Laudát: S řeckou dietou možná přijde nová recese

Evropu čeká nejen horké politické léto, ale možná i mnohem drsnější podzim.

Pokud by byla řecká krize izolovaným problémem, čistí plátci do bruselské kasy by to ještě zvládli. Ale evropský ekonomický Titanic má další paluby jménem Španělsko, Portugalsko, Irsko a v podpalubí nervózně podupává i Itálie či Belgie. Pokud se krizové jevy těchto zemí začnou propojovat, ani ekonomicky silné Německo, ani Evropská unie, už na zvládnutí krize prostředky ani možnosti nemají.

Vyhrocení krize by si vynutilo fiskální restrikci i v samotném jádru eurozóny, na kterém jsme díky jednostranně orientovanému exportu, životně závislí. Domácí poptávka v jádru eurozóny by mohla být oslabena z důvodů opatrnosti investorů i spotřebitelů.  Výpadek efektivní zahraniční poptávky se okamžitě přelije do naší ekonomiky. Kromě vládních výdajů se pokles zahraniční poptávky projeví ve všech složkách HDP. Ten může výrazně klesnout zejména pod vlivem poklesu čistého vývozu.

Podle simulace dopadu krize eurozóny na naši ekonomiku, kterou provedla ČNB, by došlo k poklesu oproti dnešním předpokladům o zhruba 1.0 -1.5 % HDP v letech 2011/2012. Národní banka se rovněž snaží analyzovat scénář „Obnovená recese". Vyhodnotit všechny aspekty případné vyhrocené dluhové krize je však obtížné. Silnou roli v těchto situacích hraje sentiment finančních investorů. Česká republika se může stát „bezpečným přístavem" z hlediska fundamentálních charakteristik. Ale to neznamená, že se po jistou dobu nebude opakovat, s ohledem na naši ekonomickou sílu a velikost, scénář z roku 2008, kdy došlo i u nás ke krátkodobému poklesu důvěry. Nebude poptávka po našich exportních artiklech, investoři se začnou obávat o naši ekonomiku, Proto logickým vyústěním paniky na finančních trzích nemusí být nutně posílení koruny, ale naopak její propad. Ztráta důvěry investorů v naši ekonomiku může způsobit růst výnosů vládních dluhopisů. Logicky následuje oslabení kurzu koruny. To dále vyvolává inflační tlaky -následuje  krátkodobé zvýšení úrokových sazeb což dále snižuje ekonomickou aktivitu a kruh se uzavírá. V nejhorším možném scénáři může dojít až téměř k 5% propadu HDP. Ale doufejme, že se jedná jen o málo pravděpodobnou pesimistickou variantu.