Od příštího roku by měla v Česku znovu fungovat elektronická evidence tržeb. Vláda už EET schválila, teď je na řadě Sněmovna. Opoziční poslanec Michal Kučera se obává byrokratické zátěže zejména pro menší podnikatele. „Novému EET nevěříme, protože má stejné protagonisty jako minulé,“ dodává v Pro a proti.
Pane poslanče, proč jste proti znovuzavádění EET?
My už máme tu velmi špatnou zkušenost s EET 1, které se vyloženě nepovedlo. Dopadlo přesně tak, jak jsme upozorňovali, to znamená, že ty výběry, které slibovali, nebyly. Bylo to obrovské byrokratické zatížení a samozřejmě se to vytratilo až do takového vzduchoprázdna.
Nicméně já jsem jednoznačně pro to, aby se narovnalo podnikatelské prostředí. To si myslím, že na tom se shodneme všichni. Bohužel si myslím, že EET není tím nástrojem. Ono se to ukázalo právě i v tom prvním období, kdy EET nabíhalo. A proč tomu nevěříme teď? No protože to má stejné protagonisty, to znamená, tehdy to zaváděla Alena Schillerová a dnes opět Alena Schillerová.
Pane poslanče, vy tady v souvislosti se znovuzaváděním EET varujete před byrokratickou zátěží, nebo jak jsem se dočetl na vašich sociálních sítích, dokonce před šikanou. Zaznamenal jste, že by to viděl podobně některý z velkých podnikatelských svazů?
Víte, já možná k těm podnikatelským svazům řeknu, že tehdy největším propagátorem byl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků, ten propagoval tu první vlnu velmi silně. Byl to nějaký Karel Havlíček.
Promiňte, asociací, které teď znovuzavedení EET vítají, je víc. Například Asociace hotelů a restaurací si slibuje od znovuzavedení toho systému právě narovnání podnikatelského prostředí.
Já směřuji tam, že si nejsem jistý, jestli právě vedení těch asociací skutečně zohledňuje tu situaci. A nám jde zejména o ty malé živnostníky. Myslím si, že pokud Karel Havlíček tehdy byl pro, tak tam byla celá řada hlasů u běžných živnostníků, že s tím nesouhlasí, že jsou proti tomu, u těch malých vesnických hospod.
Samozřejmě ty velké gastroprovozy, o kterých se třeba tady bavíme, tak pro ty je to výhoda. Jenomže to je výhoda ve smyslu toho, že oni sami si mohou zavést podobnou evidenci, aniž by to nařizoval stát. To znamená, registrační pokladny můžou být propojené se skladovým hospodářstvím, můžou mít propojené s účetnictvím, můžou mít komplexní řešení toho svého provozu. K tomu nepotřebují, aby jim stát nařizoval, jakým způsobem musí evidovat tržby.
Pane poslanče, tak nepřipustil byste, že EET 2.0 je vylepšená varianta toho původního systému? Protože jak teď připomněla paní poslankyně, podnikatelé, ani ti malí, by se zaváděním toho systému neměli mít nějaké výdaje navíc.
My samozřejmě máme taky odlišný přístup k tomu, jak jsme přistupovali k EET 1. My jsme tehdy poměrně masivně obstruovali. Myslím, že teď nějaké dramatické drakonické obstrukce nehrozí, nicméně budeme jednoznačně upozorňovat na ty chyby, které se tam mohou objevit, protože signály z těch různých sektorů jsou různé.
Co vám na tom systému tedy vadí?
První věc jsou výjimky. To byl jeden obrovský problém právě té minulé vlny. Už teď se avizuje, kdo všechno bude mít výjimku. Druhá věc, a já to opakuji neustále: že by EET vyřešilo šedou ekonomiku, to je naprostá iluze.
Prostě kdo chce podvádět, ten podvádí. Kdo chce, aby nevystavil účtenku, aby si vzal peníze hotově, bez dokladů, bez toho, aby to zaevidoval, tak to udělá. Zkrátka to tímto způsobem může obejít kdokoliv, kdo chce podvádět.
Nejsou tedy četné výjimky – pro spolky, hasiče, ale i podnikatele s příjmy do milionu korun – v rozporu se snahou narovnat podmínky v podnikání? A je realistický odhad, že EET přinese do státního rozpočtu až 14 miliard ročně?
Převzato z: Lukáš Matoška, Pro a proti, 14. 5. 2026 (kráceno)
