(editovaný rozhovor s poslancem TOP 09 Martinem Plíškem)
Moderátorka
Dobrý den.
Martin Plíšek, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Přeji vám pěkné odpoledne.
Moderátorka
I Vás poprosím v úvodu na základní reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, tedy ve vztahu k návrhu pana prezidenta. Jedna jediná vyškrtnutá věta.
Martin Plíšek, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Já jsem ten nález takto očekával. Ústavní soud jasně konstatoval, že služební zákon není v rozporu s ústavou. Já bych si dovolil tento podnět pana prezidenta označit za zbytečný. On zbytečně zdržel Ústavní soud od vyřizování jiných podstatnějších stížností a od podání, která směřovala od občanů, kteří se cítí dotčeni tím, že soudní soustava nevyřešila nároky na jejich práva. Těmto věcem se teď Ústavní soud nemohl věnovat, protože řešil v plénu tento dle mého názoru nesmyslný podnět pana prezidenta. Já si myslím, že pan prezident by měl do budoucna zvážit, v jakých věcech se bude na Ústavní soud obracet.
Moderátorka
Vy říkáte nesmyslný podmět, ale ústavní soud dal českému prezidentovi v některých ohledech za pravdu. Mimo jiné v tom, že ten zákon rozhodně nevznikal ústavně konformní cestou.
Martin Plíšek, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Tak ano. Všimli jsme si, že se vládní poslanci snažili tento návrh nejdříve prosadit silou. Bez dohody s opozicí. Následně došlo k jednání všech parlamentních stran o služebním zákoně a výsledkem bylo, že se vládní koalice se dvěma opozičními stranami, mezi jinými i s TOP 09, dohodla na podobě služebního zákona. Zákon byl přijat zcela ve smyslu Jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Moderátorka
Možná ve smyslu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, ale říkám, jak už zaznělo, Ústavní soud konstatoval, že to nebylo ústavně v pořádku, nebo respektive z hlediska Ústavy úplně v pořádku. Jenom převážily ty důvody raději ten zákon zachovat, nežli ho rušit. Co by si z toho měla podle Vás Poslanecká sněmovna a zákonodárci odnést?
Martin Plíšek, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Tak jak jsem zmínil. Stalo se, že v roce 2002 byl přijat služební zákon, u kterého byla dlouhá léta odkládána jeho platnost a účinnost. Nastoupila současná vláda, zjistila, že ten zákon z roku 2002 se jí nelíbí, a proto přes poslance předkládala nový zákon. Následně ještě zjistila, že bylo dobré jednat s opozicí.
Moderátorka
Dobře, promiňte, ale to vysvětlujete znovu vznik tohoto zákona. Já se ptám naopak, jaké poučení si budou brát zákonodárci z toho výsledku, z toho výroku Ústavního soudu.
Martin Plíšek, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Myslím, že to poučení si vezme jak vláda, tak poslanci, aby tento legislativní proces probíhal standardně. Samozřejmě na základě připomínkového řízení, stanoviska Legislativní rady vlády. U takto zásadních zákonů. Tady samozřejmě souhlasím. Ale ta hodnota je, že služební zákon byl nakonec přijat. Je podle mého názoru v souladu s ústavou, a to je to, co prezident republiky mimochodem, především napadal. To je jasný závěr Ústavního soudu.
Moderátorka
Jak ve světle toho výsledku, vy jste to sám už částečně zmiňoval, že ten prezidentův návrh označujete za zbytečný, ale souhlasil byste s tím, že to způsobovalo i nějaké napětí ve veřejné správě, jak zmiňoval například předseda Senátu Milan Štěch?
Martin Plíšek, poslanec, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Tak určitě by to nepřispělo v situaci, kdy k prvnímu červenci byl přechod do státní služby. To znamená, proběhla systematizace příslušných úředníků. Na druhou stranu je otázka, nakolik se tím někdo nechal zneklidňovat, protože jsem si byl skutečně téměř jistý, že ten zákon neodporuje ústavě a že pravděpodobnost, že by Ústavní soud zrušil celý zákon nebo jeho významnou část, tak aby to ohrozilo fungování státní služby od prvního července, byla velmi malá. Takže předpokládám, že k nějakému výraznému zneklidnění nedošlo. Jak jsem ale zmínil. Ten podnět já pokládám za poměrně zbytečný a Ústavní soud má daleko více důležitějších stížností od občanů, než je tato záležitost.
Moderátorka:
Ústavní soud taky oznámil v závěru, respektive v tom výroku, že nevylučuje možnost do budoucna ten zákon dál znovu napadat třeba v konkrétních případech. Jak velkou obavu máte z tohoto jeho oznámení?
Martin Plíšek, poslanec, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Tak pan prezident to zkusil u celé řady paragrafů. Prakticky až kromě jedné věty, která se vztahovala k možnosti vlády stanovit počet zaměstnanců a jejich platové ohodnocení, tak ve všech těch případech, a bylo jich skutečně mnoho, to odmítl. Takže já se toho neobávám.
Moderátorka:
Když ještě zůstaneme u té jedné věty, protože podle ústavního právníka Marka Antoše, který byl hostem vysílání ČT24, ta jedna věta může ve výsledku možná v obecné rovině problematizovat snahu o vytváření nebo budování nezávislých úřadů. Právě protože, zdůraznil Ústavní soud, za řádných okolností od státní správy i státní služby nese odpovědnost právě a jen vláda. Bojíte se toho? Je to něco, co budete muset nějak řešit?
Martin Plíšek, poslanec, člen ústavně právního výboru /TOP09/
Já se toho nebojím, protože regulátoři mají ze zákona dáno své nezávislé postavení. Ústavní soud pouze konstatoval, že v otázkách systemizace a v otázkách stanovení počtu zaměstnanců těchto služebních úřadů a jejich platového ohodnocení, je vláda suverén. Nepotřebuje k rozhodování souhlas předsedy toho dotyčného úřadu. To znamená, že v těch provozních věcech jsou tyto úřady součástí výkonné moci, ale jejich samostatné postavení je současně dáno samostatnými zákony. Čili já se v této souvislosti ohrožení nezávislosti regulátorů neobávám.
zdroj: ČT 24, 9. 7. 2015
