Schwarzenberg: Nejde o "Evropská unie a my", nýbrž "my a EU"

Projev ministra zahraničí a předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga

22. 10. 2011

Dámy a pánové, sluší se a patří, aby každý ministr, tedy i ministr zahraničí, vám podal krátkou zprávu o své činnosti. Předem, než přejdu na zprávu, poněvadž asi někteří z vás zaznamenali zprávu o třech Češích, kteří byli zatčeni v Zambii, stav nynější je ten, že jsou ubytováni u našeho geniálního konzula v Zambii. Pan velvyslanec, který sídlí v Harare, přijel do Zambie a pracuje na tom, aby byli osvobozeni. Co se jim vytýká, je naprosto směšné - byli fotografové, normální turisté, měli při sobě mapu, kterou si vytáhli z Googlu, která je pořízena letecky, načež jim na místě zaměstnanci tajné služby vyčítali, že jsou špióni. Někde na té mapě byla zaznamenána také kasárna. Zdá se, že to celé bohužel bude déle trvat, neboť Zambie teď nemá vládu a je tam boj mezi různými zpravodajskými službami, kde v takových politických situacích se hodí vždycky, když objevím nějakého vnějšího nepřítele. Ti kluci na to doplatili, dostali se k tomu neoprávněně. Teď se snažíme je z toho dostat. Před dvěma dny to vypadalo nadějne, ale teď se tam ta jedna služba zašprajcovala. Jak generální konzul, tak velvyslanec přijel ze sousední země a snaží se našim lidem pomoci. Budeme eventuálně muset přikročit k dalším krokům. To jen abyste věděli, pokud máte starost o naše turisty v zahraničí.

Jak známo, že vláda při představení volebního programu slíbila aktualizaci naší zahraniční politiky. A sice k tomu naplnění jsme vytvořili na ministerstvu zahraničí a podíleli se různí odborníci na tom z jiných stran, nejen z ministerstva, z ústavů, z TOP 09, atd. a vytvořili jsme koncepci zahraniční politiky a také novou bezpečnostní strategii. První byla napadena nejdříve ODSkou při zasedání vlády, my jsme ale od svých zásad neuhnuli, dopracovali jsme tam ještě další část do bezpečnostní strategie a pak byla přijata. Je to vždycky ovšem namáhavé nalezení konsensu mezi Úřadem vlády, ministerstvy atd. Velký úkol, který před námi stojí, je samozřejmě klíčová otázka obzvláště v dobách krize, pro českou zahraniční politiku, je jak obhájit nejlépe naše národní zájmy. Mnozí, kteří se tímto pojmem ohánějí, nerozumějí jedné zásadní věci, kterou i školák pochopí, když se podívá na mapu Evropy. Česká země, když se podíváte na mapu Evropy, je poměrně malá země uprostřed této pevniny, obklopena výlučně členy Evropské unie. Taky 85 % našeho exportu míří do Evropské unie, z toho 30 % jenom do Spolkové republiky Německo. Z toho vychází poznatek, že klíčový úkol je, abychom v rámci Evropské unie si získali pověst spolehlivého a aktivního člena. Na tom závisí naše budoucnost. Samozřejmě je to ve světě tak, jak jsem již jinde řekl, že když jste velikej a bohatej, tak máte větší slovo, než když jste malej a chudej. I v Evropské unii platí toto pravidlo. Viděli jsme v posledních dobách a bylo to uspíšeno Lisabonskou smlouvou, nabývají většího a většího významu velké evropské státy, které také jsou částečně bohatší než my. Abychom neztratili vliv, tudíž musíme být dvakrát tak aktivní než kdybychom byli samozřejmá velmoc. To je nad slunce jasné. Tudíž všechny tóniny, které zaznívají, které se výlučně zabývají kritikou Evropské unie, respektive našich sousedů a členů, jsou poněkud plané, dokud nenavrhnou reálnou alternativu. Reálná alternativa, že bychom vystoupili z Evropské unie, by znamenala, že bychom se stali zanedbaným ostrůvkem, kam žádné investice by už neplynuly, kde by měli ztížený obchod se svými sousedy a leckteré výhody, které každý český občan užívá tím, že když překročí hranice, tak už to vůbec nezpozoruje. My starší, kteří si ještě pamatujeme, jaké potíže to byly překročit hranice, dneska jedeme autem nebo vlakem a vůbec ani nezaznamenáme, že jsme v jiné zemi. To snad umíme ocenit. Také možnosti studia, evropských fondů - když se podívám, co z evropských fondů se u nás opravilo, postavilo, atd., tak vidíte tu klíčovou roli. Samozřejmě nemůžete někam vstoupit jako slušný člověk do společnosti a jim říci "my jsme s vámi solidární a nadšení členové pouze v době, kdy budeme těžit, když budete mít těžkosti, tak se od vás odvrátíme a pliveme na vás". To není správná politika. Právě v dobách těžkých, v hospodářské krizi, finanční krizi, která zasáhla většinu světa, je to obtížné. To je právě ta příležitost, abychom dokázali, že jsme cenní členové Evropské unie, ne že jsme nespolehlivá pakáž, která jenom chtěla peníze, ale jakmile přicházejí potíže, tak se vypaří. V tom je zásadní spor české politiky. Někteří z nás, bylo to také částečně povinnou četbou v gymnázicích před 50 lety, očividně příliš důkladně studovali slavnou Jiráskovu knihu "Proti všem". Nepovažuji to za vhodný program pro českou zahraniční politiku. Ztratili jsme také leckteré iluze, když jsme mysleli, že se můžeme spoléhat na daleké země nebo země, které jsou nám sympatičtější. Musíme vycházet z toho, kdo jsou naši sousedi a s nimi spolupracovat a oni musí spolupracovat s námi. Myslím, že se to poměrně daří. Vždy je špatné znamení, když zahraniční politika se dostává pod vliv vnitřní politiky. Slavný švýcarský historik Bukhard ve své biografii kardinála Richelieu psal, že slabý stát tvoří svou zahraniční politiku pod vlivem vnitropolitické situace. Zatímco silný stát zahraniční politikou vytváří i vnitropolitickou situaci. Já bych byl radši, aby Česká republika platila za sice menší, ale silný stát, který ví, co chce, jaké jsou jeho zájmy, jaké geografická poloha a jaké konsekvence z toho vyplývají. To je snad nejdůležitější úkol, který právě teď v kritické době Evropské unie, nevíme, k jakým výsledkům dojdou, bude to velice obtížné: příští středu zasedá eurozóna. Bude to mít ovšem výsledky nejen pro Evropu, potažmo pro celý svět, neboť tak souvisíme spolu, tak se navzájem ovlivňujeme, že si nemůžeme myslet, že to, co dělá eurozóna, se nás netýká. Proto se pokoušíme zůstat v diskusi se sousedy, většími evropskými zeměmi, aby věděli, že my nejsme lhostejní a především abychom dostali pro nás nutné informace. To ještě zdaleka neznamená, že by Česká republika měla v blízké době přijmout euro. Nepřipadá to úvahu. Na prvé nesplníme předpoklady, které jsou pro to nutné. Dá-li pán Bůh a hospodářská krize se nebude prohlubovat, tak to bude asi ve druhé polovině tohoto desetiletí. A pak se musíme zamyslet, kdy to uskutečníme, že ten závazek, který jsme na sebe brali při našem vstupu do Evropské unie, je naprosto jasný. Tedy nemůžeme říct, že přijetí eura uděláme "snad", když se nám to bude líbit. Jednoho dne jsme se k tomu zavázali. Bohudíky není stanovený časový rámec, v tom musíme čekat, až to bude vhodný okamžik pro naše hospodářství, ale nemůžeme to podmiňovat jinými podmínkami, to bychom nebyli seriózním partnerem. Já nejsem "eurohujer", ale vím, kde je Evropa a kde je v Evropě Česká republika a vím také, že svět se vyvíjí tak, že celá Evropa se musí velmi snažit a dělat spoustu reformních kroků, oživit svou vědu, výzkum, musí se spojit, abychom v budoucnosti vůbec ještě hráli jinou roli. Když se podívám na to, že na evropské pevnině mimo slavné ETH  v Curychu není jiná univerzita. Jde mi z toho hrůza. My jsme ve prospěch blahobytu, což byla pochopitelná reakce, samozřejmě pro strašná léta dvou světových válek a bídy, která byla mezi tím, nezaměstnanosti a také ta krušná léta, která byla po druhé světové válce byla reakce "teď si chceme užívat". Jenže jsme to trochu přehnali. Ta generace, která opravdu strádala, je už dávno v důchodu, my jsme si ale mysleli, že každý den je pátek. Není. Mejdan, máme-li štěstí, je jednou za týden, obyčejně jednou za měsíc. To platí i pro státy a evropské hospodářství. Musíme se snažit a spojit síly a samozřejmě hospodářský prostor celé Evropské unie je významný hospodářský faktor. Ten musíme udržet a samozřejmě také že jenom v této souvislosti může Česká republika uspět. O tom jde zásadní diskuse.

Jinak bych technické kroky, které jsme udělali na ministerstvu zahraničí, abychom měli opravdu vyškolený dorost, tak jsme obnovili činnost diplomatické akademie poté, co dva kvůli šetření jsme nemohli přijmout nové členy do diplomatického sboru (úkol byl spíše snížit stav). Ten je nadále žádoucí, ale samozřejmě přirozená obnova musí být, nová generace musí přicházet a tudíž jsme obnovili diplomatickou akademii, první studenty jsem minulý týden uvítal a promluvil si s nimi. Je důležité, abychom v České republice měli zdravý politický dialog. Nejen ale mezi politickými stranami, tam je to velmi chabé. Byla by dobré, kdyby začala důkladná diskuse o tom, jaké jsou naše zájmy v budoucnosti, co musíme dělat, abychom zajistili budoucnost v rámci Evropské unie, samostatného státu a zdárného hospodářství. Byl bych velice rád, kdybychom se na tom více podíleli.

Naše diplomatická služba se vlivem let také mění, více a více se ujímá hospodářských úkolů. Dříve to bylo tak, že byl jeden úředník, takzvaný obchoďák, který byl odstaven na to, aby se staral o naše firmy v zahraničí. Tak dneska je to tak, že celé velvyslanectví je povinné v řadě zemí prioritně se zabývat našimi hospodářskými výsledky, exporty do dotyčné země. Opravdu politické zájmy máme jen v omezeném počtu zemí, ve velmocích a tam, kde bojujeme o lidská práva, tam mají také velice politické úkoly, ale řada zemí je, kde hospodářská konzulární politika, je na prvním místě před čistě politickou prací. K tomu taky přizpůsobujeme: zavedl jsem na ministerstvu to, že každý velvyslanec, než odjíždí do jakékoli země, tak předtím pozveme všechny české podniky, které tam mají zájmy, exportují, mají tam filiálku, aby se s nimi pobavil, aby dostal i z této strany rady, zájmy, aby si uvědomil, jaké úkoly jsou před ním. Samozřejmě nás postihlo scvrknutí naší diplomatické sítě. Máme ji docela slušnou, staré Československo mělo ctižádost pokrýt celý svět. To jsme už museli po rozdělení státu opustit, už tehdy se snížil počet zastupitelských úřadů a hospodářská situace nás nutí k tomu, abychom snížili. Naopak máme zájem v jistých oblastech otevřít nová velvyslanectví - poslední nové je v Ázerbájdžánu, ale je nutné, abychom se silněji angažovali v Latinské Americe, musíme přesně vědět kde, taktéž v Africe. To jsou ty nejdůležitější zprávy. Celkově práce na ministerstvu znamená propojit naše bezpečnostní a hospodářské zájmy a nesmíme zapomenout, že se to částečně kryje. Celá energetická politika je sice teoreticky hospodářská, ale v praxi je to pro nás životní zájem, otázka také naší bezpečnosti. Jde také o to, abychom byli v zahraničí bráni nejen jako čisté montovny, nýbrž stát, kde jsou vysoké školy, ústavy, kde se pracuje na budoucnosti. I to se postupně daří- navázali jsme například dobrou spolupráci s různými výzkumnými institucemi v USA, já jsem v Texasu navštívil jeden z nich, to se velice dobře rozvíjí. Stejně když se podívám, kolik našich počítačových expertů a firem je činných v Kalifornii. V budoucnosti doufám, že nebude česká zahraniční politika pod vlivem těch, kteří podřizují zájmy českého státu v zahraničí vnitrostranickému úspěchu, úspěchu na české politické scéně. Svorně na tom pracujme, aby náš stát v budoucnosti uspěl. Ne hlasitými hesly, nýbrž pouze opravdu tvrdou prací, výsledkem vědeckých výzkumů, prvotřídním zbožím, které vyrábíme a pevným postojem v politice, kde budeme všude vnímáni jako spolehlivý partner. Ať je to v Afghánistánu, kde naši vojáci byli velice ceněni. Musím říct, že mě to velice těšilo, když jsem byl v Afghánistánu, kdy důstojníci slavných armád ke mně přišli a říkali "Vaši lidi jsou báječní, my se na ně můžeme spolehnout". To všechno je součást naší bezpečnosti. Samozřejmě dneska jsem z Kábulu rychleji v Praze než trvala cesta dobrého vojáka Švejka na frontu v Haliči. A to si musíme uvědomit. Co se tam děje, se nás už bezprostředně týká. Nejen že odtud k nám proudí drogy, ale i terorismus a všechno. Svět je propojený a my se musíme této výzvě postavit. Samozřejmě to nemůžeme sami, samozřejmě k tomu máme spojence, ať je to na jedné straně spojenectví NATO, kde se snažíme, aby transatlantické vazby byly zpevněny, nebo v Evropské unii, kde pořád ještě některým lidem nedošlo, že to je naše politika, neboť jsme členy Evropské unie. Nejde o "Evropská unie a my", nýbrž "my a Evropská unie". Děkuji mnohokrát.

Karel Schwarzenberg
ministr zahraničních věcí Miroslav Kalousek, ministr financí Jaromír Drábek, ministr práce a sociálních věcí Leoš Heger, ministr zdravotnictví Jiří Besser, ministr kultury

V Hradci Králové 22. 10. 2011

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Karel Schwarzenberg
Témata:
Zahraničí

Videa z 2. celostátního sněmu TOP 09

Inventura reforem

Má význam usilovat o vyrovnaný rozpočet?
Má zdravotnictví dost prostředků na péči?
Je sociální péče opravdu sociální?
Je financování kultury důležité?
Záleží na bezpečí ve světě a podpoře vývozu?

PDFInventura reforem.pdf (464.8 kB)

TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí TOP 09

lenka.brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 932

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Jiří Pospíšil:Spolupráce středopravicových stran musí začít hned.
Děkujeme