Polčák: Zatočí se z Prahy soudcům hlava?

Pražský městský soud rozhodl, že volební klání v hlavním městě proběhlo v souladu s ústavním pořádkem a zákony a ODS již stihla uzavřít koaliční smlouvu s ČSSD. Jedná se o pravomocné rozhodnutí, a proto si o něm mohu dovolit zapochybovat. Soud měl velmi těžkou úlohu. V zásadě to, co měl rozhodovat, již před ním rozhodly soudy jiné. Proto také vlastní odůvodnění rozhodnutí pražského soudu je velmi stručné. Fakticky jen pouhé dva odstavce. Kdyby soudci chtěli jen na chvíli stížnosti vyhovět, museli by sami polemizovat s řadou závěrů, které učinila soudní moc před nimi. Takovou míru soudního aktivismu jsem nečekal. Ústavní soud však již několikrát překvapil a stížnost zelených může korupční kartel překvapit. Soudní rozhodnutí o regulérnosti pražských voleb stojí v zásadě na zjištění, že znevýhodnění menších volebních subjektů rozdělením Prahy na sedm menších obvodů nedosahovalo takové intenzity, aby bylo možno volby prohlásit za neplatné. Hranice znevýhodnění byla posunuta maximálně o čtyři procenta (v některých obvodech i méně), tudíž v každém obvodu by k zisku mandátu mělo stačit alespoň devět procent hlasů, což je dle soudů ještě „komunálně“ únosná hranice.

Nesouhlasím. Soudě podle toho, co bylo zveřejněno, navrhovatelé (Strana zelených, SNK Evropští demokraté a Věci veřejné) pro malá čísla neviděli na čísla velká. ODS získala celkem 800 tisíc hlasů (20 %), Strana zelených v koalici s SNK ED přes 200 tisíc hlasů (6 %). ODS tento volební výsledek přetavila ve 20 mandátů, zelení a evropští demokraté nedostali jediný. Zatímco tedy ODS v průměru na jeden mandát stačilo 40 tisíc hlasů, zeleným a spol. ani 200 tisíc hlasů nestačilo na byť jediný mandát. V průměru na jeden uměle vytvořený obvod připadlo 140 tisíc voličů. Pokud bychom podle pražských volebních inženýrů z ODS vytvořili obvody celorepublikově, vzniklo by přes 60 volebních obvodů. Ústavní soud považoval již 35 volebních obvodů za popření principů poměrného zastoupení, pročež takovou klausovsko-zemanovskou dohodu o rozdělení moci zrušil.

Kraj, nikoli obec Na ústavní úrovni ovšem zásada poměrného zastoupení v obecních zastupitelstvech vyslovena není. Možnost rozdělení obce na několik obvodů připouští volební zákon jen u obcí. Praha je však především krajem. Plyne tak přímo z ústavního zákona, který území státu rozdělil do 14 vyšších územně samosprávných celků, a ústavní zákon má přednost před běžným zákonem. Že je pražské zastupitelstvo krajským zastupitelstvem, určuje i praxe, kdy si politické strany za každý mandát pražského zastupitele vyplácí ročně čtvrt milionu. Mandáty z „normálních obcí“ jsou podle zákona „bezplatné“. Praha také mimochodem dostává rovněž ze státního rozpočtu „krajské peníze“ jako všech 13 zbylých krajů. Našli bychom řadu dalších argumentů, proč Prahu nelze prvořadě považovat za obec, ale za kraj.

Vyšší územně samosprávné celky dělit na jakési obvody nelze, takový postup ústavní zákon nepředjímá. Pražskou situaci lze připodobnit k rozřezání Středočeského kraje na sedm obvodů. V současném zastupitelstvu zde se ziskem 5,7 procenta sedí čtyři zástupci starostovského hnutí. Při aplikaci pražského modelu by mandát nezískal nikdo, ostatně jako v Praze. Při kolizi dvou právních norem má přednost ta, která má vyšší právní sílu, anebo ta, jejíž úprava odpovídá úmyslu zákonodárce, respektive smyslu normy.

Že je zákonná situace ohledně postavení Prahy v tristním stavu, řekl již dokonce i Ústavní soud (usnesení I. ÚS 529/06). I proto věřím, že pokud navrhovatelé podají stížnost k této instanci ochrany ústavnosti a inspirují se třeba i ve výše uvedených číslech, Ústavní soud se na postavení Prahy podívá komplexněji, než tomu bylo doposud. Možná se některým ústavním soudcům z toho pohledu zatočí hlava a provedou radikální řez.