Kalousek: Vyhráli, tak ať začnou makat

Rozhovor s 1. místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem

9. 11. 2013

Jste vývojem v sociální demokracii zaskočen, nebo jste s něčím takovým počítal? 

Nejsem zaskočen tím, že se to stalo, překvapilo mě, jak hloupě a amatérsky ti pánové vystupovali. 

To volá po otázce, jak byste to vy provedl chytřeji. 

Kdybych měl takový úmysl, jako že bych ho neměl, tak bych samozřejmě věděl, jak bych to namístě pana prezidenta provedl, jen si nejsem jist, jestli mu to chci napovídat. 

Nicméně ta tenze tam existovala dávno, dokonce dřív, než Miloš Zeman vůbec oznámil prezidentskou kandidaturu. Jak ji interpretujete? 

Prachobyčejný spor o moc. Že ta jedna parta měla pocit, že pro to může využít pomstychtivosti pana prezidenta, to byl jen instrument. Snad se na mne sociální demokraté nebudou zlobit, ale já tam žádný ideový ani programový spor nevidím, já tam vidím pouze boj o koryta. 

Vidíte jako významné, že v jednom křídle jsou hejtmani? 

Kdyby sociální demokracie neměla kraje, byli by tam lidé v jiných pozicích. 

Takže podle vás nehraje roli, že hejtmani rozhodují o velkých penězích? 

To hraje roli velikou a zdaleka ne jen v sociální demokracii. Významně to postihlo ODS. Zvlášť v době, kdy ty strany nebyly ve vládě, ale byly významně zastoupeny v krajích, tak ty vlivové skupiny, které se s nimi táhnou od dob opoziční smlouvy,měly menší možnosti lovení v centru, a tak začaly lovit v krajích. V jednu chvíli ODS spíše připomínala konfederaci regionálních kmotrů a jejich předseda byl jejich rukojmím. To samé se zjevně nějakým způsobem promítá do ČSSD. Nemělo by se zapomenout na to, že ta prapůvodní příčina je z dob opoziční smlouvy. 

Podařilo se vám po těchto volbách stát se dominantní pravicovou stranou. 

Chtěl bych vás požádat, abyste si udělal rešerši mých výroků na toto téma, moderní technika to umožňuje bez velké námahy. Jsem si jist, že nikde nenajdete výrok kohokoli z nás, tím méně mě, že naší prvořadou preferencí je stát se dominantní stranou na pravici. 

Hašek taky nikdy nevyhlásil, že chce svrhnout Sobotku. 

Ale ta základní frontová linie ideového sporu, kudy se má nadále ubírat naše společnost, ta nevede mezi námi a ODS. 

Jak se vám osvědčuje spolupráce s ČSSD v Praze? 

Já jsem centrální politik. My jsme s Karlem Schwarzenbergem založili TOP 09 jako demokratickou stranu. Ta může dlouhodobě fungovat, jen když tam jsou respektovány principy subsidiarity. Tato otázka primárně patří primátorovi a předsedovi krajského výboru Vávrovi. Zatím se všemi kroky, které dělá, vedení Prahy v žádném případě neodchyluje od hodnotového programu TOP 09. 

A pražská ČSSD patří spíš k haškovcům, nebo k sobotkovcům? 

Nevím a je mi to úplně jedno. 

O premiérovi Nečasovi jste se někdy vyjadřoval kriticky, nicméně napadlo vás, že skončí takhle? 

Ne a nemyslím si, že je to konec, který by si zasloužil. Že jsme se o sobě navzájem někdy vyjadřovali kriticky, je asi pochopitelné. Na druhou stranu jestliže jsme dokázali ve velmi těžkých letech snížit deficit o více než polovinu, jestliže v roce 2013 poprvé od 90. let poklesl státní dluh, to samo o sobě je informací, že premiér a ministr financí byli v rozhodujících okamžicích schopni velmi dobře spolupracovat. 

Čím to, že důvěru v naši budoucí prosperitu mají obchodníci s dluhopisy, ale ne česká veřejnost? 

(odmlčí se) Dokážu pochopit, že většina lidí to měří podle aktuálního stavu peněženky. Přirovnávám naši politiku a politiku ČSSD k politice dvou rodin, z nichž obě cítí nějakou míru frustrace, že si to či ono nemohou dovolit, a ta první v zájmu jistoty se s tím nějakým způsobem smíří a ví, že si to bude moci dovolit, až když si to odpracuje. Pro tu druhou je ta frustrace natolik silná, že si nabere spotřebitelské úvěry, a druhý den se jí skutečně vede lépe. Ale pak přijde exekutor. Naštěstí je tu poměrně silná část přemýšlivé veřejnosti, pro kterou má cenu pracovat, ať už z vlády, nebo z opozice. 

Jak to, že se tak smrskla za ty tři roky? 

Jsem mile překvapen, jak málo. Koneckonců Karel Schwarzenberg říkal, pokud přijmeme odpovědnost za ty resorty, přijdeme o třetinu voličů. 

To je hezký příběh, ale nechce se mi věřit, že jste s tím opravdu počítali, protože ten volební výsledek vám nedává možnost podílet se na moci. 

Pochopitelně, kdyby bylo víc času, kdyby nedošlo k předčasným volbám, kdyby vláda byla stabilnější, byl by prostor pro delší argumentaci. Ale nemyslím si, že by to bylo dramaticky lepší. A demokracie je založena na střídání moci. Ve volbách výrazně uspěly strany, které slibovaly změnu, tak je teď na nich, aby převzaly odpovědnost. 

Víme, že k hnutí ANO se přiklonila i řada lidí ze střední a vyšší střední třídy, kteří dříve volili TOP 09 a ODS. Všiml jste si toho už v kampani, když jste s nimi mluvil? 

Ano. Volili je pod vlivem dobrého marketingu. Ale teď skončila doba na agitaci a přišla doba, aby se začalo makat, jak jsem četl na těch plakátech. Nezbývá, než si přát, že převezmou odpovědnost a skutečně zařídí, aby bylo líp. Určitě si to všichni přejeme. 

Co vám ti voliči vytýkali? 

Nejvíc ty věčné hádky a spory a neschopnost vlády udržet tah na branku. Bylo to nenaplněné očekávání z euforie, že tady je stoosmnáctková středopravá většina. Snažil jsem se jim vysvětlit, že to byl sice krásný obrázek, ale že to nebyla pravda od samého počátku. Ale to voliče nezajímá a má na to právo. Nezbývá než si přát, aby ta naděje nebyla zklamána ještě víc než z účinkování Nečasovy vlády. Odevzdáváme správu země v nějakém stavu, v nějakých měřitelných hodnotách jak lichotivých, tak nelichotivých. Je tu míra nezaměstnanosti výrazně nižší, než je průměr EU. Je tady nejnižší míra chudoby... 

Všiml jste si, že tohle nezabírá? Člověk se nesrovnává s cizími lidmi, ale s tím, co bylo dřív v jeho vlastním životě, a třeba nezaměstnanost se téměř zdvojnásobila. 

Já vím, ale těmi problémy si prošla celá Evropa. Představovat si, že to jiné zasáhne a nás ne, to si volič může přát a některé subjekty mu to mohou říkat a on tomu může uvěřit. Tak teď nezbývá nic jiného, než aby pánové své sliby přetavili v realitu. Program sociální demokracie je pro mě nepřijatelný, ale je uskutečnitelný. Program ANO je možná krásný, byl by pro mě možná přijatelný, ale je neuskutečnitelný. Nezbývá nic jiného, než aby předvedli těm voličům, kteří jim věří, i mně, který jim nevěří, že to vážně jde. 

Vás docela baví je do vlády, do níž se jim nechce, strkat. 

Ono je něco jiného kritizovat, rozdávat koblihy a slibovat, že bude líp, a něco jiného je potom jít to skutečně udělat. Jejich voliči si evidentně přejí, aby to šli udělat, a já, jakkoli nevidím možnost uskutečnění toho programu, protože je nereálný, tak si to přeju taky. 

Vy jste v době vládní krize dřív a viditelněji než ostatní zvedl prapor boje za zachování parlamentní demokracie. Prezidentský nebo poloprezidentský systém je legitimní forma demokracie. Spíš se může někomu zdát, že vy jako představitelé parlamentního stranického systému jste se neosvědčili. 

Na to vám mohu říct, že diktatura je legitimní forma společenské správy. 

Ve Francii nebo v Polsku nebo v USA nemají diktaturu. 

Nemají. Poloprezidentský systém, který mají ve Francii, si nemyslím, že je vhodný pro ČR. 

A to proč, kromě tradice? 

Kromě tradice si ještě myslím, že o něj u nás neusilují lidé typu pana Mitterranda, Sarkozyho či Hollanda, ale spíš lidé typu pana Putina a pana Lukašenka. Jedna věc jsou procesy a mechanismy, druhá věc je náplň – jestli jsou tam demokraté, nebo nejsou. My jsme přesvědčeni, že chránit systém parlamentní demokracie, tak jak jsme si na něj zvykli, je nejlepší obrana proti choutkám putinovského typu. 

Jak brzy poté, co byla schválena přímá volba prezidenta, vás tohle riziko napadlo? 

Já to nesvazuji s přímou volbou prezidenta. To riziko tu existuje proto, že jsme si zvolili takového prezidenta, jakého jsme si zvolili. Nemyslím si, že by se choval jinak, kdyby byl zvolen nepřímou volbou. 

Lze říci, že nástup hnutí ANO a debakl strany SPOZ toto téma poněkud překryl? 

To riziko je stále přítomno, je třeba mít se na pozoru. Už jen proto, že nikdo z nás nemůže tušit, jak se bude v příštích dnech, týdnech a měsících chovat hnutí ANO. To není jasně hodnotově ukotvená strana, ale je to široce rozkročené hnutí, jehož příští kroky jsou alespoň pro mě velmi nečitelné. Zatím, teď, se může zdát, že ta koncentrace moci na jednom místě to má na základě volebních výsledků složitější. Ale jak bude dál probíhat třeba komunikace mezi pány Zemanem a Babišem, to já opravdu nevím. 

Umíte si představit, že by nastala situace zralá pro jakousi vládu národní záchrany? 

V tuto chvíli pro ni nevidím sebemenší důvod. Volby dopadly tak, jak dopadly, volič rozhodl – jak ten, který k volbám šel, tak ten, který k volbám nešel –, a volební výsledky umožňují programově i aritmeticky sestavit silnou legitimní vládu, proti níž bude stát věcná a profesionální opozice. V podstatě ideální rozdělení sil ve sněmovně, o kterém rozhodl volič. To přece není tak, že někdo by si víc přál být vládní stranou a někdo by si zase víc přál být opozicí. Povolební aritmetika jasně určuje každému jeho roli. 

V pátek proběhla médii zpráva, že ANO koketuje s představou úřednické vlády. 

Pokud tam takový nápad vyvstal, tak je to jen dokladem velké nezkušenosti a nepochopení systému. Kdo získal ve volbách takový mandát, tak nemůže říkat: a my teď nepřevezmeme tu odpovědnost a pošleme tam nějaké úředníky. Je to stejné, jako kdybyste dělal konkurz na generálního ředitele, vyhrál ho a odmítl nastoupit do práce a řekl, já budu toho generálního ředitele jenom zpovzdálí pozorovat a kontrolovat, ale pošlu vám tam někoho jiného. To je přece absurdní. Vláda je politický orgán. Ve volbách všechny strany usilují o to, aby převzaly svůj podíl na vládní moci a realizovaly svůj program. To, že se toho teď ANO nějak zaleklo – já nevím, jestli proto, že si uvědomují nerealizovatelnost svých slibů nebo svou personální nepřipravenost nebo tíhu minulosti svého lídra, ale to přece všechno byly informace, které měli, když vstupovali do jejich kampaně, a stejně tak jejich voliči. Ta volba prostě takhle padla. My nijak nejásáme, že nám volič přisoudil opoziční roli. Ale prostě nám ji přisoudil a my ji převezmeme a budeme si v ní počínat věcně a profesionálně, tak aby měl pocit, že jeho zájmy jsou hájeny. To, jakou roli v parlamentním systému po volbách zaujmeme, není naše svobodná vůle, ale vůle voličů. Vyhrát volby a jít dobrovolně do opozice, to by byl skutečně majstrštyk. A nikomu to nemůžete zakázat. Jen se tím říká: Uvědomuji si, že jsem vám sliboval nerealizovatelné, a proto to realizovat nemohu. 

Jakoukoli spolupráci s nimi stále vylučujete? 

Počkejte, opozice i vládní strany přece jakýmsi způsobem spolupracují. Už jenom tím, že opozice předkládá alternativy vůči vládnímu programu. Takže v tomto smyslu očekáváme co nejtěsnější a nejkorektnější komunikaci. Ale vládní angažmá po boku ANO nepřipadá v úvahu. Už jen proto, že my nevíme, jak se bude hnutí ANO profilovat dál. Druhý důvod je ten, že si myslíme, že jejich program je nerealizovatelný. Ale třeba nás přesvědčí o opaku. A třetí důvod je samozřejmě minulost lídrů hnutí ANO a na druhé straně TOP 09. Kdyby se tihle pánové stali těsnými spolupracovníky, tak by to byl výsměch 17. listopadu, to v žádném případě nemíníme udělat. To, jak obrovské je neporozumění systému některých lidí v ANO, ilustruje výrok předsedy Babiše: My budeme z opozice podporovat takovou vládu, která bude naplňovat náš program. To vám jenom klesne brada. To je nejgeniálnější zkratka opoziční smlouvy, jakou jsem kdy slyšel. Opozice je od toho, aby byla v opozici vůči vládnímu programu. Proč by měla nějaká vláda plnit program opozice, a proč byste měl být v opozici, když ta vláda plní váš program? Vůči čemu byste měl být v opozici? 

Může dojít na předčasné volby?

Určitě to není nic, co by si měl kdokoli z nás přát. Kdokoli z nás si nutně musí přát, aby v ČR vznikla co nejrychleji silná, legitimní, akceschopná vláda. Tady od června nevládne legitimní vláda, nikdo nerozhoduje s mandátem voličů. Je nezbytné, aby se tak stalo. Nejhorší rozhodnutí jsou žádná rozhodnutí. Současná vláda SPOZ a KDU-ČSL (ministr životního prostředí v demisi Tomáš Podivínský je členem KDU-ČSL – pozn. red.) opravdu legitimní vládou není.

Martin Weiss

Lidové noviny, 9. 11. 2013, rubrika: Rozhovor, str. 11

Štítky