Starosta Horálek (ODS) z radnice Prahy 4 mediálně ohlásil novou legislativní iniciativu – zákon, který prohlásí, že Pražský okruh je veřejným zájmem. Následně se přidal i pražský primátor Svoboda (ODS). Parlament údajně neví o veřejném zájmu obcí. Jaká je ale realita? O Pražském okruhu hodně dobře vědí nejen poslanci Parlamentu a Senátu napříč politickým spektrem, ale i příslušné instituce v Bruselu. Praha totiž leží na multimodálním dopravním transevropském koridoru číslo IV. (trasa Skandinávie – severovýchodní Německo – Berlín –Praha –Bratislava….Istanbul) s odbočkou IV.A (trasa Praha – Norimberg – Mnichov).
Poslanci dobře vědí, že
1. Pražský okruh leží na výše uvedených multimodálních koridorech.
2. Pražský okruh společně s dálnicí D1 splňuje ekonomické požadavky kladené na kapacitní rychlostní komunikace podle evropských kritérií (jako jediné komunikace v ČR).
3. Hotové zpoplatněné úseky Pražského okruhu vydělávají nejvíce na mýtném v celé ČR.
4. Výstavba životně důležitého úseku okruhu č. 511 – úsek D1 – Běchovice uleví znatelně nejen Spořilovu, ale celému východnímu segmentu hlavního města. Z obydlené zástavby odkloní nákladní dopravu z montoven aut v Boleslavi, Kolíně a dalších průmyslových podniků z východní části středočeské aglomerace mimo Prahu.
5. Hospodářský výbor Sněmovny je připraven podpořit fyzickou realizaci zejména stavby 511, ALE …..
Ono ALE se váže na skutečnost, že se zatím nepodařilo umístění stavby veřejnoprávně projednat. Proti všem silnicím v naší zemi se vždy někdo odvolá a stěžovatelé se naučili obratně využívat mezer v zákoně a zejména často jen formálních pochybení úředníků státní správy i samospráv. Tak se stalo i v případě vydaného územního rozhodnutí o umístění stavby. Správní soud zrušil zásady územního plánu hlavního města a následně „spadlo pod stůl“ i vydané rozhodnutí. Investor stavby – Ředitelství silnic a dálnic ČR nyní netrpělivě čeká, až hlavní město chybu napraví. Dosud se tak nestalo.
Pokud se týká legislativní iniciativy hlavního města. V platnost kdysi vstoupil jediný podobný akt – zákon o obchvatu Plzně. Po vyhodnocení všech rizik s tímto právním paskvilem, ho pro vlastní stavbu tehdy investor raději nepoužil. Naopak neúspěšně mnohem později skončily pokusy o zákon o R 35. I kdybych připustil úspěch této legislativní iniciativy, je vysoké riziko, že by zákon zrušil Nejvyšší správní či Ústavní soud. Téměř jistým se zdá, že by musel celou stavbu uhradit stát z národních zdrojů. Sotva by tímto způsobem prosazený projekt chtěla Evropskýá unie kofinancovat. Zákon by byl ohromným precedentem i pro ostatní stavby.
Nejrychlejší cestou k výstavbě zejména úseku D1 – Běchovice Pražského okruhu je tedy, aby Praha v co nejkratší době uvedla svoji územně plánovací dokumentaci do souladu s názorem správního soudu. To i v případě, že nejen já si myslím, že soud stěžovatelům dát tehdy za pravdu nemusel.
K dalším faktům uváděným v článku deníku Dnes si dovolím opravit, že na Pražském okruhu chybí celkem čtyři úseky ( nikoli 3), a sice stavba 511 D1 – Běchovice, stavba 518 Ruzyně -Suchdol, stavba 519 Suchdol – Březiněves a stavba 520 – Březiněves - mladoboleslavská R10. Dále si dovoluji poznamenat, že o veřejné prospěšnosti rozhoduje obec ve svém územním plánu , že u veřejně prospěšných staveb se i dnes vyvlastňuje. Nejen panu Horálkovi doporučuji seznámit se se zákonem číslo 416/ 2009 Sb. ve znění novely, kde se hovoří o výkupech pozemků i sloučeném územním a stavebním řízení. Tento zákon se jmenuje Zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury a týká se nově nejen dopravní, ale i energetické a vodní infrastruktury.
