Heger: Chci odstranit nerovnosti v pojistném

Rozhovor s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem

5. 10. 2010

* V souvislosti s hledáním peněz do zdravotnictví zazněl od zdravotních pojišťoven návrh zavést odvody z dohody o provedení práce. Co tomu říkáte?

Jednal jsem o tom neoficiálně s ministrem financí a on předběžně souhlasil, abychom do svých návrhů zákonů napsali, že se má platit zdravotní pojištění z dohody o provedení práce, a tomy teď připravujeme.

* Nejde to však proti snaze této vlády o uvolnění pracovního trhu? Vláda nedávno schválila návrh, podle kterého se má zvýšit rozsah dohod ze 150 na 300 hodin ročně.

Nevím, slib nebyl daný definitivně, dostali jsme možnost to předložit, a jak to dopadne, to se uvidí.

* Jakým hlavním argumentům proti zatížení dohod pojistným čelíte?

Odpůrci tvrdí, že by to bylo administrativně náročné. Plátce daně, zaměstnavatel, má totiž různé povinnosti: být v kontaktu s pojišťovnami, hlásit jim každou změnu. Pokud se jedná o menší částky, zaměstnávání na dohodu by to zkomplikovalo. Dohody jsou myšleny jako flexibilní zaměstnavatelský nástroj a při pohledu na to, co se vybere, by administrativní zátěž byla relativně vyšší než u klasického zaměstnaneckého poměru. To byl asi kdysi jeden z důvodů, proč se rozšíření dohod podpořilo.

* Jaké další díry ve výběru pojistného byste chtěli ucpat?

Chceme vybrat více zdravotního pojištění od zahraničních zaměstnanců. Pracují tu, platí tu daně, někdy dost velké, ale neplatí sociální a téměř ani zdravotní pojištění. Kdyby platili více, přineslo by to sto milionů korun ročně. To je při deficitu 10 miliard, který se očekává, relativně zanedbatelné, ale je to díra.

* Odhad VZP při zvýšení výběru od dalších skupin poplatníků, jako jsou rentiéři nebo OSVČ, je dokonce v řádu jednotek miliard.

Podle nás by byla největší rezerva u OSVČ, které do systému odvádějí asi poloviční objem na hlavu než zaměstnanec. Tam ministerstvo financí z důvodů, které přesně neznám, nesouhlasí. Ale slibuje, že to připraví pro rok 2012. Tam bychom to pokládali za vysoce přínosné.

* Živnostníci se brání, že jsou ve zcela jiném postavení než zaměstnanci, že to mají těžší.

Pokud chce stát podporovat některé skupiny daňových poplatníků, ať je zvýhodní úlevou na dani, ne na zdravotním pojistném. Tam by se stejným metrem mělo měřit každé skupině.

* Jak byste řešili vyšší výběr od rentiérů, kteří žijí z pronájmu nebo z kapitálových příjmů? Ti sice platí daně z těchto příjmů, ale na zdravotním pojištění odvádějí zpravidla jen povinné minimum 1 080 korun.

Chtěli bychom, aby platili podle výše daňového základu. Ministr Kalousek slibuje v rámci daňové reformy připravit zjednodušení, aby se z daňového základu odvíjely platby zdravotní i sociální daně.

* Dal by se zjednodušit i systém pojistného?

Trochu se vždycky zlobím na finance. Často nám říkají, když uvažujeme o zdravotnických poplatcích, že by měly mít sociální zohlednění (například osvobození důchodců či dětí od poplatků atp., pozn. red.). Z dlouhodobé perspektivy ministerstvo práce připravuje zjednodušení sociálního systému. Bylo by administrativně nejjednodušší, kdyby všechny výběry byly bez této sociální klauzule a o sociálně potřebné aby se postaralo ministerstvo práce. To je ale budoucnost.

* Kde jinde byste ještě hledali finance pro zdravotnictví?

Ve zvýšení příspěvku státu na jeho pojištěnce z rozpočtu, jako každý rok. Naposledy to bylo navrhováno exministryní Juráskovou a neprošlo to parlamentem (dnes stát dává 723 Kč, Jurásková chtěla o 44 korun víc - 767 korun měsíčně, pozn. red.), dělalo by to asi dvě až tři miliardy. Letos to už nemá šanci projít.

* A co říkáte na nápad pojišťoven odvádět část ze spotřebních daní na alkohol nebo cigarety do rozpočtu zdravotnictví, případně zavést úplně novou daň na nezdravá jídla?

Podle ministerstva financí jsou u nás spotřební daně dost vysoké, takže by další zvýšení vedlo k padělání a pašování tohoto zboží. Problém letos nastal u benzinu a nafty, kdy s nárůstem daně klesl její výběr, protože lidé si pro pohonné hmoty jezdili do blízkého zahraničí. Tento argument beru. Pokud by se někdy daň zvyšovala, byl bych pro, aby se část dala cíleně na zdravotnictví, ale zatím to nepřipadá v úvahu. Bylo by logické, aby se použila ve zdravotnictví, ale státní rozpočet s těmito příjmy dlouhodobě počítá. Její převedení do zdravotnictví by mělo stejný efekt jako zvýšit příspěvek na státní pojištěnce - obojí jde ze stejného zdroje.

* Souhlasil byste s daní na nezdravá jídla?

Je snadné říci: zavedeme daň na bůček nebo na cukr. Jenže je dost obtížně nadefinovatelné, na co všechno by taková daň měla být uplatňována.

* Je reálné, že by se vám něco z návrhů podařilo prosadit letos?

Uvažovali jsme o odvodech z dohod o provedení práce. Ale nejsem si jistý, jestli to projde. Změnu odvodů OSVČ se budeme snažit prosadit v příštím roce. V roce 2011 chceme také předložit návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce. Tam bude záležet na stavu rozpočtu.

Jitka Vlková

Mf Dnes, 5. 10. 2010, Rubrika: Ekonomika, Strana: 2

Štítky
Osobnosti: Leoš Heger
Témata: Zdravotnictví
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme