Grónsko, obrovský, ale téměř liduprázdný ostrov, se stal kvůli Donaldu Trumpovi a jeho úsilí toto dánské území připojit k USA hlavním tématem evropské politiky. „Evropa musí hlavně zůstat jednotná,“ říká k tomu, jak se má Unie postavit ke krokům Trumpa, europoslanec za TOP 09 Ondřej Kolář, člen zahraničního výboru Evropského parlamentu.
Tématem těchto dní je Grónsko. Co může a má udělat EU pro to, aby Grónsko zůstalo součástí Dánska a nebylo připojeno k USA? Co má a může udělat Evropský parlament?
Na úvod řeknu, co by podle mě Evropský parlament dělat neměl. V Evropském parlamentu máme takovou tradici přijímání nic neříkajících deklarací. Ty jsou sice vzletné, úderné, plamenné, ale chybí jim to B, tedy ta samotná akce, která potom nenásleduje.
Bude se europarlament zabývat Grónskem?
Debatu o Grónsku máme zařazenou do programu této schůze. Doufám, že eskalace, kterou teď ze strany Spojených států vidíme, povede k tomu, že nejenom na půdě Evropského parlamentu, ale v Evropské unii celkově všichni pochopí, že staré dobré časy, kdy bylo na USA ve všem spolehnutí a mohli jsme je brát jako nezpochybnitelného partnera, jsou bohužel pryč.
A jak má Evropa reagovat na tuto situaci?
Jednak je třeba, aby Evropa, Evropská unie, hledala nové partnery. A pak je také třeba, aby byla co nejvíce jednotná.
A ona není?
Takové to kličkování, které teď předvádí nová česká vláda, kdy premiér Andrej Babiš říká, že Česká republika se nemůže postavit za Grónsko, a musel si dokonce koupit globus, aby viděl, kde se vlastně Grónsko nachází, to je špatně. Podobně jako když jede slovenský premiér Fico do USA k Trumpovi a tam si stěžuje, jak je Evropská unie nefunkční.
Jak se podle vás Trump dívá na Evropskou unii?
Trump nechce silnou Evropskou unii. Chce, aby Evropská unie byla rozdrobená na národní státy. Proto, aby tady mohl mít své trojské koně a mohl pak národní státy štvát proti sobě. Protože jednotná Evropské unie znamená pro Trumpa konkurenci USA. On nechápe spolupráci EU a USA jako partnerství, které by mohlo být výhodné pro všechny.
To nějaký čas víme. Jak má tedy EU reagovat na to, že Trump vyhrocuje tlak situací kolem Grónska?
Musí to být reakce jednotná a jednoznačná. Musíme dát Spojeným státům najevo, že sice dál stojíme o strategické partnerství s USA, ale že umíme hledat partnery i jinde ve světě, v jiných regionech. A co je nejdůležitější, máme jim co nabídnout.
Trump v reakci na vyslání evropských vojáků do Grónska oznámil cla na export osmi zemí do USA, z toho je několik z nich členem EU. Měla by EU odpovědět stylem na hrubý pytel hrubá záplata?
Především si myslím, že bychom se jako EU měli za tyto země postavit. A také jako Česko, i proto, že ta cla, namířená také na Německo, by samozřejmě měla ekonomický dopad na nás.
Měli bychom neschválit celní dohodu s USA z loňska, nebo sami vyhlásit cla na americký export, především na služby? Zasáhlo by to USA citelně?
Myslím si, že u cel vůči EU si Trump zahrává s ohněm. Evropa je jeden z největších obchodních partnerů USA. Pokud by došlo k celní válce, oslabí to i americkou ekonomiku. Nevím, zda příznivci Trumpa chápou tyto důsledky, to, kam může dojít situace, kdy se USA teď v celém světě připravují o spojence.
Stojí nám Grónsko za konec partnerství s USA?
Musíme usilovat o to, aby k tomu konci partnerství nedošlo.
Převzato z: Luboš Palata, Deník.cz, 21. 1. 2026
