Pospíšil: Brusel se Praze nikdy nevyrovná

28. 3. 2019

S předsedou TOP 09 a lídrem Spojených sil pro Prahu o investicích do dopravy, o nebezpečí Airbnb a o kultuře, která by mohla zaujmout turisty víc než levné pivo

Jiří Pospíšil toho prošel a zažil v politice hodně. Už ve svých 19 letech vstoupil do tehdejší ODA. O čtyři roky později přestoupil do ODS a v roce 2002 se poprvé probojoval do sněmovny. Ve straně se dostal až na vrchol. Ve vládě Mirka Topolánka zastával post ministra spravedlnosti, v roce 2010 se do resortu vrátil i ve vládě Petra Nečase a stal se místopředsedou ODS. V té době se Jiří Pospíšil snažil bojovat s justiční mafií, ale řada straníků tomu nebyla, řekněme, nakloněna. Na návrh Petra Nečase byl Pospíšil odvolán a vypadalo to, že jeho kariéra končí. Jenže veřejnost, a to i ta odborná, se v té době postavila na jeho stranu.

Ještě v roce 2013 dotáhl Jiří Pospíšil plzeňskou kandidátku ODS do sněmovny, o rok později ve straně skončil a ohlásil kandidaturu do Evropského parlamentu na kandidátce TOP 09 a STAN. V roce 2017 podal přihlášku do TOP 09 a o měsíc později se stal jejím předsedou. A pak už se jako lídr kandidátky Spojených sil pro Prahu vlastně chystal na loňské komunální volby.

V prostorách klubu zastupitelů Spojených sil pro Prahu jsme se na magistrátu potkali během jednání zastupitelstva. Jiří Pospíšil kolem mě nejdřív asi třikrát proběhl s omluvou. Bylo třeba schválit, jaké body se budou aktuálně projednávat, a to není ani na pražském magistrátu jen tak. Nakonec se koalice dohodla a my jsme si tu půlhodinku našli. A snad jsme také našli nějaké styčné body mezi Prahou a Bruselem. I když malebnost města to zrovna není. 

Jste poslancem Evropského parlamentu a zároveň pražským zastupitelem. Byl jste kandidátem na pražského primátora. Teď vedete kandidátku TOP 09 a STAN do Evropského parlamentu. Jak může europoslanec pomoc hlavnímu městu?

Funkce pražského zastupitele a europoslance se určitě nevylučují. Osobně často řeším evropská témata, která se dotýkají i Prahy. Jsem tedy tak trochu možná velvyslancem nejen České republiky, ale i naší metropole v Bruselu. V uplynulém týdnu jsme řešili třeba otázku lavičky Václava Havla, která by měla našeho prezidenta připomínat v Bruselu hned vedle budovy Evropského parlamentu. Řeším otázku Evropské kosmické agentury a rozšíření jejího centra tady v Praze. Zde zase bude hrát město klíčovou roli, aby poskytlo materiální zajištění k téhle akci. Připravujeme evropské předsednictví, kde bude Praha hrát zase důležitou roli.

Já tady tedy synergii vidím. Navíc není nic neobvyklého, že je někdo předseda parlamentní strany a k tomu europoslanec. Trošičku bych řekl, že to spíš je v naší mentalitě. Pořád vnímáme, že je česká politika, pak je nějaká zeď a potom jsou „oni v Bruselu“.

To není naše mentalita. To nám tvrdí politici, kteří jsou v české politice.

Jenže ono to tak není. V jiných zemích vnímám, že se tam občané s Bruselem identifikují víc. Vnímají jej jako součást svého politického kolbiště, protože se tam o nich také rozhoduje. Po celé Evropě existuje mnoho předsedů politických stran, kteří zasedají v Evropském parlamentu. Takže já v tom problém nevidím. Vidím v tom naopak synergie a vzhledem k tomu, že jsem v Praze neuvolněný politik, tak to zvládám. Proto by také nebylo možné, abych byl členem městské rady nebo primátorem a současně europoslancem.

Ve chvíli, kdy jste řadový zastupitel a řadový europoslanec, tak naopak můžete mnoho věcí z evropské agendy pro město přinášet a řešit. To je také moje hlavní role tady v pražské koalici. I v rámci Spojených sil pro Prahu mám na starosti, abychom, co se týče evropské agendy, vystupovali jednotně. A nejde jen o evropskou agendu. Mnoho komentátorů se během volební kampaně do pražského zastupitelstva ptalo, jako dlouho Spojené síly pro Prahu vydrží. Byli velmi skeptičtí, tvrdili, že to spojenectví nevydrží. A vidíte, funguje to perfektně bez jakýchkoliv problémů. A i to je tak trochu můj politický úkol a má politická práce.

Co se podle vás nové koalici v Praze za těch prvních sto dní povedlo?

Je to ještě strašně krátká doba na nějaké hodnocení. Jde o úplně novou politickou reprezentaci, v radě jsou víceméně úplně noví lidé, myslím si, že bude fér udělat tvrdé hodnocení řekněme po roce fungování této koalice. Ale to, co považuji za pozitivní a co odpovídá i našim programovým prioritám, je, že došlo k navýšení investičních peněz. Jak víte, tak my jsme dost kritizovali předchozí městskou vládu paní Krnáčové, že se investice výrazně snížily pod deset miliard korun ročně. Že byly nejnižší za posledních dvacet let a že pokud budeme u moci, tak budeme chtít investice zvýšit. A v rozpočtu, o němž se dneska vede na zastupitelstvu, mluvíme už o investicích ve výši 19,4 miliardy.

Kde by se tyhle investice měly hlavně projevit?

V tomhle se držíme našeho volebního programu. Chceme o dost víc investovat do dopravní infrastruktury. Férově říkáme, že se za čtyři roky této městské vlády bohužel nepodaří zrealizovat žádnou velkou stavbu, ale může hodně investovat do toho, co zde nefunguje. Do rozpadající se dopravní infrastruktury, do oprav mostů a podobně. To je ten dluh, který tu předchozí rady neřešily. Musí se zkrátka víc investovat do městského majetku. A když tohle bude tato městská koalice během čtyř let dělat a napraví alespoň částečně vnitřní dluh vůči městskému majetku, tak já budu spokojený.

Takže nějaké navázání na vnitřní a vnější okruhy, začátek výstavby metra D… Nic takového čekat nemáme? Je něco z předchozího vedení města přece jen připravené?

Je toho strašně málo. V zásadě je možné realizovat několik dopravních staveb, které se týkají tramvajové sítě. Jde třeba o prodloužení tramvajové sítě do Slivence. Pak se vážně uvažuje o obnovení tramvajového propojení Vinohrad, Václavského náměstí a hlavního nádraží do Bolzanovy ulice. Myslím si, že i to je důležité. Všichni to vidíme a i odborníci říkají, že kolejová síť v centru Prahy je absolutně přetížená. Dneska už se na ty koleje víc vozů ani nevejde.

To je zároveň naše reakce na debaty o tom, jestli zavedeme MHD zdarma. My jsme byli proti a jedním z těch argumentů je, že na stávající tratě prostě víc vagónů nedáte. Co můžete udělat, je vybudovat tratě nové. Takže jejich posílení v centru města je určitě důležitá věc. A napojení právě na Václavském náměstí směrem na Vinohrady a hlavní nádraží považujeme za věc, která je připravená. Je ve fázi, že se může během následujících čtyř let zrealizovat. Co se týče velkých dopravních staveb, tak je možné pracovat na budoucích přípravách.

Tramvaje zdarma v době, kdy MHD stojí deset korun na den, je trošku populismus, ne? A taková ČSSD s ním ve volbách rozhodně neuspěla…

Proto jsme byli také proti a jsme dál proti i jako koalice. My naopak potřebujeme do dopravní infrastruktury investovat. Doprava v Praze je kvalitní, a když jí seberete několik miliard, konkrétně asi čtyři pět miliard ročně z jízdného, tak se to někde projeví. Ty peníze někde budou zkrátka chybět.

Přitom ty poplatky, které platíme za MHD v Praze, jsou mnohem nižší než ve Varšavě, v Bratislavě, v Budapešti a v jiných srovnatelných metropolích ve střední Evropě. Ty ceny nejsou tak vysoké, aby na ně běžný občan nemohl dosáhnout. A má za to relativně kvalitní službu ve srovnání s tím, jak funguje centrální městská doprava v jiných evropských metropolích.

Když jsme u metropolí, napadá vás něco, čím by se Praha mohla inspirovat třeba právě v Bruselu? Možná co se týče té dopravy?

Městská hromadná doprava v Praze je určitě lepší než ta v Bruselu. A řekl bych, že i přes problémy, které tu máme s dopravní sítí, jsou ranní zácpy v Praze i menší než ty bruselské. Což ale není žádná omluva. Ty klíčové dopravní stavby, jako jsou okruhy a metro, vytvořit musíme. Brusel výrazně trpí i tím, že tam vzniklo celé evropské městečko s tisíci úředníky a nevzniklo zde kvalitní dopravní napojení. Takže ráno čekáte hodinu a půl, než se z okolí města dostanete do centra. Vlastně moc nevidím, čím bychom se v téhle evropské metropoli mohli inspirovat…

Je pravda, že Brusel, který je podobně velkou metropolí jako Praha, v poslední době hodně investoval do turistiky. Především do té, která přiváží do města větší peníze. To znamená, že se zvedla kvalita kultury, kulturních institucí, galerií a muzeí. A tady bych řekl, že určitá inspirace může být. Že ona „velká kultura“, za kterou jezdí turisté do měst, nemusí být jenom v Paříži, v Madridu či v Londýně. Může být i ve městě, které má přes milion obyvatel, jako je Brusel. A tady má podle mě Praha ještě co napravovat.

Myslíte, že sem víc turisté jezdí za levným pivem?

Trochu se toho obávám. Naším cílem by nemělo být přilákat do Prahy více turistů, ono je jich tu dost. Cílem je přilákat do Prahy takové turisty, kteří zde stráví delší dobu, utratí víc peněz. A to jsou například turisté, kteří přijedou cíleně za určitou kulturní akcí a nikoli pouze proto, aby tady oslavili ukončení vysoké školy, konec svobody a podobné věci, které s Prahou vlastně nemají nic společného. Když tady chce někdo strávit dva dny pitím na barech, tak nic proti tomu. Ale to by neměl být cíl Prahy.

Praha bohužel dneska už není vnímaná jako kulturní metropole z pohledu akcí, které se zde konají. Tady máme co dohánět. Takže kdyby se podařilo postavit na Vltavské onu moderní koncertní síň pro filharmonii, kdyby se nám to s koalicí podařilo posunout do fáze, že se začne v příštím období stavět, bylo by to skvělé. To jsou přesně věci, jež lákají turisty, kteří zaplatí drahý hotel, dají si kvalitní večeři, nedělají nikde hluk, neopíjí se. Jsou to zkrátka lidi, kteří jedou za určitým kulturním zážitkem.

Pokud si zaplatí dražší hotel, budou tihle turisté méně využívat i sdílené bydlení? Je podle vás Airbnb problém, nebo se to nafukuje?

Já to osobně za problém považuji. A jde o problém, se kterým se potýká hlavně Praha, ale musí se řešit celostátně. Je to otázka právní regulace. Airbnb magistrát nevyřeší, ale je dobře, že se i tady bavíme o tom, jak tento druh sdílení regulovat. O samotné regulaci ale pak musí rozhodnout parlament, potažmo vláda. Na stole je mnoho různých opatření – od samotného zvýšení poplatků, a tím pádem většího v uvozovkách zdanění zisku na jedné straně až po regulaci samotného Airbnb.

V tomhle případě se bavíme třeba o holandském modelu, kdy Airbnb můžete aplikovat ve svém bytě pouze v určitém období v roce, tam je to tuším šedesát dnů. Dovedu si představit, že by to Holandsko bylo pro nás určitým vzorem. A je na poslancích, aby to rozhodli. Za nás, jako za koalici, na úrovni vlády a parlamentu vyjednává naše radní pro legislativu Hanka Kordová Marvanová. Já doufám, že to ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož gesce bydlení patří, bude řešit. Já tohle „podnikání s byty“, v nichž by mohli bydlet Pražané, skutečně za problém považuju. Myslím si, že regulace, a to i ta časová, tedy po jakou část roku můžu daný byt používat jako Airbnb, by tu být měla.

Je podle vás bydlení tedy problém, který trápí Pražany mnohem víc než třeba ona doprava?

Všichni řeší dopravu, ale bydlení je dnes téma, které je opravdu velmi žhavé. Zvlášť u mladých lidí. Ceny jsou tak vysoké, že už nejde jen o byty, které by si člověk měl možnost koupit, ale dneska je pro mladého člověka v Praze problém získat i přiměřený nájem. Já tady opět hrozně spoléhám na Hanu Marvanovou, kterou jsme jako naši přední kandidátku pověřili přípravou bytové politiky dostupného bydlení. Slíbila, že předloží koncepci, podle které by mohlo město fungovat. A ta už bude postavena na myšlence podpory více forem bydlení.

To znamená, že by nešlo jen o developerské projekty, ale i družstevní bydlení, které je finančně dostupnější. Hana mluvila i o dalších variantách. V Berlíně fungují koncepty Baugruppe, kdy se dá dohromady skupina lidí, kteří vytvoří malé vlastní družstvo. To získá zbytkový pozemek od města a tam si postaví nějaké společné bydlení. V té diverzifikaci podpory více typů bydlení může být podle mě zakopán slibný začátek. Pokud se ale nezačne v Praze víc stavět a neukáže se to v číslech na konci tohoto období, pak by to byl velký neúspěch této koalice.

Co bude naopak úspěch koalice? Vy jste během vyjednávání o jejím vzniku říkal, že nynější primátor Zdeněk Hřib není moc zkušený politik. Jak to vidíte dneska po těch sto dnech?

Já jsem toto říkal v době, kdy ta koalice vznikala. A já jsem ke koaličnímu partnerovi loajální, takže když dovolíte, nebudu přes média hodnotit pana primátora po sto dnech jeho vlády. To bych nepovažoval za fér. Můj názor, že v čele města v této situaci má být někdo, kdo má větší zkušenosti s politikou, trvá. Rozhodnutí koalice nakonec bylo jiné a já ho fakt respektuji. A nechci tu koalici oslabovat tím, že bych koaličním partnerům vysílal vzkazy přes média.

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jiří Pospíšil

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme