Poslankyní byla Helena Langšádlová zvolena v říjnu 2017, v říjnu 2013 a v květnu 2010. Ve sněmovně působila jako místopředsedkyně rozpočtového výboru a členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Zároveň pracovala jako předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti a předsedkyně podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. Rovněž byla členkou podvýboru pro územní rozvoj a financování veřejné správy. Působila též jako místopředsedkyní výboru pro evropské záležitosti, byla členkou petičního výboru a předsedkyní podvýboru pro migraci a azylovou politiku.
V letech 2009 až 2017 byla předsedkyní středočeské organizace TOP 09. Od roku 2009 se stala členkou výkonného výboru. Roku 2011 a opětovně v roce 2015 byla zvolena místopředsedkyní TOP 09.
Narodila se 14. října 1963 v Praze. Nyní žije v Černošicích. Vystudovala střední průmyslovou školu stavební, obor vodohospodářské stavby. V letech 2004 až 2008 se věnovala bakalářskému studiu na Vysoké škole politických a společenských věd v oboru politologie. V roce 2010 absolvovala studium v oboru politologie a politika v mezinárodních vztazích na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.
V letech 1984 až 1986 pracovala jako stavební technik na odboru výstavby a územního plánování Prahy-západ, v letech 1986 až 1990 byla na mateřské dovolené. Následně v letech 1990 až 1998 provozovala penzion. V období let 1998 až 2006 vykonávala funkci starostky města Černošice, v letech 2006 až 2010 zde působila ve funkci místostarostky. V letech 2000 až 2008 a v letech 2012 až 2013 byla krajskou zastupitelkou. Od roku 2004 do roku 2010 působila jako členka Výboru regionů EU. Od roku 2010 byla zvolena poslankyní PČR.
V letech 2010 až 2013 působila jako místopředsedkyně rozpočtového výboru, členka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jako předsedkyně stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti a předsedkyně podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy. Rovněž byla členkou podvýboru pro územní rozvoj a financování veřejné správy a členkou meziparlamentní skupiny ČR - Severské státy.
Od roku 2013 do roku 2017 působila jako místopředsedkyně ve výboru pro evropské záležitosti a od roku 2014 byla členkou podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci. V roce 2014 se stala členkou meziparlamentní skupiny ČR – Izrael a ČR – Spojené státy americké. V roce 2015 byla zvolená předsedkyní podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Od roku 2016 byla také členkou petičního výboru.
Od roku 2017 jsem členkou hospodářského výboru, výboru pro evropské záležitosti, stálé komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny, stálé komise pro Ústavu České republiky a stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění NATO. Od roku 2018 se stala předsedkyní Podvýboru pro migraci a azylovou politiku a členkou Podvýboru pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci.
V roce 2009 se stala členkou výkonného výboru TOP 09. V letech 2009 – 2017 byla předsedkyní středočeské organizace TOP 09 a v letech 2011 - 2017 byla místopředsedkyní TOP 09.
Je vdaná a má dva dospělé syny. Hovoří anglicky a rusky. Zajímá se o historii a kulturu. Ráda relaxuje prací na zahradě, má ráda aquaerobic a hraje scrables.
„Zatímco svět řeší celou řadu problémů, od ruské agrese až po krizi na Blízkém východě, v jejich stínu sílí čínská totalita. Stává se čím dál větším rizikem jak bezpečnostním, tak ekonomickým, a je třeba na to včas reagovat,“ uvedla poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová.
Konference ČLR v „nové éře“ totalitní kontroly 11.března 2025 v Poslanecké sněmovně.
TOP 09 ve středních Čechách už zná svého lídra pro nadcházející sněmovní volby. Bude jím Jan Jakob. Sekundovat bude Helena Langšádlová. Na třetím místě za TOP 09 bude Jiří Slavík. Sestavená kandidátka je výsledkem primárních voleb krajské organizace.
Hrozby nelegitimního ovlivňování ve vědě a vysokém školství s vývojem mezinárodní bezpečnostní situace sílí. Jak hrozby vypadají a jak se bránit, bylo proto tématem kulatého stolu Bezpečnost výzkumu – posilování institucionální odolnosti.
Poslanci TOP 09 vnáší nové téma do diskuse o výši příjmů v politice. Do Sněmovny jdou s pozměňovacím návrhem k novým zákonům o platu představitelů státní moci. Do těchto zákonů chtějí přidat mechanismus, který v dobách vysokého zadlužení státu platy poslanců a senátorů automaticky sníží o pětinu.
