Válek: V Česku je stále velký počet seniorů, kteří nejsou očkovaní. Ministerstvo nepřipouští debatu o protilátkách

Deník FORUM 24 položil odborníkům na zdravotnictví z obou demokratických koalic několik otázek týkajících se jejich oblasti a aktuální situace ohledně dalšího vývoje pandemie. „Zdá se, že premiér změnou ministrů a chaotickým zasahováním do řešení pandemie v zimě a na jaře dosáhl za cenu víc než 30 000 mrtvých, dlouhého lockdownu a prakticky na rok zavřených škol rozsáhlé promoření české populace,“ míní poslanec a lékař Vlastimil Válek (TOP 09). Jak by mělo Česko dále postupovat při řešení epidemie? Zrušit všechna opatření jako ve Velké Británii či Dánsku? A jaké problémy Válek shledává v českém zdravotnickém systému?

2. 9. 2021

Jaký přístup k pandemii by podle Vás mělo zvolit Česko ve zbytku tohoto roku? Zvolit britskou, resp. nyní i dánskou cestu úplného rozvolnění?

Pokud se ukáže, že britská cesta funguje, pak je to správná volba. Podstatné ale je zjistit, jaké je skutečné promoření české populace. Zdá se, že premiér změnou ministrů a chaotickým zasahováním do řešení pandemie v zimě a na jaře dosáhl za cenu víc než 30 000 mrtvých, dlouhého lockdownu a prakticky na rok zavřených škol rozsáhlé promoření české populace. Proto je podle našeho názoru pro zvolení správné strategie nutno znát hladinu protilátek i u těch, co nemoc neprodělávají a nejsou očkovaní. To jsou důvody, proč máme připravené variantní scénáře.

Je podle vás v průběhu podzimu a zimy adekvátní nějaká forma lockdownu, pokud by se zásadněji navýšil počet nakažených, což odborníci očekávají?

To záleží jednak na faktorech, které může stát ovlivnit, tím mám na mysli trasování, kvalitní rychlé testování vytrasovaných, preventivní cílená opatření, daleko větší koordinaci a odpovědnost krajských hygien, a pak na přístupu občanů, čímž se rozumí jejich odpovědné chování, nepodceňování rizik a také ochrana seniorů a rizikových skupin.

Jak hodnotíte současný počet proočkovaných občanů – tedy zhruba 53 % plně naočkovaných?

Vláda opakovaně tvrdila, že chce mít do konce září naočkovaných 75 % občanů. V tomto kontextu je 53 % zvláště nízký poměr. Navíc postupně začíná třetí vlna očkování. Takže se stále více rozevírají nůžky mezi těmi, co naočkovaní nejsou, a těmi, co budou mít třetí dávku. Daleko větší problém je struktura naočkovaných.

Stále totiž zůstává velký počet seniorů a občanů z rizikových skupin, kteří nejsou naočkovaní a v databázi ministerstva zdravotnictví nejsou vedeni jako ti, co onemocnění prodělali. Kvůli tomu, že ministerstvo opakovaně odmítá připustit debatu o protilátkách, netušíme, zda je takto ohrožená skupina občanů nějak chráněná.

Podaří se podle vás proočkovat kýžených 70–80 procent lidí? Jak postupovat v případě, že se to nepovede?

Této vládě rozhodně ne. Otázka je, zda to bude nutné a jestli se jedná o 70-80 % všech obyvatel ČR, nebo jen zletilých, nebo jen těch, kteří mají občanství a jsou zletilí, či těch se zvýšeným rizikem a tak dále. Netušíme tedy, co si pod těmi osmdesáti procenty představit. Myslím, že i tato informace musí být řešena jasně.

Jaké největší problémy aktuálně shledáváte v českém zdravotnickém systému?

Problémů je celá řada a my se jimi podrobně zabýváme v našem programu. Potíž je nedostatek zdravotníků, především nelékařů a některých specialistů. Problém je nedostatečná kontrolní činnost pojišťoven, která nelpí na kontrole kvality a na zajištění dostupnosti zdravotní péče pro pojištěnce. Je to podobné, jako když vám pojišťovna pojistí auto a v případě havárie trvá na opravě ve smluvním servisu.

A když se náhodou zeptáte, kde ten smluvní servis je, v té pojišťovně řeknou, že nikde nebo na druhém konci republiky. Financování péče musí být dlouhodobě předvídatelné vždy na další kalendářní rok. Je nutné umožňovat občanům, aby se legálně připojistili na to, co pojišťovny nehradí.

To, co hradí, musí pojišťovny hradit rychle, to je bez diskuzí. Není možné, aby byli například pacienti se vzácným onemocněním rukojmí, která se doprošují toho, zda jim pojišťovna léčbu uhradí. Je nutné stabilizovat vzdělávání lékařů i nelékařů a neprovádět v něm další revoluce. Naopak je třeba část vzdělávání hradit ze státního rozpočtu. Je potřeba finančně podpořit nelékařské zdravotnické obory a diskutovat s rektory, děkany či vedením příslušných škol, jak toto nejlépe udělat. To je jen část problémů, které je třeba začít řešit.

Jak vyřešit dlouhodobou udržitelnost kvality zdravotní péče v ČR?

Domnívám se, že cesta je pokračování v projektu Klinické doporučené postupy a DRG restart. Kvalita zdravotní péče musí být pro pojišťovny a poskytovatele stejnou prioritou jako dostupnost. Nestačí, aby byla péče pouze dostupná, ale musí být také kvalitní. Tuto snahu podpoří i možnost individuálních pojistných plánů či připojištění na výkony, které dnes nejsou hrazené.

Faktem ale je, že kvalita zdravotní péče je v ČR vysoká a síť lůžkových zdravotnických zařízení, přímo řízených nemocnic včetně fakultních hustá. Nemusíme ve zdravotnictví dělat revoluci, ale musíme se snažit o kultivaci systému a posilování kvality péče.

Zdroj: Forum24.cz, Tony Havlík, 2.9.2021

Štítky