Ženíšek: Naše zahraniční politika se musí vrátit k havlovské diplomacii

26. 5. 2021

Pro úspěšnou zahraniční politiku platí, že nejdůležitější je čitelnost a dlouhodobá kontinuita v základních pilířích. Bohužel vlády od roku 2013 tyto pilíře, o které se naše zahraniční politika od roku 1989 opírala, opakovaně a cíleně ničily. Z ministerstva zahraničních věcí zaznívala kritika polistopadové zahraniční politiky, dokonce se mluvilo o jejím škodlivém dopadu na ČR. Pro mě je to popírání samotného vývoje po roce 1989 jako něčeho, co bylo správné. Navíc nutno podotknout, že po roce 1989 to byla právě zahraniční politika, jako jedna z mála politik naší mladé demokracie, kterou lze označit za úspěšnou. 

Proto je naprosto zásadní, aby příští vláda realizovala aktivní, sebevědomou a předvídatelnou zahraniční politiku, která je ukotvena v západních hodnotách a svobodách, která vychází z našich tradic a hlásí se k havlovské diplomacii. Kdysi jsme byli zemí, která disponovala velmi respektovanou značkou ve světě a tou byl zcela čitelný a dlouhodobý akcent na ochranu lidských práv ve světě. Je na čase tuto značku, která nám v mnoha zemích otevírala dveře, chtít zpět.

Bohužel po vládě Andreje Babiše a aktivitách Hradu je také nutné znovu definovat, že ČR patří na Západ a že klíčovým prostředkem k prosazování našich zájmů je členství v NATO a v Evropské unii. Státním zájmem ČR je tak jednoznačná orientace na Západ a budoucnost Česka je v EU a NATO.

Celý svět se dramaticky mění, což se odráží i v zahraniční politice. Mezinárodní politický řád, v němž hlavní roli sehrávaly liberální demokracie, je pod tlakem autoritářských mocností jako Číny nebo Ruska, které usilují o nové uspořádání světa. Krize v evropském sousedství navíc ukazují, že ani náš region nebude vůči těmto proměnám zcela imunní. Kromě proměny bezpečnostního prostředí a světového mocenského uspořádání se lidstvo potýká s globálními změnami klimatu, rychlým demografickým růstem či nelegální migrací. Dnešní svět je propojenější než kdykoli dříve a krize v jedné jeho části, ať už bezpečnostní, ekonomická či klimatická, ovlivňuje celé lidstvo. Chce-li se Česká republika bezpečně rozvíjet, bez promyšlené a aktivní zahraniční politiky toho nedosáhne.

Přes snižující se předvídatelnost mezinárodního prostředí neuvažovala Česká republika v posledních letech strategicky. Naše zahraniční politika byla reaktivní, bez politického nasazení vládních představitelů a pro řadu partnerů nepochopitelná a plná amatérských přešlapů. Navíc hlava státu je velmi proruská a nakloněná Číně – tedy dvěma zemím, které jsou prototypem toho, od čeho jsme se po roce 1989 úspěšně odvrátili. Nad zájmy země – zachováním demokratického právního státu, ochranou lidských práv, svobod a bezpečí obyvatel a hospodářskou prosperitou – nelze přemýšlet bez koncepčně vykonávané zahraniční politiky. Mezi priority v zahraniční politice proto musí patřit:

  • dodržování závazků, které pro nás plynou ze členství v EU i ze členství v NATO, včetně výdajů na obranu ve výši 2 % HDP;
  • důsledná ochrana atlantické spolupráce, evropská armáda by byla slepá ulička;
  • obnova tradice havlovské diplomacie, na české know-how v podpoře lidských práv a rozvoji občanské společnosti bychom měli být patřičně hrdí;
  • posílení našeho institucionálního a expertního zázemí ve vztahu k Německu. Německo je naším nejdůležitějším obchodním a politickým partnerem. Česká republika musí vždy usilovat o dobré vztahy jak s Berlínem, tak s jednotlivými spolkovými zeměmi, zejména Bavorskem a Saskem;
  • jasné sdělení, že členství v EU nemá pro ČR alternativu, členství je pro nás jedinečnou příležitostí, jak naši geopoliticky exponovanou, tranzitní a exportně orientovanou zemi ukotvit v evropském prostoru a posilovat její prosperitu;
  • stále platí, že migraci nemůže Česká republika vyřešit sama. Evropská unie musí efektivněji bránit své vnější hranice. Na evropské úrovni je nutné urychlit proces odmítnutých žadatelů o azyl, bojovat s pašeráky lidí a systematicky pomáhat v nestabilních regionech.

První mezinárodní vizitkou nové vlády bude naše předsednictví EU v příštím roce. Česká republika bude zastupovat EU navenek a je zcela zřejmé, jaká témata budou dominovat. Česká republika na to není vůbec připravena a je na příští vládě, aby aktuální témata, jakými jsou postcovidová obnova Evropy, nelegální migrace a agresivní Kreml či vliv Číny v EU uchopila a navrhla společné řešení. 

Marek Ženíšek, náměstek hejtmanky Plzeňského kraje

Zdroj: Forum24.cz, 26.5.2021

Štítky