Schwarzenberg: V lidech se konečně zase probudil zájem o politiku

Několik posledních týdnů jste strávil v nemocnici po operaci srdeční chlopně. Jak se vám daří?

No, jde to. Už se zotavuji, jsem výkonnější a výkonnější. Ale jde to pomalu, doktoři mi říkali, že to může trvat až šest měsíců. Tak uvidíme.

 Měl jste teď asi dost času uvažovat. Přemýšlel jste i o budoucnosti TOP 09?

(Smích.) Ano. Nejen o ní.

Jste spokojen s tím, jak se strana prezentuje? Nezměnila se od doby, kdy jste ji s Miroslavem Kalouskem před deseti lety zakládali?

Podívejte se: politická strana, to je vždycky společnost různých lidí. Lepších a horších, nadanějších a hloupějších. Já jsem s ní celkem vzato spokojen. Každá strana se mění. Musí se měnit a vyvíjet, kdyby ustrnula, stala by se bezúčelnou a lidi by se o ni nezajímali.

Vyvíjí se správným směrem? Narážím na kritiku Miroslava Kalouska, že je třeba vést vážnou diskusi o změnách, aby se TOP 09 vrátila tam, kam patří…

Vážnou diskusi by bylo dobré vést, v tom má Kalousek pravdu. Jinak ale myslím, že to vidí příliš černě. Máme například spoustu zajímavých mladých lidí. Že člověk není s tím či oním politikem srozuměn a má jiné názory, je normální. Ale já bych to neviděl tak kriticky.

Poslední dny to nicméně vypadá, že se vám Miroslav Kalousek s Jiřím Pospíšilem brzy poperou, nemyslíte?

V politických stranách byly vždycky spory a souboje mezi politiky. Je mi přes osmdesát a politiku pozoruji už skoro sedmdesát let. Tohle tu vždycky bylo a bude, vždycky se politici prali, tak co? Nijak zvlášť mi to nevadí.

Kalousek současnému vedení mimo jiné vyčítá, že tříští proevropské síly. Připomněl také, že ani jeden z vás nechtěl Pospíšila jako lídra kandidátky. Je to tak?

To je naprostá pravda. Já jsem byl toho názoru, že se má Jiří Pospíšil soustřeďovat na jeden úkol. Že není dobré dělat obojí. Jsem starý myslivec a vím, že většinou se nepodaří jednou ranou střelit dva zajíce. Člověk musí vědět, co chce. V tom jsem stejného názoru jako Mirek Kalousek.

Co naopak říkáte výkonu Luďka Niedermayera…

(Skáče do řeči.). Báječné! Já z toho mám hroznou radost. On je výborný europoslanec a podařilo se mu natolik se prosadit, že se stal nejvíce kroužkovaným ze všech lidí, kteří byli zvoleni do Evropského parlamentu. Je to člověk na svém místě a jsem za něho velice vděčný. A popravdě řečeno, já jsem se o něho také trochu zasadil a někteří lidé ve straně a po republice mi ještě naslouchají.

Měl tedy být jedničkou vaší evropské kandidátky spíše on?

Ano, to se potvrdilo. Proč by měl být jedničkou vždy šéf stany? To přece vůbec není důležité.

Spolu s Miroslavem Kalouskem jste sledoval vyhlášení výsledků mimo volební štáb TOP 09. Proč?

Poněvadž pajdám, mám potíže vylézt schody. Tak jsem zašel do Mlejna (Kavárna Mlýnská na pražské Kampě, pozn. red.) posadit se u Martina Kotase. Tam jsem si mohl zapálit, dát si pivo a poklábosit. A tam za mnou přišel i Kalousek, ale nic v tom nehledejte. Mluví se o tom, jako by to byla nějaká intrika nebo velké politické spiknutí, ale to vůbec ne.

Prý jste společně přemýšleli, jak budete postupovat po volbách. Tak jak tedy?

Já jsem navrhl, to snad mohu říci, že bychom teď měli usilovně pracovat na náboru nových členů. To se v posledních letech zanedbalo a teď bychom měli ten relativní úspěch ve volbách využít k tomu, abychom mezi nás dostali nové členy. To je pro mě naprosto klíčové.

Tři mandáty jsou pro vás relativní úspěch?

V aktuálních politických podmínkách to pro nás úspěch je, i když bych byl samozřejmě šťastnější, kdybychom i nadále měli čtyři europoslance. To se nestalo, ale tři mandáty jsou na to, jaká nálada tu panovala ještě začátkem roku, dobrý výsledek.

Na podzim čeká TOP 09 volební sněm. Víte už, jestli budete volit Jiřího Pospíšila?

Uvidím. Já nikdy nebudu říkat půl roku před volbami, koho budu volit. To je přece blbost, abych o tom teď mluvil.

Je to podle vás dobrý předseda?

No, prozatím má úspěch. A předseda se má vždy posuzovat podle úspěchů. Mohu mít odlišný názor, já jsem ho koneckonců i měl, jak jsem již říkal, ale úspěchy má. Průzkumy preferencí pro něho moc nesvědčí, i když ho teď zachránily evropské volby. Nicméně kdyby se volební výsledky nezlepšily, tak na to jako každý předseda doplatí. Když nejsou výsledky, bývá předseda vyexpedován. V tom jsou strany neúprosné, tak to prostě chodí.

Myslíte, že Miroslav Kalousek zkusí dostat do čela strany místo Pospíšila nějakého svého člověka, nebo že se pokusí o návrat?

To bude na něm. Je to možné, ale on je také velký realista, takže kdyby věděl, že nejsou šance, asi by do toho nešel.

Pryč od topky. Jak hodnotíte výsledky dalších stran v evropských volbách?

Tak především je tragédií naprostá porážka socanů. To není dobré. Na té prohře sice výrazně zapracovali sami, ale já jsem byl vždy toho přesvědčení, že pro zdravou demokracii v České republice je důležitá silná sociální demokracie a silná konzervativní strana, které by se střídaly u vlády. Když jedna vypadne, tak jako obyčejně to, co přijde poté, zdaleka není lepší. Kdyby nám ČSSD zanikla, byl bych z toho smutný. To je pro mě nejvýznamnější událost. Ale zajímavé je i to, že ANO zůstalo pod očekáváním. Zároveň je škoda, že Pavel Svoboda vypadl od lidovců, protože to byl dobrý europoslanec. Ale lidovci se s námi nechtěli spojit, a tudíž na to doplatili.

To bylo přece oboustranné, i v TOP 09 je dost odpůrců sbližování s KDU-ČSL, ne?

Já vám něco řeknu. Ty animozity byly větší ze strany lidovců. Je historická pravda, že před deseti lety vznikla topka a valná část Kalouskových podporovatelů přišla od lidovců. A ti, kteří tam zůstali, to považují za zradu a jsou dodnes uražení. Proto, když jsme jim nabídli spolupráci, to bývalý předseda lidovců rozhořčeně odmítl. Teď nastupuje nová generace a já doufám, že tyhle předsudky odloží. My uražení a ublížení nejsme.

Takže se pro další volby chcete s lidovci spojit?

Ano, jako s hnutím STAN. Já bych byl pro, abychom vytvořili kompaktní blok. Ale to ještě neznamená, že se to stane.

Co teď podle vás musí udělat ČSSD, aby se zachránila pro sněmovní volby?

Bude to zajisté těžká cesta. Svého času, před čtvrt stoletím, je vytáhla nahoru silná osobnost Miloše Zemana, když byl ještě mladší a zdravější. Teď ČSSD ničí a mstí se na ní, ale tehdy ji vyzvedl. Já znám Jana Hamáčka dlouhá léta a mám ho docela rád, ale nevidím, že by to byl typ charismatického lídra, který stranu pozvedne. To je někdy nutné. Lidová strana v Rakousku vypadala opravdu bídně, ale najednou povstal Sebastian Kurz, jenž to charisma má, a i když nejsem úplně srozuměn s jeho politikou, musím uznat, že je to velice nadaný politik. A ejhle, lidovce vytáhl. To by potřebovala i ČSSD. Sociální demokracie je nicméně všude v Evropě v krizi. Nastupují nové strany s levicovým obsahem, u nás to jsou třeba Piráti. To pro socialisty není dobré.

S tím souvisí i nástup populistů všude v Evropě. Co říkáte třeba úspěchům Marine Le Pen nebo Mattea Salviniho, kteří dokonce ve Francii a Itálii vyhráli evropské volby?

Jsem přesvědčen, že je to proto, že klasičtí politici nudí. Ani evropští lidovci, ani socialisti nenabídli v posledních desetiletích nic nového. Posledním opravdu velkým činem lidovců bylo sjednocení Evropy, to byla zásluha především lidoveckých politiků. Posledním velkým úspěchem levice zase byla revoluce v západní Evropě v roce 1968, to bylo něco úplně jiného než v Československu. Viděl jsem to na vlastní oči. Tehdy opravdu všude vítězila levice. Ale už dlouho nepřináší lidem nic nového. A kdybyste v hospodě nabídl svým hostům čaj ze sáčku už třikrát vyvařeného, také by z vás nebyli příliš nadšeni. Oni sice populisté lidem většinou jen něco nakecají, ale aspoň u toho dělají zábavnější divadlo.

Mají ho tedy začít hrát i klasičtí politici, aby se zachránili?

Myslím, že se především musejí začít velmi starat o mladé politiky. Někteří lidé začátkem devadesátých let podlehli -řečeno s Fukuyamou - iluzi, že končí dějiny. Mladí lidé přestali chodit do politiky a místo toho šli do byznysu. Politické povolání je dnes nejméně atraktivní. Politici jsou vzhledem ke své odpovědnosti mnohem hůře placeni než lidé v hospodářství. Já mám samostatné zdroje, takže mě se to moc netýká. Ale když se podívám na zodpovědnost ministra nebo důležitých poslanců, jsou proti hospodářství mizerně placeni! Pak se divíme, když podlehnou pokušení si ty prachy vzít. A mladé k politice nelákají ani společenské podmínky.

Jak to myslíte?

Máte často pokažené víkendy a večery, pořád musíte někam chodit. Váš soukromý život se strašně zredukuje, spoustě politiků ztroskotá manželství. Já mám také rodinu ve Vídni a sedím tady. Vím, proč to dělám, jedenačtyřicet let jsem čekal, až se budu moct vrátit, a jsem tady rád. Ale když nevidíte manželku a děti, je to těžké. Není to dnes atraktivní džob. Ale dříve byl, dříve měli politici vážnost, byla to honorace.

Co tedy chcete mladým nabídnout, aby do politiky šli?

Nevím, je to těžké, ale přemýšlíme o tom. Pro strany je to zásadní, za mého mládí ještě měly bohatou zásobu členů. A dneska? Když máte malý rybníček, mnoho ryb nenachytáte. A velké už vůbec ne. Kde pak chcete shánět ty vytoužené lídry? Potřebujeme prostě mladé členy, proto to v topce tak tlačím. Staří dědci, a já to udělám na konci této legislativní periody, kteří tu straší už od revoluce, by pomalu měli odcházet a starat se o to, aby našli pořádné dědice.

Po funkčním období této sněmovny tedy v politice skončíte? Zatím vypadáte, že vás to baví.

Samozřejmě že mě to baví. Velmi. Ale přesto cítím, že je třeba uvolnit místo. Budu se nadále ozývat, mám dost velké publikum na Facebooku, což mě baví, i když tam na mě občas útočí a kritizují.

Když už mluvíte o kritice, jak vůbec vnímáte demonstrace na podporu nezávislé justice, které v Česku poslední týdny probíhají?

Pozitivně. V lidech se konečně zase probudil zájem o politiku, jenž v minulých letech upadl. Je to vidět i na poměrně vysoké účasti u evropských voleb. To je pozoruhodné. Že lidé hájí nezávislost spravedlnosti, považuji za velice pozitivní. Navíc demonstrace v západní Evropě, to vždy byla normálka. Zažil jsem to v Rakousku, Německu, ve Francii i Itálii. Furt nějaké demonstrace. Jen tady se tváříme, že je to něco divného.

Je to podle vás v současné situaci potřeba?

Zajisté to ničemu neškodí (smích).