Heger: Většina Čechů pije zodpovědně. Nechci je zbytečně trestat

Rozhovor s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem

27. 9. 2012

Až skončí prohibice, dáte si panáka?

Já si dám ochotně kdykoli, když je důvod. Ale rozhodně nejsem v situaci, že bych se hroutil, že se alkohol nyní nedá koupit v distribuční síti. A myslím, že většina lidí je na tom podobně. Problém mají ti, kdo jsou závislí, a to je jen malá část populace.

Měl jste doma prověřené vlastní zdroje dejme tomu od některých vašich stranických kolegů, kteří jsou zásobami proslulí?

Opravdu jsem žádné velké zásoby neměl, a dokonce jsem ani nestihl zneužít informace, že se bude vyhlašovat prohibice, takže jsem si ani nenakoupil zásoby předem. Ale na druhou stranu - co bylo doma otevřeno, to už jsem otestoval já nebo členové rodiny, takže to bylo evidentně zcela bezpečné. Zatím vidím.

Teď vážněji - až bude prohibice zrušena, budou se moci lidé cítit úplně bezpečně?

Určitě míra bezpečí bude větší. Speciálně majitelé rizikových obchodů, kde alkohol z pančovaných zdrojů byl, si budou dávat podstatně větší pozor. Absolutní bezpečí se samozřejmě zajistit nedá. A to ani ze zdrojů, které přicházejí ze zahraničí. Je potřeba přiznat, že absolutní bezpečnost zařídit nemůžeme, což ale platí obecně. Když si koupíte pětkrát testované auto, stejně z něho může teoreticky za jízdy něco upadnout. Stát musí minimalizovat nebezpečí na základě současných znalostí.

Jak chcete zabránit tomu, aby hostinští nezačali prodávat rizikové lahve, které mají na skladě?

Kdokoli by takový alkohol prodával konzumentům, vystaví se daleko většímu riziku než dosud. Za normálních okolností, když inspekce našla pančovaný alkohol, se lahev musela vylít, hostinský dostal pokutu a mohl fungovat dál. Nyní to bude považováno za trestný čin a hrozí za to vysoké sazby.

Tedy vy chcete zrušit jen zákaz prodeje a ostatní opatření budou platit dál?

Ano. Lidé tomu budou moci říkat zrušení prohibice, ale přísné kontroly zůstanou. A alkohol bude muset mít rodný list, což je nad rámec současné české i evropské legislativy. Mimořádná opatření budou trvat měsíce. I proto, že tragédie bude nepochybně ještě doznívat. Víme to z podobného případu, který se odehrál v Norsku. Tam, i když vyčistili síť padělatelů, lidé dál pili z domácích zásob pančovaný alkohol, po kterém se nadále trávili. Trvalo to asi půl roku.

Po této aféře v Norsku v podstatě zmizel černý trh. Může to mít u nás podobný efekt?

Černý trh úplně nezmizí, ale hospodští si určitě budou dávat mnohem větší pozor. Ale nevydrží to věčně, za pár měsíců to odezní. A do té doby musíme připravit změny zákonů a zpřísnění dohledu.

Bude po odvolání prohibice zase možné dát si vodku v kalíšku u každého stánku?

Do té doby, než se eventuelně stánkový prodej zakáže zákonem, tak to možné bude. Nechci to celé komplikovat. Ukázalo se navíc, že stánkový prodej takovým problémem není. Pochází z něj jen minimum případů otrav. Konkrétně asi deset procent.

A chcete vůbec stánkový prodej zakázat?

Moje názory se posunuly. Zprvu jsem si myslel, že stánky jsou rizikové. Teď už si myslím, že hlavní problém je v tom, že je tady tolerován pančovaný alkohol. Černý trh je rozbujelý víc než ve slušně vedených státech. Problém je v systému kontrol. Ty musí být zásadně přísnější. Prazáklad je v tom, že se musí kontrolovat výrobní postup. Zatím se třeba vůbec systematicky nekontrolovalo, jestli alkohol v sobě nemá stopy denaturátu, což je indikátor, že do celého řetězce někdo vstupuje nelegálním způsobem.

Chcete zavést koncese na prodej alkoholu, jak o tom mluvil premiér, nebo ne?

Nemám na to jednoznačný názor. Před čtrnácti dny jsem si myslel, že by to mohlo pomoci. Teď si myslím, že když se bude alkohol dál prodávat ve všech prodejnách s potravinami, tak to zase tak moc vadit nemusí. Pokud tedy bude záruka, že v alkoholu není něco, co v něm nemá být. Koncese nejsou obecně v Evropě zvykem. Efektivnější by bylo něco jiného: pokud se prokáže, že alkohol pančoval hospodský, tak by měl přijít okamžitě o živnost. Třeba dostat na rok distanc.

V Británii nebo v severských zemích platí pro prodej alkoholu omezení. Nemyslíte, že Česku, ve kterém je spotřeba alkoholu enormní, by něco takového prospělo?

Je pravda, že se u nás pije víc než kde jinde a problém s alkoholiky tady je. Takže například pokud by se ve večerkách nesměl prodávat alkohol po stanovené hodině, tak by to prospělo. Ale jinak si nemyslím, že by omezování pomohlo. Můžu říci, co udělá hygienická služba. Bude určitě navrhovat, aby se alkohol už nesměl transportovat v šestilitrových barelech, ale maximálně ve dvoulitrových lahvích. A zavede se povinnost testovat alkohol na látky, které jsou v denaturovaných alkoholech. Pak můžeme začít vyhledávat zdroj, odkud pančovaný alkohol pochází, a účinněji proti němu bojovat.

Jak velký problém představuje alkoholismus Čechů pro náš zdravotní systém?

Tahle aféra ukázala, že alkoholici nejsou jen lidé, kteří posedávají po hospodách, pozpěvují si a občas se někde poperou. Ale že je velmi rozšířená skupina lidí, kteří jsou tišší, mírně depresivní, pijí doma bez společnosti a nikdo o tom neví. Řada z otrávených byly právě tyto typy. Obecně je problém alkoholu mnohem závažnější než problém nelegálních drog. Čtyři pětiny z lidí závislých na různých látkách jsou alkoholici.

Pokryjí u nás daňové výnosy z prodeje alkoholu náklady na odstraňování následků alkoholismu?

Ne. Je to horší než u cigaret. Tam stát vydělává na daních 40 miliard, náklady na léčení a odstraňování škod způsobených kouřením jsou spočítány na třicet miliard. U alkoholu je naopak stát mírně v minusu. Menší část nákladů tvoří zdravotní výdaje na léčení závislých a nemocí jako cirhóza. Větší část tvoří důsledky kriminálních činů a dopravních nehod pod vlivem alkoholu. Pro stát prostě alkoholismus moc výnosný není...

No a proč tedy neomezit dostupnost alkoholu, aby se omezila sociální patologie?

Většina konzumentů alkoholu s ním žádné problémy nemá. Konzumuje ho v podstatě jako potravní doplněk. Vylepšuje si jím své kulinářské zážitky. Někdy je to zase pití na dobrou náladu a někdy se dá alkohol použít jako psychotropní látka, užít si s ním nějakou situaci víc, než by šlo bez alkoholu. Velká část lidí pije rozumně, zdravotně jim to neškodí a nepůsobí jim to žádné sociální problémy. To nejsou alkoholici, to jsou prostě konzumenti. To, že u nás vzrostla konzumace alkoholu, není dáno tím, že by přibylo těžkých alkoholiků. Ale tím, že přibylo lidí, kteří mají víc peněz, aby si alkohol mohli pořídit a dovolit si tak i nějaký luxus, na který dřív neměli. Přitom pijí inteligentně. Když dostupnost alkoholu omezíte, děláte problémy všem lidem. I těm, kteří si to nezaslouží.

Adiktologové říkají, že Češi tolik pijí, protože alkohol je u nás extrémně levný. Tedy logická úvaha: pokud bychom zvedli spotřební daň, klesla by spotřeba, a navíc by bylo víc peněz na odstraňování následků. Nemyslíte?

Problém je, že bychom potrestali čtyři pětiny lidí, kteří s alkoholem žádné problémy nemají. U cigaret je daň vyšší, protože víme, že každý kuřák zatěžuje zdravotní systém. U alkoholu to tak jednoznačné není. Ale jeden důvod, proč by se měla zvýšit cena alkoholu, tady je - a tím je pití u dětí. Obecná shoda je, že pití poškozuje jejich vývoj zdravotní i psychický. Proto zvýšení ceny podporuji. A ministru financí to připomínám. Pro zvýšení ceny je tady ještě jeden argument: Podle cenových statistik je alkohol vzhledem k průměrnému příjmu stále levnější. Před rokem 1989 stál litr Myslivce zhruba sto korun, nyní asi dvě stě. Jen dvakrát tolik. A teď si spočítejte, jak vzrostl průměrný příjem. Třeba cigarety mimochodem zdražily za dvacet let zhruba desetkrát.

Budete navrhovat vyšší spotřební daň na alkohol?

Ano, zhruba o dvacet procent.

Co vám na to říká ministr financí?

Většinou nic moc. Obecně se tvrdí, že pokud zvednete daně, rozjede se černý trh a pašování. Ale nedokážu posoudit, jestli to opravdu u těchto látek takhle jednoznačně funguje. Vždyť alkohol je u nás levnější než v jiných zemích.

Premiér původně říkal, že kolky by měl stát prodávat likérkám za cenu spotřební daně, tak aby se s nimi nevyplatilo kšeftovat. Dojde k tomu?

Ekonomové se shodují, že by to fungovalo dobře. Ministr financí ale deklaruje problém, že by to podrazilo likérky, protože by to pro ně znamenalo velký problém v cash flow. Daň, která tvoří nejvyšší část nákladů, likérky platí až na úrovni distribuce, a takhle by ji musely platit o měsíc dřív. Pokud jde o kolky, musíme zajistit, aby je nešlo jednoduše odlepit a použít na jiné láhvi.

Vypadá to, že se slibovaná opatření nějak začínají rozpadat. Nebudou koncese, nebude prodej kolků za cenu spotřební daně...

Z toho prosím neviňte mě. Já mám zájem na tom, aby se problém s alkoholem řešil dost razantně.

PROFIL

  • Leoš Heger se narodil 11. února 1948 v Hradci Králové, kde vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.
  • dvacet let působil ve východočeské metropoli i v zahraničí jako lékař a učitel v oboru rentgenologie. V 70. letech se podílel na zavádění počítačové tomografie a ultrazvukového zobrazení v oblasti kardiologie a břišní diagnostiky.
  • počátkem 90. let se postupně ocitl v manažerských pozicích ve Fakultní nemocnici a na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové, v letech 1996 až 2009 byl ředitelem Fakultní nemocnice Hradec Králové.
  • od roku 2002 byl zastupitelem města Hradec Králové, do strany TOP 09 vstoupil v roce 2009.
  • ministrem zdravotnictví je od července 2010.
Petr Honzejk, Jindřich Šídlo

Hospodářské noviny, 27. 9. 2012, Rubrika: Rozhovor, str. 10

Štítky
Osobnosti: Leoš Heger
Témata: Zdravotnictví
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme