Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Naše věda ve srovnání s tou za našimi hranicemi rozhodně neexpanduje. České školství se v nejrůznějších srovnávacích žebříčcích stále propadá níž a níž. Ministr školství Josef Dobeš proto přichází s určitými recepty, jak propad zastavit. V České televizi například upozornil na projekt New /nesrozumitelné/, pro který našel inspiraci ve Velké Británii a Spojených státech.
Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/
--------------------
Oslovuje nejlepší vysokoškoláky jiných oborů, anebo nejlepší absolventy dva roky po absolvování školy, kteří se někde usadili, nemusí být úplně spokojení s podmínkami a my chystáme půl miliardu tak, abych nastavil pro tyto lidi, které vtáhnu, o něco lepší podmínky, než mají ostatní, oni za to získají během prvního roku to pedagogické minimum a mohou tam učit.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Nejen tomu, jak mohou podobné projekty být úspěšné, věnujeme dnešní pořad. Od mikrofonu zdraví Ondřej Černý a pozvání přijala předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu Anna Putnová z TOP 09, dobrý den, vítejte.
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Dobré odpoledne.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Začněme ještě aktuálně, protože dnes zasedal poslanecký klub vaší strany a projednávali jste tam také údajné plýtvání penězi při českém předsednictví Evropské unii, žádáte o vysvětlení, transparentní vysvětlení toho, kam ty peníze putovaly, ale vám tedy nestačí ta smlouva, kterou zveřejnil úřad vlády?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
My žádáme o to, aby se transparentně doložilo, jakým způsobem bylo s těmito penězi nakládáno a předpokládáme, že věci budou postupovat z hlediska zákonných norem a že pokud se najde pochybení, jako že je řada důvodů, abychom ..., abychom se domnívali, že pochybení tam bylo, tak že budou jednat orgány v trestním řízení, čili máme zájem na tom, aby se věc vysvětlila a dořešila.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Co to znamená, že budete třeba i chtít informace od stávajícího ministra obrany Alexandra Vondry, který říká, že s tím neměl nic společného, že to spadalo do gesce úřadu vlády?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Ministr už tyto věci vysvětloval a myslím si, že už to postoupilo dál, že už to mají dnes orgány v trestním řízení, čili už bude na nich, aby konaly. To vysvětlování se zacyklilo, ukazuje se z jednoho viníka na druhý, takže já si myslím, že teď musíme nechat, aby vyšetřovala policie.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak od vyšetřování zpátky k českému školství, nakolik ten recept, který třeba nabídl v České televizi ministr Dobeš, může být účinný, aby české školství opětovně postavil na nohy?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Určitě to není recept, který by mohl postavit české školství na nohy, takhle to zřejmě ani pan ministr nemyslel, on přichází s různými náměty, které by mohly školství pomoci, samozřejmě, že přilákat absolventy nebo lidi, kteří mají jistou zkušenost z praxe, k tomu, aby se o to podělili, nebo natrvalo zůstali ve školství, je jednou z možností, ale rozhodně to není spása ani záchrana českého školství. Myslím, že z ministerstva v průběhu času přicházely různé nápady a náměty, které teprve byly přetransformovány a podrobeny kritice potom na školách a v odborné veřejnosti a že toto je jeden z nich, rozhodně to není nic, nad čím bychom měli nějak se ..., nebo nad čím bychom měli se domnívat, že je to špatný nápad, na druhou stranu ta realizace je docela obtížná v našich podmínkách a nedovedu si to v dané chvíli představit, nicméně nemyslím si, že to není možné, anebo že je to nápad špatný, je potřeba se tomu věnovat a rozpracovat to.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Několik srovnávacích studií v posledních letech ukázalo, že znalosti a dovednosti dětí v Česku rychlým tempem upadají, přitom ve škole třeba stráví o čtvrtinu více času než malí Finové, to se dá tedy ..., respektive popsat také tak, že produktivita práce, co se týče učitelů, je výrazně nižší než třeba v tom Finsku?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
No, o produktivitě bych v tuto chvíli nemluvila, já si myslím, že je potřeba říct, že školství v dané situaci, pokud mluvíme o tom základním školství, k tomu zřejmě směřujete, k těm srovnávacím testům, které proběhly, tak trpí řadou nectností, které se projevují na úrovni toho vzdělávání, já se domnívám, že jeden z takových základních, základních kamenů, na kterých bychom měli stavět, je kvalita učitelů a kvalita učitelů se odvozuje od toho, jak oni jsou motivovaní, a to jednak samozřejmě tou finanční částkou, což je jedna věc, ale není to úplně podstatné, nebo není to jediné, je potřeba posílit jejich prestiž a je potřeba posílit jejich kompetence v rámci školy, mně se velmi nelíbí, že se rozšiřuje šikana učitelů ze strany rodičů a často i ze strany dětí, protože klesla kázeň ve školách a učitelé se stali někdy i otloukánky rodičů dětí a myslím si, že to je věc, kterou je třeba v tom českém školství napravit, postavit prestiž učitelů tak, aby mohli se plně věnovat své pedagogické činnosti, aby nebyli odkazováni na to, že budou suplovat výchovu, která chybí v rodinách.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Počkejte, ale to zařídit, když říkáte právě, že chybí ten základ, když chybí ten respekt, který by si děti přinesly z rodiny.
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
No, to je jedna věc, že chybí respekt, ale na druhé straně jsou i případy, kdy ředitelé díky tomu, že jsou financovány školy prostřednictvím normativů, mají zájem na tom, aby neztráceli svoje žáky a vlastně tlačí učitele, aby ustupovali některým požadavkům rodičů, takže z toho celého procesu vzdělávacího nám velmi často vypadávají rodiče a je potřeba, abychom rodiče přitáhli k zodpovědnosti za vzdělání svých dětí na různých stupních úrovně, i třeba k tomu, aby si byli vědomi toho, že posilovat respekt vůči učiteli znamená prohlubovat v tom dítěti pocit zodpovědnosti vůči tomu, za co ..., co se učí, zaprvé a za druhé, aby se naučily přijímat autoritu a aby se naučily s ní spolupracovat a aby se naučily ji vnímat.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ale jak chcete přitáhnout ty rodiče, kteří vám mohou oponovat v tom smyslu, že oni pracují, odvádějí do státního rozpočtu daně a že systém je nastaven tak, že děti prostě chodí do školy a v ten moment se o ně má postarat škola?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Škola se o ně může postarat, pokud se jedná o tu vzdělávací činnost, ale ta výchovná činnost je do značné míry v kompetenci rodičů, oni jsou primárně zodpovědní za to, jak se jejich děti chovají, takže pokud tam vznikají nějaké sociálně nevhodné chování nebo sociálně patologické jevy, jako je šikana, ale předtím ještě tomu předchází obvykle ještě řada takových prohřešků vůči kázni a rodiče to kryjí, nebo se na tom spolupodílejí tím, že vystavují fiktivní omluvenky dětem, když se jim nechce do školy a podobně, tak si myslím, že to je věc, kterou není možné přehlížet a kterou je potřeba připomínat, protože jakkoliv mluvíme neustále o vzdělávání, mluví se o tom, co by učitelé měli a neměli, ale zapomíná se na povinnosti rodičů.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Podle analýzy společnosti McKinsey tím, jak čeští politici o reformě vzdělávacího systému pouze mluví, ale nic se neděje, tak Česká republika do roku 2050 může přijít až o 11 procent hrubého domácího produktu, proč ani to není důvod, aby zákonodárci, kteří nastavují prostředí, schvalují zákony a samozřejmě posléze to provádí nějakým způsobem na té nižší úrovni už školy samy, tak proč se s tím něco neděje?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Já si nemyslím, že by se vůbec nic nedělo, tady za posledních 13 let proběhla řada akcí, které se snažily optimalizovat počty škol, které ..., byla jakási snaha, aby se reformovalo školství, bohužel tedy velmi často se střídají ministři na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a přichází s novými lidmi nové koncepce, které se nestačí uvést do praxe, a toto časté střídání v odvětví nebo prostě ve službách, jako je školství, které má tak extrémně dlouhou setrvačnost, v důsledku velmi poškozuje to školství jako takové, protože tam, když se nějaká reforma udělá, tak pokud není dostatečně hluboká, tak se vůbec neprojeví, to je jedna věc, a pokud se projeví, tak potřebuje na to nějakou dobu, aby se vůbec mohla v tom životě etablovat a ne, aby se novými a novými novelami a novými a novými předpisy vlastně odvolávalo to, co to předchozí vedení přineslo. Takže ta častá změna ministrů je ku škodě věci a dlouhodobě chybí koncepce, chybí koncepce nejenom pro školství základní a střední, ale také pro vysoké, protože není ..., není jasné zadání pro jednotlivé typy škol.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Říká poslankyně Anna Putnová z TOP 09, která je dnes hostem Studia Česko, před Vánoci dostaly vysoké školy dárek v podobě zrušení plánovaného škrtu v rozpočtu ministra školství, jež měl dopadnout právě na vysoké školy, sama i z vlastní zkušenosti děkanky Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně říkáte, že ale jenom peníze nejsou problémem, že tím je absence koncepce, jak v Česku s vysokým školstvím dál ale, v čem je problém, když vysoké školy jsou autonomní?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Není to tak jednoznačné, školy jsou autonomní do té míry, že mají svojí samosprávu a mohou se podílet na vytváření svých studijních programů nebo oborů, na druhou stranu veřejné vysoké školy jsou financované ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva školství a tady znovu musím zas opakovat, chybí zadání vysokým školám, protože není úplně jasné, co stát očekává, že vysoké školy budou dělat, očekává, že budou dělat tu svojí hlavní činnost, to znamená pedagogickou a vzdělávací, očekává se, že to budou dělat na všech typech škol, jako je tomu doposud, což ovšem vede k tomu, že se velmi rozptýlí prostředky a rozptýlí se i lidské kapacity ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To se stále očekává, když se mluví o diferenciaci na školy výzkumného typu, na školy, které se primárně zaměřují na vzdělání, není spíš problém v tom, že ty školy dosud byly zvyklé na to, že mají plnit všechny tyto funkce ...
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Ano, ano, tomu tak bylo ...
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
... ale do budoucna to možné není?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
... tomu tak bylo, a to zadání nebylo jednoznačné, takže se očekává, že ta reforma terciárního vzdělání by měla přinést rozrůznění jednak z hlediska toho profesního zaměření, jednak z hlediska výzkumného zaměření těch jednotlivých univerzit, také je třeba se znovu vrátit k tomu a udělat revizi bakalářských studijních programů, protože to v našem systému dlouhodobě nebylo ukotvené, my nejsme zvyklí na bakaláře jako na člověka, který má ukončený vysokoškolský titul, je třeba, aby se programy tomu přizpůsobily, aby skutečně připravovaly tyto lidi na praxi a nebyli to lidi, kteří jsou připraveni na další studium magisterské, ale aby se to chápalo jako ukončený stupeň vzdělání a aby praxe tyto absolventy také byla schopná a ochotná zaměstnávat.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A co s tím tedy do budoucna, měly by se třeba měnit počty studentů vysokých škol, protože v minulosti se mluvilo o tom, že když se podíváme na srovnání se zahraničím, tak počet vysokoškoláků v Česku není moc, teď se mluví o tom, že ta čísla doháníme, ale ta kvalita výuky, respektive těch absolventů klesá, protože skutečně ten normativ je hnacím motorem pro řadu škol, aby vypustily do světa co nejvíc absolventů, co tedy s tím?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Já se musím trochu vrátit do historie, protože když se v devadesátých letech otevřely tedy ty demokratické možnosti a chápaly to samozřejmě i univerzity, tak je pravdou, že my jsme byli na velmi nízkém stupni z hlediska počtu vysokoškoláků, my jsme měli méně než 10 procent vysokoškoláků v celé populaci, což patřilo k jednomu z nejhorších ukazatelů v rámci Evropy a začaly se vytvářet nové univerzity, nové obory, programy, otevřely se brány vysokých škol dokořán a v roce 92 se řeklo, že se budou financovat vysoké školy prostřednictvím normativů a že je to zkušební doba na dva roky a po dvou letech se vrátíme k tomu, abychom vyhodnotili ten systém a zjistili, co se osvědčilo a co ne a pokračovali dál. Od roku 92 ten systém se nezměnil a jedeme pořád v těch kolejích, které byly původně nastavené jako zkušební na dva roky. Takže ta původní myšlenka, že chceme více vysokoškoláků, musíme pro to něco udělat, budeme tedy motivovat vysoké školy, aby nabíraly studenty prostřednictvím normativů, ale zjistíme, co to udělá a vrátíme se k tomu, uděláme nějakou redukci, tak ta už zůstala zase jenom na půl cesty, takže ty brány se otevřely, zpětná vazba žádná nebyla, no, a teď jsme v situaci, kdy téměř 80 procent populace středoškoláků končí dřív nebo během několika let v tom terciárním vzdělání a je to situace, která je velmi nákladná, která je neefektivní, protože domnívám se, že je potřeba, abychom vytipovali některé obory, které budou stěžejní pro hospodářství České republiky a na ty se zaměřili.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
K tomu, k tomu směřuje má další otázka, protože pokud chceme tedy postavit konkurenceschopnost Česka na znalostech, inovacích a také odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, tak je potřeba nejdříve zainvestovat do vzdělání, vy sama říkáte do určitých oborů, které je nezbytné, aby vláda nebo někdo nějak určil, ale podle jakého klíče, jak třeba peníze rozdělit, aby na to nedoplatily třeba humanitní obory?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Ten problém není až tak složitý, jak vypadá, samozřejmě, že je to věc vyjednávání a že tam bude více zájmů a více kritérií, to není jedno kriteriální rozhodnutí, nicméně je třeba se podívat na to, kde máme předpoklady pro to, abychom mohli růst, kde je ten, kde je jednak, zaprvé, v danou chvíli dostatečná kapacita z hlediska těch lidí, kteří jsou schopni vychovávat a připravovat ty odborníky, protože vychovat špičkového odborníka, to je otázka 10 až 15 let, to není věc jenom těch 5 let základního vysokoškolského studia, to vyžaduje potom ještě postgraduální studium, nějakou praxi, takže jestli se dnes bavíme o tom, jak má školství vypadat, tak se vlastně bavíme o tom, jaká země bude a v jaké zemi budeme žít za 10 a za 15 a více let. A pokud jde o vybrání těch oborů, tak já si vzpomínám, že v minulém období jsem spolupracovala s paní ministryní Kopicovou, která měla vytvořenou skupinu pro konkurenceschopnost a tam se vytvořila některá kritéria, která byla schopná rozklíčovat právě tu míru přidané hodnoty, ten potenciál růstu a naději, že se bude zde uplatňovat vysoká míra inovací a na základě toho se vytipovaly obory, které by ..., do kterých by se mělo investovat, ale toto je věc, kterou nemůže rozhodnout ministerstvo školství, toto je věc, kterou musí rozhodnout vláda, protože to jde napříč resorty a domnívám se, že je třeba, aby vláda pro to získala také takovou širší politickou podporu, aby to bylo prostě téma, které je celospolečenské, protože se skutečně v danou chvíli rozhoduje o budoucnosti země, to není jenom otázka jedné politické garnitury.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Jednou z cest, jak zvýšit konkurenceschopnost českého vysokého školství, je možná také slučování nejrůznějších vysokých škol, to třeba plánují Ostravská univerzita a Vysoká škola báňská - Technická univerzita a o něčem podobném uvažují také pražské Vysoká škola chemickotechnologická a České vysoké učení technické, zatím se tedy ale námluvy nezdařily, rektor VŠCHT Josef Koubek ale říká, že by chtěl, aby jeho škola patřila do elitní pětky výzkumných univerzit, což by se právě fúzí s ČVUT mohlo podařit.
Josef KOUBEK, rektor VŠCHT
--------------------
Ty věci, které souvisejí s fúzí, do značné míry vycházejí z úvah prosadit se do té špičkové pětky těch elitních univerzit, ale kdyby to bylo všechno jasné a já jsem byl před otázkou: "Chcete být elitní i za cenu, že budete součástí ČVUT?", tak odpovídám desetkrát ANO.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tolik tedy rektor VŠCHT Josef Koubek. Je třeba toto cesta, jakým způsobem docílit větší konkurenceschopnosti českého vysokého školství?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Já bych chtěla jenom upozornit tady na jednu věc, já se domnívám, že takzvaná ta "divoká restrukturalizace", která začíná probublávat, je docela nebezpečná, že bychom měli postupovat tak, že si nejdříve řekneme, co chceme, k jakému cíli jdeme a potom můžeme na základě toho udělat tu restrukturalizaci. Takže dohody o tom, že se budou slučovat univerzity, jsou sice v rámci té univerzitní autonomie možné, ale považovala bych za šťastnější, kdyby v danou chvíli univerzity vyčkaly a poté, co se stanoví strategie pro vysoké školy a já si myslím, že je to otázka, která, která se nabízí a která dává prostor k tomu, aby jednotlivé univerzity usilovaly o to být v té elitní části, nikoliv tím, že se budou jenom slučovat, ale také třeba tím, že budou více akcentovat některé svoje doktorské programy a podobně. To není jediná cesta samozřejmě, to, to slučování.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
To beze sporu, ale když se podíváme třeba ČVUT a VŠCHT, to jsou školy, které požívají poměrně velkého respektu, než čekat na to, co dostanou třeba direktivně nařízeno od ministerstva, nebo jaké šachy se zde budou dít, protože to je v nějakém časovém horizontu, tak proč nevzít aktivitu do svých vlastních rukou, když se nachází skutečně velký průnik a možná velká snaha tímto spojenectvím zlepšit svou pozici nejen v rámci České republiky, ale na celoevropském nebo dokonce celosvětovém univerzitním trhu?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Já nevidím důvod, proč by měly takto postupovat už dnes, pravděpodobně nebude důvod jim bránit v tom, aby to udělaly poté, co se třeba vytipují ty elitní školy na základě strategie, aby se sloučily, pokud tam bude ta vůle ke sloučení na obou stranách, takže já se domnívám, že je to předčasné.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Když od těch elitních vysokých škol se zaměříme na absolventy, tak od roku 2008 v Česku systematicky přibývá nezaměstnaných absolventů vysokých škol, co s tím?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Tak je to, je to trend, protože samozřejmě to ..., 2008 začala oblast, ve které ..., taková ekonomická recese, a to se projevilo i samozřejmě v nezaměstnanosti vysokoškoláků, ale pokud vím, tak ten počet vysokoškoláků nezaměstnaných činil jenom v prvním roce 3 procenta a potom se to snižovalo. Já musím ještě říct, že tady se do tohoto čísla schovávají, nebo jsou v tom pokryti studenti - vysokoškoláci, kteří se třeba nezaměstnají na nějakou dobu, protože odjíždí na stáž, nebo odjíždí pracovat do zahraničí, takže oni jsou 4 nebo 5 měsíců nezaměstnaní a teprve potom si hledají práci, nebo někam odjíždí, takže to číslo, ta, ta čísla, která dostáváme a jsou, vypadají tak velmi sofistikovaně, tak je potřeba ještě rozklíčovat a říct si k nim další detaily, a pokud vím, tak za ..., my nemáme mezi absolventy VUT téměř žádnou nezaměstnanost, pokud k tomu nepočítáme tu velmi krátkou nezaměstnanost těsně po škole, než se rozhodnou, co vlastně chtějí dělat.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak ale nedá se říci, že podobná slova by mohli říci děkani jiných fakult, ale když tedy se zaměříme právě na tuto problematiku, tak vy jste si za cíl v tomto volebním období, kdy jste se stala poslankyní, dala zvýšení konkurenceschopnosti absolventů na trhu práce, jak to chcete ze své poslanecké pozice dokázat, nemáte k tomu větší páky třeba z pozice děkanky?
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Tak já si myslím, že jako děkanka jsem udělala v tomto docela výrazný posun, nebo jsem dala impuls k tomu, aby tam byl nějaký posun, protože já se domnívám, že ta konkurenceschopnost našich absolventů je postavená jednak na tom, co se naučí, tam se snažíme dělat to nejlepší pro ně a potom jsme se snažili zaměřit na internacionalizaci našeho studia, takže jednak umožňujeme zahraničním lektorům, aby jezdili, ale především máme zájem na tom, aby naši studenti měli možnost strávit jeden, ve výjimečných případech i dva semestry v zahraničí, a to se domnívám, že pro tu jejich životní zkušenost i pro tu takovou soběstačnost a vůbec schopnost zorientovat se v prostředí neznámém, novém je velmi, velmi cenné, takže my patříme k fakultám, které mají nejvíc bilaterálních smluv a nejvíc rozšířený program v rámci programu Erasmus, tak jak ..., v rámci VUT. Máme 56 spolupracujících univerzit v zahraničí, nejenom v Evropě, ale i v Latinské Americe.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Co ale riziko, že pokud vyšlete takové penzum svých studentů do zahraničí, oni tam zůstanou, na jednu stranu dobrá vizitka, ale na druhou stranu ti technici, které potřebuje Česká republika, aby zvýšila svou konkurenceschopnost, zůstane v ..., zůstanou v zahraničí.
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Studenti se vracejí, protože potřebují dokončit svoje studium, čili oni jsou vedeni k tomu, nebo jsou sami ..., je v jejich zájmu, aby se vrátili a získali titul, ukončili studium a byli prostě řádnými absolventy, to je jedna věc a druhá věc je, nelze zabránit tomu, aby odcházeli lidé na zkušenou na nějakou dobu, pokud se, pokud tam zůstanou 2, 3 roky a vrací se, tak si myslím, že i to stojí za to, abychom to podstoupili, protože oni se vrací zase obohaceni tou zahraniční zkušeností.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tolik dnešní Studio Česko, hostem byla poslankyně z řad TOP 09 Anna Putnová, děkujeme a někdy příště opět na slyšenou.
Anna PUTNOVÁ, poslankyně, předsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu a tělovýchovu /TOP 09/
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Zítra Studio Česko nabízíme opět a budeme se bavit o aktuálním dění v českém zdravotnictví. Ale poslouchejte Rádio Česko ještě dnes, protože vysíláme i nadále, a to nově až do osmnácti hodin.
ČRo, 1. 2. 2011, Pořad: Studio Česko
