Langšádlová: Musíme se zaměřit na ochranu evropských hranic

18. 1. 2018

(editovaný přepis rozhovoru s poslankyní TOP 09 Helenou Langšádlovou)

Daniel TAKÁČ, moderátor

Po celodenním jednání se prakticky všichni poslanci, kteří byli v jednacím sále Poslanecké sněmovny, usnesli na tom, že požadují po vládě, aby zablokovala zavedení mechanismu pro přerozdělení uchazečů o azyl v rámci států Evropské unie. Odpovědnost za udělování azylu by si podle poslanců měly ponechat pouze členské státy. Poslanci také vybídli vládu, aby při vyjednávání v Evropské unii prosazovala jednomyslné schvalování změn těchto záležitostí, nikoliv většinové kvalifikované hlasování. V čem vidíte základní problém v pravidlech pro udělování azylu v Evropské unii? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Ráda bych nejdříve uvedla na pravou míru to, co jste řekl, protože ve sněmovně dnes zazněla spousta dezinformací a nepravd a šíření strachu. V tom se shoduji.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Ale to usnesení je takové, jaké jsem říkal. 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

To usnesení je naprosto identické s tím, jaké již bylo před rokem a půl přijato. Je to usnesení z doby, kdy byl Dublin IV poprvé projednáván. To není žádné nové nařízení. My jsme ho již jednou na výboru pro evropské záležitosti projednávali.

Daniel TAKÁČ, moderátor

V čem je základní problém v rozhodování a přidělování práva pro azylanty být v Evropské unii? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Nastavení Dublinu, které je dlouhodobé, spočívá v tom, že v první zemi, do které azylant vstoupí, má požádal o azyl. V případě velkého přílivu migrantů, jak jsme toho byli svědky v době migrační krize, toto samozřejmě selhává, protože na jednu zemi jich je hodně. To je zkrátka realita. Byla snaha tuto situaci napravit, ale byla zvolena naprosto špatná cesta, to znamená kvóty a přerozdělování. Jsem přesvědčena, že řešení je a že ho musíme hledat, protože Schengen je a Dublin je. Pokud by nebyl Dublin, padnul by i Schengen. Mělo by to obrovské dopady, takže hledejme jiné řešení. Pomáhejme například více zemím na hranici. Viděli jsme Itálii a Řecko, ale příště to může být třeba Bulharsko a Polsko, které budou potřebovat větší podporu ostatních evropských států. 

Daniel TAKÁČ, moderátor

Problémem azylové politiky, krom náhlých vln, které se staly, je, že každá země to dělá jinak. V každé zemi platí jiná azylová pravidla, potom vzniká azylová turistika, uprchlíci to zkoušejí znovu. Mají být v celé Evropě stejná jednotná azylová pravidla? Nebo si to má každá země řídit sama? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

O tom, koho přijmout nebo nepřijmout i podle Dublinu IV, by rozhodovaly jednotlivé země. Je ale pravda, že jsou tam některé kroky, které by naopak zrychlily azylové řízení a bylo by třeba možné i rychleji uskutečnit návratovou politiku. Proto v usnesení sněmovny není odmítnutí celého Dublinu IV. Odmítli jsme jen přerozdělovací a sankční mechanismy, ale věci, které by urychlily azylové řízení, není důvod odmítat. Ty by byly naopak přínosem i v rámci celé Evropy. Důležité ale je, že to není řešením migrační krize. To řešení se na evropském kontinentu nenachází. My se musíme zaměřit za hranice.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Kdo má mít nárok na azyl v Evropské unii a kdo má jet domů?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

To je dáno mezinárodními smlouvami. Byly vždycky stavěny na individuální ochranu. V těchto úmluvách je přesně dáno, kdo má nárok na azyl. Nikdy nebylo počítáno s tím, že bude azyl vyžadován celou skupinou lidí. V evropském právu s tím počítá institut dočasné ochrany. To znamená, že pokud někdo utíká z válečné oblasti, a takové situace jsme v Evropě zažili v době války v Jugoslávii, tak bylo počítáno s dočasnou ochranou. Evropská veřejnost je solidární i česká veřejnost je solidární. Kdyby tady tito lidé dostali dočasnou ochranu a všichni věděli, že se po skončení válečného konfliktu budou vracet do svých domovů, pak by migrační krizi vnímala veřejnost jinak. Ženevské konvence i mezinárodní smlouvy ale nikdy nepočítaly s takhle masivním přílivem. Vždycky by to mělo být individuální posouzení žadatele o azyl. 

Daniel TAKÁČ, moderátor

Součástí má být řešení krizových situací mimo Evropu. Jaké jsou konkrétní kroky, které by měla Evropa udělat, pokud už je neudělala? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Určitě je to společná pobřežní a pohraniční stráž.

Daniel TAKÁČ, moderátor

Ta je zavedená. Funguje? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Ta je zavedená. Ještě nefunguje dokonale, ale určitě je pomoc v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, správný krok. Proto jsou smlouvy Evropské unie s jednotlivými zeměmi. 

Daniel TAKÁČ, moderátor

A fungují?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Ano, některé už jsou. Například s Nigérií, Nigerem, Senegalem a dalšími zeměmi. Tyto země se podporují například investicemi a rozšířenou pomocí, ale současně je podmínka, že musí brát v rámci návratové politiky své občany. 

Daniel TAKÁČ, moderátor

A funguje to? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Některé věci fungují, některé věci teprve začínají fungovat. Víme, že dneska Italové rozhodli, že pošlou asi 500 vojáků do Nigérie. Jsou operace v Libyi. Je to opravdu celá řada věcí, jako naplňování peněz do suverénního fondu pro Afriku, protože musíme podpořit projekty, které budou zajišťovat stabilitu a přijatelné podmínky v zemích původu. To je cíl. A to je řešení migrace. 

Daniel TAKÁČ, moderátor

Dávat peníze nebo investovat?

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Podle mě je na stole otázka, na kolik by se měla Evropa více otevřít i trhům z Afriky. Protože jsme na jednu stranu jako Evropská unie hrozně ochranářští, a pak někam posíláme rozvojovou pomoc. Nebylo by spíš cestou ještě více otevřít obchod mezi stabilními africkými státy a umožnit jim přístupu třeba i na evropský trh? Vím, že je to citlivá otázka, ale nestojí to za to, že bude v okolí Evropy více posílena stabilita?

Daniel TAKÁČ, moderátor

Připusťme, že to bude fungovat a že se to zaplatí. Jak stabilní řešení to je? Jaké je riziko, že se tam zvrtne režim a zase přiběhne vlna uprchlíků? 

Helena LANGŠÁDLOVÁ, členka výboru pro evropské záležitosti, PS /TOP 09/

Evropská unie je v tuhle chvíli jednou z nejbohatších a nejvyspělejších částí světa. Myslím, že i tuto otázku musí zvládnout. Musíme to zvládnout společně, protože jsou i jiné země, které zvládnou kontrolovat vnější hranici. Já jsem měla možnost studovat otázky migrace ve Spojených státech, jejich migrační i návratovou politiku. Musíme se inspirovat a zvládnout to. Otázka podle mě ale leží zejména v rozdílné ekonomické úrovni a rozdílném demografickém vývoji. Když se podíváte na dynamiku nárůstu počtu obyvatel z afrických zemí a na to, jak vypadá natalita a demografický vývoj v Evropě, tak bude napětí i z tohoto důvodu dlouhodobě vznikat.

Zdroj: Události, komentáře, ČT24, 17. 1. 2018

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Helena Langšádlová
Témata:
EU, Zahraničí
TOP 09 Facebook Twitter YouTube G+ Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Michnův palác, budova č. 2
Újezd 450/40
118 00 Praha 1 - Malá Strana

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999
fax: 255 790 899

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí TOP 09

lenka.brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 932

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO SENÁT

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2018  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme