Besser: Kultura je neukojitelná

Cítíte se teď kulturnějším člověkem, když jste ministr kultury?

Představte si, že jo. Všichni mí kamarádi, se kterými jsem dlouhá léta bojoval za sport, se teď, když mě mají proti sobě, mají na co těšit. Protože s takovými nápady, jako že by chtěli z České televize peníze na sport, nebo že by si kultura nelízla při novele loterijního zákona, tak s tím ať nepočítají. Teď bojuju za kulturu.

A také jste teď asi kulturnější i tím, že absolvujete více kulturních akcí, ne?

Samozřejmě. Chodíme teď - k radosti mé partnerky a dětí - tak dvakrát, třikrát v týdnu na nějakou akci.

A co Kabáti? Na ty se také ještě dostanete? To je prý vaše oblíbená skupina.

Já jsem na koncertu Kabátů v životě nebyl. Dvacet let chodím po hokejových kabinách a Kabáti jsou úžasní jako motivace pro hráče před zápasem. Mám třeba rád i Erica Claptona, ale o tom se už tolik nepíše. Když se chci pobavit, tak prostě dělám to, co se mi líbí, a nechci se dělat lepším tím, že bych vyprávěl, jak chodím na opery nebo jezdím do Vídně na nějaký koncert. Jako ministr kultury nemusím znát v kultuře všechno. Já musím kulturu zmanažerovat tak, aby ministerstvo vytvářelo spravedlivé prostředí pro ty, kteří něco tvoří. To je můj úkol.

Když jste nastupoval do funkce, tak jste prohlásil, že chcete v kultuře udělat pořádek

A to trvá.

Ale co si pod tím slovem "pořádek" vlastně představujete?

Chci dát do pořádku vlastní chod ministerstva kultury a příspěvkových organizací.

A co je s tím teď v nepořádku?

V nepořádku? Dlouhodobě ministerstvo kultury ve vztahu zřizovatel a příspěvková organizace nevykonávalo řádně svou řídicí funkci.

Co konkrétně se dělalo špatně?

Z auditu vyplynulo, že třeba úředníci rozdělovali veřejné zakázky, jak chtěli. Dělo se to v některých příspěvkových organizacích i na ministerstvu. To přece není možné. Nebylo to v souladu se zákonem a za to já zodpovědný nebudu.

Můžete být ještě konkrétnější?

V tuto chvíli ne.

Skončí tyto věci i trestně-právními postihy?

To je právě problém. Kdybyste si přečetl některé věci z těch auditů, tak si řeknete, že to je na kriminál, ale když se pak na to podíváte z pohledu práva, tak je to velice složité, a já mám pocit, že to je i jeden z důvodů, proč si někteří lidé ve státní správě tak dovolujou. Podobné věci v minulosti dopadly tak, že byly buď odložené, nebo šly do vytracena. A ti, co za to byli zodpovědní, už mezitím dělají na jiném ministerstvu.

Máte nějaké příklady plýtvání u vás na ministerstvu?

Nejvíc mě pobavilo, že se dala zaměstnat manželka náměstka na 0,2 úvazku za dvanáct tisíc korun s tím, že si ji manžel vzal na služební cestu, a ta služební cesta stála ministerstvo půl milionu.

Který náměstek to byl?

Už tady nepracuje.

Máte ještě nějaké podobné příklady?

Za poslední dobu jsem například škrtnul celou řadu služebních cest. Různých výletů dvojiček, které byly naprosto k ničemu, tady bylo nepočítaně. A co se týká příspěvkových organizací, tak vám třeba řeknu, že jeden z jejích ředitelů je schopen vycestovat autem, které vůbec nevykazuje jako služební a jezdí si s ním kam chce, třeba o víkendu do zahraničí, podívat se, jak fungují obdobné instituce, kterou sám řídí, z pohledu návštěvníka. Přitom ale zpátky nepřiveze žádný doklad o tom, že by si koupil vstupenku, ale parkovné za 3,04 eur si vykáže. To nevypadá moc dobře.

Chystáte se na výměny ředitelů příspěvkových organizací?

Pod ministerstvem je třicet příspěvkových organizací. Každá je jiná. Řeším to step by step. Minulý týden byl jmenován nový ředitel České filharmonie.

Národní galerii řešíme zase jinak. Sice už bylo bývalým ministrem vypsáno výběrové řízení na jejího ředitele, ale já ho našel v deskách s nápisem tajné. To je divné, ne? Výběrové řízení musí být přece legitimní, poctivé, jasné a neuspěchané. Někdy v lednu bude proto vypsáno nové výběrové řízení a doufám, že k 1. červnu příštího roku nastoupí do Národní galerie nový generální ředitel. Jiný příběh je Národní divadlo nebo Státní opera. Musíme to řešit postupně. Všechno najednou nejde.

A co Národní knihovna? Odvoláte ředitele Hazuku?

Podívejte, způsob mého managementu je skutečně sofistikovaný. Jestliže na první pohled zjistím, že ten člověk to řídí tak, jak si nepředstavuju správu státních peněz, a má třeba jiné úmysly a nebo je jenom neschopný, tak ho samozřejmě odvolám. Jestliže mi ukáže audit, že to je úplně jasně špatně, tak ho také odvolám. Když k někomu pošlu audit a on odstoupí sám, tak to je celkem jasný výsledek. V Národní knihovně už audit zvolna končí.

A máte už nějaké předběžné výsledky?

Výsledky nebudeme sdělovat sólo. Výsledky zveřejníme, až budeme mít kompletní závěry a budeme mít posouzení i právníků, co se týká případného porušení zákona a trestních záležitostí.

Takže i to může z auditu Národní knihovny vyplynout?

Musíte počkat až na konečný závěr.

V tisku se psalo, že má ředitel Hazuka zdravotní problémy. Může to mít souvislost i s auditem?

Nevím. On byl při práci auditorů přítomen, takže možná teď ví víc než já. Až budu vědět detaily, konečné závěry, tak podle toho s tím naložím.

A co ředitel Národního divadla? Nedávno prohlásil, že divadlo čekají těžké časy, že bude muset výrazně snížit peníze na platy svých zaměstnanců a podobně.

Nechápu, proč někdo už teď říká svým zaměstnancům, že dostanou o třicet procent míň. Takový pokyn mu nikdo nedal. To jsou právě z mého pohledu výkřiky neschopného manažera. Všichni ředitelé se mnou budou mít velký problém, protože zatím ještě pořád nepochopili, že jestliže stát řekne, že peníze nejsou a každý ministr musí ve svém rozpočtu ušetřit deset procent a kdo to nesplní, toho asi premiér nenechá, tak to platí i pro ně. Stát teď prostě nemá tolik peněz, aby třeba Národní divadlo mohlo udělat dvacet premiér ročně. Ředitel proto bude muset snížit jejich počet na tolik, na kolik má prostředky, a nebo ať dělá premiéry úspěšnější, ať na ně lidé víc chodí. Udělám premiéru a nikdo na to nechodí, tak začnu utrácet peníze na další premiéru? Já si nemyslím, že to je dobře.

V Česku se ale dává do kultury jen 0,4 procenta státního rozpočtu. To je oproti ostatním evropským státům hrozně málo.

Záleží na tom, jestli se k tomu připočítají platy, které jdou na církevní hodnostáře. Potom je to číslo o něco vyšší. I kdyby to bylo ale těch 0,59 procent, o kterých se bavím já, tak vím, že to je stejně málo. Co se ale týká těch premiér, tak se podívejte třeba do Paříže nebo do Londýna, kolik tam dělají premiér a srovnejte to s tím, kolik my tady děláme premiér ve dvou státem zřizovaných divadlech. To se musí srovnat.

A dokážete v budoucnu pro kulturu získat víc peněz?

Letos to nevybojuju, i když dílčí úspěchy v roce 2010 jsme zaznamenali. Jsem ale přesvědčen, že tady jsou z minulé doby rezervy, které když se dobře rozkryjí a dobře se s nimi zapracuje, tak budou znamenat více peněz pro kulturu z vlastních zdrojů. A pokud se mi povede dobře a rychle udělat v kultuře pořádek, peníze potečou jenom tam, kam mají, tak pak řeknu ano, tady je všechno v pořádku a do kultury je potřeba dát víc peněz, tak jak je to obvyklé v jiných vyspělých evropských zemích. Kultura není vůbec jednoduchá a v poslední době si často říkám, že je neukojitelná, a nemyslím to jenom finančně.