Smlouva, která zveřejněna není, jako by nebyla. Návrh zákona o Registru smluv vychází ze základního předpokladu, že my politici jsme pouze dočasnými správci občany svěřeného majetku a že občané mají právo o správě svého majetku vědět.
Právo otevřeného nakládání s majetkem bychom mohli občanům upřít pouze v případě, že by to nebylo možné nebo že by to bylo neekonomické. Zveřejnit všechny smlouvy však díky internetu možné je. A případné neekonomičnosti jsme předešli maximální jednoduchostí. Smlouvu není před zveřejněním nutné skenovat, zveřejňuje se pouze text smlouvy, která je v počítači. Samotné zveřejnění smlouvy tak zabere podobně času jako odeslání mailu s přílohou. Zkuste si na Portálu veřejné správy, kde samotný Registr smluv už více než rok funguje.
Navázat účinnost na zveřejnění je nesmysl
Není. Naopak jen tak Registr smluv dává smysl. Pouze tato podmínka donutí radnice zveřejňovat smlouvy. Jinak by to byla další administrativní »buzerace«, která by obtěžovala slušné, zatímco neslušní by se jí vyhnuli. A není to nic nového v právu – viz vklad do katastru nemovitostí či zveřejnění záměru obcí při nakládání s nemovitým majetkem.
Obce budou administrativně zahlceny
Tato námitka se v praxi nepotvrdila. Například v Semilech, kde jsem starostou (9 tis. obyvatel, 150 mil. Kč rozpočet), se zveřejňují průměrně dvě smlouvy za den. Ale umím si představit, že o subjektech, které budou povinny zveřejňovat, ještě povedeme diskusi. Všemi obcemi proteče jen zhruba 10 % veřejných prostředků, na které by se měl Registr smluv vztahovat. Navíc nakládání s veřejnými prostředky je zvláště v menších obcích pod drobnohledem občanů. A představitelé obcí jsou voleni i odvolatelní. Takže, nebude-li se zákon o Registru smluv vztahovat na menší obce, nic hrozného se nestane. Podstatné je posvítit si na stamiliardové toky ústřední státní správy. Odhalí se tak plýtvání a uspořené prostředky můžou být základem třeba pro další navýšení rozpočtového určení daní.
10. 3. 2014, Moderní obec, rubrika: Polemika, str. 3
