Usnout je někdy nutné

3. 9. 2009

KAREL SCHWARZENBERG (71) devadesát minut hovořil a k renesančnímu stropu pražské kavárny Savoy se linul kouř z jeho dýmky. Bylo to trochu jako na zámku, trochu jako v kabaretu. Došlo na rady protřelého kosmopolity, řeč se vedla o politicích, o ženách i o vinách českého národa.

* Aby se člověk na rozhovor s vámi opravdu zodpovědně připravil, musí přečíst aspoň tucet knih, které o vás a o vašem rodu v češtině vyšly. Vy jste je přečetl?

Já to nečtu. Proč bych měl? Přece vím, kdo jsem. Vždy se navíc jedná o názor dotyčného autora. 

* Všichni autoři oněch knih se mimo jiné shodují na tom, že jste velmi vtipný.

To je ovšem omyl.

* Minimálně to vaše usínání je vtipné. Spíte ve sněmovně nebo při projevech kandidátů na prezidenta ve Španělském sále. To je sympatický politický postoj.

Usnout je někdy nutné. Je to pozůstatek mé zdravé duchovní imunity.

* Když vás Václav Klaus jmenoval ministrem zahraničí, měl pochybnosti – prý jste byl za hranicemi příliš dlouho, a nemůžete tedy dost dobře hájit zájmy českého národa. Tenkrát jste na to nereagoval, i když jste zrovna nespal.

Nereagoval jsem, protože jsem se nechtěl pouštět do debat o věcech, které považuji za nesmysl. Pobavilo mě to. Všechny ty předsudky, co se tu tehdy objevily.

Jako by člověk slyšel ozvěny hlasu Zdeňka Nejedlého.

* Máte Václava Klause rád?

To by bylo opravdu přehnané. Je to vysoce inteligentní člověk, který má někdy správné poznámky, ale některé jeho vlastnosti ho poškozují. Kdyby svůj boj proti Lisabonské smlouvě nevytočil do takových obrátek, tak by více zapůsobil.

* Jak to s ním dopadne? Bude prezidentem ještě čtyři roky. Není to špatnej flek.

Bral byste ho?

Já jsem už na Hradě sloužil (jako kancléř Václava Havla v letech 1990 až 1992; pozn. autorek). Je tam krásný okolí a strašná nuda. Skrývat svoje děvčata, aby mě nevyšmátrali novináři, kteří by mě pořád sledovali? To není hezkej život. Navíc jsem byl přítomen volbě prezidenta a to kšeftování člověka znechutí, věřte mi.

* Vy ale stejně v kritický moment usnete a bude to.

ReflexNo, to by byla ta pravá reakce.

* Nejen volby a hlasování, ale hlavně politické kampaně nebývají nic důstojného. Potřásání rukou, osobní rozdávání letáčků lidem na ulici …

Ano, existují jisté předsudky vůči lidem, kteří na chodníku shánějí své živobytí. Ale to k politice patří, v každém zaměstnání musíte dělat věci, které vám nevoní. Když jsem byl činný v zemědělství, zjistil jsem, že bez kydání hnoje to nejde. Musíte mít kampaně rádi.

* To lze?

Ale jo – včera jsem měl takové sezení v hospodě, Setkání s Karlem se to jmenuje, a tam byl rohový stůl plný študáků. Většina z nich byla proti radaru a měli jsme velmi intenzívní, pěknou, zajímavou diskusi, zasmáli jsme se spolu. Takováhle forma kampaně se mi líbí.

* Jak často zdůrazňujete, byl jste odmala veden k odpovědnosti. Zdá se vám česká politická scéna odpovědná? 

Ano, odpovědnost je to hlavní, to mi maminka vtloukala do hlavy nesčetněkrát, otec ostatně taky. Čeští politici se odpovědně nechovají. Poslední potvrzení toho bylo svržení české vlády během předsednictví. To byl debakl, trapnost. Rozumím tomu, že se opozice musí pokoušet sesadit vládu, útok patří ostatně k hlavní pracovní náplni opozice. Ale udělat to v době, kdy byla priorita českého státu zpevnit ve světě svou pozici, v době největší šance od roku 1989?

* Jak byste tedy současnou českou politickou scénu charakterizoval?

Když říkáte scéna, evokuje mi to divadlo. Hrajeme tady frašky s tragickými důsledky.

* Kdo ze státníků, které jste na svých politických i humanitárních štacích potkal, je politikem podle vašeho gusta?

Třeba Obamy si vážím, ale bude to mít velmi těžké – v době hospodářské krize a oslabení pozice Spojených států. Nemůže splnit všechna očekávání, která do něj díky obamamanii byla vkládána, ale je odvážnej, sympatickej, inteligentní. Mám rád některé své kolegy – ministry zahraničí, třeba švédského Carla Bildta nebo německého Franka-Waltera Steinmeiera. V Česku je mi samozřejmě nejbližší Havel a z politicky aktivních třeba Saša Vondra. Ten je sice v ODS, která mi nikdy nebyla blízká, nicméně známe se čtvrt století, pokřtil jsem jeho syna, máme stejné zájmy ... Naučil jsem se vážit si Kalouska, kterého jsem před působením poslední vlády prakticky neznal. Byl ve vládě jeden z nejpřipravenějších, byl pohotový, věděl. Proto jsem s ním začal spolupracovat.

* A přitom právě Miroslav Kalousek si nejednou nešťastně nakročil a párkrát i omočil – na ministerstvu obrany i při náhlé utilitární náklonnosti ke komunistům. Nesloužíte mu tak trochu jako čistý štít?

Kalousek to tehdy s těmi komunisty udělal, aby znemožnil velkou koalici, a udělal to správně, i když věděl, že na to doplatí. Já bych nikdy nešel do paktu s komunisty, to zde říkám otevřeně. Ale myslím, že on taky ne, že jen taktizoval. Kalousek je kromobyčejně inteligentní člověk, často i mazanej.

* A to má být dobrá vlastnost, že je mazanej?

V politice je to velmi pozitivní hodnocení. A já bych byl rád, kdyby mi nějaká krásná holka mazaně řekla, že jsem štíhlej a krásnej, což už vůbec není pravda.

* No ale mazanost mimo politiku? Vy byste chtěl mít dvojdomek s někým mazaným?

Prosím vás, co je to dvojReflexdomek?

* To je dům rozdělený napůl, kde žijí dvě úplně cizí rodiny, protože ani jedna neměla peníze na celý.

Že si to pořídí napůl? Aha. No … S Kalouskem bych dvojdomek mít nemohl. Ale ani s nikým jiným. Nejradši bydlím sám. Jsem velmi nesnášenlivý člověk, víte?

* Ten váš bělostný předvolební billboard si říká o mazané dotvoření. Já bych vám dokreslila třeba ďábelské rohy ...

Ty už mi tam namalovalo několik lidí. Ale v dnešních novinách jsem viděl zajímavý titulek, podívejte: Čerti jsou milá stvoření, píše se tady.

* V předvolební kampani se politikové častují radami. Co byte poradil třeba takovému Jiřímu Paroubkovi?

Kdybych byl poradcem pana Paroubka, což se zjevně nikdy nestane, řekl bych mu, že považuji za pohromu jeho roli hlásné trouby Vladimira Putina. To může jen škodit. A taky by se měl uvolnit, je takovej křečovitej. Uvolněte se, prosím, doporučil bych mu spolu s Janem Krausem. Ovšem zdá se, že má sexy mozek a v osobním životě se mu daří, což mu přeju.

* A Mirku Topolánkovi něco poradíte?

Aby pořád nehrál toho chacharského Valacha nebo valašského chachara. Chce to klídek.

* Vojtěchu Filipovi?

Aby toho nechal.

* A co Ondřeji Liškovi?

Mám dojem, že to dělá dobře. Jeho hlavním úkolem je rozháraný zelený tábor zase sjednotit. A má prý už jisté úspěchy.

* Takže nejste na Zelené naštvaný? Anebo oni na vás – za ten politický přestup?

Někteří možná mohou být naštvaní, jiní to chápou. Mám Zelené strašně rád a většinu názorů s nimi sdílím. Ale ti mladší, radikálnější, mě bezpochyby považují za příliš konzervativního, za reakcionáře. Byl bych pro ně zátěž.

* Ale proto jste si přece nezaložil TOP 09, že ne?

ReflexTOP 09 jsem nezaložil proto, že už bych nechtěl být Zelený, ale z  naštvanosti na českou politiku. Předtím jsem byl v ODA, kam jsem vstoupil hlavně z přátelství k Michaelu Žantovskému, ale jak víte, ODA pak nějak vymizela.

* ODA sice vymizela, ale její dluhy zůstaly ...

A já ty dluhy dlouho poctivě splácel ze svého senátorského platu.

* Bylo zřejmé, že se po pádu vlády nespokojíte se senátorským křeslem, ale založení nové politické strany se v Česku už pěkně dlouho neukázalo jako dobrý tah. Kdy bude mít tři měsíce stará strana konečně ustavující sjezd? Tvrdíte, že jste konzervativní, ale tohle je tedy hodně anarchoidní přístup ke zvyklostem.

Sjezd bude, brzy po volbách, snad začátkem listopadu. Kdyby byly volby nastaveny na prosinec, ustavující schůze by dávno proběhla. Ale čas je ve volebním boji ohromně drahý.

* Jste Švýcar, a ačkoli s vámi maminka v dětství česky mluvila, zvláště za války, na protest proti nacistům, vaši českou slovní zásobu i výslovnost novináři a političtí soupeři občas kritizují. Mrzí vás ta kritika vaší jinakosti – a obecně vzestup averze některých Čechů k  cizím faktorům?

Moji jinakost už dnes kritizuje snad jen Paroubek a Haló noviny. Je to volovina a moc mě to nezajímá. Ale je otřesné, jak tady soutěží starostka Chomutova, senátorka Janáčková a Jiří Paroubek se svými řečmi proti Vietnamcům a Romům, kdo se tu víc znemožní. Ošklivý pohled. Pomalu se za ně a lidi jim v tomto blízké začínám stydět.

* A tomuhle chcete vládnout.

Tomuhle chci zamezit! Může se stát, a bylo by to strašné neštěstí, že se objeví Čech s talentem charismatického vůdce a založí extremistickou politickou stranu. Sládek se díkybohu svého času projevil jako kašpar, ale kdyby se našel někdo parametrů rakouského Haidera, to by bylo strašné. Na českém území jsou xenofobní tendence tradiční. Kdyby nebylo Masaryka, který antisemitismus tepal a postavil se proti vykonstruované aféře s židem Leopoldem Hilsnerem, obviněným z  vraždy křesťanky, bůhví, kam by to dospělo. Víte ostatně, že hlavní žalobce Hilsnerův byl za první republiky primátorem pražským? Víte, jak jsme po roce 1945 obrali židy, kteří mluvili německy? Vrátili se po válce z koncentráku a my jsme jim už jednou ukradený majetek znovu sebrali. Zhovadilost!

* A tohle chce vaše strana TOP 09 řešit programovým bodem „Úsměvů není nikdy dost, neusmát se za celý den na nikoho je zločin“?

Na tu strašnou zaťatost tady máloco jiného platí. Kdybychom dokázali brát některé věci s úsměvem a zároveň se víc smáli jeden na druhého, pomohlo by to, věřte mi.

* Vzájemná slušnost je dnes ovšem pro mnohé spíš k pousmání.

Padesát let nehezkých režimů k tomu velkou měrou přispělo. A srovnatelnou pohromou českého státu je neexistující vztah k právu. Krásná věta stojí i v restitučním zákoně, kde se hovoří nikoliv o  napravení křivd, ale o nápravě některých křivd. V jednom rozhovoru jsem kdysi použil přirovnání, že máme k právu vztah podobný jako holky v  Perlovce k panenství. Zajímavé je na něm jen to, že se dá prodat.

* Majetek a moc jsou čím dál pádnějším argumentem i v české politice, soudě podle různých jachet, vířivek a nechutně drahých pulovrů. Co říkáte českým politickým erekcím?

Jsme jimi výjimeční. A znám spoustu lidí, kteří zbožňují předvádění svého majetku na veřejnosti. Vy nevidíte ty bouráky na ulicích, jejichž jízdní vlastnosti nelze v našich podmínkách ani využít?

* Co to podle vás znamená?

Je to dokladem mindráků, jsme zamindrákovaný národ. Dnes už se navíc díky dokonalým počítačům na fotky nemůžeme spolehnout. Pokud jde o  Topolánka, já mu v zásadě nevyčítám, že k Berlusconimu jel. Taky bych v  době, kdy jsme byli předsednická, důležitá země, přijal pozvání italského premiéra.

* Ale zřejmě byste zůstal v plavkách.

Kdyby byli ostatní nazí, tak ne.

* Vy byste si nedával pozor, když jste se relativně nedávno podruhé oženil? S Terezou Hardeggovou, na čemž by nebylo nic tak zvláštního, kdybyste si tuto ženu už roku 1967 nevzal a roku 1988 se s ní nerozvedl.

Ona měla po našem rozvodu velkou nehodu, dodnes se zotavuje. Dokáže řídit auto nebo pracovat s počítačem, ale na zaměstnání to už není. Chci, aby byla zaopatřená, také proto jsme náš svazek obnovili. Vždycky jsme se respektovali, vždycky zůstávala v Rakousku v našem bytě. Občanský sňatek pro mě koneckonců moc neznamená, ten církevní je rozhodující. A důvody našeho rozvodu přestaly mít po těch letech tu relevanci.

* Jste poměrně bohatý člověk. I když jste kvůli pozemkovým reformám a jednomu zvláštnímu zákonu, na nějž se podíváme později, velkou část rodového majetku ztratil.

Řekněme, že stále ještě nemám žádné materiální starosti. Ale v naší republice je bezpočet lidí, kteří jsou mnohem, mnohem bohatší.

* Ale taky mají mnohem, mnohem větší starost s tím, jak původ svého majetku doložit.

Já sám nemám co skrývat. O majetek se však nestarám já, ale můj syn, takže vám ani neřeknu, kolik to dohromady dělá. To bych vám tu teď musel básnit. Většinu schwarzenberského majetku vždy tvořily lesy ...

* Pytlačí se v nich, mimochodem? Reflex

No jistě! V Česku jsou pytláci taková tradice. Ti staří pytláci aspoň mívali nějakou stavovskou čest; ovšem pryč je pytlačení z nouze, kdy sedláci nastavili oka, a když byli chyceni, dostali od fořta pár přes zadnici a bylo. Dnešní pytlák jezdí terénním vozem, namíří v noci reflektor na zvěř, střelí – a když srnu jen poraní, nestará se o to. My pak nacházíme postřelená zvířata.

* Jako patnáctiletého vás adoptoval strýc Jindřich z  hlubockokrumlovské větve Schwarzenbergů. K adopci se ve šlechtických rodinách přistupuje, když je třeba odkázat majetek synovi, a ten zrovna není k dispozici. Jaké máte dnes vztahy se svou adoptivní sestrou, hraběnkou Alžbětou Pezoldovou, která zdědila jako Jindřichova vlastní dcera čtvrtinu jeho majetku, zatímco vám připadly zbylé tři čtvrtiny?

To je nešťastná historka. Moje adoptivní sestra, kterou mám a vždycky jsem měl ohromně rád, na mě bohužel zanevřela, zřejmě i pod vlivem svého manžela. Soudíme se spolu po celé Evropě, ale mou náklonnost k ní to nemění. Ona se domnívá, že byla šance získat zpět majetek hlubocké větve a že jsem to mohl ovlivnit.

* Připomeňme, že majetek hlubocké větve byl rodu zabaven zvláštním zákonem č. 143/1947 Sb., zvaným neformálně Lex Schwarzenberg, o převodu vlastnictví majetku hlubocké větve Schwarzenbergů na zemi českou …

… takže jsme nespadali pod restituční zákon, neboť majetek byl zestátněn před rokem 1948. Nemohl jsem nic dělat. V Česku platí, že co jsme si ukradli, to si taky ponecháme. Já jsem se přes švýcarské občanství a život v Rakousku vždy považoval za Čecha, ale to neznamená, že si nejsem vědom chyb tohoto národa. Ostatně jsem vždy zůstal československý občan.

* Dnes střídavě žijete v pražské Voršilské ulici, ale třeba také ve Schwarzenberském paláci ve Vídni na Schwarzenberg Platzu, nedaleko Schwarzenberg Strasse. Za přestavbu tohoto paláce, kde za emigrace pod vašimi křídly přespávala spousta českých zájezdníků i emigrantů, včetně Milana Kundery. Baví vás umění i podpora umělců. Básník Ivan Martin Jirous žije za velmi nízké nájemné v bytě vašeho domu na Smíchově ...

Podívejte se, není možné, aby čelný český básník byl bez domova, ne? Neměl byt, tak ho dostal. Představa, že by člověk, který napsal Magorovy labutí písně, žil jako bezdomovec, je pro mě nepřijatelná!

* Martin Jirous vám taky věnoval několik svých básní a celou jednu sbírku, takže takhle zprostředkovaně vstupujete do literatury. A váš tatínek velmi pilně a skvěle psal – eseje, verše, texty o genealogii …

On miloval literaturu. A ačkoli byl velmi konzervativní – proti němu já jsem trockista –, v jeho osobní knihovně na hradě Orlík patří mezi nejkrásnější bibliofilské exempláře básně levicového Jiřího Wolkera nebo Alexandra Bloka. O tom říkal: On byl strašnej bolševik, ale skvělý básník.

* Chtěl jste prý být novinář, než vás strýc Jindřich poprosil, abyste vystudoval lesnictví a dělal správce jeho hvozdů.

Novinářství bylo – kromě ježdění Velké pardubické, poněvadž já miluju koně – můj sen. Ale kdysi jsem v Rakousku dělal tiskového mluvčího, pak jsem pomáhal zachránit jeden týdeník, spoluzaložil jsem tam měsíčník Trend, který vychází dodnes, pomáhal jsem při zakládání Profilu … U novin jsem tedy tak nějak asistoval, ale nevím, jestli bych se ještě naučil dobře psát. Moje neteř však píše, dokonce pro britský The Economist.

* Kdybyste měl zhodnotit dvacet let svobody naší vlasti – povedlo se to Čechům?

Dopadlo to hodně odlišně, než jsme si představovali. Podcenili jsme spoušť, kterou tady zanechalo padesát let totality. Těsně po revoluci jsem měl ve zvyku vždy v neděli vyrážet na výlety, abych zjistil, jak země vypadá. Na tu zdevastovanou krajinu byl smutný pohled, na rozpadající se památky … Jednou jsme dostali hlad a restaurace, u které jsme zastavili, měla na dveřích nápis Cikánům vstup zakázán. Po debatě s hostinským jsme s nechutí odjeli. Václav Havel mi pak říkal: „Umírající lesy rekultivujeme, památky jakžtakž zachráníme, ale nejhorší škody jsou na duších lidí.“ Jako obyčejně měl Havel pravdu. Ale samozřejmě když porovnám stav naší země teď a před dvaceti lety, je neskutečná krása, co se podařilo.

* A jak to s námi dopadne?

Náprava Čechů bude ještě dlouho trvat. Můj sen byl procházet se se synem po krajině u Orlíku a ukazovat mu, jak země vzkvétá. V polovině devadesátých let jsem zjistil, že skutečně vzkvétající zemi budu moci ukázat nejdříve vnukovi. Teď přecházím na pravnuka.

 

KAREL SCHWARZENBERG (narozen 10. prosince 1937) je český šlechtic a politik. Po roce 1948 musela jeho rodina odejít z Československa do Rakouska a její majetek na území státu byl zabaven. Kníže Karel vystudoval práva a lesnictví, staral se o své a strýcovo panství, osm let byl prezidentem Helsinského výboru pro lidská práva. Po návratu do vlasti zastával po dva roky funkci kancléře prezidenta Václava Havla. Od konce roku 2004 je senátorem Parlamentu ČR, od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem zahraničních věcí Topolánkovy vlády. V červnu 2009 spoluzaložil konzervativní politickou stranu TOP 09. 

Kateřina Kadlecová, Pavlína Wolfová
Reflex 3.9.2009

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Karel Schwarzenberg
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Politika bez silných politických stran vede k oligarchům a totalitě.
Děkujeme