Zbytečný a drahý cirkus

1. 7. 2021

Tento měsíc jsme měli již osmé výročí policejní akce známé jako „Zásah na Úřadu vlády". Nešlo však zdaleka jen o Úřad vlády, po Praze jezdily stovky ozbrojenců, policisté vnikali do kanceláří, do příbytků, vnikli i tam, kam vniknout nesměli – do živých svazků vojenského zpravodajství.

Svým rozsahem a výzbrojí byla akce přiměřená pro zásah proti ozbrojené teroristické skupině. Nikoli pro několik úkonů, které bylo možno vyřešit zcela civilně a především mnohem levněji.

Nejdražší pošta na světě
Dovolím si pro příklad připojit osobní vzpomínku. Toho dne v dopoledních hodinách dorazilo na ministerstvo financí osm po zuby ozbrojených policistů, vybavených samopaly a neprůstřelnými vestami. Jeden zůstal hlídat ve vrátnici, sedm jich vyšlo nahoru do prostoru kanceláří ministra a jeho náměstků. Čekal jsem přinejmenším masové zatýkání...

Namísto toho slušně požádali o vydání běžného spisu rutinní agendy. Podotýkám, že nešlo o nic utajovaného, a kdyby mě někdo požádal, abych příslušný dokument zveřejnil, neměl bych důvod nevyhovět. Spis jsme ochotně vydali, policisté poděkovalia odešli. Zůstali jsme nevěřícně zírat na nejdražší poštu na světě. Marně jsme si lámali hlavu, proč ozbrojenců muselo přijít zrovna osm. Snad jedině proto, že spis měl sedm stran. Jeden policajt na každou stránku a osmý tomu velel.

Jak jsem později zjistil, podobně to vypadalo i na ostatních místech zásahu. Po ulicích tekly zbytečné náklady daňových poplatníkůa policisté zmobilizovaní pro tuto akci chyběli jinde, kde byli zapotřebí mnohem víc. Ozbrojená komanda zasahovala tam, kde by stačilo předvolání či žádost o vydání věci. Jenomže to by nevypadalo tak efektně a veřejnost by neměla pocit, že se zasahuje proti těm nejtěžšíma nebezpečným zločincům a zločinům.

Ohlušující ticho
Po osmi letech tento přístup ostře kontrastuje s chováním orgánů činných v trestním řízení dnes. Kdyby proti konfliktu zájmů dnešního premiéra a jeho zneužívání pravomocí pro soukromé účely zasáhla policie přiměřeně podle tehdejší akce, musela by do Úřadu vlády vjet obrněná brigáda s leteckou podporou. Namísto toho dnes slyšíme jen ohlušující ticho.

Nelituji tehdejší demise premiéra. Jsem přesvědčen, že byla správnáa že si to zasloužil. Poměry, které vládly na Úřadu vlády, by měly být důvodem k demisi v každé civilizované zemi a době. A tenkrát jsme ještě v civilizované době žili. Každý zásah by ale měl ctít zásadu přiměřenosti. Tady byla tato zásada záměrně porušena, aby byla vyvolána falešná představa, o co se jedná.

Představa umocněná bombastickou tiskovou konferencí pánů Ištvana a Šlachty následujícího dne, kde informovali o uvězněných exposlancích, zadržených penězích a zlatu. Již mnohem méně bombasticky a ne už od obou pánů osobně se veřejnost dozvěděla, že exposlanci byli uvězněni nezákonně, stát se jim musel omluvit a vyplatit poměrně vysoké odškodné.

Samozřejmě z peněz každého z nás. Zadržené peníze musela policie vrátit. Další zcela zbytečné náklady za účelem vyvolání nepřiměřených představ u veřejnosti.

Rozpaky nad „hrdiny“
Lidé, kteří vydávali příkaz a operaci řídili, se ještě dnes snaží vystupovat jako hrdinové moderní dobya „správní chlapi". Nejsou jimi ani náhodou. Přiznávám jim, že dělali svoji práci, to bych jim nevyčítal. Jako daňovému poplatníkovi mi však vadí, že ji dělali špatně, mimořádně nehospodárně a v některých momentech i nezákonně. O jejich tehdejších motivech můžeme jenom spekulovat. Nevěřím ale, že byly ryze profesionální.

Miroslav Kalousek pro Deník.cz

V Praze dne 1. 7. 2021

Štítky
Osobnosti: Miroslav Kalousek