Ženíšek: Musíme posílit východní křídlo NATO a připravit se na dlouhý konflikt

20. 4. 2022

Začala druhá fáze, boj o Donbas. Znamená to, že teď se budou vést boje „jen“ o Donbas?

Tak bych to určitě nehodnotil. Zaprvé vycházíme z toho, co říká ruská strana. Ministr zahraničních věcí Lavrov je člověk, který ještě několik hodin před invazí na Ukrajinu hovořil o tom, že žádná invaze nebude. Zda je teď skutečně hlavním cílem dobýt Donbas, o tom můžeme jen spekulovat. Na druhou stranu, Donbas je z vojenského a strategického hlediska velmi důležitý. Teď se teprve ukáže, jak je ukrajinská armáda skutečně silná a jak schopná je ta ruská. V tomto směru jsou zajisté boje o Donbas rozhodující a všichni.

Jaký vidíte v tomto postupu Ruské federace smysl? Lze to číst tak, že se Rusko snaží uspět aspoň někde?

Je to určitě jedna z možných variant. Na druhou stranu řekněme si upřímně, část toho území Ruská federace pomocí separatistů na východě Ukrajiny měla už před invazí, takže to smysl nedává. Ale určitě se Rusko bude snažit o nějaké v uvozovkách vítězství, které by mohlo domácímu publiku prezentovat. Uvidíme, jak to celé celé dopadne. Ale rozhodně se nepřikláním k těm, kteří tvrdí, že konflikt brzy skončí vítězstvím či prohrou jedné či druhé strany.

Jaké jsou vlastně analýzy EU nebo Severoatlantické aliance, co bude následovat?

Jak už jsem řekl, bude to buď ústup v nějaké formě, anebo snaha aspoň o nějaké „vítězství.“ Ale může to být i strategie, která přesahuje Donbas. Znovu opakuji, vycházet z výroků Ruské federace je naivní, nerelevantní. Bylo to právě Rusko, které tvrdilo, že žádná invaze nebude. Ukázalo se, že lhali.

Tím spíš je namístě otázka, co Západ vlastně předpokládá, že se bude dít. Nějaké strategie se musí plánovat v NATO a v Evropské unii.

Já jsem přesvědčen, že je to čas na posílení našich kapacit na území východního křídla NATO. Je jasné, že se nejedná o nějakou jednorázovou akci ze strany Ruska. Stejně tak není jednorázovou akcí vybavit ukrajinskou armádu, protože na Ukrajině dochází samozřejmě k neskutečným ztrátám, takže to nemůže skončit u jednorázové pomoci. Musíme být připraveni na to, že konflikt na Ukrajině může být mnohem delší, než si někteří partneři v EU připouštějí. Pro Českou republiku to znamená kromě pomoci, kterou Ukrajině poskytujeme, také klást důraz na toto téma a splnit určité nezbytnosti na domácí půdě, tedy na půdě EU. Teď hovořím zejména o práci na energetické soběstačnosti nebo přesvědčování našich zahraničních partnerů, že válka je skutečná a není tak daleko. Bohužel si to spousta z nich stále myslí.

Proč myslíte, že si to myslí? Proč myslíte, že to je jenom nějaká chyba a chybná úvaha, kterou lze odstranit řekněme jednáním. Proč si to myslí a proč vy si to nemyslíte? Co když ten západnější názor, abych tak řekl, je ten správný?

Já bych nechtěl hodnotit, jaký názor je správný. Ale skutečnost, že na Ukrajině je válka, je všem jasná. Platí, že pokud by Rusko přestalo bojovat a zabíjet, tak válka skončí okamžitě. Pokud by přestala bojovat Ukrajina, tak by skončila ona, takhle je to jednoduché. Bohužel to takto stále někteří nevnímají.

Říkáte, že je potřeba pokračovat v dodávkách Ukrajině. Je také potřeba měnit charakter oněch dodávek, například dodávat modernější zbraně?

Já myslím, že platí i ta druhá část Vaší otázky. Pokud nechceme být přímo zapojeni v té válce na Ukrajině, ale současně tvrdíme, že Ukrajina bojuje za nás a za naše hodnoty, nic jiného nám ani nezbývá. Měli bychom vytrvat v dodávkách vojenského materiálu na Ukrajinu. A měli bychom Ukrajině dodávat jakýkoli typ zbraní, o který požádá. Oni vědí nejlépe, jaké zbraně potřebují. Já jsem velmi pyšný na Českou republiku, protože my jsme jedna ze zemí, které se nebojí dodávat zbraně Ukrajině a dodáváme právě takové zbraně, které jsou na Ukrajině potřeba.

Často se hovoří o tom, jaké zbraně Ukrajina vůbec může dostávat, aby je tamní vojáci byli schopni ovládat. Ta otázka může stát také opačně. Připravují se, vycvičují se ukrajinští vojáci na používání nejmodernějších západních zbraní?

To je proces, který nezačal s příchodem války, ale probíhá už delší dobu. Jedná se o dlouhodobý proces modernizace ukrajinské armády zejména ze strany Spojených států a Velké Británie. Do tohoto modernizačního procesu právě spadá i výcvik ovládání zbraní západního typu. Tento proces probíhá už od roku 2014/2015, není to nic nového. Ukrajinská armáda prošla nesmírnou proměnou právě i v tomto ohledu. Domnívám se, že to je jeden z faktorů, který Putin a jeho okolí velmi podcenili.

Francie se snaží přesvědčit některé země v EU k ropnému embargu vůči Rusku. Česko v tomto Francii podporuje. Jste pro ropné embargo?

Myslím, že to samotné nestačí. Je to pouze střípek celé té oblasti nutných opatření, které Evropa musí uplatnit. A to nejen pro Ukrajinu, ale hlavně pro sebe. Pokud chceme dále být suverénní entitou, nemůžeme být dlouhodobě závislí na zemi, která nedodržuje mezinárodní právo. Mohla by nás vydírat. Patří to do balíku sankcí, které stále musí být přitvrzovány. Je to strategie, kterou si Evropa v rámci pudu sebezáchovy musí osvojit, protože přece nechceme být závislí na tyranovi a diktátorovi.

 A když jste vládní poslanec, proč už to Česko neudělalo, když myslíte, že to je v pořádku? Myslím, že v Pobaltí už se ropy vzdaly.

Pobaltské země jsou v některých věcech napřed a já jim moc fandím. Na druhou stranu Česká republika si ve srovnání s ostatními zeměmi EU vede velmi dobře. To, že v tomto konkrétním ohledu nejsme těmi lídry je pravda, ale zase vedeme v jiných ohledech. Určitě to má důvody, které se nám mohou líbit nebo nemusí. Já jsem předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a pevně věřím, že Česká republika bude patřit k zemím, které ruskou ropu odmítnou co nejdříve.

Zdroj: ČT24.cz, 19. 4. 2022

Štítky