Langšádlová: Musí se investovat do vědy, aby Evropa obstála proti Číně!

10. 5. 2022

Jste na nově vytvořené ministerské pozici, ale bez portfeje. Je váš hlas stejně silný jako ostatních členů kabinetu?

„Ano a současně jsem také předsedkyní Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). V 17 zemích Evropy je pozice ministra pro vědu a výzkum. Naše vláda je týmem, a to jak silný kdo má rezort, není nejdůležitější.“

Bylo opravdu potřeba udělat nový post v kabinetu? Zvlášť, když při vaší činnosti stejně úzce spolupracujete s ministerstvem školství?

„Ta agenda na Úřadě vlády byla už přede mnou. Fungoval tady i Odbor podpory Rady pro výzkum, vývoj a inovace, takže to nebylo něco, co by vznikalo pro mě. Musíme navíc řešit energetické problémy, transformovat ekonomiku. Máme hodně výzev, které nejde řešit bez vědy a výzkumu.“

Pokud tu fungovalo tohle všechno, proč je potřeba ministerská funkce? V čem je ta přidaná hodnota?

„Část té agendy vykonává ministerstvo školství, ale jsou věci, které se týkají inovací a ty jdou za ministerstvem průmyslu a obchodu. Je to velmi roztříštěné. Moje místo má smysl, je nutné celou oblast koordinovat. Teď jde na vědu z veřejného rozpočtu kolem 40 miliard korun. I proto si to ministryni zaslouží.“

Povedlo se vám navýšit rozpočet pro vědu a výzkum o 1,61 miliardy korun. Je to potřeba v době, kdy stát šetří na všech frontách?

„My nemáme příliš nerostných surovin, ale máme lidi a znalosti. Pokud budeme do vědy a výzkumu investovat, máme šanci zvládnout nejen tyhle krize, ale být i úspěšnou prosperující společností, kde se lidem bude dařit.“

Nebojíte se, že vám ty peníze ministr financí Stanjura znovu sebere, až bude potřeba někde ušetřit?

„Energetická situace je opravdu nelehká, bude velký boj o budoucí rozpočet. Určitě se může stát, že v některých oblastech budeme víc rozvažovat, kam peníze budeme moct dát. Ale jak deklaruje premiér Fiala, věda a výzkum jsou jedněmi z priorit naší vlády.“

Ve Sněmovně jste se věnovala jiným tématům, mohou si být vědci jistí, že budete rozumět jejich požadavkům?

„Jsou to především vzdělaní lidé, kteří vědí, že i v západních zemích je naprosto běžné, že ministr dělá postupně různé agendy. Ministr školství nemusí být učitel a ministr pro vědu a výzkum zase vědec. Já se snažím především naslouchat jejich potřebám a zkušenostem. Moje role není o tom rozumět jednotlivým oblastem vědy, ale rozumět managementu vědy. A to je trochu jiná disciplína.“

Jak vás bere vědecká obec? Mají vás za spojence ve vládě?

„Já si myslím, že mě jako spojence berou, ale i na jejich návrhy pohlížím kriticky. Vědí, že jsem připravená jim pomáhat a bojovat za ně, ale zda mě berou či ne, je otázka na ně.“

Zdá se trochu, že vaše pozice společně s ministrem pro evropské záležitosti a legislativu byly vytvořeny, aby se lépe rozložily hlasy v koalici mezi pět stran.

„Politická realita je, že sestavit vládu z pěti subjektů není snadné, ale všechny tyhle pozice tu už v minulosti byly. Jsme před začátkem evropského předsednictví, nebylo to dobře připravené. Skvěle to tedy dohání Mikuláš Bek. Michal Šalamoun se zase snaží odchytávat legislativní chyby už na vládě a je tak velkým přínosem.“

Kolik lidí máte aktuálně pod sebou jako ministryně?

„Bylo tady asi 25 lidí, kteří dělali vědu a výzkum.“

Nabírali jste ale i nějaké nové lidi?

„Ano, je to kolem dvaceti.“

Kolik vaše nová pozice společně s vašimi pracovníky stojí daňové poplatníky?

„Jsme součástí Úřadu vlády, tudíž jsme součástí jeho rozpočtu.“

Jak si vysvětlujete, že je ve vědě méně žen?

„Věda je náročný obor a ženy v nějaké fázi chtějí mít děti, rodinu a sladit to je náročné. Je potřeba k tomu vytvářet lepší podmínky. Ono se to netýká ale jen žen ve vědě. Je to o mladých rodičích, aby pro ně byly rozšířené služby, byly flexibilní úvazky, mohli dělat částečně z domova. Musíme vytvářet podmínky, aby šlo dělat profesi a současně být rodičem, bez ohledu na to jestli pro tatínka nebo maminku.“

Co ale pro ně chcete konkrétně udělat?

„Máme nejmenší podíl žen ve vědě a výzkumu v Evropě. Ztrácíme tím potenciál poloviny populace. Mnohé už se udělalo, ale některé věci jsou ještě před námi. Teď vedeme na radě vlády diskuzi, aby se třeba umožnila mladým maminkám účast na kongresech a účet za hlídání dětí byl zahrnut do nákladů.“

Stát by chtěl pomáhat ukrajinským vědcům. Jak?

„My jsme vytvořili nabídku pro Ukrajince, kteří přijíždí – researchin.cz, kde výzkumné instituce, vysoké školy, Akademie věd nabízí pracovní příležitosti.  A to nejen pro seniorní vědkyně a vědce, ale i pro ty, kdo mají zkušenosti například s prací v laboratořích. “

Už tu jsou někteří z nich, kteří se zapojili?

„Určitě, přesný čísla ovšem nevíme. Ale i já mám ve svém týmu jednu dívku z Ukrajiny přímo na Úřadu vlády. Její maminka je navíc vědkyně přímo z Charkova.“

Část společnosti nevěří vědcům. Ať už jde o globální oteplování, covid nebo tvar naší planety. Jak byste chtěla získat zpátky jejich důvěru k vědeckým kapacitám?

„Je problém, že ve chvíli, kdy lidi sledují dezinformační servery, tak šance přesvědčit je a vrátit zpátky k racionálnímu uvažování a kritickému myšlení, je velmi nízká. V mnoha rodinách třeba rodiče nevěří svým dětem. Covidová krize toho byla příkladem. Určitě ale není správné takové lidi dehonestovat.“

Řekla byste, že je česká věda v současné chvíli v dobré kondici?

„Máme mnoho velmi dobrých pracovišť a vědců. Měli bychom se ale ještě více zapojovat do celoevropských projektů, být aktivnější v čerpání peněz z evropského fondu Horizon Europe a opravdu být součástí společného výzkumného prostoru. Ten předpokládá, že budeme sdílet fyzické kapacity různých infrastruktur, a že tu bude i velká mobilita pracovníků v rámci Evropy. To je cesta, jak být společně silnější a obstát ve velké konkurenci Číny, Indie či dalších zemí.“

Neměly by se i soukromé firmy více zapojit do financování vědy?

„Psala jsem do programového prohlášení vlády, že je nutné, aby se poznatky vědy více přenášely do praktického využití, bylo větší zapojení soukromých investorů, větší spolupráce mezi firmami a univerzitami či Akademií věd. Aby když už investujeme do aplikovaného výzkumu, to také bylo použitelné.“

Zdroj: blesk.cz, 9. 5. 2022

Štítky