× Spojenci pro Evropu

Vais: V Evropské unii je dostatečný prostor pro každý stát

16. 5. 2019

Vojtěch Vais, kandidát do Evropského parlamentu, je právník a byl zvolen do kontrolního výboru Městského zastupitelstva v Kosmonosech, zároveň je nejmladším kandidátem na kandidátské listině TOP 09 a STAN. Jako cíl si vytyčil udělat z ČR sebevědomější zemi, která se nebojí spoluutvářet evropskou budoucnost a konstruktivně se podílí na evropské debatě.

K čemu vlastně Evropská unie slouží? Co od nás očekává? Co můžeme očekávat my od ní?

Evropská unie je bohaté společenství a v dnešní době vidíme trend rozdělování světa na velké regiony, zejména na ty velké a bohaté. Je to o velkých mocnostech, státy, když nejsou schopny obhájit svou pozici, se můžou rozhodnout, zda být součástí. V rámci takového celku budeme v pozici, kdy budeme schopni světové dění ovlivňovat a hrát v něm významnou roli. V opačném případě bychom byli jen přívěsek velké mocnosti, ať už je to Čína, Rusko, Evropská unie, a to bez reálného podílu.

V minulém roce jste se stal předsedou kontrolního výběru, i to vás přimělo ucházet se o křeslo v Evropském parlamentu?

Určitě je to vývoj mého zájmu a působení v politice, kdy jsem začal na komunální úrovni působit v kontrolním výběru v Kosmonosech. Teď mě oslovily evropské volby, a tak je můj cíl ukázat lidem kolem sebe, že i obyčejný kluk od Mladé Boleslavi se může zajímat o politiku a že politika není jen pro vyvolené. Tímto způsobem bych chtěl mladou generaci motivovat a podnítit v ní zájem o Evropskou unii. Na tomto zájmu záleží celá budoucnost Evropské unie. Mladá generace je schopna převzít odpovědnost, aby tak EU i nadále prosperovala.

Pro server Politika nejen pro mladé jste uvedl: „Pokud budeme konstruktivně tvořit evropskou debatu, bude se to ve střední Evropě vyjímat a budeme váženým a důležitým partnerem.“ Zvládá ČR svou roli suverénního státu? 

V Evropském parlamentu je to o jednotlivých europoslancích. Můžeme to vidět na příkladu Luďka Niedermayera (současný europoslanec za TOP 09, pozn. red.). Pokud je člen Evropského parlamentu opravdový odborník, rozumí dané problematice – jako Luděk Niedermayer té daňové – určitě toho můžeme ovlivnit spoustu. Na druhou stranu jsou i poslanci, kteří se na tom dění tolik nepodílejí. Velký prostor na zlepšení vidím na naší vládní úrovni, to znamená v Radě ministrů, kam často přijíždíme s velice pasivním postojem. Říkáme pouze ne. Na debatě se dále nepodílíme, nepřicházíme s žádnými konstruktivními návrhy a to si myslím, že je pro zemi ve střední Evropě špatně. Já chci, aby Česká republika byla na půdě Evropské unie mnohem aktivnější, sebevědomější a nebála se spoluvytvářet evropskou budoucnost. Na tom se naše mladá generace může podílet, protože my už na žádná strašení Čínou, Ruskem nebo na abstraktní strašení Bruselem neslyšíme. My víme, že u toho stolu jsme stejným partnerem jako Německo. 

Je tedy větší problém v naší pasivitě než v síle našeho postavení v Evropské unii?

Určitě. Na poli Evropské unie je dostatečný prostor pro každý stát. Rozhodovací proces dokonce zvýhodňuje ty menší státy. O tom, že by nás někdo nerespektoval, tedy vůbec není řeč. Nejsme v Evropské unii ani žádný chudý příbuzný, ani žádný malý stát. Z naší pozice středoevropského státu bychom měli přijmout roli tvůrce evropské debaty. Pro stát ve střední Evropě jsou jednota Evropy a její bezpečnost národními zájmy. 

„Naše hodnoty jsou nečitelné, u evropského stolu s námi tak nemůžou pevně počítat“

Je česká zahraniční politika jednotná?

Není a hlavně není předvídatelná, což je jeden z jejích největších problémů. Prezident razí orientaci na čínský byznys. Ministerstvo zahraničí s ministrem Petříčkem otáčí tu politiku z mého pohledu správným směrem, ale vzhledem k tomu, že před tím tomu tak nebylo, hodně lidí se obává, co přinese další změna ministra zahraničí. Není na nás spolehnutí. U evropského stolu s námi tak nemůžou pevně počítat. Naše hodnoty jsou nečitelné. Jak už jsem říkal, jednotná Evropa je naším národním zájmem a my bychom se měli vrátit k politice, kterou tu nastolil Václav Havel s Karlem Schwarzenbergem a zcela jasně se orientovat na Evropskou unii a na NATO. Tyto pojmy by měly být tím, co se v zahraničí lidem vybaví, když se řekne Česká republika. Partner v Evropské unii podporující hodnoty jako je liberální demokracie a lidská práva.

Jak nahlížíte na názor, že by Turecko mělo přistoupit do Evropské unie?

Turecko se bohužel hodnotám EU obrovsky vzdálilo. Nebylo tomu tak vždy. Jeden čas se hodně diskutovalo o přistoupení Turecka do EU, ale nyní o tom jednoznačně není řeč. Myslím si, že správná cesta je rozšiřování EU na Balkáně. 

„Euro je politické rozhodnutí, a pokud se staneme členem eurozóny, budeme patřit do tvrdšího jádra EU“

„Vlastní vstup do eurozóny chceme načasovat na okamžik, kdy na něj budou náš stát i veřejnost po všech stránkách připraveni,“ je věta z volebního programu TOP09 a STAN do EP. Jak by nám přispělo přijetí eura?

Jsou tu dvě roviny. Politická a ekonomická. Euro je politické rozhodnutí, a pokud se staneme členem eurozóny, budeme patřit do tvrdšího jádra EU. Budeme moct přímo ovlivňovat její měnovou politiku. Koruna je s eurem tak úzce svázaná, že samostatnost české koruny je iluzí právě kvůli svázanosti měnové politiky EU a Evropské centrální banky s eurem. Akorát s tou nevýhodou, že se na měnové politice nepodílíme. Z ekonomického hlediska bychom se neměli bát. Jsme exportně orientovaná ekonomika a drtivá většina našeho exportu jde do zemí EU, pro naše firmy jsou transakce a nejistota, jak se pohne kurz od začátku do konce roku, obrovsky nákladné. Takto musí firmy pojišťovat kurzové riziko, to je jeden velký náklad. Čili z ekonomického pohledu by bylo euro jednoznačně přínosem.

Kdy bychom něco takového podle současného vývoje mohli očekávat?

Přijetí eura můžeme očekávat ve chvíli, kdy budeme mít odpovědnou vládu. Vrcholní politici si jsou vědomi přínosnosti eura. Zároveň podpora eura ve společnosti je v současné době nízká, proto nezodpovědný populistický politik takové rozhodnutí v životě neudělá. Odpovědný politik začne euro lidem vysvětlovat, začne se o něm bavit. Ve chvíli, kdy společnost více pochopí myšlenku jednotné měny, tak přistoupí k systému ERM II (evropský mechanismus směnných kurzů), a zahájí tak cestu k euru.

„Českou republiku musíme sebevědomě hájit, prosazovat její zájmy a ne jen odmítat navržená řešení“

Řekl jste, že hlavními problémy EU jsou národní egoismus a nedostatek schopných a odpovědných lídrů ochotných pro jednotnou Evropu tvrdě a trpělivě pracovat. Byla dosavadní česká reprezentace neschopná těmto úkolům čelit? 

Určitě, já na evropské, ale i na české úrovni vidím spíše než politiky ochotné tvořit kompromisy a dělat nějaké ústupky ve prospěch evropské jednoty. Egoisti, kteří EU používají jako obětního beránka, na kterého ukazují ve chvíli, kdy se jim něco nedaří, nebo ve chvíli, kdy potřebují udělat nepopulární rozhodnutí. 

Co tedy navrhujete nebo co byste udělal pro zlepšení této situace?

Naše politická reprezentace musí přijmout odpovědnost, musí si uvědomit, co je naším národním zájmem – jednotná Evropa. Musí si vytyčit tři jasné cíle, které chce v Evropské unie prosadit. Při prosazování 120 cílů je malá šance na úspěch jednotlivých návrhů hlavně kvůli tříštění pozornosti a není jistý směr, o kterém se vyjednává. Politici, kteří míří na půdu EU, musí být aktivní, musí se chtít podílet na tvorbě evropské budoucnosti, musí Českou republiku sebevědomě hájit, prosazovat její zájmy a jen neodmítat navržená řešení.

„Myslím si, že načasování změny i osobnost Marie Benešové přináší řadu otázek. Je to jednoznačně varovný signál, že justice může být ohrožena“

Na Staroměstském náměstí se konala už druhá demonstrace (rozhovor proběhl 7. 5., pozn. red.). Účast byla vyšší než minulý týden, organizátoři ji odhadují na dvacet tisíc lidí. Demonstranti požadovali především demisi ministryně spravedlnosti a záruky, že premiér a jeho vláda nebude zasahovat do justice, a nebude tak vytvářet tlak na soudy, policii a státní zastupitelství. Je česká justice v ohrožení?

Pro mě je ta demonstrace ukázkou toho, že společnost je připravena hájit nezávislost justice, což je důležitým varovným krokem pro politika, který to s justicí nemyslí dobře. Společnost na justici, potažmo jakoukoliv jinou instituci, nedá dopustit a zároveň je to jeden z nejdůležitějších kroků, jak se může bránit proti nástupu jakéhokoliv autoritářského nástupu. To výstižně popisuje i Timothy Snyder ve své knize „Tyranie“.

Když se podíváme i na veškeré změny v kabinetu české vlády, jsou důvodné pochybnosti o tom, že je česká justice v ohrožení?

Myslím si, že načasování té změny i osobnost Marie Benešové přináší řadu otázek. Nelíbí se mi to a očekávám, jaké budou její kroky. Je to jednoznačně varovný signál, že justice může být ohrožena. 

Může Brexit, potažmo celé vyjednávání o vystoupení Velké Británie z EU, ovlivnit věrohodnost Evropské unie? Měli bychom si vzít z Británie příklad, nebo se naopak těmto krokům vyvarovat?

Brexit ovládly falešné argumenty a lži. Je to pro nás jasnou zprávou, že musíme bojovat proti fake news a dezinformacím a zároveň je to pro nás vztyčený varovný prst. Já se nebojím toho, že by následovaly další exity z EU. Obávám se spíš kolapsu EU zevnitř. Vždy byla v čele nějakého globalizačního trendu, ale čím dál více se nám stává, že velká část populace z globalizace neprosperuje. Pokud EU chce zabránit svému vnitřnímu rozkladu, musí najít recept na to, jak zabránit sociálnímu vyloučení lidí, kteří z globalizace neprosperují. EU nesmí zapomenout na hodnoty solidarity, na kterých je založena. Jestliže mají lidé cítit s EU jistou sounáležitost, musí Unie snižovat rozdíly mezi regiony.

Takže, měli bychom si vzít z Británie příklad, nebo se naopak těmto krokům vyvarovat?

Když se podíváme na základní myšlenku EU, tak všechny exity jdou proti ní. Velká Británie je velkou ekonomikou, je to důležitý stát. Proto jsou ta jednání tak náročná. Pokud by odešla Česká republika nebo jiný menší stát, než je Velká Británie, jednání by byla mnohem jednodušší a ten proces by byl velmi rychlý. Ovšem tím spíš devastující důsledek by to České republice přineslo.

Jak celý Brexit podle vás dopadne?

Já se domnívám, že rozhodujícími budou vnitrostátní záležitosti Velké Británie. Velmi důležité budou evropské volby a jejich výsledek vnímám víceméně jako další referendum, nikoliv fakticky, ale uvidíme, zda výsledek bude příznivý pro strany, které chtějí EU dále spoluvytvářet a podílet se na ní, nebo pro strany, které nechtějí nadále v EU setrvat.

Jak se Spojené síly a vy osobně stavíte k ekologii, otázce životního prostředí, ztrátě biodiverzity – tedy ztrátě biologické rozmanitosti?

Já to vnímám jako nejdůležitější otázku, hlavně z pohledu mladé generace. Víme, že žádnou náhradní planetu nemáme. Pokud budeme takhle pokračovat, tak naší planetě reálně hrozí kolaps, může dojít k razantnímu oteplení Afriky, tamnímu úbytku obyvatel, k válkám o zdroje a místo, kde by se dalo žít. To by rozpoutalo nekontrolovatelnou migrační vlnu, na kterou by se jen těžko hledal recept. Je to naprosto prioritní téma. Životní prostředí musí převážit zemědělské, průmyslové a těžební zájmy. Není to otázka jen na úroveň států. Je třeba to řešit na evropské úrovni a EU musí být jakožto nejbohatší kontinent v čele těchto opatření a snažit se jít vzorem pro ostatní.

Jaký očekáváte ve volbách výsledek? Co pro vás bude úspěch?

V těchto evropských volbách jde zejména o výsledek celoevropský. Evropská unie je založena na tom, jak dobře se nachází společná vůle. TOP 09 je členem Evropské strany lidové (EPP), která má jednoznačně zájem na hledání společných řešení. Pokud se nám stane, že po Evropském parlamentu bude běhat víc Nigelů Faragů, tak se nám ta společná vůle bude hledat mnohem hůř. To může být pro EU vážné ohrožení. Co se týče Spojených sil, jednoznačně věřím v dvojciferný výsledek. Myslím si, že budeme mít přes 15 %. Ve volbách nepracuju, abych urval co nejlepší výsledek pro sebe, ale pracuju ve prospěch naší kandidátky, věřím v její lídry. Na jejím čelním místě jsou lidé, kteří jsou schopni v Evropském parlamentu pro Českou republiku odvádět kvalitní práci. 

 Kde Evropskou unii vidíte v dalším volebním období? Je možný nárůst nacionalistických stran? Lze opět očekávat úspěch nynější nejpočetnější frakce Evropské lidové strany (EPP)?

Podle volebních průzkumů bude Evropská strana lidová nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. K nárustu nacionalistických a populistických stran určitě dojde a nesmíme dopustit, aby ten nárust byl takový, aby ohrozil chod Evropského parlamentu a celé Evropské unie.

Zdroj: Petr Vavřínek, E15, 15. 5. 2019

ŠTÍTKY

Témata:
EU
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí TOP 09

lenka.brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 932

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Spolupráce středopravicových stran musí začít hned.
Děkujeme