Ozdravíme veřejné finance. Zastavíme rychlé zadlužování země. Snížíme podíl deficitu státního rozpočtu na hrubém domácím produktu. Tyto a mnohé další sliby zaznívají v předvolební kampani z úst představitelů politických stran zleva doprava. Výzvy ministra financí Eduarda Janoty, aby si dopad svých ekonomických programů na státní rozpočet nechaly ministerstvem ověřit, se ale většina politických stran zalekla.
Janota nabídl počátkem prosince v rozhovoru pro LN, že jeho ministerstvo zanalyzuje ekonomické programy jednotlivých stran. Propočty mohly sloužit voličům jako vodítko při posuzování reálnosti předvolebních programů a slibů. „Pokud k tomu získáme mandát, rádi bychom takové propočty uskutečnili. Bylo by to velmi prospěšné," řekl tehdy Janota. Ani ne měsíc před volbami ministr přiznává, že jeho výzva nebyla vyslyšena. „Kromě TOP 09 to nikdo nechtěl," prozradil Janota.
Místopředseda této strany Miroslav Kalousek pro LN řekl: „Ti, kdo s nimi spolupracovat nechtěli, ať už potichu, nebo nahlas, tak si ty čísla cucali z prstu. Ke korektním výpočtům potřebujete mít přístup k časovým řadám... a ty jsou jen na ministerstvech financí a také práce a sociálních věcí." Ostatní strany se experimentu odmítly účastnit a snaží se teď vysvětlit proč: Máme vlastní experty. Ministerské výpočty by nebyly korektní.
„Není problém, aby kterýkoli analytik na ministerstvu financí stáhl údaje o našem ekonomickém programu z webu ČSSD, kolem toho není třeba vést složitou korespondenci," odůvodnil neochotu socialistů místopředseda strany Bohuslav Sobotka.
Janota tvrdí, že ministerstvo financí nemohlo ověřit reálnost výpočtů jednotlivých politických stran, aniž by strany byly ochotny spolupracovat. „Abychom mohli provést korektní výpočty, musely by politické strany dodat výchozí parametry pro své programy," vysvětlil Janota.
Výpočty, které strany udávají, jsou podle ministra často populistické a nereálné. „Jsou to věci mnohdy nahodile nahozené na papír, které nemají nic společného s realitou," tvrdí Janota. „Je to ve formě: odstraníme korupci, bum, 15 miliard, zrušíme ekologickou zakázku, bum, 20 miliard, zavedeme transparentnější výběrová řízení, bum, 10 miliard, zlepšíme výběr daní, bum, 10 miliard... jsou to populistické propočty, které nejsou založeny na reálných číslech."
Janota uvedl, že většina politických stran odmítla nabídku ministerstva financí s tím, že mají vlastní experty. To potvrdil i volební lídr ODS Petr Nečas.
„Spolupracujeme s ekonomickou skupinou odborníků, se kterou naše návrhy propočítáváme, a výpočty jsou jimi vlastně certifikovány," řekl volební lídr ODS Nečas.
Zástupci hlavních politických stran zpochybnili objektivitu případných výpočtů ministerstva financí. „Po pravdě řečeno jsme si nebyli jisti, jestli by ty propočty byly korektní," řekl Nečas. Pochybnosti odůvodnil ministerským návrhem státního rozpočtu pro rok 2009, který kalkuloval se čtyřprocentním růstem, ačkoliv ten byl ve skutečnosti výrazně záporný.
Nejhorší jsou programy s nesplnitelnými sliby
„Nemyslíme si, že je současné ministerstvo financí schopné objektivně k té věci přistoupit," vyjádřil pochybnosti KDU-ČSL místopředseda strany Pavel Horák. „Nevíme, do jaké míry je ministerstvo financí schopno uvažovat národohospodářsky a vyhodnotit i efekty opatření pro oživení ekonomiky," podotkl.
Přestože ministerstvo financí nemohlo dopady ekonomických programů stran na státní rozpočet přepočítat, Janota varoval před některými z předvolebních slibů. „Nejhorší jsou programy, které slibují nesplnitelné věci, zejména ve výdajích, a které obsahují obecné floskule o tom, jak se sníží korupce, zlepší výběrová řízení či nebude stát hradit církevní restituce," varoval Janota.
