Michal Kučera (46), poslanec, místopředseda poslaneckého klubu TOP 09, člen Hospodářského výboru a Výboru pro životní prostředí, předseda podvýboru Ochrana přírody a krajiny. Mluví otevřeně o hrozbách, jež stojí před českou společností.
Jaká je podle vás současná situace ve společnosti? Jak se vyvíjí?
Objevují se trendy, které už tu jednou byly: zpochybňuje se parlamentní demokracie, nabízejí se jednoduchá a líbivá řešení, začíná se znova bojovat proti tradičním stranám. Hledá se nový nepřítel. To už tu všechno jednou bylo. Ve 30. letech přišel Klement Gottwald s prohlášením, že parlament je žvanírna a politiku bude dělat na ulici. Po něm to opakoval Adolf Hitler. V té době začala vznikat hnutí, která se vymezovala proti stávajícím stranám a proti korupci, jedno z nich se dokonce jmenovalo ANO. Fašistická „Akce národní obrody", která si dala za cíl bojovat proti korupci. Připadá mi, že situace ve společnosti se opakuje v nějakých cyklech a my se do toho, co tu bylo před necelými sto lety, dostáváme znovu. S tím rozdílem, že dříve byli nepřátelé Židé a dnes jsou to třeba muslimové. Na začátku třicátých let lidé také nevěřili, že se může opakovat první světová válka, a přesto přišla, ještě ve stejné generaci.
To, co říkáte, známe z klasické literatury. Nenávist roste...
Nenávist vyvolaná v kampaních, ať už prezidentské, nebo v kampani při volbách do Poslanecké sněmovny, nashromáždila velké množství negativní energie. Nové hnutí přišlo s tím, že všichni politici jsou zloději a nepracují. V politice ovšem platí to, co ve fyzice, zákon zachování energie. Ta negativní energie, kterou oni vytvořili v kampani, tu prostě zůstala a putuje.
Komu slouží tato nenávist?
V našem geopolitickém prostoru slouží tato negativní energie jako nástroj v boji o velmocenský vliv. Stále častěji slyšíme, že státy bývalého východního bloku by se měly vrátit pod vliv Ruska, jak vidíme třeba v Maďarsku. A začínáme to cítit i u nás. Kdo má s tímto vlivem historickou zkušenost a dokáže se mu postavit, jsou Poláci. Ti vědí, že nejde jen stát a přešlapovat mezi dvěma velmocemi, že se musíme jednoznačně postavit na stranu spojenců. V této souvislosti si musíme uvědomit, že respekt si zaslouží pouze solidní a spolehlivý partner a nebo také silný protivník. A Česko Putinovi není silným protivníkem, tím je mu Polsko. Z Poláků má dnes respekt, z nás ne. Ani vůči EU nejsme silný partner, lépe řečeno přestáváme být silný a spolehlivý partner, protože neustále hledáme třetí cestu a jiná řešení.
Není to tím, že my Češi, jak rádi říkáme, máme holubičí povahu?
Ano, to se říká a je fakt, že už se nám to několikrát nevyplatilo. Nejprve v roce 1938, poté 1968 a může se stát, že se nám to nevyplatí v budoucnu znovu. My tu potřebujeme alespoň jeden rezavý americký tank, jak říká jeden z mých kolegů v poslaneckém klubu. Soubojem o radar v Brdech začalo jít všechno z kopce – tam se to začalo lámat. Tam si Rusové vyzkoušeli, jestli jde naše společnost nasměrovat zase nazpátek k Rusku. A ukázalo se, že ano. Kdyby se nám tenkrát podařilo radar prosadit, jdeme úplně jinak, cestou západní demokracie. Rusové ale tehdy zjistili, že se jim vyplatí tu investovat, a od té doby se to sype. Radar v Brdech, poté Zeman, dneska Babiš.
Vím, že to může působit problematicky, ale lidé kolem mě stále častěji mluví zcela vážně o tom, že by nejradši emigrovali.
To ne. Lepší by bylo – a je – bojovat, abychom se znovu stali součástí západoevropské demokracie. Emigrovat rozhodně ne.
Kolik je u nás lidí, kteří cítí Babiše jako podstatné téma, ohrožení demokracie, nastupující fašismus? Vždyť jeho totalitní estetice jednotných názorů a bílých košil podléhá stále více lidí?
Když mluvím za naši stranu, tak myslím, že všichni to ohrožení velmi dobře chápou. Babiš je hlavním znakem, produktem naší společnosti, která sedá na lep populismu.
Líbivá a jednoduchá hesla a řešení, to už tu ale bylo ve 30. letech. S demokracií to nemá nic společného.
Uvidíme, kdy se to začne lámat v celé společnosti, kdy lidem dojde, oč tady kráčí. Věřím, že se už mnohým začínají otevírat oči.
Když už jsme u toho, jakým způsobem působí toto hnutí navenek, víte, že několik Babišových firem má v názvu slovo WOTAN? Carl Gustav Jung k tomuto symbolu říká, že je to archetyp, který ovládl kolektivní mysl německého národa, a tím umožnil vzestup nacismu.
Ovládá kolektivně mysl národa – to je přesně to, co se dnes děje. Je to symbolické.
Proč má Babiš stále, přes všechna fakta, která vyplouvají na povrch o jeho práci pro komunistický režim, o skandálním nabytí jeho majetku, o agresivním zastrašování soupeřů, o mafiánských metodách atd., takovou podporu ve veřejnosti? Je to jen draze zaplacený marketing?
Těch důvodů je dle mého názorů několik. Velká část podporovatelů jsou jeho zaměstnanci. Druhou část tvoří lidé, kteří pro něj pracují, nebo pracovali a je to pro ně výhodné. A ta třetí část – plno lidí dnes vnímá, že z něj má řada lidí strach. Proto jsou na straně toho silnějšího. To je vidět na straně úředníků a některých novinářů, kteří třeba ani nemají zadání, ale obavu, aby náhodou nevystupovali tak, aby je to poškodilo.
Proč úředníci kontrolovali lidi, co vystupovali v televizi? Nemyslím, že by to bylo na přímý pokyn Babiše nebo Agrofertu. Je to spíš něco, co známe z jiných režimů – lidé se chtějí zavděčit silnému vůdci. Dřív lidé jeden druhého práskali, přestože tu nebyl diktátor typu Ceausesca. Kolaborovali sami. Takhle nějak se lidé začínají chovat v dnešním Babišistánu. Chtějí se zalíbit, jít mu vstříc. Novináři mu leccos promíjí, funguje u nich autocenzura.
Ale přece jenom už zde existuje vrstva lidí, kteří s ním nekolaborují, bojkotují jeho výrobky, vymezují se proti jeho estébáckým metodám. V poslední době se ozvala například řada živnostníků a také několik málo novinářů. Co to je za lidi?
Z Babiše nemají strach lidé, co jsou samostatní, nepotřebují k životu státní zakázky nebo zmanipulovaná výběrová řízení. Ti, co se dokážou postarat sami o sebe, se ho nebojí. Dobře vědí, že dokázali žít v komunismu a zachovat si rovnou páteř, takže se nějak uživí i s Babišem. Pokud ovšem on nepřekročí hranici a nebude věci řešit nelegálně, jako se už několikrát v poslední době stalo – například když nechal zlikvidovat úrodu farmáři, s nímž se dostal do konfliktu.
Často se říkalo, ať se ukáže, co v něm je. Jenže ono se to už ukazuje. Ve mně se něco zlomilo, když jsem se dozvěděl právě o té likvidaci potravinářské pšenice pár týdnů před sklizní. Nechal polít jedem a zničit 270 hektarů a nic se nestalo! Ve středověku by ho pověsili, za komunismu by zavřeli od agronoma po Babiše všechny. Dnešní společností to ani nehnulo.
Je úplně jedno, kdo byl v právu. Řešit spory tím, že se spálí úroda, je šílené. Tím jsme se opět posunuli někam na východ ,do postsovětských republik, to jsou gangsterské metody. Do toho zapadají i ty složky, které si vede a kterými vydírá své odpůrce. A co hůř, tohle všechno mu tolerují jeho koaliční partneři.
A co argument, kterým se ohání právě koaliční partneři, že byl demokraticky zvolený?
Gottwald byl taky demokraticky zvolený, dokonce i Hitler. Ministra financí z Babiše ovšem neudělali voliči, ale sociální demokracie a lidovci. Komunisti byli zvolení od listopadu 1989 pokaždé a nikdy nebyli ve vládě. Za to, že Babiš sedí ve vládě a používá praktiky, jaké používá, nesou odpovědnost lidovci a sociální demokracie. A tím pádem také za směřování naší společnosti, protože oni to kormidlo obrátili.
Je to trochu tristní, protože sice můžeme publikovat, co chceme, ale až vyjde tento rozhovor, zase se nic nestane. Co by se mělo stát, jaký máte recept pro to, aby se něco změnilo?
Rozhodně nesmíme emigrovat! Do těchto debat by se mělo zapojit více tzv. opinion lídrů, vzdělaných a inteligentních lidí, kteří rozumí tomu, co se tady děje. Měli by o tom mluvit veřejně, ve svém okolí, ať probíhá diskuse nejen na akademické půdě, ve firmách, nebo třeba ve sportovním klubech. Nejde o to podporovat jednu či druhou stranu, ale podpořit demokratické směřování naší republiky, abychom zase nesklouzli do totality. Dnes se skutečně hraje o to, jestli se přikloníme k Rusku, do jeho mocenské sféry, nebo budeme klasickou západní demokracií. O to se tu hraje.
Jenže prostor, kde se lidé mohou svobodně vyjadřovat, se stále zužuje. Co s tím?
Právě proto se musí dít to, co za komunismu – lidé diskutovali všude, po hospodách, na akcích. Dnes už nejde říkat: „Politika se mě netýká."
Lidé, kteří se vyjadřují k současné politice, jsou ale často zastrašováni mnohdy brutálními výhrůžkami, které jsou daleko silnější než dříve. A nedá se předpokládat, že to všechno produkuje pouze ruská ambasáda a její pátá kolona. Kde se to v těch lidech bere, ta zloba?
Ono se to zradikalizovalo tím prostředím a atmosférou, kterou sem vnesli nejdřív Zemanové a pak Babišové. Ví se, že ANO má placené diskutéry, kteří vstupují do diskusí. A postupuje to dál. Mimochodem, jak se dříve radikalizovalo proti Židům, tak se dnes radikalizuje například proti muslimům. Mám z toho všeho obavy, že politici typu Zemana a Babiše si nedokážou představit, co můžou způsobit svými výstupy. Protrhne se lavina a jede to, už to nikdo nezastaví. Nerad bych se dožil toho, že se znovu bude věšet na lampy.
Jak z toho ven?
Nevzdat to a nenechat se otrávit. Říkat nahlas své názory a nebát se.
zdroj: svobodneforum.cz, 14. 7. 2015
