Zdravotnictví v České republice

Hostem pořadu Ekonomická inventura byl expert TOP 09 na zdravotnictví Rudolf Zajac

26. 4. 2010 | 21:00
David BOREK, moderátor
--------------------
Příjemný večer. Po sedmi dnech přichází opět Ekonomická inventura, aby se pokusila vnést více světla do jedné ze stěžejních kapitol předvolebního boje v Česku. A jaké to téma bude? To už ví Daniela Písařovicová. Tedy já to vím také, ale dám přednost dámě, aby vám to sama řekla.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Davide, díky. Vidím, že se z tebe postupně stává prvorepublikový gentleman. Ale zpět k tématu. Zdravotnictví, jde v něm samozřejmě o zdraví, ale taky o peníze. Kolik lidé odvádějí na zdravotním pojištění z platu a jakou péči za to dostanou? Co budou hradit pojišťovny, a co ne? O to hlavně nám půjde v příští hodině.

David BOREK, moderátor
--------------------
Já připomínám, že je to vaše zdraví a vaše peníze a taky vaše rozhodnutí ve volbách, které čekají Českou republiku už za třicet dva dní, proto byste měli vybírat velmi obezřetně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A kdo vás bude svými argumenty přesvědčovat? Tady jsou vizitky našich hostů:

redaktorka
--------------------
Jaroslav Krákora, člen chomutovského zastupitelstva a po čtyři roky i Ústeckého kraje nejprve za Stranu zelených, později přechází do konkurenčního tábora sociální demokracie a její barvy hájí od roku 2002 v Poslanecké sněmovně i v čele výboru pro zdravotnictví. Marek Šnajdr, od konzultanta sněmovního hospodářského výboru přes farmaceutické společnosti se dostal až na místo druhého muže českého zdravotnictví, a to uhájil i po odchodu Tomáše Julínka z ministerstva. Soňa Marková, patnáctileté zkušenosti s žáky Základní školy v Náchodě přetavila v politickou dráhu. Z krajské političky se v roce 2002 stává poslankyně za KSČM. Před dvěma lety se dokonce pokoušela na sjezdu převzít otěže celé strany. V boji o předsednické křeslo ale nakonec podlehla Vojtěchu Filipovi. Rudolf Zajac, patnáct let působil ve Fakultní nemocnici v Bratislavě, pak se víc než deset let zabýval distribucí zdravotnických a chemických výrobků, mezi lety 2002 a 2006 stál v čele slovenského ministerstva zdravotnictví a jeho rukopis tak nese i tamní odvážná zdravotnická reforma. A už tradičně, chybět nebudou ani naši experti. Tomáš Zima, celý život zasvětil chemii a biochemii, nejprve sbíral zkušenosti v praxi, od roku 2001 je pak předává svým studentům na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a o čtyři roky později se stává jejím děkanem. Vladimír Kothera, kariéru odstartoval v Poldi Kladno, od roku 1993 stojí v čele zdravotní pojišťovny Metal-Aliance a od roku 1997 střídavě i na pozici prezidenta a viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven. A z Bratislavy se k naší diskusi připojí i Tomáš Szalay, někdejší redaktor a moderátor televize Markíza. Jako mluvčí ministra zdravotnictví byl jedním z pilířů reformního týmu ministra Zajace. V roce 2005 spolu s bývalými kolegy zakládá Institut pro zdravotnictví, který se zabývá analýzou zdravotnické politiky ve střední a východní Evropě.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Lékaři, ti jsou samozřejmě klíčovými aktéry ve zdravotnictví. Úvodní otázku jsme dali některým z nich a zněla jasně: Co je podle vás špatně a co čekáte od politické garnitury, která vzejde z květnových voleb?

Lubomír NEČAS, předseda Sdružení praktických lékařů Zlínského kraje
--------------------
Budoucí vláda, spíše budoucí parlament by se měl snažit najít společnou řeč, protože my to zdravotnictví neřešíme od voleb do voleb, jo, my to zdravotnictví bychom měli řešit na dvacet, třicet let dopředu s určitým výhledem a na to musí být nějaký konsensus. Nemůže být naráz, jedna vláda vykřikne: Budou takové a takové poplatky. A přijde za rok, za dva jiná vláda a ta řekne, že to bude úplně jinak. To je velmi špatně.

Jan PIRK, přednosta Kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie IKEM
--------------------
Bude-li to vláda populistická, tak se zruší všechny poplatky a budeme to zdravotnictví s odpuštěním flikovat, jak se dá. A pokud zvítězí podle mě rozumná cesta, i když ne populární, tak se to zdravotnictví bude racionalizovat a udrží se v té úrovni, jakou máme v současné době.

Jiří DANDA, primář Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
--------------------
Nová vláda vzešlá z květnových voleb by určitě se měla intenzivně zabývat reformou zdravotnictví, měly by být opravdu rychle připraveny ty zdravotnické zákony, protože zákon číslo 20 z roku 1966 opravdu nevyhovuje. Stejně tak nám chybí zákon o záchranných službách, který také nutně potřebujeme, aby byla jasně stanovena a vymezena péče a dány jisté mantinely.

Milič SVĚTLÍK, primář chirurgického oddělení nemocnice v Opočně
--------------------
Každá vláda ze začátku nebo v tom předvolebním období má takové už bych skoro řekl zaříkací formule, kdy připouští, že se bude vážně zabývat zdravotnictvím. Mě se zdá, že se tím vážně málokdo zabývá, že se stále to řeší naprosto nekoncepčně, že je ve zdravotnictví stále chaos.

redaktorka
--------------------
Lékaři si stěžují na chaos a není divu. Složitost situace ilustruje i sestava těch, kdo defilovali budovou ministerstva zdravotnictví. Bez nadsázky se dá říct, že jde o jeden z nejtěžších politických jobů. Premiéři uváděli do čela úřadu během čtyř volebních období ministry celkem třináctkrát. V porovnání s ostatními resorty unikát. V průměru si zdejší šéfové udrželi místo rok a půl, žádný z nich nedokončil čtyřleté volební období. Spíš než stabilní židli, připomíná zdejší křeslo katapult. Nejkratší dobu, jen necelé čtyři měsíce vydrželi v čele úřadu Jozef Kubinyi a Daniela Filipiová, jen o dva měsíce déle tu vládli v první, respektive druhé polovině devadesátých let Petr Lom a Zuzana Roithová. Naopak k nejdéle sloužícím patřili Tomáš Julínek Jan Stráský a Bohumil Fišer, ten drží absolutní rekord - dva roky, pět měsíců a sedm dní. A zatímco ministři přicházeli odcházeli, problémy českého zdravotnictví zůstávaly a zůstávají. Tolik potřebná důkladná reforma se odkládá na neurčito. S ambiciózním cílem provést ji, nastupovalo do funkce hned několik ministrů, naposledy Tomáš Julínek. Z jeho připraveného plánu se nakonec podařilo zavést jen regulační poplatky a výsledkem bitvy o ně je zmatek, ve kterém se leckdy nevyznají ani pacienti, ani lékaři.

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, ještě jednou vítejte, tentokrát už s našimi hosty. Naostro pojďme rovnou do rozpravy, kterou mimochodem trochu předznamenala předchozí reportáž, která ale pro vás vyzněla trochu truchlivě, protože to vypadá, že tento resort, do kterého asi předkládáte ambici nastoupit, doslova požírá své ministry. Tak zkuste mi tedy říci, jestli opravdu, mimochodem jestli opravdu všichni z vás tedy máte ambici být ministrem, a pokud ano, jestli máte ambici dokončit to čtyřleté období? Pane Krákoro?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak to je velice těžká otázka. Já si myslím, že se rozhodne ve volbách o tom, kdo bude ministrem. To je předčasné říkat.

David BOREK, moderátor
--------------------
No, ale jak je to vlastně u vás ve straně, jestli budete vy anebo David Rath?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak já si myslím, že nechal bych to na uvážení toho, kdo bude sestavovat vládu, to je pro mě velice těžká otázka. Já si myslím, že tak velkou ambici nemá ani v současný době. Jsem předseda výboru pro zdravotnictví, který si myslím, že je prakticky funkce na úrovni, já myslím, že to je ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ta fluktuace je možná i dokonce nižší, než v případě ministerstva, což je nakonec možná výhodné.

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Ne, ne, já jsem tam vždycky, ve výboru pro zdravotnictví rozdělal práci, jsem dělal dva roky po paní docentce Emmerové a rok a půl po panu doktorovi Rathovi a rád bych jednou možná taky udělal něco po celé období. Takže to je velice těžká otázka.

David BOREK, moderátor
--------------------
Paní Marková, vy jste kandidátkou vaší strany na případnou ministryni?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Tak já jsem v naší straně stínovou ministryní a předpokládám, že po volbách se rozhodne o tom, jak tedy bude dál tento resort řízen. Každopádně si myslím, že záleží spíše na tom, jaké koalice vzniknou, kdo zvítězí, než na té osobnosti ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, mě šlo o tu primární ambici, která ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
... než na osobnosti toho člověka, který tam bude.

David BOREK, moderátor
--------------------
Pana Zajaci?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
Tak u mě je to trochu jinak, ale ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Proč?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------

Protože moje postavení je v této chvíli jako poradce a musím říci, že z hlediska TOP 09 je jiné důležité. Ani ne tak, kdo bude ministrem zdravotnictví, i když by tuto funkci mělo politické vedení TOP přidělit, než to, zda to bude vláda, která nebude navyšovat deficit veřejných financí ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, to nechme, to je důležité i pro nás, ale v příštích minutách. Teď se opravdu ptám na vaši ambici. Tak Gustáva Slamečku už jsme tady měli, ministra se slovenským občanstvím v české vládě, proč do toho nejít vy?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
To není o mě ani o mém rozhodnutí a znovu zopakuji jen to, co jsem říkal, čímž nechci ztrácet čas. V případě, že by to byla vláda, která nebude navyšovat deficit veřejných financí, rozhodnutí TOP 09 budu respektovat.

David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Šnajdre, vy tedy jste věčným náměstkem, anebo chcete být ministrem?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Tak já jsem čtyři roky 1. náměstek, tedy nesu jakousi zodpovědnost a i zkušenost za ty poslední čtyři roky. Já bych si dovolil zareagovat na ten úvodní komentář. Já si myslím, že se nám nestřídají ministři, ale že to tak trošku ukazuje určitou slabost nebo neochotu politických reprezentací řešit problémy zdravotnictví. My o nich deset let mluvíme, my všichni o nich víme, víme, že pravděpodobně ty změny nevyvolají aplaus a nevyvolají plná náměstí nadšených lidí, přesto jsou potřeba udělat a my se jich bojíme. To znamená, já bych se chtěl podílet na něčem, co konečně přestane ty potřebné změny diskutovat, začne je realizovat.

David BOREK, moderátor
--------------------
No, ale tak to je možná i slovo k další jenom párminutové debatě. Ona nestabilita, ona nejasnost, ony časté změny a výkyvy ve zdravotnické politice, jak to tedy je s vámi? Máte ambici tedy mít program na čtyři roky?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Já si myslím ... Samozřejmě, pane redaktore, tam jde o to, že my si myslíme, že je dobré, české zdravotnictví je na velmi dobré úrovni, špičkové úrovni evropské i světové a my bychom podporovali změny evoluční. My si myslíme, že nepotřebujeme jít revolučními změnami, ale evolučními ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale osekání zdravotnických, osekání zdravotnických poplatků, to je svým způsobem neevoluční změna.

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak zdravotnické poplatky se neplatí v mnoha zemích, neplatí se v Itálii, ve Španělsku a tak dále ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale ve vztahu k tomu, co říkal jeden z účastníků oné debaty, je to radikální opět výkyv od něčeho, co tady několik let fungovalo. Toto neberete jako možný problém?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak jako ono se nedá říct, že to fungovalo. Vidíte, že se to pořád mění, že to bylo součástí reformy veřejných financí, která byla nepovedená. Tam se ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, já se ...

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
... promítla vlastně i reforma zdravotnictví, která také nebyla povedená ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Já se teď neptám ani tak na obsah stránky věci, ale spíše tu formální, to znamená, přijde nová vláda, opět to udělá úplně jinak. Chcete tedy v tomto ohledu poplatky absolutně zrušit a ...?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak my jsme slíbili voličům, a pokud uspějeme ve volbách, tak jsme jim slíbili to, že poplatky zrušíme, to musím říct.

David BOREK, moderátor
--------------------
Je tu ještě někdo z vás, kdo může tedy říci, že ta politika případná jeho do nástupu do resortu by byla svým způsobem revoluční, že by opět negovala většinu toho, co teď tady existuje v poslední době?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Já bych se k tomu vyjádřila možná v jedné věci, protože pan náměstek tady hovořil o tom, že vlastně politické reprezentace nechtěly přijímat a nechtěly vědět, jestli ta reforma bude nebo nebude. Ale myslím si, že taková věc, jako reforma zdravotnictví, by se měla nejdříve prodiskutovat napříč politickým spektrem. A to se bohužel neudělalo a i když vznikl projekt, který se jmenoval Kulatý stůl, k budoucnosti financování zdravotnický, který dal takové základní analýzy, tak vlastně už v průběhu tohoto Kulatého stolu se konaly takové ty, ty nechutné předkrmy té reformy, to znamená, tak já nazývám ty poplatky. Protože ani pan Julínek nepočítal poplatky mezi nějaké zvláštní reformní kroky. To mělo být jenom jakési nastartování té reformy. Takže bohužel, tady něco jiného ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Bohužel /nesrozumitelné/ ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
... se říká a něco jiného se dělá. Protože jestliže chci udělat reformu, tak ji nemůžu udělat ze dne na den a s tím, že přehlasuju opozici jedním hlasem přeběhlíka nebo dvěma.

David BOREK, moderátor
--------------------
Mimochodem, není toto argument pro když ne velkou koalici, tak alespoň větší koalici, než byla ta předchozí? Protože opravdu reformy předchozí vlády, myslím Topolánkovu vládu, procházely dost často o jeden, o dva hlasy.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Ne, to není argument pro velkou koalici, to v žádném případě ne. To je ano, důkaz toho, že je potřeba mít silnou většinu v Poslanecké sněmovně a mít sílu prosazovat tyto změny. Ale já musím zareagovat na to, co říká paní poslankyně.

David BOREK, moderátor
--------------------
Myslíte na ten nechutný předkrm?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Nejenom na nechutný předkrm. To je přece, to je to klišé, to jsou ty fráze těch politiků, kteří se tváří, že chtějí něco řešit, ale v konečném důsledku nikdy nic řešit nechtějí. Já vám dám konkrétní příklad, jestli mohu jednu větu.

David BOREK, moderátor
--------------------
Můžete tak deset patnáct sekund.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Bezděkova komise, všechny politické strany se pod rukojmím odborníků shodly na tom již před čtyřmi lety, že je něco potřeba udělat s důchody. A najednou prostě, když to došlo do Poslanecké sněmovny, tak to byli zase zástupci levice, kteří řekli: Ne, ne, ne. Vycouvali z toho v domnění, že na důchody je dost. A máme dva roky třicetimiliardový deficit ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, stanovisko je jasné, nechme důchodovou reformu na příští týden. To bude příští díl naší Ekonomické inventury ...

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
To je stejný princip, stejné /nesrozumitelné/ ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Nechme reagovat teď lékařské odborníky. Koneckonců oni potom hrají podle pravidel narýsovaných ministry. Danielo, máš slovo.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu je teď se mnou Tomáš Zima, děkan 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pěkný večer vám přeju.

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------
Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
A do Bratislavy přeju dobrý večer Tomáši Szalayovi, který je zakládajícím partnerem Health Policy Institute, ale pro úplnost dodávám, že byl poradcem našeho hosta v politickém studiu, tedy bývalého slovenského ministra zdravotnictví Rudolfa Zajace. I vám pěkný večer.

Tomáš SZALAY, Health Policy Institute
--------------------
Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zimo, začnu u vás. Přidal byste se k hlasům, které uvodily naše téma, zmatek ve zdravotnictví, neustálé střídání ministrů zdravotnictví, polovičaté změny, nestabilita, vyznáte se v tom?

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------
Tak samozřejmě těch změn je hodně a každý jaksi chce otisknout do zdravotnictví nějakou svoji stopu. Já bych chtěl říci, že nemoc i zdraví si nevybírá, kdo koho volí a kdo je v jaké politické straně. A zdravotnictví by především prospělo uklidnění. Ono tady zaznělo něco se prosadí většinou ve sněmovně, něco se prosadí jedním hlasem, ale jaksi ten lidský život a běh lidského života se odvíjí od jiných věcí, než jsou jaksi různé politické zájmy, které někdy jsou více doprava, někdy více doleva. Takže první, co bych si přál, kdyby došlo ke shodě těch politických stran a shoda znamená hledání konsensu, to znamená, každý musí z nějakých svých představ ustoupit a hledat to, aby z toho měl největší profit pacient a tedy občan tohoto státu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem by měl tedy spočívat onen konsensus, který by měl vzejít tedy po výsledku květnových voleb? Jak byste si představoval, aby bylo zdravotnictví reformováno, protože o tom je řeč už dlouho, že ta potřeba tady je?

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------
Tak především to zdravotnictví a péče o občana v evropském prostředí a v evropské kultuře znamená, že je to především veřejná služba, kde musí být zachován princip rovnosti, dostupnosti, solidarity. Tak to je první takový princip. Druhá je samozřejmě otázka pojišťovenského principu, který jistě nikdo ani nehodlá, nehodlá měnit. Dále je to samozřejmě otázka, bych řekl, navození a vrácení zpět přátelské atmosféry a komunikace mezi lékařem a pacientem, který je jaksi klíčový, aby zde pacienti měli důvěru ve své lékaře a samozřejmě na druhou stranu je třeba říci, že i lékaři jsou jaksi chybující jedinci, o čemž se také občas dozvídáme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, většinu z těch témat, které jste zde zmínil, tady probereme. Teď se obracím do Bratislavy na pana Szalaye. Panuje podobná zkušenost i u našich východních sousedů? Střídá ministr ministra i na Slovensku a taky se často jedná jen o polovičaté změny ve zdravotnictví?

Tomáš SZALAY, Health Policy Institute
--------------------
Třeba říci, že opravdu za posledních dvacet let jsme měli, tuším, jedenáct nebo dvanáct ministrů zdravotnictví, takže i na Slovensku je to pozice, která se velmi často přeobsazuje, podobně teda jako i v ostatních zemích V4. Tedy nemyslím jen Českou republiku, ale řekněme i Maďarsko anebo Polsko. Nicméně pan doktor Zajac, kterého máte ve studiu, byl po dlouhé době jediným ministrem který přežil celé funkční období, i když trošku zkrácené kvůli předčasným volbám, ale tři a půl roku ve funkci. Takže ano, je to i u nás turbulentní a ano, i u nás se tím pádem často přijímají poloviční řešení. A poslední takovou ucelenou koncepcí reformy byla právě ta reforma z roku 2004.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, já vám prozatím děkuju. My půjdeme na další téma. Regulační poplatky ve zdravotnictví, horká karta v předvolebním boji. Zvýšit, zrušit nebo jen změnit? Politické strany to vidí každá jinak.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Leden 2008 a regulační poplatky vstupují na scénu. Devadesát korun za návštěvu na pohotovosti, třicet za standardní lékařské ošetření a za výběr léků v lékárně, šedesát korun stojí jeden den pobytu v nemocnici. Šedesátikorunový poplatek musel zaplatit i Lukáš Picek, první dítě roku 2008.

Jana PICKOVÁ, matka Lukáše /Události 1. 1. 200

--------------------

Nejdůležitější je, že je malý zdravý, krásný a hodný, no a holt penízky oželíme.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ne všichni ale zavedení poplatků berou s pochopením.

pacientka, Hradec Králové /Události 1. 1. 2008/
--------------------
Teďko na starý kolena, když jsme v penzi, tak budeme za tohleto platit.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Srpen 2008 a první změna, regulační poplatky šedesát korun se už nemusí platit za pobyt narozeného dítěte v porodnici. Roční zdravotní limity jsou pro všechny pět tisíc korun. Ti, co zaplatí víc, dostanou od státu peníze zpět. Za celý rok se vracely více jak sedmnácti tisícům a šesti stovkám lidí, průměrně dostali nazpět tisíc tři sta dvacet sedm korun.

redaktor
--------------------
V roce 2008 se na poplatcích vybralo zhruba pět miliard a osm set miliónů korun.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Leden 2009, ve středočeských krajských nemocnicích se regulační poplatky přestaly vybírat, třicet korun se už nevybírá ani v lékárnách za položku na receptu. Za pacienty, kteří podepíší darovací smlouvu, platí kraj. Změnu prosadil hejtman ČSSD David Rath.

pacientka, Středočeský kraj /Události v regionech, 2. 1. 2009/
--------------------
Každý je rád, když nějakou kačku dostane.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ne každý ale dar Středočeského kraje přijímá.

Josef LANGER, ředitel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav /Události v regionech, 2. 1. 2009/
--------------------
Vím, že na ORL dva pacienti nechtěli přijmout dar a normálně zaplatili a na úrazové ambulanci taky dva.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Postupně se k poplatkovému guláši přidávají i některé další kraje. Co region, to nějaké specifikum. Poté, co se do kauzy zapojí ministerstvo vnitra a soudci, jich řada od nastaveného modelu zase odstupuje. Duben 2009, pacienti do osmnácti a od šedesáti pěti let už regulační poplatky neplatí, mění se pro ně i zdravotní limity. Z původních pěti tisíc se snižují na dva a půl. Peníze se tak za rok 2009 vracejí asi tři sta šedesáti čtyř tisícům pacientů, každý z nich dostal v průměru nazpět sedm set dvacet dva korun.

redaktor
--------------------
Na poplatcích se v roce 2009 vybralo zhruba pět miliard a sedm set miliónů korun.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Regulační poplatky ale nejsou jediné, co lidé platí. Celková spoluúčast Čechů na nákladech ve zdravotnictví teď dosahuje asi sedmnáct procent.

Pavel HORÁK, ředitel VZP /Otázky Václava Moravce, 21. 3. 2010/
--------------------
Tak ve srovnání se světem je to číslo velmi malé, protože obvykle ta spoluúčast ve světě je vyšší.

Hana VORLÍČKOVÁ, redaktorka
--------------------
Otázkou tak zůstává, jestli by se spoluúčast měla měnit, případně jak vysoká by v Česku měla být v budoucnu. Hana Vorlíčková, Česká televize.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, spoluúčast a poplatky jako její velice fotogenická podmnožina, téma následujících minut. Pojďme rovnou do toho, protože poplatky jsou velice kontroverzní téma na levici. Argument Topolánkovy vlády při zavádění poplatků byl, že to má efekt regulační, že hypochondři nebudou tolik stonat a nebudou tolik chodit do ordinací. Toto uznáváte, nebo absolutně nesouhlasíte?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
To je právě, to je právě, pane redaktore, v tom, že poplatky nemají regulační charakter. Víte, že tam bylo několik přehmatů, byly tam poplatky u novorozenců, byly tam vysoké limity, snížily se limity na dva tisíce pět set korun. U některých skupin obyvatelstva, důchodci, senioři, chronicky nemocní, matky samoživitelky, které mají více než tři děti, těch je u nás asi víc než pětadvacet tisíc, tak ty poplatky jsou vážným zásahem do jeho rozpočtu, takže ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Já se neptám na sociální dopad pro lidi, kteří mají třeba velký rozpočet kvůli poplatkům. Ale ptám se na to, jestli ČSSD je schopna při pohledu na poslední tři roky vidět onen regulační efekt jako takový, který znamená méně hypochondrů v ordinacích.

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Regulační efekt nevidíme a ještě nejhorší je to vůbec v lékové politice, kde je systém poplatků, doplatků, to je pro lidi často nesrozumitelné a tam samozřejmě toto, já jsem říkal, že zrušíme poplatky, pokud uspějeme ve volbách.

David BOREK, moderátor
--------------------
Pardon, s výjimkou oněch, onoho pobytu v nemocnici? To doufám, že platí pořád.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Už ne.

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak pobyt v nemocnici je specifický poplatek. Tam by se mělo spíš platit za stravu, nikoliv za hotelové služby a my bychom koncipovali některé věci jinak. Ale v podstatě, pokud už jsme ve volbách, zrušíme poplatky jako takové.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Celek.

David BOREK, moderátor
--------------------
V podstatě nebo jako celek?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
V podstatě jako celek.

David BOREK, moderátor
--------------------
V podstatě jako celek. Nechme zareagovat strůjce poplatků, strůjce politiky posledních let.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Tak já si myslím, že ta statistika je mnohokrát oddiskutovaná. Pokud vezmeme například zneužívání lékařské služby první pomoci, běžná věc, že lidé s chřipkou si prostě nepočkali a standardní ordinační hodiny, zatěžovali lékařskou službu ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, to je příběh, ale máte ten příběh podložený čísly, tedy o tolik a o tolik ubylo?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Já jsem v sobotu byl na jednání České lékařské komory, tam zde hovořící na kamery pan doktor Nečas říkal: "Ano, v našem Zlínském kraji o čtyřicet procent kleslo zneužívání lékařské služby." Pro mě jsou to fakta. Pokud jde o levné léky, ano, již se téměř na účet solidárně zdravotní pojišťovny, již se nepíší paraleny, již se nepíší anopyriny a podobné léky, které /nesrozumitelné/ ...

David BOREK, moderátor
--------------------
A opět, máte tedy na to čísla?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Ano, já mám tady dokonce, já jsem znám svými grafy ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ne, prosím, žádný složitý graf, jasné číslo.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Ano. Počet předepsaných paralenů na účet zdravotní pojišťovny po zavedení regulačních poplatků klesl desetkrát, slovy desetkrát. Na druhou stranu, zde máme v desítkách procent nárůst léčených pacientů například moderními cytostatiky, na které jsme v minulosti neměli. To znamená, regulační poplatky zcela zásadně prokázaly svou účinnost, prokázaly, že léčí mnohé neduhy českého zdravotnictví, ale rovněž prokázaly ve svém limitu, že mají i aspekt sociální ochrany, který tady kolegové z levice nikdy nebyli schopni v minulosti zavést. Ano, máte pravdu, ten pětitisícový limit se neadekvátně trefil, proto jsme ho zavedli o polovinu nižší na dva a půl tisíce. A to, že zde máme dneska výsledek, že máme přes tři sta tisíc lidí chráněných tímto limitem, je nesporný úspěch. A mě mrzí ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, nechme reagovat ...

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Mě mrzí, že jsme se s kolegy z levice ani na tomto nebyli schopni dohodnout.

David BOREK, moderátor
--------------------

Ano, zkusme se, zkusme se tedy dohodnout tedy, jestli tato čísla alespoň vy uznáváte, byť je můžete vykládat jinak, ale jestli tedy platí to, co říkal Šnajdr?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Jestli já můžu k tomu něco říct? Já si myslím, že samotný pokles návštěv třeba u ambulantních lékařů, třeba ženských specialistů, jestliže tam je pokles na sedmdesát procent, to číslo tedy asi zřejmě, to číslo musíme uznat, tak na druhou stranu ale, kde máme jistotu, že tahleta, tenhleten pokles neznamená spíš minus pro to zdravotnictví? Protože skutečně ...

David BOREK, moderátor
--------------------
A co pokles ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
... skutečně návštěva ženského lékaře určitě není návštěva, která by se měla regulovat. Přece nikdo si nechodí k ženskému lékaři jen tak poklábosit nebo ke stomatologovi a tam také poklesly ty návštěvy.

David BOREK, moderátor
--------------------
Pardon, onen lék začínající na "P", abych tady nedělal tedy reklamu nejmenované farmaceutické firmě, tam tedy pokles desetinásobný, to uznáváte?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
To je, to je věc, která je také velice, řekněme dneska se stala takovým klišé. Banální nemoc - paralen. Ale na druhou stranu, samotné statistiky ukázaly, že kde jedině klesl počet těch léků, tak to byly léky kardiologické. A pokud vím, tak infarkt myokardu asi nebude banální nemoc. To teda rozhodně není.

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
Já myslím, tu filosofii by bylo třeba přesněji vysvětlit občanům. Ale v principu, oni opravdu mají s nízkostí a marginálností braní nadbytečné spotřeby ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Máte podobnou zkušenost i na Slovensku?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
Samozřejmě, tam se to velmi rychle dramaticky objevilo ve snížené spotřebě léků.

David BOREK, moderátor
--------------------
Opět číslo, ne úplně přesně, tedy na desetiny, ale ...

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
Tak je to už, pardon, čtyři roky za námi, tak dá se říct, rázově o dvacet procent pokleslo početné psaní receptů, na kterých byly léky lacinější než těch dvacet korun, protože tam byl dvacetikorunový poplatek a psaly se častokrát léky pod dvacet korun. My jsme to neměli za položku, ale za recept. Co je ale důležité říci, je, že samy o sobě jsou ekonomicky uznávanou veličinou, jsou to marginální náklady a jejich hodnota je hodnota jednoho piva. To, co se stalo problémem na Slovensku a co se stalo problémem i zde, že se staly předmětem nesmírně nepoctivého politického boje na jedné a částečně i na druhé straně a nyní je s tím problém. Nyní jedna strana slíbí, že to zruší, ale současně si tím vytváří prostor pro zhoršení ekonomického parametru. Druhá strana udělala několik drobných chyb, které se daly korigovat, myslím tím například zpoplatnění porodů či opravdu nesmyl, protože nechceme regulovat porodnost. Případ, o kterém hovoří paní poslankyně, je elegantní řešení. Přeci nebudeme zpoplatňovat onkologické nemoci a nebudu bránit poplatkům v prevenci. A když žena přijde ke gynekologovy, aby jí udělal vyšetření sledující, zda nemá náhodou výskyt, včasný výskyt rakoviny děložního čípku, teda dělohy česky, tak samozřejmě ji zpoplatňovat nebude. A ten problém těch marginálních poplatků tím pádem překročil hranici, jaký mají význam.

David BOREK, moderátor
--------------------
Není toto pro levici možný návod, tedy narušit poplatky unblock, ale opravdu vyselektovat ty diagnózy, ty nemoci, kde asi šetření, regulace není na místě a ten zbytek nechat?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak já bych chtěl k tomu říci něco víc. My jsme samozřejmě navštívili Slovenskou republiku, dokonce jsme se s panem ministrem tehdy setkali, já jsem tam byl několikrát služebně a bohužel, reforma, kterou jste prováděli u vás jako neměla, bych řekl, dostatek příznivců a neskončila zrovna nejšťastněji ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Teď se nebavíme o příznivcích, teď se bavíme o číslech, která jsou prospěšná nebo neprospěšná.

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Ne, ale říkám, neskončila nejšťastněji, ale je pravda, že Slovensko startovalo taky trošku z jiné úrovně než my, že to zdravotnictví tam nebylo na takové úrovni jako u nás. My jsme tam navštívili nemocnici, viděli jsme třeba jenom pár léků v lékárnách na odděleních, takže tam jako samozřejmě to bylo již v takovém stavu, kdy reforma musela být provedena ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak nechme jenom stručně ještě reagovat pana Šnajdra.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Jestli mohu, to je pořád dokola. Přece to zdravotnictví není o třiceti korunách, to zdravotnictví je o tom, jak kvalitně je schopno léčit ...

David BOREK, moderátor
--------------------
To probereme, to probereme, ale ...

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Počkejte. Ale to přeci je to nejdůležitější. Tady hovořila maminka o svém novorozenci, já bych řekl, že přece nejdůležitější je, že máme jednu z nejlepších péčí o novorozence, že jsme schopni zachraňovat životy i mimořádně předčasně narozených dětí, že ta péče se mimořádně zkvalitnila a ano, stojí stovky tisíc. A ty regulační poplatky mají dva efekty. My zapomínáme na ten druhý, ony mají efekty regulační, aby se nám podařilo ty peníze přesměrovat, ale to si nenalhávejme, mají efekt i výběrový. To znamená, je to jeden z výběrových zdrojů financování ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Je to injekce pro ordinace, ano, nechme to, nechme to ...

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
A moderní medicína se bez peněz nedá dělat.

David BOREK, moderátor
--------------------
Pojďme se posunout ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Já si myslím, že je třeba na to reagovat ještě, na to, co říkal pan Zajac ...

David BOREK, moderátor
--------------------
... dál, my zůstaneme u tématu, ale pojďme vstoupit do tématu s další sadou hostů. Pojďme do horního studia, ať pánové, samozřejmě vedeni Danielou, zareagují na to, co teď v této první fázi padlo.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, díky, Davide, za slovo. Pane Zimo, jak jste vnímal vůbec celou tu dobu, a teď nemyslím politickou debatu v tuto chvíli ve spodním studiu, o poplatcích, která v Česku ani po dvou letech neutichá? Máte pocit, že splnily poplatky svůj regulační účel, nebo ne?

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------
Já se domnívám, že mnoho toho nesplnily. Já uvedu pár fakt. Tak jistě v té první fázi byly fronty před lékárnami, nyní počet léků, které byly vystaveny VZP ve srovnání mezi rokem 2008 - 2009, stoupl, stouply náklady na léky meziročně ze správy SÚKLu o asi osm miliard korun. Jistě samozřejmě to, že lidé si nepíší ten paralen, to je jistě dobré, to je taková jedna z těch dobře mediálně asi řečených věcí. Takže spotřeba léků stoupla. Z hlediska těch věcí, jestli někdo chodí častěji k lékaři, nebo ne, je otázka, jestli tam ti lidé, kteří tam chodili a chodí tam s různými banálními problémy, tam nechodí stále, a naopak ti lidé, kteří třeba mají nižší platy, nižší příjmy, jestli tam třeba vůbec nejdou na tu prevenci. Takže ono je to velmi těžké s těmi čísly pracovat. Já si myslím, že ta tvrdá data pro to určitě nejsou, protože v oblasti, zejména té oblasti praktických lékařů jsou praktičtí lékaři hrazeni kapitační platbou, takže tam samozřejmě je ta evidence jiná. Jinak otázka těch poplatků, tak bylo zde řečeno, že pět miliard se vybralo. Já bych, mě by zajímalo, kolik stojí, když vy vložíte nebo když vedete účetnictví kolem třicetikoruny, kterou musíte řádně vést jako účetní doklad, kolik naopak z toho zpátky se vrátí? Často se to vybírá jako automaty na parkovišti, někdy to je trošku i nedůstojné. Takže když už spoluúčast, tak nějakým sofistikovanějším způsobem. A jestliže ve zdravotnictví dvě stě padesát ...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Jakým, pardon, jakým sofistikovanějším způsobem, co by vám to ...?

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------
Jsou systémy, že třeba ta spoluúčast je daná rovnou, že musíte zaplatit, bude vám to strženo ze mzdy a podobně a to vám pojišťovna sleduje na vašem účtě, nevyčerpáte, převede do dalšího roku a podobně. Takže nemusí to být jaksi přímo platba třicetikoruny. Jestliže se podívám, že ve zdravotnictví je dvě stě padesát miliard, tak jenom když vezmeme zhruba těch pět miliard jenom tu příjmovou složku, tak je to asi dvě a půl procenta. Takže já si myslím, že ta spoluúčast jistě pacientů musí být, ale měla by být řešena trošku způsobem odpovídajícím roku 2010.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Szalayi, obracím se i na vás. Poplatky nejsou v Evropě ničím výjimečným. Nutno ale podotknout, že v každé zemi jsou nastaveny jinak. Je cesta, kterou se vydala Česká republika, tou správnou, nebo byste na české poměry našrouboval jinou poplatkovou politiku?

Tomáš SZALAY, Health Policy Institute
--------------------
Netroufám si dělat takovéto expertní doporučení pro českou vládu na základě takovéto velmi jednoduché a krátké otázky. Nicméně, Česká republika se vydala podobnou cestou jako Slovensko a ten slovenský příklad byl jednoznačný, zavedení poplatků vedlo k přibližně desetiprocentnímu poklesu návštěv v primární sféře, to zároveň vedlo k poklesu počtu receptů, snížil se asi o dvě procenta počet návštěv specialistů. Kde se to až tak neprojevilo, byly nemocnice, neboť neklesl počet hospitalizací, z čehož vyplývá, že zřejmě tam ty poplatky neměly ten efekt odbourávání nadbytečného zájmu, neboť zřejmě tam nadbytečný zájem nebyl. Ale jednu věc bych ještě zdůraznil, kterou možno moji předřečníci neřekli, a to, ty poplatky kromě toho, že to byly, měly regulační charakter a měly charakter, že byly novým zdrojem pro zdravotnictví, byly to další peníze, které se daly použít na zdravotní péči, tak poplatky měly na Slovensku speciálně i antikorupční efekt, to znamená, že neznamená to a priori hned, že lidé neplatili poplatky lékařům, ale ten pocit vnímání korupce, to je to, co se měří různými typy výzkumů a průzkumů, pocit vnímání korupce ve zdravotnictví mezi roky 2002, tedy před zavedením poplatků, a rokem 2004 po zavedení poplatků výrazně klesl. Když v roce 2002 jsme přibližně ..., každý třetí Slovák tvrdil, že korupce ve zdravotnictví je problémem, tak v roce 2004 to už bylo jen deset procent populace. A vysvětlujeme si to tak, že když už ten pacient zaplatil byť jen těch symbolických dvacet korun, tak už měl pocit, že už se může domáhat té služby, na kterou má jinak podle zdravotního pojištění nárok a už měl pocit, že už jsem zaplatil, už nemám důvod platit ještě jednou anebo nějakým jiným způsobem projevovat vděčnost lékaři. Ale pokud chceme hovořit i o jiných zemích, tak řekněme, v Německu je nastavený limit se spoluúčastí ve výši jednoho, případě dvou procent celoročního příjmu toho kterého pojištěnce. To znamená, je to odfiltrované podle majetku, řekněme nebo příjmových schopností toho pacienta, si zaplatí zdravotní péči, ale není to pevný limit jako v Česku pět tisíc nebo dva tisíc pět set korun. Podobnou epizodou zavedení a následného zrušení poplatků prošlo i Maďarsko, kde ty dopady byly stejně takové. Vedlo to k úspoře a zrušení poplatků zase vedlo k nárůstu a možná i nadbytečného zájmu a nárůstu výdajů ve zdravotnictví.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Szalayi, pokud byste měl vybrat jednu jedinou zemi, kde si myslíte, že je poplatkový systém nastaven vůbec nejlépe, velice ve stručnosti říct i důvody, uměl byste to?

Tomáš SZALAY, Health Policy Institute
--------------------
Těžko říci, co je nejlepší. Nejlepší je to, co funguje a takových zemí, kde ty poplatky fungují, je více. Mě se ten německý model líbí, protože má rozum. Platíte tam poprvé za tři měsíce při návštěvě lékaře deset eur a další tři měsíce vám tato vstupenka k praktickému lékaři stačí. Máte tam celoroční limit na spoluúčast nezávisle na tom, jakou máte příjmovou skupinu. Když chcete navštívit specialistu bez doporučujícího lístku, bez teda doporučení všeobecného lékaře, zaplatíte deset eur, s doporučením neplatíte. Zdá se mi to být takový přehledný, jasný, srozumitelný systém. A samozřejmě ani Němci se to nelíbilo, když se zaváděly poplatky, a nakonec se s nimi smířili a naučili se s nimi žít.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, prozatím děkuju. Já opět předávám slovo do druhého studia k politické debatě. Davide, máš slovo.

David BOREK, moderátor
--------------------
A my ještě řízneme naposledy do horkého bramboru jménem poplatky, ať to uděláme pro diváky rekapitulačně. Vy zrušit, v podstatě zrušit i v nemocnicích?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Já řeknu dvě věty, pane redaktore. Když jsme končili vládu v roce 2006, byla spoluúčast osm až devět procent, nyní je šestnáct celých šest procent. My samozřejmě nemáme ve svém programu zvyšování spoluúčasti pacientů.

David BOREK, moderátor
--------------------
A snižování?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Snižování také, bude to na ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Stagnovat, stagnovat na těch šestnácti, sedmnácti procentech při zrušení poplatků?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Stagnovat, nezvyšovat.

David BOREK, moderátor
--------------------
KSČM?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Já bych ještě reagovala na pana Zajace, protože si myslím, že je to skutečně ..., nejsou marginální náklady. Jestliže se od zavedení poplatků zvýšila spoluúčast o třicet procent, tak to skutečně není marginální náklad. To je jedna věc, to znamená, že třicet ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Chcete snižovat, chcete snižovat?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
... že třicet korun je pro někoho málo a pro někoho moc.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale teď už se nebavím pouze o poplatcích, teď se bavíme o spoluúčasti jako takové, tedy té nadřazené ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Ano, samozřejmě. Jestliže platíme třináct a půl procenta zdravotní daň, tak je velmi těžké zase ještě k tomu navyšovat spoluúčast, proto KSČM nejenom že má tedy vlastně ve svém programu ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Rušení poplatků.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
... úplné zrušení poplatků při zachování sociálního limitu, ale k tomu ještě navrhujeme sociální klausuli. To znamená, tam, kde je skutečně velmi nízký příjem u těch lidí, kteří jsou chronicky nemocní, staří, kteří nemají ty příjmy, tak aby byli úplně vlastně od té spoluúčasti osvobozeni.

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak ODS?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Sociální klausuli my máme samozřejmě taky.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------

Když končila, když končila vláda, osmiletá vláda sociální demokracie, tak jsme měli zadlužené zdravotní pojišťovny, zadlužené nemocnice a díky tomu, díky těmto limitům, které jste zavedli, se několik stovek tisíc lidí nedostalo k péči ...

David BOREK, moderátor
--------------------
To už do toho bramboru řežete moc. Já chci stručnou odpověď na poplatky, jaký systém a jaká úroveň spoluúčasti. Nebavme se už pouze o poplatcích.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
No, takhle, dneska se k tomu zdravotnictví dostane skutečně každý, kdo tu péči potřebuje. A ty poplatky nám k tomu nezpochybnitelně pomohly. Jsme v době krize, zrušit ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Nechat je, jak jsou, nechat je, jak jsou.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Nechat je, jak jsou, protože když je zrušíme, tak zhoršíme situaci jak pacientů, tak zdravotníků, to je jedno ...

David BOREK, moderátor
--------------------
A má /nesrozumitelné/ spoluúčast?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Dneska máme spoluúčast, já to trošku opravím, já si myslím, máme zhruba šestnáct procent. Já si myslím, že nejsem zastáncem toho, aby dramaticky rostla, ale jsem zastánce toho, abychom náš právní řád změnili tak, aby lidé měli právo si vybrat, aby měl každý ...

David BOREK, moderátor
--------------------
K tomu se dostaneme, k tomu se dostaneme, otázka pojištění a ...

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Dobře.

David BOREK, moderátor
--------------------
... nadstandardní péče. Pane Zajaci?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
Tak už jen velmi stručně. Poplatky TOP 09 hovoří, že ponechat. A malá reakce na paní poslankyni a na experta. I on říkal, že v tom nárůstu osmiprocentním to nebyly poplatky, ale jsou to hlavně léky. A to je třeba říci úplně na rovinu, že léková politika v středoevropských zemích, a tím myslím i Slovensko i Čechy, je jedna velká katastrofa, kde firmy opravdu si dělají, co chtějí. Takže teda poplatky ponechat a začat dělat kroky, které povedou k rozumnějšímu využití prostředků.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ale znamená to tedy snižování spoluúčasti?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------

Spoluúčast, tak TOP 09 má ve svém programu postupně krokem dosáhnout spoluúčasti běžné v evropských zemích, to je řádově dvacet pět procent.

David BOREK, moderátor
--------------------
Ano. Poslední věc, zkusme to udělat jako hlasování v parlamentu, nemáme čas, musíme mířit do horního studia, jako hlasování v parlamentu. Je tu někdo, kdo by teď zvedl ruku a přihlásil se k tomu, že v rámci onoho mixu financování zdravotnictví by mělo vzrůst i zdravotní pojištění, které lidi odvádějí ze svého platu? Ne, nikdo. Pojďme nahoru, pojďme nahoru, nechme ještě chvilku reagovat experty v horním studiu.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. Pane Zimo, otázka je samozřejmě jasná, jak už bylo řečeno, spoluúčast v Česku se odhaduje kolem těch sedmnácti procent. Je to podle vás reálné, může být nižší? Ty odhady se kolikrát velice různí, slyšela jsem i o úrovni pěti procent. A kde byste tu optimální hranici viděl vy?

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------
To je, to je velmi obtížná otázka. Bylo to řečeno a ty čísla pro to jsou, že zhruba během posledních čtyř pěti let se ta spoluúčast zdvojnásobila. Já se domnívám, že vždycky k tomu je třeba hledět také na sociální schopnost toho obyvatelstva, které je, jak zde zaznělo, v Německu je to vázáno, vlastně i ty poplatky a ta spoluúčast na to, kolik kdo je schopen vydělat, jak je majetný a jak je schopen přispívat. Druhá otázka také je, že o vztah zdravotnictví a HDP, kde jsme pod průměrem Evropské unie, kde zhruba v Evropě na HDP, z HDP do zdravotnictví je kolem osmi, devíti procent, což je jedno, dvě procenta pod tím, co jde v České republice. Já si myslím, že těch šestnáct, osmnáct procent může odpovídat ekonomické situaci občanů České republiky.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Szalayi, podobná otázka i na vás, jaká hranice vám vychází jako optimální, kde by měla být spoluúčast pacientů a zda to můžete porovnat v případě České republiky a ostatní Evropy, kde si musí lidé přispívat na zdravotní péči daleko víc než třeba v České republice?

Tomáš SZALAY, Health Policy Institute
--------------------
Dobře, ta vaše otázka zahrnuje jednu strašně velkou proměnnou, na kterou neumím odpovědět, a to je spoluúčast, jak se vlastně počítá, co je v těch sedmnácti procentech, o kterých se hovořilo ve studiu, co je v nich zahrnuto. Na Slovensku máme podobný metodický problém, co zahrnout do spoluúčasti, zda je to jen poplatek u lékaře za recept v nemocnici, anebo tam zahrnout i vitamíny nakoupené v hypermarketu. A na základě této metodiky, která je, potom ta spoluúčast na Slovensku je někde možno okolo třiceti procent, ale opravdu, když tam budeme zahrnovat i zubní pasty a takovéto produkty, tak se dopracujeme k velmi vysokým číslům. Kdežto kdybychom do toho zahrnuli jen tu spoluúčast, kterou pacient legálně platí na základě toho, že to není například zahrnuté ve službách hrazených z veřejného zdravotního pojištění, tak se dostaneme často pod úroveň pět procent. Tedy v západní Evropě jsou podobné metodické problémy, ale ten odhad, že je to přibližně někde okolo čtvrtiny, okolo dvaceti pěti procent zdravotnických výdajů, je asi správný. Na Slovensku se paradoxně, to bych ještě chtěl připomenout k těm poplatkům, po zrušení poplatků spoluúčast zvýšila. Když v roce 2005, když teda ještě pacienti na Slovensku platili poplatky, byla spoluúčast na Slovensku dvacet miliard slovenských korun, tak v roce 2009 to už potom jako sociální demokracie zrušila u nás většinu těch poplatků, byla spoluúčast třicet pět miliard korun. To znamená, zrušení poplatků nemusí automaticky a priori vést ke snížené spoluúčasti ve zdravotnictví.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zimo, David už to nakousnul, toto téma, platila by potom rovnice, pokud by se spoluúčast pacientů zvyšovala, snižovala, že by se adekvátně k tomu snižovalo nebo snižovalo zdravotní pojištění? Je to takhle jednoduché říct?

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------

Já si myslím, že určitě ne. To zdravotní pojištění, které bylo, dá se říci, expertně odhadnuto před možná patnácti, patnácti lety, tak vlastně platí a určitě by nedocházelo alespoň v horizontu mnoha let ke snížení zdravotního pojištění. De facto ty příspěvky, které by šly do zdravotnictví, by pokrývaly moderní technologie. Ale o jedné věci, která zde ještě nezazněla, to zdravotnictví v České republice je na vysoké úrovni, jsou zde léky možná dražší než v zemích od nás na Západ, technologie někdy také dražší než od nás na Západ. Ale jedna věc, která je nesrovnatelně nižší, než od nás na Západ, a to je mzda pracovníků ve zdravotnictví, od sester po lékaře a všechny zdravotnické pracovníky, kteří de facto jsou ve významném deficitu, který je.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Szalayi, vy jste tak nesouhlasně pokyvoval trošku hlavou během toho, co pan Zima mluvil. Co by mohlo způsobit eventuelní snížení spoluúčasti pacientů, o které uvažuje ČSSD anebo naopak zvýšení? Jaké by mohly mít konkrétní dopady?

Tomáš SZALAY, Health Policy Institute
--------------------
Když dojde k výpadku veřejných zdrojů, tak samozřejmě méně zdrojů bude znamenat méně zdravotní péče, delší čekací doby, možná horší kvalita, možná odchod zdravotníků za lepšími mzdami do zahraničí. Ale nemyslím si a proiori, že je nemožné přemýšlet o změně výšky pojistného. A když bych opět použil ten příklad z Německa, případně Holandska, tak zdravotní pojišťovny si v těchto zemích můžou konkurovat výškou pojistného. Ne výškou sazby, sazba je daná pevně, ale můžou si konkurovat výškou takzvaného nominálního pojistného, které může pojišťovna v případě, že se dostane do finančních potíží anebo když jí ty peníze od pojištěnců nestačí, může vybírat od každého jednoho pojištěnce, od mladého, starého, od kohokoliv v pevné výši. A naopak, když svoje hospodaření skončí s přebytkem, naopak že dobře nakupovala zdravotní péči, zabezpečila svým pojištěncům všechno, co potřebovali, díky tomu skončila v přebytku, tak jim může naopak peníze vracet. V Německu například najdete dnes pojišťovny, které každý měsíc vybírají osm eur od každého svého pojištěnce nad rámech jejich normálních odvodů, a jsou pojišťovny, které každý měsíc vracejí svým pojištěncům šest eur. Takovýto prostor pro konkurenci a pro diferenciaci zdravotních pojišťoven umožňuje tím pádem i lépe nastavovat tu sazbu pojistného a konkurovat si tou sazbou pojistného.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, prozatím díky a opět předávám slovo do druhého studia. Davide, na co se budeš ptát svých hostů teď?

David BOREK, moderátor
--------------------
No, já už trochu předznamenávám samozřejmě následující podtéma, tedy zdravotní pojišťovny, což koneckonců padlo i od tvých hostů. Ale přesto si neodpustím jedno závěrečné kolečko k tématu spoluúčast, k tématu poplatky. Můžeme ještě jednou od vás získat alespoň snahu, příslib, že politika ohledně spoluúčasti, ohledně poplatků bude když ne nadstranická, tak alespoň vedena snahou o širší konsensus, než je stovka, sto jednička, sto dvojka?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak samozřejmě, musí to být ale politika, která bude dělána pro lidi, nesmí to být byznys. A ještě jeden, já si nemůžu odpustit jednu poznámku, pane redaktore, že tady byla velice nepřesná poznámka, že jsme předávali v roce 2006 zadlužené zdravotnictví. To není pravda, my jsme předávali zdravotnictví právě s vysokým přebytkem, na kterém se stavělo.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
No, tak to já myslím, že snad všichni, kdo tady v roce 2006 žili, tak si to musí odmítnout. Vzpomeňme si nuceno správu Davida Ratha, protože VZP byla předlužena, vzpomeňme si na téměř krachující státní fakultní nemocnice. A to si myslím, že je pravda, jako že ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Mám takové podezření, že z vašich slov vyplývá, že jakási nadstranická dohoda se nerýsuje v oblasti zdravotnictví.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Počkejte, ale já bych si moc přál, to je vážné téma, já bych si moc přál, ale opravdu, nezlobte se na mě, já bych si moc přál se domluvit na tom, pojďme udělat kompromis o poplatcích. Ale jak ho chceme dělat? My jsme v průběhu funkčního období jeden předvedli, ano, my jsme jeden předvedli, ale pokud zde prostě od zástupců levice slyšíme "zrušit všechno", pokud zde slyšíme, že ...

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Ale to není pravda.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
... zdravotnictví přijde o deset miliard, že se nic nestane, jak se proboha máme domluvit, ...

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Nepřijde.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
... jak se máme domluvit, když to jsou ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Mohu na to reagovat?

David BOREK, moderátor
--------------------
KSČM?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Já si myslím, že to není tak, jak se to tady, protože stokrát opakovaná lež se skutečně nikdy nestane pravdou. Ale jestliže to povinné, solidární zdravotní pojištění, které u nás občané České republiky platí, bylo deformováno zavedením stropu pojistného pro ty vysoce příjmové skupiny občanů, tak se z toho systému vzalo těch deset miliard, osm, devět a zavedly se poplatky, ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Nechme to, nechme to. Já se ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
... které se do toho, které do toho zase vnáší soukromé peníze místo těch veřejných. Takže tady není žádný problém ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Já se ptám, jasně, ale já se ptám, jestli otázka poplatků, otázka spoluúčasti by podle vás měla být dělána ne stojedničkou, ale třeba sto padesátkou, sto šedesátkou?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Zdravotnictví ...

David BOREK, moderátor
--------------------
A jestli jste ochotni k ústupkům v tomto ohledu?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Zdravotnictví jako celek by mělo být řešeno napříč politickým spektrem ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Včetně ústupků z vaší strany?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
A potom je to konsensus, ano, ale musí se někdo bavit, nemůže někdo se s náma začít bavit a v rámci toho dělat reformy, které jsou velké.

David BOREK, moderátor
--------------------
Jenom stručně, pane Zajaci, jak to vidíte vy?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
Samozřejmě, že by to bylo ideální a bylo by to přáním každého rozumného politika. Ale v situaci, kdy ta brázda je příliš vyoraná, v to velmi nevěřím. A nevěřím tomu i z jiného důvodu, zdravotnictví nikdy nebylo takovou politickou agendou, jako se stalo na Slovensku v roce 2006 a v Čechách v roce 2010. Takže to bude velký problém.

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak, prozatím vám děkuji. Pojďme se posunout v naší debatě dál, k dalšímu tématu. Jakousi převodovou pákou českého zdravotnictví jsou zdravotní pojišťovny. Pojďme se podívat, jak vlastně systém vybírání peněz od občanů a jejich rozdělování funguje.

redaktor
--------------------
Průtokový ohřívač, toto přízvisko si nezaslouží jen český penzijní systém, ale i zdravotnictví. Ročně jím proteče přes dvě stě miliard korun. Celý proces začíná u výběru pojistného.

Vlastimil SRŠEŇ, mluvčí, ministerstvo zdravotnictví
--------------------
Člověk, který je v pracovním procesu, zaměstnaneckém vztahu, tak z jeho příjmů se odvádí třináct a půl procenta.

redaktor
--------------------
Platbám se nevyhnou ani další Češi, ať už posílají peníze sami nebo je za ně platí stát. Pak přijde na řadu přerozdělování vybrané sumy. To je teď v Česku stoprocentní. Každá pojišťovna si tak ukrojí svůj díl podle předem daného klíče.

Vlastimil SRŠEŇ, mluvčí, ministerstvo zdravotnictví
--------------------
Podle počtu pojištěnců, podle pohlaví, podle věkové struktury a podle nákladových indexů jednotlivých věkových skupin.

redaktor
--------------------
Pojišťovny celý koloběh završí úhradami lékařům a nemocnicím za odvedenou péči. Z předcházejícího popisu vyplývá první problém, celý systém bytostně závisí na aktuálních příjmech, a ty kolísají.

Ladislav FRIEDRICH, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven
--------------------
Jsme už vlastně druhým rokem v situaci, kdy příjmy vůbec nerostou, zatímco výdaje, a na to jsme si už dlouhodobě zvykly, opět stoupají.

redaktor
--------------------
Peníze ale podle odborníků nejsou to hlavní, co trápí naše zdravotnictví. Horší je to, že současný systém vytváří absurdní prostředí, které aktérům rozdalo špatné karty.

Stanislav VACHEK, člen Kulatého stolu ministra zdravotnictví
--------------------
Dneska ta pojišťovna v podstatě pojišťuje zdravotnické zařízení, a to zdravotnické zařízení potom dělá to vlastní pojištění vůči pacientům. A to zdravotnický zařízení není dobrá pojišťovna.

redaktor
--------------------
Za takových podmínek totiž nikdo nehodnotí lékaře za kvalitu péče, pacienty zas nic nemotivuje, aby žili zdravě.

Ladislav FRIEDRICH, prezident, Svaz zdravotních pojišťoven
--------------------
My bychom velmi rádi nějakým způsobem ohodnocovali ty, kteří se v tom systému chovají velmi zodpovědně.

redaktor
--------------------
O tom, jak by měla nová pravidla vypadat, se vede diskuse v odborné rovině už řadu let. Samotní experti ale dodávají, že chybí debata v rovině politické. Slyšet jsou prý jenom hádky a ne zřídka se vedou nad podružnými tématy.

David BOREK, moderátor
--------------------
Téma bylo naznačeno, pojďme ho rozebrat s našimi hosty. Trvá stále téma zdravotnictví, ale ona agenda je teď tedy reportáží naznačena - zdravotní pojišťovny. Jestli se nemýlím, tak vaše dvě strany navrhují redukci zdravotních pojišťoven na jednu, takže ten systém současný je absolutně nefunkční?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Pane redaktore, bylo dvacet sedm pojišťoven zpočátku, teď je jich devět plus jedna = deset.

David BOREK, moderátor
--------------------

Dobře, ale rozdíl vlády jedné strany a vlády devíti stran nebo dvaceti sedmi stran je zásadní.

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Samozřejmě, ale pak došlo k transformacím, že jo a ty pojišťovny ... Víte, máte země, kde je těch pojišťoven několik desítek nebo stovek, a máte, kde jejich málo nebo jedna. A samozřejmě, jedna pojišťovna jsou nejmenší provozní náklady, jaké můžete docílit.

David BOREK, moderátor
--------------------
Opravdu tam není efekt konkurence, byť je konkurence za stejné peníze, ale konkurence, která by zlepšovala služby pro pacienty?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Konkurovat u té pojišťovny v pojištění, připojištění, v produktech, standardech, na standardech a tak dále, to může bejt všechno v jedné pojišťovně.

David BOREK, moderátor
--------------------
Paní Marková, stejný názor?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Já si myslím, že pokud se shodneme na tom, a to se tedy shodneme, že zdravotnictví je veřejná služba a jsou v ní veřejné peníze, a to jsou miliardy veřejných peněz, tak by měl existovat jediný správce těch veřejných prostředků, který bude mít ..., také bude dobře kontrolovatelný.

David BOREK, moderátor
--------------------
Je pak nutné to nazývat pojišťovnou, nestačil by na to odbor ministerstva zdravotnictví?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Můžeme tomu říkat jakkoliv, ale je to jediný správce těch prostředků, který bude kontrolován a ty finanční toky budou kontrolovány. Protože tady se přeci ve skutečnosti nejedná o nějakou, o nějaký trh nebo o nějaký, nějaké podnikání, protože ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ano, to jsou jedny peníze z jednoho zdravotního pojištění.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
... to jsou veřejné prostředky. A pokud tedy potom pro osobní připojištění případné, potom už může být více pojišťoven, ale jestliže se mluví o veřejných prostředcích finančních, tak by měl být jeden správce, aby byl dobře kontrolovatelný. Nejde totiž jenom o ušetření těch peněz.

David BOREK, moderátor
--------------------
Bonusy, výhody, volňásky, volňásky do plaveckých bazénů, toto by podle vás nepadlo? Není tam přece jenom znát jakýsi závan konkurence, byť tedy opakovaně, jsou to státní ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------

Konkurence v rámci hospodaření s veřejnými prostředky, si myslím, že je celkem nesmyslná, to není, to je taková pseudokonkurence.

David BOREK, moderátor
--------------------
Potřebujeme několik možná pseudopojišťoven, tedy když převezmu rétoriku paní Markové, potřebujeme několik pojišťoven, nebo stačí jedna, pokud se jedná o stejné prostředky ze stejného zdravotního pojištění?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Zásadně odmítám jednu pojišťovnu. Jedna pojišťovna, to je návrat ke státnímu zdravotnictví, je to diktát jednoho jak pacientům, ale je to diktát i poskytovatelům.

David BOREK, moderátor
--------------------
V čem se liší ale ty pojišťovny, když mají založeny své finance na stejných penězích z veřejného zdravotního pojištění?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
No, tak i mezi těmito pojišťovnami dnes je určitý rozdíl, byť je malý. A to, co by pomohlo českému zdravotnictví, to, co potřebujeme, je vnést do těch zdravotních pojišťoven, do naší legislativy prvky, které těmto zdravotním pojišťovnám umožní skutečně soutěžit, které umožní ...

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
S veřejnými penězi?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Nechte, neskákejte mi do řeči, prosím. ... které umožní nabízet skutečné potřebné pojistné plány, ale to tady také padlo, které umožní rozlišit ty pojištěnce, a to si, prosím, přiznejme, máme je mezi sebou, ti, kteří se poctivě starají o své zdraví, ti, kteří se chovají zodpovědně, ti, kteří chodí na preventivní prohlídky plně hrazené a naopak nějakým způsobem odlišit ty, kteří se chovají nezodpovědně. Dneska platí všichni stejně. Ti, kteří jsou poctiví, z toho nic nemají, a ti, kteří jsou nepoctiví, ti kteří zneužívají ten sociální balík nebo ten veřejný balík, tak za to nesou nějakým způsobem kompenzování. My potřebujeme do našeho zdravotnictví vnést spravedlnost ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Pane Zajaci, jaký je váš pohled zpoza slovenské hranice, jedna pojišťovna nebo několik pojišťoven? Není to jenom hra na trh?

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
V prvém řadě v tom stavu, v jakém jsou nyní pojišťovny, obyčejní, prostoduší redistributoři, je úplně skoro jedno. Ale konkurence je tam strašně důležité, ne při výběru pojistného, ale při nákupu zdravotní péče. A vidíme příkladově nesmírně moc, že může být nákup zdravotní péče v jedné pojišťovně významně efektivnější, než v druhé. To je první argument. To, co hovoří pan poslanec, je zajímavé potud, pokud bych měl jednu tramvaj a v ní vytrhlá sedadla, protože to je efektivnější. To není celkem pravda. Efektivnější by to bylo, kdybychom dosáhli, aby bylo jasné, co mají nakupovat, teda produkt. A to znamená, definovat nárok občana na bezplatnou zdravotní péči a říci, nepochybně tu budou rizika, která jsou nepojistitelná, dopovím, kritické, vysokonákladové choroby, onkologie a kardiologie. A to, co je ten sen ... Nesouhlasím s paní poslankyní s těmi veřejnými penězi. Pochybuji, že když zaměstnanci a zaměstnavateli berete peníze, protože to berete, že jsou to tak velmi veřejné peníze, jsou to jeho peníze a on z toho musí platit. A ten sen ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Pojďme se posunout dál, pojďme se posunout dál.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
To je princip solidarity přeci, to je základ tohoto státu.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Já, jestli můžu, pane redaktore ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Ani teď nebyly názory mých hostů identické, někdy se dokonce lišily zásadně, jak ještě pořád slyšíte okolo mě. Kdo má pravdu, anebo alespoň, jaké myšlenky stojí za úvahu, to by teď měli zhodnotit naši další hosté. Danielo?

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Rádi se toho chopíme, Davide. Já v tuto chvíli vítám Vladimíra Kotheru, viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven České republiky u nás ve studiu. Dobrý večer.

Vladimír KOTHERA, viceprezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR
--------------------
Dobrý večer.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste vystřídal Tomáše Szalaye. Každopádně, vaše reakce na tu debatu, kterou jste před chvílí slyšel, myslíte si, že by to mělo být tak, jak navrhuje KSČM a ČSSD, že zdravotnictví je veřejná služba a tudíž je zapotřebí, aby na finanční toky dohlížel jenom jeden subjekt, kontroloval ho jeden subjekt? Zdálo by se vám to fér?

Vladimír KOTHERA, viceprezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR
--------------------
Samozřejmě, že můžeme mít systém jakýkoliv, jaký zvolíme, i Evropa zná více systémů. Musíme si však uvědomit, co jednotlivé ty systémy tomu spotřebiteli, v tomto případě pacientovi nebo občanovi, přináší. A já si myslím, že je jednoznačné, že systémy, které jsou centralizované, můžeme se podívat na Anglii, tak víme, že čekací lhůty jsou mnohonásobně delší na plánované operace než v České republice. Čili měli bychom se zeptat občanů, jestli chtějí takto posun ve zdravotnictví ...

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže byste v tom viděl spíše negativa než pozitiva, co by přinesl ten jeden subjekt?

Vladimír KOTHERA, viceprezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR
--------------------
No, zcela určitě, protože v českém prostředí jeden subjekt znamená větší korupční prostředí, to si musíme uvědomit. Jestliže zlikvidujeme konkurenci, byť je na úrovni takové, jaké dneska je, ten trh je hodně svázaný a není to úplně dobře, tak ale i ta konkurence, která dneska je, znamená, že se ty služby zlepšují, protože ty pojišťovny se musí odlišovat a nějakým způsobem se odlišují, aby získaly svůj podíl na trhu. A pak jenom jednu poznámku. Velmi často se tady hovoří o tom, kolik nás stojí administrace zdravotního pojištění. Já bych chtěl upozornit, že ho máme nejlevnější v České republice ..., v Evropě. Česká republika je nejlevnější v Evropě. A pokud budeme srovnávat náš pluralitní systém například se systémem anglickým, tak jsme o celou čtvrtinu levnější než oni v administrativních nákladech. A jednoznačně se ukazuje, že jestli někde máme nějaké silné stránky, tak jedna z těch stránek je, že jsme tu administraci toho systému, my jako pojišťovny, dokázali zvládnout velmi efektivně a velmi přehledně. A já si myslím, že to je jeden z plusů, který pomáhá i zdravotníkům.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Zimo, jaký je váš názor, myslíte si, že je dostatečné tržní prostředí mezi stávajícími subjekty na trhu, myšleno zdravotními pojišťovnami, jak vy to vidíte tuto situaci v současné době?

Tomáš ZIMA, děkan, 1. LF UK
--------------------
Já si myslím, že stále že je tržní prostředí mezi stávajícími zdravotními pojišťovnami je velmi minimální. Liší se, dá se říci, určitě v některých oblastech, zejména v oblasti preventivní péče, ale neliší se v té podstatě. Jistě může být jedna pojišťovna, více pojišťoven, ale otázka je přesně, jaké produkty by nabízely. A jestliže v Evropě a evropským standardem, který je teďka takovým zaklínadlem, se říká a pro Evropana standard platí to, co moderní medicína umí a jistě zdravotnictví odborníci napíší to, co odpovídá poznání a možnostem roku 2010, jak se má léčit, tak je otázka spíše definovat, co do toho pojištění už nepatří. A zajímavé by bylo, proč třeba pojišťovny nepřicházejí, a myslím si, že to i legislativa může umožňovat, jednoduše se svými produkty. Někdo se chce třeba připojistit na hotelové služby, chce se připojistit třeba na ..., zvláštní je stomatologická péče a podobně.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Kothero, když vezmu úplně opačný extrém, dá se podle vás pro zdraví aplikovat stejné tržné principy, jako například v případě bank nebo jiných institucí - stačí regulace a dohled a potom ponechme všechno ostatní trhu? Platilo by to ve zdravotnictví, viděl byste v tom nějaké výhody?

Vladimír KOTHERA, viceprezident, Svaz zdravotních pojišťoven ČR
--------------------
Tak samozřejmě pokud ten trh bude správně dohlížen a můžeme si vzít ten příklad z bankovního sektoru, tak je možné ty pravidla uvolnit. A já jsem jen přesvědčen, že ten systém by se zefektivnil. Koneckonců já tady moc nesouhlasím s panem děkanem, protože je pravda, že už dneska nabízíme některé ty produkty, o kterých tady hovořil, ale hlavně už druhým rokem nakupujeme péči a podařilo se nám stlačit cenu některých druhů péče, což je významné pro ten systém, protože to samozřejmě stabilizuje právě v době, kdy se nacházíme v určité ekonomické recesi.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, já vám děkuju. Od nás ze studia pro tuto chvíli všechno. Debata o zdravotnictví bude pokračovat zase v politické rovině. Davide?

David BOREK, moderátor
--------------------
Bude pokračovat už jenom chvilku, opravdu nemáme čas, ale pojďme zakončit. Jestli někomu přišly předchozí věty až příliš filosofické, pojďme ji zakončit velice prakticky. Podle některých hlasů letos koncem roku, příští rok dojdou českým zdravotním pojišťovnám peníze. Ptám se tedy politiků, co s tím, kde vzít peníze na toto manko? Pane Krákoro?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Tak já mám trošku jiný ekonomický rozbor. V roce 2010 se očekává pojistného o nula celá šest miliard vyšší a celkový výběr potom o dvě miliardy ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Není tedy třeba nic dělat?

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
Ne, je třeba dělat. A zůstatky reálné, které se očekávají na zdravotních fondech pojišťoven, mohou být kolem roku 2010 až v rozpětí sedmnáct až dvacet miliard, říkají ekonomové. Takže samozřejmě je potřeba dělat šetřivou politiku, hospodárnou politiku. Tady jsem zrovna dostal mail, že úspora revizí úhrad tisíc dvě stě léků z devíti tisíc, které u nás existují, dosáhla dvě celé čtyři miliardy a dalších tři sta padesát léků udělala ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Už mi to nečtěte celý, nemáme čas.

Jaroslav KRÁKORA, poslanec, předseda výboru pro zdravotnictví /ČSSD/
--------------------
... ušetřil šest set miliónů, takže ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Paní Marková?

Soňa MARKOVÁ, poslankyně /KSČM/
--------------------
Tak já si myslím, že pokud by nějaké problémy byly a určitě po takzvaném Topolánkově batohu byl problém. Takže zrušení stropu pojistného znamená plus čtyři celé sedm desetin miliardy korun, navýšení procenta HDP o nula celá jedna desetina plus, plus tři miliardy, stanovení pravidel, pevných pravidel pro marketingové pobídky farmaceutických firem plus šest až deset miliard.

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak jasné body. ODS?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Tak díky tomu, co tady slyšíme od kolegů zleva, bohužel je ten náš stát zadlužen, jak je a díky tomu se za těch deset let nepodařilo udělat nic ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Co s tím? Já se ptám, co s tím?

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
Ano. Co s tím? To je velmi jednoduché, zavést to, o čem se tady deset let bavíme, co všichni odborníci vědí, zavést standard. Hovořil o tom pan ředitel pojišťovny, i pan děkan, ano, konečně si musíme jako ve všech zemích říct, na co máme a na co nemáme. Dokud nezavedeme standard, ...

David BOREK, moderátor
--------------------
Tak jasně, pojďme na pana Zajace.

Marek ŠNAJDR, 1. náměstek ministryně zdravotnictví /ODS/
--------------------
... nebudeme mít komerční připojištění a nevyřešíme systémově stabilně financování českého zdravotnictví.

Rudolf ZAJAC, expert TOP 09 na zdravotnictví
--------------------
Tak já budu opravdu stručný. Třeba s tím něco velmi zásadního udělat. To, co je třeba udělat, jsme napsali pro všechny v malém průvodci pro zdravotnictví a kdo si to přečte, pochopí, že zadarmo neznamená pečené holuby do huby, ale pracovat.

David BOREK, moderátor
--------------------
Děkuji za stručnost. Děkuji všem, děkuji vám pánové a samozřejmě dámo za účast v našem pořadu. My jsme na konci. Ne, že by snad hodina stačila k tomu vyřešit a probrat všechny aspekty českého zdravotnictví, ale snad jsme v některé z nich posunuli o něco dál tak, aby se vám o něco lépe vybíralo ve volbách.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, opět musíme zdůraznit, že je to právě vaše rozhodnutí a rozhodujete o své lékařské péči. Každopádně už za týden pro vás chystáme další díl naší ekonomické inventury a téma bude podobné - důchodový systém.

David BOREK, moderátor
--------------------
Je to tak, podtitul Stáří s otazníkem. Tak uvidíme, co nám politici řeknou. Ono to téma bude velice podobné, možná některé, některá témata, která jsme dnes nadnesli, ještě příště dokončíme. Každopádně pro dnešek se loučíme.

Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka
--------------------
Mějte se moc hezky a těšíme se na vás příště. Na shledanou.

ČT24, 26. 4. 2010, pořad: Ekonomická inventura

ŠTÍTKY

Témata:
Zdravotnictví
TOP 09 Facebook Twitter YouTube G+ Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Michnův palác, budova č. 2
Újezd 450/40
118 00 Praha 1 - Malá Strana

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999
fax: 255 790 899

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jakub Hnát, tiskový mluvčí TOP 09

jakub.hnat@top09.cz

tel.: 255 790 932

mob.: 777 967 348

 

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET TOP 09

  

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2017  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Miroslav Kalousek:O čem Andrej Babiš sní, z toho slušní lidé nespí.
Přidejte se k nám!
Odesláním prohlašuji, že souhlasím se zpracováním a uchováváním těchto osobních údajů pouze pro potřeby politické strany TOP 09 podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.
Nebo ještě lépe, napište nám, proč volíte TOP 09
Děkujeme