Nečekaná data: Chudí a bohatí se v Česku přibližují

Ani několik let trvající krize nezměnila nic na tom, že v Česku je tradičně málo lidí ohroženo chudobou. A v posledních osmi letech přibyl ještě další trend - dokonce se zavírají nůžky mezi chudými a bohatými.

10. 7. 2013

Tuto překvapivou zprávu přinesly nejnovější údaje Českého statistického úřadu. Především ukazují, jak důležitou roli při zachování tradiční rovnosti hraje bezpečný sociální systém.

Příjmová rovnost nevypovídá automaticky o bohatství jednotlivých zemí. Pokud by se například české domácnosti posuzovaly podle příjmové úrovně v Německu, do kategorie chudých by se dostala více než polovina.

Údaje za celou evropskou sedmadvacítku (28. země přistoupila až před týdnem) ukazují, že se po roce 2008 během krize příjmové rozdíly snižují ve většině zemí. Výjimkou jsou Irsko, Španělsko, Bulharsko a Lotyšsko, které krize tvrdě zasáhla a kde se podíl chudých na celkové populaci zvýšil o pět procent.

Ideál sociálního státu

Pokles chudoby zajistil ekonomický vzestup před rokem 2008. Tehdy se - ze 20 na 15 procent - snížil podíl lidí, kteří mají k dispozici jen 60 procent příjmů průměrného občana, mají špatně vybavenou domácnost nebo jen obtížně hledají práci. Tím Česko předstihlo bohaté západoevropské země, jako jsou Německo, Rakousko nebo Francie.

Během následující krize se podíl osob ohrožených chudobou udržel na patnácti procentech a díky tomu se stalo Česko státem s nejmenším podílem chudých, protože jejich počty mírně vyrostly v dosud nejsociálnějších státech - Švédsku, Dánsku a Nizozemsku.

Podrobné statistické údaje přitom ukazují, že se za posledních osm let zlepšila životní úroveň desetiny nejchudších českých domácností o 24 procent a u ostatních rodin o 15-20 procent.

Výjimkou je nejbohatší desetina, kde příjmy vyrostly jen o 12 procent.

Jak rostly/klesaly rodinné příjmy

(údaje v procentech)
DECILY 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
2004-7 26,4 19,5 15,0 15,5 15,8 14,3 13,4 12,9 14,0 10,7
2007-9 -1,3 -0,1 1,0 1,2 2,2 2,1 2,8 1,3 -0,1 -1,6
2009-11 -3,8 0,1 1,5 2,2 1,5 1,4 0,2 1,4 1,7 -1,2
2004-11                    
20,2 19,4 17,9 19,5 20,2 18,4 16,8 15,9 15,8 7,8
2011-12* 3,8 -0,9 -4,3 -2,2 -2,0 -0,8 0,4 -0,5 1,9 4,5
 
Poznámky:
Tzv. decily rozdělují rodiny od nejchudších (1. decil) k nejbohatším (10. decil).
Údaje pocházejí ze statistiky "Příjmy a výdaje domácností", která využívá šetření v 10 tisících domácnostech.
Srovnání z let 2011-12 označené * pochází ze "Statistiky rodinných účtů", která využívá data ze zpravodajského souboru tří tisíc domácností. 

Zdroj: Český statistický úřad

Kdo nic nemá, ať pracuje

Údaje z jednotlivých let ukazují, že nejchudší vrstvy mohou za svůj vzestup poděkovat hlavně tomu, že v letech před krizí byla k dispozici práce.

Ještě v roce 2004 zajišťoval výdělek ze zaměstnání pouze 45 procent příjmů desetiny nejchudších rodin, podnikání jen 8 procent. O tři roky později financovaly nejchudší rodiny svůj provoz závislou prací z 50 procent, podnikáním z 11 procent. Podíl výdělečných aktivit rostl ještě během krize. Předloni zajišťovalo zaměstnání 51 procent výdělku, podnikání 13 procent a tento trend pokračoval i v loňském roce.

Rodiny nejchudších tedy trpí nízkými výdělky, přesto jejich příjmy zajišťují dávky sociální podpory jen o něco více než z desetiny. Stále však existují dostupné možnosti vydělávat vlastní prací.

Kdo získá nárok na významnější sociální dávky, ten se prakticky v nejnižších vrstvách nevyskytuje, jak svědčí příklad důchodců.

Vzestup pracujících důchodců

Také u nejbohatší desetiny domácností přibýval v letech 2004-2011 podíl zaměstnanců. Příjem ze závislé práce tvořil u nejbohatších před devíti lety 62 procent celkových příjmů, předloni to bylo 64 procent.

Naopak ubylo živnostníků a podnikatelů. Podnikání zajistilo dříve 30 procent celkového výdělku bohatých rodin, předloni už jenom 23 procent.

Ze statistik je zřejmé, že zvláště po roce 2007 přibylo mezi nejbohatšími pracujících důchodců. Důchody zajistily předloni nejbohatším šest procent příjmů, před šesti lety tři procenta.

Méně podrobná čísla z loňského roku naznačují, že se trend začíná obracet a že naopak mezi nejbohatšími přibývá podnikatelů na úkor zaměstnanců. Ještě více však přibylo pracujících důchodců.

Petr Holub
Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme