakási možnost pěstování konopí v ČR a volné výpěstky budou moci mít lidé doma, tak to tak nejde. Prolomení tu je, ale cestou farmaceutického průmyslu. Ten je regulován podstatně více, než je regulována výroba potravin a potravinových doplňků. Už vůbec nelze srovnat tyto regulace s nějakým volným domácím pěstováním marihuany. Tím chci říci, že farmaceutické produkty jsou v případě konopí velmi drahé. Podle mne to byla cesta slepým směrem. Chce-li někdo uvažovat o prolomení tolerance konopí pro nemocné lidi, tak měl zákon udělat úplně jinak. Jsme vázáni celosvětovými úmluvami proti drogám a narkotikům a ono prolomení není jednoduché. Obcházet ho cestou farmaceutického přípravku je bohužel drahé.

Proč se nepovolilo pěstování léčebného konopí rovnou v Česku a musí se dovážet ze zahraničí?

Jsme připraveni, že k tomu jednou dojde. K zavedení je roční lhůta. Počítá se s tím, že léčebné konopí se začne dovážet a na dovozu se ověří, jak to vůbec funguje a kolik konopí bude třeba. Prognózy byly dělány podle zkušeností z Německa a Velké Británie. Léčebné konopí by bylo možné předepsat pro zhruba tisíc lidí. Na to ale stačí jedna pěstírna o velikosti asi tak jedné zahrady. Takže až bude jasno, jak se v ČR skutečně léčebným konopím bude léčit – tedy kolik lidí ho opravdu potřebuje – tak se o podmínkách povolení pěstování bude hovořit. Jestli si ale někdo myslí, že těch pěstíren tady bude dvacet a že to bude skvělý byznys, tak to je kapitální omyl. Doufám, že k tomu nikdy nedojde.

Připravil jste nadstandardní služby, o které ale pacienti zájem nemají, stejně tak jako nemají zájem připlatit si za operaci primářem až deset tisíc korun. Nezrušíte nadstandardy?

Naopak. Rádi bychom je rozšířili. Jsme trochu zdrženliví, protože nadstandardní služby jsou u Ústavního soudu a my čekáme na jeho výrok, zda ano, či ne. Podle toho se budeme chovat. Je připravena řada návrhů, jak nadstandardy rozšířit.

Připravujete zvýšení odvodu zdravotního pojištění?

Nepřipravujeme. Je jasné politické zadání od vlády, že se to do konce volebního období dělat nemá. Osobně se ale domnívám, že zvýšení dříve či později potřeba bude. Podívejte, spoluúčast pacienta v ČR je poměrně nízká. Je 17 % a zvýšit bychom ji mohli na 23 %. Se zvyšováním spoluúčasti je ale vždy problém. Kdyby se měla zvyšovat tak, aby zdravotnictví pomohla třeba o 5 %, tak by to přineslo zhruba 12 miliard do systému. To je dlouhý proces a poplatky vybíráte navíc od nemocných lidí. Zvýšení odvodu zdravotního pojištění o jedno procento by přineslo také 12 miliard a znamenalo by to v průměru asi tisíc korun ročně pro každého. Tím by se zdravotnický systém posílil a bylo by to méně bolestivé. Je to schůdnější cesta. Ne však v současném politickém rozložení sil. Zcela určitě za několik let se ale zvýšení pojistného nevyhneme.

Jak se díváte na kauzu protonového centra a VZP? Protonové centrum tvrdí, že léčbu zajistí levně a bude ji potřebovat asi 10 % onkologických pacientů. Vy sám jste radiolog. Jak tuto péči hodnotíte?

Protonová léčba nepochybně přínosná je. K tomu ale dodávám: v ČR pro maximálně 30 pacientů ročně. Ozývají se i hlasy, že tato metoda není zdaleka tak zázračná, jak se původně myslelo. Možná by stačil jeden přístroj pro celou Evropu. Dnes je jich tuším deset. Kapacita je proto nadbytečná. To, že v ČR nějaká skupina do projektu, který vypadal nadějně, investovala, je její riziko. Těch několik desítek pacientů z ČR léčbu dostane, ať to bude v pražském protonovém centru, nebo v zahraničí, v Mnichově. Podle toho, kde to bude racionálnější a lacinější. Chci říci, že jakási podivná smlouva má zavázat VZP, aby platila 1,5 miliardy korun pražskému protonovému centru. Za všechny ozařované pacienty na jiných špičkových přístrojích VZP zaplatí 1,2 miliardy korun ročně. Proto ještě vyšší částku dát do jednoho centra, které by se mělo starat o pár pacientů, a ne o další tisíce, kteří ozáření potřebují, by byl strašný hřích na onkologických pacientech v ČR.

Jste nejdéle sloužící ministr zdravotnictví po roce 1989. Někteří s vašimi kroky souhlasí, jiní ne. Jak vidíte sám sebe?

Někteří mě chválí, jiní haní a říkají, že nic nedělám, že nic nekazím, a proto ve funkci vydržím. Myslím, že teprve čas a další vývoj našeho zdravotnického systému ukážou, jestli jsme svým přičiněním zdravotnictví pomohli, či ne. Můj tým se snaží hledat ve zdravotnictví nejlepší cesty a systém změnit bez hrubých otřesů.

Václav Pergl

Právo, 11. 5. 2013, rubrika: Rozhovor, str. 8

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Leoš Heger
Témata:
Zdravotnictví
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Vladan Vaněk

tiskový mluvčí

Vladan.Vanek@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 608 165 679

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2021  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme