Matěj O. Havel: Jsem hrdý, jak Češi pomáhají ukrajinským uprchlíkům

23. 5. 2022

Jak zásadní je podle Vás první doživotní trest pro ruského vojáka obžalovaného ze zabití civilisty?

Myslím si, že je to velmi důležitý symbol. Masakry v Buči jsme sledovali v přímém přenosu. Jestliže se někdo takhle choval, je velmi symbolické, že za to byl odsouzen. Myslím si, že takový rozsudek může mít preventivní účinek.

Ukrajinský prezident dnes také v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu volal po maximálních sankcích proti Rusku. Platí podle vás teze, že to je nutné k odražení potenciální agrese vůči sousednímu státu? 

Myslím si, že ano. My se do jisté míry nacházíme v bezprecedentní situaci, protože v době po druhé světové válce, v době Evropské unie, v době NATO, nebyla v Evropě taková válka, jaké jsme svědky nyní. A my hrajeme na východě Ukrajiny, kde se válka teď stává zákopovou, o to, jaký bude její další vývoj. Jestliže Rusko bude mít šanci obsadit Luhansk, Doněck, jih Ukrajiny, eventuelně odříznout Ukrajinu od moře, je jasné, že se do budoucna nezastaví. My bychom měli přijmout všechny kroky, které můžeme, abychom ho od toho do odrazovali.

Rezonují ty apely dostatečně, když vidíme, kolik týdnů se Evropská unie není schopná shodnout na ropném embargu?

Může se zdát, že se Evropská unie aktuálně ještě neshodla. Na druhou stranu, když se podíváte na vývoj války za poslední měsíce, tak jak se ten konflikt vyvíjí, tak eskalují evropské sankce. Jestli je aktuální postoj Evropské unie dostatečný? Domnívám se, že ano, ale říkám to s podmínkou, že se bude nadále vyvíjet, jako se vyvíjí ruská válka.

Válka na Ukrajině se mění ve vleklý konflikt. O tom svědčí to, že Rusové se po celé linii fronty zakopávají a stahují se k obraně. K tomu, aby Ukrajina dosáhla nějaké větší protiofenzívy, k tomu, aby zvrátila situaci, stačí jen a pouze silnější dodávky zbraní ze Západu?

To je jedna z podmínek. Druhou podmínkou jsou rozhodně neutuchající protiruské sankce a skutečně jednotná snaha Rusko ekonomicky izolovat, aby pro něj bylo hospodářsky neúnosné vést válku. Myslím si, že to je veliká zkouška právě pro nás, pro Západ, pro Evropskou unii, abychom zůstali jednotní, jak v sankcích, tak v jednotném postupu vůči Rusku. Podívejte se třeba, jakým způsobem Vladimir Putin tu a tam vypíná plyn, byť je to pro něj ekonomicky nevýhodné. To je jedině snaha destabilizovat evropskou jednotu. Tady taky vidíme, na čem nejvíc záleží, v čem musíme obstát.

Jak moc podle Vás hrozí, že ukrajinská armáda dřív nebo později narazí na personální limity? Teď narážím na to, co řekl prezident Zelenskyj, že Ukrajina denně přichází v průměru o 100 vojáků, čímž mimochodem prolomil tabu, že ukrajinská armáda o svých ztrátách neinformuje.

Personální možnosti ukrajinské armády jsou vlastně mnohem větší než ruské, protože Ukrajinci se brání. Ukrajinci mají velikou motivaci chránit svoji zemi, bojují za svůj vlastní stát, za jeho existenci. Já si myslím, že armáda Ukrajiny bude mít spíš limity hospodářské a v dodávkách zbraní. Tady se vracím k tomu, co už jsem říkal. Je proto velmi důležitá pomoc Západu, i na nás záleží, jak válka dopadne.

Je už teď podle Vás nutné, bez ohledu na další vývoj konfliktu, připravovat obnovu Ukrajiny, anebo ji možná částečně realizovat v těch částech, kde neprobíhá válečný konflikt, tedy především na západě? Nebo je na to ještě brzy?

Myslím si, že už nyní to určitě nutné je. Můžeme se podívat i na příklad druhé světové války. V roce 1942 se vůbec nevědělo, jak válka dopadne, respektive kdy skončí, ale už se připravoval Marshallův plán na obnovu Evropy, jak bude po válce vypadat. Možná to byl jeden z důvodů, proč byla obnova západního světa po druhé světové válce tak úspěšná. Určitě se na to musíme soustředit už teď, přemýšlet, jaká bude poválečná doba a pracovat na obnově západní Ukrajiny. Jestliže třeba máme potíže s uprchlickou krizí tady ve střední Evropě, tak vidíme, že Ukrajinci mají snahu se vracet zpátky. Je to dobře, jedná se o optimální řešení, pokud zajistíme, aby se měli kam vracet.

Je to větší pozitivum než riziko, že to, co bude případně obnoveno, může být nějakým raketovým útokem zase zničeno?

Takové riziko je vždycky, že to může být zničeno, ale život si nějakým způsobem najde cestu. Je potřeba za Ukrajinou stát, a to, že teď budeme kontinuálně obnovovat západ Ukrajiny, je nejen velké gesto, ale taky podmínka pro životaschopnost Ukrajiny, aby vůbec v tom konfliktu dokázala obstát.

Francouzský ministr zahraničí prohlásil, že Ukrajina se může stát členem Evropské unie nejdřív za 15-20 let. Opět se v tom projevila disproporce mezi západním a východním vnímáním té věci. Jak by podle Vás měly země z východu Evropské unie přesvědčit ty západní, že je nutné v tomto případě být vstřícnější i z důvodu nějakého symbolického gesta?

Podle mě na tom do jisté míry už pracujeme. Když vypukla válka na Ukrajině, zachovali se třeba Poláci nebo Slováci vůči uprchlíkům fantasticky. Jak se zachovali Češi, to je jeden z momentů, kdy jsem na náš národ opravdu hrdý. Co třeba udělal pan premiér, vydal se tam, do té válečné zóny, to je velké gesto. To si myslím, že západní svět musí vidět. To není jenom plácání do vody. My skutečně konáme, protože je to pro nás velké ohrožení. Máme s ruskou agresí zkušenosti, a ne až tak staré. Těmito konkrétními kroky, jako je pomoc uprchlíkům, jako jsou dodávky zbraní, jako je eventuálně navázání užších diplomatických vztahů, tím si myslím, že dokážeme západní země asi nejlépe přesvědčit.

ČT24, 23. 5. 2022

Štítky