Růžička: Maturitní test je závod s časem

23. 5. 2018

(rozhovor se senátorem TOP 09 Jiřím Růžičkou)

Náročnost předmětu, podcenění ze strany studentů a nedostatečná příprava. To jsou podle ředitele gymnázia Jana Keplera a senátora za TOP 09 Jiřího Růžičky hlavní problémy, proč jsou letošní maturanti více neúspěšní ze státní zkoušky, než v minulém roce. „Možná si pěstujeme maturitní obory i tam, kde bychom nemuseli a neměli. Proč nemohou mít něco, jako je mistrovská zkouška? “ řekl v rozhovoru pro Echo24 Jiří Růžička.

Jsou známé výsledky státní maturity. Každý desátý maturant neudělal zkoušku z didaktického testu z českého jazyka. Je to tak špatný výsledek?

Tak je to více, než kdykoliv v minulosti. Pokud se bavíme o češtině, tak se lidé, kteří se tomu dlouho věnují, shodují, že test je náročnější a náročnější. Nechci poměřovat či posuzovat odborníky, kteří to dávají dohromady. V každém případě je to informace o tom, že poměrně dost lidí nezvládá svůj mateřský jazyk. Měli bychom se analýzou testů a výsledků, což jsou data, kterými disponuje Cermat, ale není ochoten je uvolňovat, dostat k určitým výsledkům a závěrům, a vyvodit z toho důsledky pro výuku nebo pro testování.

Státní maturita je zatím rozdělená tak, že si žáci mohou vybrat mezi matematikou a cizím jazykem. Přesto ti, kdo si vybrali matematiku dostali z poloviny buď pětku nebo čtyřku. Je to důsledek náročnosti předmětu, podcenění ze strany maturantů, nebo nejsou dostatečně na školách připravováni?

Myslím, že všechno. Už jsem se k tomu mnohokrát vyjadřoval a řeknu to, co jsem si musel ve své hlavě srovnat. To, že polovina lidí má čtyřku nebo pětku, je z mého pohledu katastrofa. Někdo se to snaží nalakovat narůžovo, že to není zas o moc horší než loni, ale je to prostě katastrofa. Podle mého pohledu pak Cermat ještě zakouzlil s čísly, protože když jsem se díval na protokoly, kde se uvádí percentil 27 u nedostatečných, tak v celku má 27 procent pětku. Ne 22,5, jak uvádějí. Zjistil jsem, že je to pravděpodobně tím, že do toho Cermat nezahrnul ty, kteří už tu maturitu opakovali a vloni propadli.

Podstatné není to, že se všichni bavíme, jestli je ten výsledek testování špatný nebo průměrný. Měli bychom si přiznat, že lidé matematiku neumí. To má několik příčin. Zcela jistě jsou na vině přetížené osnovy, kdy není čas udělat kapitoly pořádně. Pohrát si s příklady, pochopit a zažít je. K tomu je poměrně malý počet hodin matematiky na školách. To se týká i gymnázií a také odborných škol. Souvisí s tím i totální nedostatek učitelů, obzvlášť výborných učitelů matematiky. Nepochybně k tomu patří i spousta současných maturantů, kteří nejsou ochotni něco dělat.

Mluvíte o lenosti studentů?

Taky, nepochybně. Mám kontakty na lidi z různých odborných škol a říkají, „co si na gymnáziích stěžujete, že vaši studenti nechtějí nic dělat. Přijďte se někdy podívat na odbornou školu“. K tomu bychom měli přidat i to, že struktura podle jednotlivých typů oborů, tedy gymnázia, odborné školy, ekonomické školy, nástavby, je velmi roztříštěná. Zatímco loni propadla 4 procenta gymnazistů, na některých nástavbových oborech to bylo 60 procent.

Možná si pěstujeme maturitní obory i tam, kde bychom nemuseli a neměli. To je, dle mého, případ nástaveb. Lidé si jdou po vyučení udělat maturitu a dělají toho málo, nejsou ochotní a najednou je pro ně matematika strašně těžká. Já se ptám, proč jsme se do toho pustili. Proč nemohou mít něco, jako je mistrovská zkouška? Ta by je opravňovala k tomu, k čemu je opravňuje maturitní vysvědčení. Oni si dělají maturitní vysvědčení kvůli tomu, aby mohli mít živnost nebo mít vlastní restauraci či penzion. Proč by však nemohl mít kuchař mistrovskou zkoušku, která by ho opravňovala k tomu samému? Maturity by se pak přestaly brát jako nutná forma.

Poslední věcí je test, co Cermat připravuje. Ty příklady nejsou hloupé ani nezajímavé. Když se ale na to podíváte, tak zjistíte, že mají 39 úloh, 15 stránek textu a 75 minut času. To je závod s časem. Tam, když uděláte jednou chybu, nemáte možnost se vrátit a opravit ji. V tom okamžiku testujeme schopnost rychle zaškrtávat, nikoli co v té matematice ve skutečnosti umím. Těch příčin je několik a když se sečtou, dospějeme ke katastrofálnímu výsledku.

Máte čísla jak si vede vaše škola?

Samozřejmě mám. Velice mě překvapilo, naše matikáře vyděsilo, že máme 110 maturantů a z toho se 90 na tu zkoušku přihlásilo. Ne, že by nechtěli dělat cizí jazyk. Ještě více studentů nám přineslo certifikát z cizího jazyka. Když jsem dostal ty výsledky, tak jsem zjistil, že všichni prospěli. Pár maturantů mělo čtyřku ale pět studentů mělo stoprocentní výsledek. Proto jsem říkal, že je potřeba na to nahlížet oborově. U gymnazistů to taková katastrofa není.

Povinná zkouška z matematiky by měla být v roce 2021. Vy jste velmi hlasitý kritik. Pan ministr v demisi Plaga to bude chtít změnit. Jak celá situace okolo maturit bude probíhat dál?

 

Minulý týden jsme měli jednání Senátu a pan ministr Plaga tam měl nějaké body. Poměrně dlouho jsme se o tom bavili a říkal, že čeká na tyto výsledky. Pokud to bude tak špatné jak se zdá, je potřeba s tím něco udělat.

Udělat něco s povinností maturovat v roce 2021 je rozhodně jednodušší, než se dostat k tomu, že ti lidé tu matematiku budou umět. Je to prostě nařízení vlády, které se v podstatě velice rychle dá změnit. Pan ministr Plaga naznačoval, že je na to připraven. Já to kritizuji proto, že povinná maturita z matematiky nic z těch příčin, které jsem vyjmenoval předtím, nevyřeší. Naopak by to znamenalo, že nikdo si nedovolí, aby propadla polovina maturitního ročníku. Politicky, společensky ani finančně. Vedlo by to tedy k tomu, že ty testy uděláme ještě jednodušší aby to udělalo více lidí. To chceme? Ne, my chceme, aby tu matematiku studenti uměli. Je to mimořádně důležitý obor a měli by se učit věci, které k tomu přísluší. Od schopnosti analyzovat, logicky uvažovat až k tomu, dostat se k ověřitelnému výsledku.

Bavili jsme se o třech věcech, které by se měly změnit, aby byla větší úspěšnost u maturit. Myslíte si, že by se měly změnit osnovy ve školách, aby studenti byli lépe připraveni na matematiku?

Existuje něco, co se jmenuje rámcový vzdělávací program. Teď se uvažuje o určité revizi. Obecně, ten rámcový vzdělávací program, ze kterého pak vycházejí školní vzdělávací programy, je podle mého názoru předimenzovaný. Výjimkou je čeština, která je napsaná velmi svobodomyslně a rozumně. Jinak je to přetížené fakty a faktografy. Když se podíváte na dějepis, tak je to hrůza. Všichni si stěžujeme, jak se neučí moderní dějiny, ale co je tam všechno z historie, tak se dějepisář nemůže do moderní historie ani dostat. Měly by se redukovat ty faktografické v těch rámcových vzdělávacích programech pro jednotlivé obory a to je první předpoklad. Druhý je, aby na to byl čas se procvičit.

Zdroj: Echo.cz, Ladislav Šustr

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jiří Růžička
Témata:
Vzdělání, věda, výzkum
TOP 09 Facebook Twitter YouTube G+ Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Michnův palác, budova č. 2
Újezd 450/40
118 00 Praha 1 - Malá Strana

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999
fax: 255 790 899

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí TOP 09

lenka.brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 932

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO SENÁT

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2018  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Jiří Pospíšil:Politika bez silných politických stran vede k oligarchům a totalitě.
Děkujeme