„Výpadky léků tu budou vždy,“ tvrdí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Svých výroků, ve kterých léky sliboval prý nelituje. V rozhovoru pro iDnes Premium se vrací také k motolské korupční kauze a neúspěšnému pokusu o prosazení tzv. nadstandardů ve zdravotnictví. „Domníval jsem se, že je všechno vydiskutované. Ve snu by mě nenapadlo, že STAN bude proti,“ říká.
Minulý týden se vaší TOP 09 s kolegy z ODS ve Sněmovně nepodařilo prosadit umožnění takzvaných nadstandardů. Neměli jste tak zásadní věc připravit lépe, nedělat ji tak narychlo a jen pozměňovacím návrhem k zákonu o zdravotním pojištění?
Nejsou to nadstandardy a nedělali jsme ji narychlo. Senátor Roman Kraus (ODS) začal už na konci minulého volebního období pracovat na problému, který se týká zdravotnických prostředků. Když máte lék na předpis, tak je buď plně hrazený, nebo není plně hrazený a platíte jen rozdíl. Když ale například chcete lehkou sádru, tak nezaplatíte rozdíl mezi bílou sádrou a lehkou sádrou, ale zaplatíte celou cenu té sádry a často zaplatíte i výkon.
Ano, a to jste chtěli změnit.
Ne my. Roman Kraus na to celou dobu jako ředitel upozorňoval. Stal se senátorem a začal to chystat. Já jsem mu slíbil, že to nedám do zákona a že to bude jeho pozměňovací návrh, který si předloží v Senátu. Pak zjistil, že bude lepší to předložit Poslanecké sněmovně. Jenže pak se stala tragédie, Roman Kraus předčasně zemřel na plicní embolii, kterou jsem měl taky, akorát já měl kliku. Mně zůstal pozměňovací návrh, který byl nachystaný, na kterém se čtyři roky s odborníky pracovalo. Tak jsem se k němu přihlásil, protože jsem to považoval za správné.
Proč jste to tedy neprosadili?
Pochopitelně jsme to neprosadili, protože jsem na to měl poměrně málo času. Roman by to dotáhl, kdyby to dělal. Já jsem se dostal do situace, kdy jsem se domníval, že je všechno vydiskutované. Ve snu by mě nenapadlo, že STAN bude proti.
Nebyl za tím pozměňovacím návrhem spíš jen záměr před volbami ukázat, že ODS a TOP 09 dělají pravicovou politiku?
TOP 09 jednoznačně dělá pravicovou politiku. A ne, toto za tím nebylo. A jestli někdo je opravdu pravicový politik, tak jsem to bezesporu já. Nás ani ve snu nenapadlo, že s tím bude problém. Všichni nám řekli, že je to správné. Proč něco, co platí pro brýle, platí po léky, nemá kvůli blbému paragrafu v zákonu platit pro odlehčenou sádru? Proč lidé mají za sádru platit víc, než by museli? Kdo by toto chtěl? Nikdo. Toto bude rozhodně součást mého volebního programu. Teď bude čas na tom dál pracovat. Budu to chystat na resortu ministerstva a půjde to jako vládní zákon. A pokud bych měl být ve vládě a pokud bych měl být ministr zdravotnictví, tak bude zásadní podmínka, že to musí být schváleno v prvním roce. Tečka.
Přejděme ke kauze Motol. Podle nejnovějších zjištění na ministerstvo zdravotnictví dorazila v minulosti minimálně dvě anonymní varování, že se v motolské nemocnici děje něco nekalého. Jeden z nich měl v předmětu napsáno, že je přímo pro vás. K vám nedoputoval?
Ne. U anonymních podnětů se na ministerstvu zdravotnictví vždy postupuje podle interní směrnice. Navíc nepřišly na můj mail, ale na adresu ministerstva. Ale i kdyby přišly přímo mně, stejně bych postupoval podle té směrnice. To znamená, že by to prošetřovaly příslušné útvary, v tomto případě odbor evropských fondů a investic, odbor přímo řízených organizací a útvar kontroly. Každý po své linii.
Když jste se o existenci těch anonymů dozvěděl, zajímal jste se, co v nich bylo?
Ano. Jeden podnět se týkal stížnosti na jednoho z podřízených v nemocnici. Tam proběhlo standardní prošetřování a spočívalo mimo jiné v řešení věci s nemocnicí a zjišťování, jestli se tam něco děje nebo neděje. Druhý se týkal dotačního titulu na zateplení Modrého pavilonu, které se realizuje cestou Státního fondu životního prostředí ministerstva životního prostředí. To bylo zadavatelem a kontrolním orgánem. Předtím nebo potom tam byla i kontrola ministerstva financí, takže jsme neviděli důvod tam posílat kontrolu i od nás. My dostáváme řadu anonymních udání a vždy se prošetřují standardně podle té směrnice a teď přemýšlím, že ji změním. Už v minulosti ale pomohla odhalit nějaká pochybení, ale jak říkám, i kdyby mi to přišlo do vlastních rukou, předal bych to příslušným orgánům. Rozdíl by byl jenom v tom, že bych se jich ptal, jak to vyřešili, takto jsem se ptal post partum.
Kontrolujete po této kauze i další fakultní nemocnice, jestli se v nich nemůže dít něco podobného?
Kontroly v dalších fakultních nemocnicích probíhají. Minulý týden jsem se shodl s novým ředitelem Motola panem Poloučkem, že už je natolik v obraze, že tam uděláme hloubkový audit. Pan Polouček tak bude mít k ruce kontrolní orgán ministerstva.
Děláte audity i v dalších nemocnicích?
Teď vám neřeknu přesně, ve kterých, ale ve dvou nebo ve třech ano.
Kauza Motol není ani zdaleka první korupční kauzou ve zdravotnictví. Vzpomeňme Davida Ratha, který si odseděl několik let ve vězení, nebo manipulaci s veřejnými zakázkami na Bulovce …
… Také vzpomeňme ústeckou nebo jihlavskou nemocnici. Zdravotnické prostředí, kde se točí 580 miliard, prostě svádí nepoctivé ke korupci. S tím se ale nesmíme smířit. Proto ministerstvo nastavuje různé mechanismy. Můj předchůdce upozornil ředitele nemocnic na to, že mají mít podle zákona prověrky. Ukázalo se, že to nestačí. Ředitel Ludvík je měl provedené dvakrát.
Vy uděláte nějaké opatření, kterým se alespoň pokusíte zabránit, aby k tomu nedocházelo?
My už děláme řadu opatření, která se snaží ten systém transparentně zlepšovat. A teď debatujeme o možnosti mít pro ředitele přímo řízených organizací „déčkové“ prověrky. Ty jsou pro ty, kteří pracují s materiály důvěrnými. Ono to ale není jen moje rozhodnutí. Musíme zdůvodnit, proč by to ti ředitelé nemocnic měli mít.
Jaký důvod k tomu najdete?
Za mě to je, že existují informace, které se mohou týkat zaměstnanců nemocnic a ředitel se je nemůže dozvědět. Navíc tyto prověrky jsou komplexnější než stávající zaměřené na ekonomickou stránku věci. Také debatujeme o zřízení dozorčích rad v nemocnicích, kam by byly alespoň v těch největších vtaženi zástupci lékařských fakult. A už jsem zahájil a rád bych dotáhnul porovnání standardů ve smyslu smluv. Jestli v některé nemocnici některá firma nemá nadstandardně velký obrat u zakázek. To jsou kroky, které bych chtěl zavést na základě kauzy Ludvík. A ještě chci s odborníky diskutovat tu směrnici ministerstva, jestli bychom v případě některých podnětů neměli úžeji spolupracovat s policií.
Vaše ministerská éra je spojená s nedostatkem léků. Nelitujete zpětně některých výroků, kdy jste sliboval, že některé léky brzy budou, a pak nebyly?
Určitě ne. Moje ministerská éra je tak jako u všech ministrů spojená s nedostatkem léků. Musíme si uvědomit, že v České republice je zhruba 9 000 léků v různých kategoriích a výpadky léků byly vždycky.
A nelitujete ani těch výroků, kdy jste rodičům kvůli dětskému sirupu Nurofen doporučoval, ať obvolají sto lékáren? Nebo že se situace s nedostatkem antibiotik vyřeší díky lepšímu počasí?
Ne, doporučoval jsem jim, že vím, že v České republice Nurofen je. Bohužel legislativa v té době neumožňovala ministerstvu zdravotnictví nařídit, aby byl dodán plošně do všech lékáren. A to jsme změnili. Velmi rychle jsme přijali zákon ještě v roce 2022. Umožňuje dovézt lék z jakékoliv země Evropské unie a schválit na vládě jeho úhradu ze zdravotního pojištění. Takhle jsme dovezli statisíce balení různých léků včetně antibiotik.
Výpadky budou vždycky a žádný ministr zdravotnictví je nedokáže ovlivnit. Jsou dány i dlouhodobě nešťastnou politikou celého západního světa. Výroba aktivních látek se přesunula do Indie a Číny, ale přitom v Americe a v Evropě zůstala tvrdá pravidla daná FDA a Evropskou lékovou agenturou. Taky se nám zatím nepodařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby nám povolila větší dotaci pro výrobce penicilinu. Chtěl jsem, aby se vyráběl u nás, všechno bylo připraveno. Problém byl, že by státní podpora musela být vyšší.
Proto jste nakonec skončil u toho, že se tu penicilin nebude vyrábět, ale blistrovat (balit)?
Ani to blistrování nyní není možné ze stejného důvodu. Máme nachystanou v podstatě jak výrobu penicilinu, tak blistrování. Nicméně na té lince se nedá vyrábět nic jiného než penicilin, protože to je vlastně plíseň, když to zjednoduším. Aby ta linka mohla vůbec fungovat, tak je potřeba poměrně velká podpora státu, řekněme, desítky milionů. Snažíme se přesvědčit Evropskou unii, aby podpora firem, které vyrábějí léky i bez aktivních látek na území Evropy, byla větší. Domníváme se, že pokud se nám nepodaří dostat výrobu generik zpátky do Evropy, tak to může v některé chvíli být velmi podobný problém jako u Nurofenu. Musíme si uvědomit, že to je volně prodejný lék, ty nepodléhají žádné regulaci a je jen na výrobci, kam ho dodá, v jakém množství a jakou bude mít cenu.
Někteří lékárníci si stěžují, že problémy jsou třeba v hlášení dostupnosti ze strany distributorů. Těm sice hrozí pokuta až 20 milionů korun, ale taková ještě nepadla, je to tak?
Ta pokuta zatím padnout nemohla. Podléhá to správnímu řízení, které má nějaké časové intervaly. Trvá čtvrt až půl roku, než proběhne celé řízení včetně odvolání a může být udělena pokuta. Opakovaně jsem požádal SÚKL, aby v tomto případě byl velmi tvrdý, protože teď děláme precedens a tam je potřeba být důsledný a důrazný. Každý druhý týden se schází léková komise ministerstva. Pokud víme o výpadku, kontaktujeme odbornou společnost, zda to má jakýkoliv dopad na pacienty, eventuálně zda máme nějakou náhradu. Vezměte si Ozempic, kdy jsme zakázali vydávání všem kromě diabetiků, protože hrozil výpadek. A takhle postupujeme i u dalších léků.
A co v Česku oblíbený Endiaron? Ten chybí už několik let.
Jsou dvě země, které používají Endiaron, to je Česká republika a Slovensko. Výrobce to nikam jinam nedodává a Endiaron přestal vyrábět. Když se zeptáte gastroenterologů, tak de facto všichni vám řeknou, že Endiaron není lékem první volby, dokonce ani druhé volby a měly by být použity jiné léky. V České republice se ale zásluhou bývalého premiéra a bohužel částečně i médií stal Endiaron jakousi mantrou. A kdo odjíždí na dovolenou a nemá krabičku Endiaronu, tak se cítí nesvůj.
Zaznamenal jste, že se Endiaron objevil v předvolební kampani? SPD slibuje, že ho vrátí.
Tak SPD slibuje spoustu věcí, které jsou vzdáleny realitě. To už může SPD slíbit, že náš kosmonaut v příštím roce přistane na Marsu.
Takže s ním do budoucna nemáme počítat?
Před prázdninami připravím tiskovou konferenci, kde řekneme, které léky se v Evropě používají na průjmová onemocnění. Firma, která Endiaron vyráběla, zjistila, že z nějakého nepochopitelného důvodu je o něj v Česku velký zájem. Zhodnotila si velikost našeho trhu a uvažuje, že znovu začne kupovat tu aktivní látku a spustí výrobu pro Česko. Ale uvědomme si, že Endiaron je volně prodejný lék. To znamená, vůbec nedokážu odhadnout, za jakou cenu ho budeme na českém trhu mít.
Bude dražší?
To nevím. Pokud ta firma začne vyrábět, pokud se z toho stane modla a pokud to nějaká politická strana ještě bude podporovat, tak by ta firma byla naivní, kdyby cenu nezdvihla. Jako lékař si myslím, že je velmi špatně, aby se z léku stal politický slogan. Nenajdete jediného gastroenterologa, nikoho z vedení lékárnické komory, který by řekl něco jiného než já. Endiaron je pasé, jsou daleko kvalitnější léky na léčbu průjmových onemocnění. Tu debatu opravdu nechápu. Bavme se raději o tom, jestli má být ve zdravotnictví spoluúčast, nebo nemá. Bavme se o tom, zda se má připlácet, nebo nemá.
