Schwarzenberg: Není v zájmu žádného členského státu EU ratifikačnímu procesu bránit

Projev Karla Schwarzenberga na schůzi poslanecké sněmovny

5. 6. 2012

Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci,

dovolím si ještě jednou po přerušení přednést vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro. Zabývali jsme se jím na minulé schůzi Poslanecké sněmovny, dovolte mi proto, prosím, omezit se na shrnutí základních faktů.

Přijetím tohoto Rozhodnutí Evropské rady bude článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie doplněn o následující odstavec:

Členské státy, jejichž měnou je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.

Rád bych zdůraznil, že ačkoliv se jedná skutečně o jediný odstavec, toto doplnění Smlouvy o fungování Evropské unie má zcela zásadní interpretační hodnoty. Jejím účelem je předejít možným právním pochybám a s konečnou platností potvrdit, že není v rozporu s primárním právem Evropské unie, pokud členské státy vytvoří stálý mechanismus, jehož prostřednictvím bude možno poskytnout finanční pomoc členskému státu eurozóny, který bude mít závažné problémy s financováním, a bude tím ohrožena stabilita eurozóny jako celku.

Změnou článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie ovšem vlastní mechanismus stability nevzniká. Evropský stabilizační mechanismus bude zřízen na základě samostatné mezinárodní smlouvy sjednané mezi státy eurozóny a podepsané 2. února 2012. Česká republika se vyjednávání o podobě této smlouvy rovněž účastnila. Během poslední diskuse zde zazněly určité pochybnosti o vhodnosti novelizace Smlouvy o fungování Evropské unie necelé tři roky po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Rád bych vás ujistil, že pro pochybnosti tohoto druhu není žádný důvod.

Proceduru změn zakládajících smluv unie upravuje podrobný článek 48 Smlouvy o Evropské unii, který mimo jiné umožňuje i zjednodušený postup pro přijímání změn v případech, jako je tento. To znamená, jedná-li se o ustanovení týkající se vnitřních politik unie, a změnou se nerozšiřují pravomoci unie. Jedná se tedy o zcela standardní proceduru předjímanou primárním právem unie. Potřeba zajištění právní jistoty v otázce souladu stabilizačního mechanismu s primárním právem unie, kterou změna článku 136 Smlouvy o fungování Evropské unie přináší, se může primárně jevit jako otázka právní. Nicméně její dopad na vnímání unie navenek je nesporný. (V sále je stále značný hluk.)

Je zřejmé, že případné snahy o zpochybňování legality nového mechanismu, s nímž je bez časté ratifikace znění článku 136 Smlouvy o fungování evropské unie nutno počítat, mohou velmi negativně ovlivnit věrohodnost aktuálního reformního úsilí celé eurozóny, potažmo Evropské unie jako celku. Evropský stabilizační mechanismus bez toho přispěje k uklidnění situace na finančních trzích, což bude mít pozitivní dopad na Českou republiku. Je potřeba mít stále na vědomí, že Česká republika je se zeměmi eurozóny ekonomicky zcela propojena.

Rád bych proto zdůraznil, že není v zájmu žádného členského státu Evropské unie ratifikačnímu procesu bránit a prodlužovat jej s rizikem prohloubení krize eurozóny. Vzhledem ke zmiňovanému výraznému napojení české ekonomiky na trh eurozóny a enormnímu zájmu České republiky na jeho stabilitě není skutečně vhodné schvalování rozhodnutí Evropské rady již dále odkládat.

Na závěr mi dovolte připomenout, že pokud Česká republika v budoucnu přijme euro, pak její přístup ke smlouvě, ustanovující stabilizační mechanismus, bude předmětem separátních jednání a přístupová dohoda se stane předmětem řádné ratifikační procedury. Do té doby se Česká republika nebude tohoto mechanismu zúčastňovat a nebude do něj tedy ani přispívat.

Dnes se jedná pouze o to, abychom potvrdili, že evropský stabilizační mechanismus, který v případě potřeby poslouží ke stabilizaci eurozóny, není v rozporu s primárním právem Evropské unie.

S ohledem na nastíněný odklad předkládaného rozhodnutí Evropské rady si dovoluji navrhnout, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s jeho ratifikací.

Parlamentnilisty.cz, 5. 6. 2012, rubrika: Politici voličům

Štítky
Témata: EU, Hospodářství
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme