Tak, pane poslanče, slyšel jste argumenty pana profesora Pavlíčka, tedy že nejde o restituce a stát by se nemusel s církvemi vyrovnávat. Jak se díváte na tento názor, na tuto úvahu?
No, já jakkoli si vážím každého autorizovaného právníka, tím spíše samozřejmě pana profesora Pavlíčka, tak musím říci, že s jeho právním názorem a výkladem hluboce nesouhlasím. Poněkud mě i překvapuje to, co on zde prohlásil, protože tam jsou jak směs faktických nedostatků. Tak i jaksi právního pochybení. My zde máme především, a to odhlédnu od konkrétních právních názorů, které se tu a tam vyrojí na problematiku církevního vyrovnání. Ano, nejde o zcela klasický příběh restitucí, jde o církevní vyrovnání. My zde máme nález Ústavního soudu, který je podle ústavy závazný a vynutitelný pro všechny orgány a osoby. Je to podle článku 89 ústavy, to znamená, měl by jej respektovat samozřejmě i každý ctihodný profesor práva. A podle toho nálezu budu jenom velmi krátce citovat: "Dlouhodobá nečinnost v Parlamentu České republiky spočívající v nepřijetí zvláštního právního předpisu, který by vypořádal historický majetek církví a náboženských společností, je protiústavní a porušuje hned několik článků ústavy a Listiny základních práv a svobod." Pokud jsem zde slyšel od pana profesora Pavlíčka, že se nejedná o žádný majetek církví, tak přímo v tomto výroku tohoto nálezu ctí naši nejvyšší autority soudní.
Je to jiný názor.
Je to jasně napsáno. To není názor, toto je prostě závazný právní akt. A to je tedy nález Ústavního soudu.
Co by znamenalo, pane poslanče, kdy by ani současný vládní návrh zákona parlamentem neprošel podle vašeho názoru, co by následovalo?
Opět musím se přiznat, že se podle mého názoru nejedná o můj názor, ale jedná se o holý fakt. Ústavní soud už v několika konkrétních věcech, jestli to byly tři nebo čtyři kauzy, to já přesně nevím, dospěl k závěru, že prostě začal sám rozhodovat tak, aby tento majetek byl vydáván. Zde například z nálezu z 22. 2. 2011 Ústavní soud zdůrazňuje, že náprava tohoto stavu musí být urychlená a nelze ji odkládat. My nemůžeme už čekat, protože já se přiznám jako advokát, že v tu chvíli, kdy by tento zákon nebyl přijat, tak bych byl velmi rád advokátem těch církví, protože oni by podaly normální žaloby, které by se jaksi odkázaly na tyto nálezy Ústavního soudu a pro stát by to bylo extrémně drahé a náročné. Vemte si, že by se platily všechny soudní poplatky a drtivá většina těchto žalob by byla úspěšná.
A církve by mohly zvítězit v těchto soudních sporech.
Ano, já jsem přesvědčený, že by za prvé v těch věcech, které projednával Ústavní soud, zvítězily. Byla to například římskokatolická farnost Heřmanovice, pokud si dobře vzpomínám, a v těch dalších věcech, které by byly stovky tisíce, tak by samozřejmě zvítězily a všechny soudní poplatky, všechny náklady těchto soudních řízení by hradila strana neúspěšná a to by byl bezesporu stát.
Upozorňuje poslanec za TOP 09 Stanislav Polčák. Já vám děkuji, na shledanou.
Taky děkuji, na shledanou.
Český rozhlas 1 - Radiožurnál, 6. 6. 2012
