Laudát: Ve stínu japonské katastrofy

Komentář předsedy pražské TOP 09 Františka Laudáta

31. 3. 2011

Panika z japonské jaderné havárie  ve Fukušimě obchází Evropou. Do čela pelotonu politiků, kteří se snaží  vetřít do přízně voličů téměř za každou cenu, se překvapivě postavila německá kancléřka Angela Merkelová. Záhy po ničivém zemětřesení a následné vlně tsunami  nařídila uzavření sedmi nejstarších  jaderných elektráren. Ceny elektrické energie zamířily okamžitě vzhůru. ČEZ jako exportér energie si může zamnout ruce. Podle propočtů   dojde v Německu  k výpadku 6% celkové spotřeby. To už je příliš velké číslo na to, aby  největší evropská ekonomika  vyřešila výpadek z vlastních zdrojů. Nezbývá, než schodek pokrýt dovozem.

Při pohledu na japonskou přírodní katastrofu je skutečně její velmi tragickou dimenzí   jaderná havárie. Lidské oběti jsou sice obrovské, ale země  zažila i horší. Pracovití  Japonci asi na naše poměry velice rychle obnoví technickou infrastrukturu a poničené domy. Hrozbu na desítky let však představuje zamoření zasažených oblastí radioaktivním spadem, zvýšené dávky ozáření lidí a kontaminace vodních zdrojů a potravin. Následky neviditelného zabijáka mohou pociťovat i další generace obyvatel.

Evropané se vrátili do dob Černobylu. Byl by zázrak, kdyby se nejnovější události nepromítly do politiky. Zelení zaznamenali v německých zemských volbách  historický úspěch . To dál akceleruje diskuze na téma budoucnosti jaderné energie. Pouze technici si zřejmě v nastálé tlačenici uvědomují, že energie z obnovitelných zdrojů prostě stačit ještě desítky roků nebude. Realita je jasná. Zdroje  z větrných a solárních zdrojů nemají stabilní průběh výroby. Jedná se o tzv. pulsující zdroje. Aktuální technologie neumožňují skladování přebytečné energie a  nestabilní zdroje si vyžadují i výrazně jinou přenosovou síť a regulovatelné stabilní zdroje, které zaskočí kdykoli, kdy obnovitelným zdrojů přestane foukat vítr, nebo svítit slunce..

Pokud by čeští politici na sklonku uplynulého roku nešlápli na brzdu v podpoře  solárních zdrojů energie, naše občany by celý projekt společně s větrnými zdroji stál v letech 2010 až 2030 přes 650 miliard korun. Přitom hodnota vyrobené energie by byla pouhých 48 miliard korun.V této souvislosti pražská VŠE vypočítala zvýšené náklady  nejen pro domácnosti, ale i pro podnikatele. Lze očekávat, že při  zvýšení cen elektřiny  v Německu by  byli tamní občané a společnosti postiženy analogicky. Tak pro ilustraci:

běžná domácnost  jen s drobnými spotřebiči – o 900 až 1250 Kč/rok více,

dobře vybavená domácnost – o 2.5 až 3000 Kč /rok více,

malá společnost (spotřeba 1GWh/rok) –  o 400 až 500 tis. Kč/rok více,

střední firma (spotřeba 9 GWh/rok) – o 3 – 4.5 mil. Kč/rok více,

velká firma (spotřeba 40 GWh/rok) – o 15-20 mil.Kč/rok více.

Německá ekonomika se jen obtížně zotavuje z hospodářské recese. Růst je stále ještě křehký a kdykoli se může vrátit na trajektorii stagnace, nebo poklesu. Merkelová tedy v případě unáhleného rozhodnutí možná dost riskuje. Bezpečnost německých jaderných elektráren se rozhodně nezměnila ze dne na den při havárii ve Fukušimě. ČEZ  tedy může na růstu cen energie vydělat i poměrně slušné částky. Naše ekonomika, závislá na exportu do Německa, však může  utrpět nemalou ztrátu. Jelikož je evropský trh energií propojen,  německou jadernou hysterii zaplatíme  i  my.

František Laudát
Štítky
Osobnosti: František Laudát
Témata: Energetika