Smrt není tématem, o kterém by se v Poslanecké sněmovně hovořilo příliš často. Nicméně, v návaznosti na proměny společnosti, na důraz, který klademe na mezigenerační solidaritu, přizpůsobování zdravotnického systému i na tak závažné téma, jakým je eutanazie, do prostředí českého Parlamentu diskuse o smrti patří. Stejně tak jako patří, byť sebenepříjemnějším způsobem, k životu.
Právě proto jsem uspořádala seminář „Smrt patří k životu", který poskytl velmi pestrou přehlídku pohledů kulturních, historických či filozofických. Jak bylo vidět, jde o téma citlivé a aktuální, kterému se bude muset věnovat dostatek prostoru i pozornosti. Nutné legislativní zakotvení této problematiky je dlouhodobou otázkou. Naopak akutně je třeba řešit dlouhodobou péči, paliativní péči i domácí hospicovou péče. Ta byla hlavním tématem příspěvku zakladatelky a ředitelky domácího hospice Cesta domů, pí Špinkové.
Na semináři dále vystoupili p. Doc. Sýkora z Ústavu Dálného východu FF UK, p Dr. Sládek z Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK či p. Doc. Mikulec z Historického ústavu AVČR, jehož příspěvek byl o reflexi smrti v baroku. Bohatě zastoupené posluchačstvo pak emočně rozhýbal příspěvek Dr. Hříbka z Filozofického ústavu AV, který otevřel otázku euthanasie a etiky. Současný společenský trend opomíjení až odmítání rituálů a obřadů souvisejících se smrtí zmínila psychiatrička FNKV Dr. Tamara Tošnerová, která je považuje za podmínku zdravého vyrovnání se se ztrátou.
Věřím, že pořádání těchto seminářů je nesporně správným signálem směrem k veřejnosti, signálem, že se poslanci těmito tématy zabývají a na společné platformě je řeší.
V Praze 20. 11. 2011
