Kalousek: Důvěra se dlouho buduje, ale velmi rychle ztrácí

Projev ministra financí Miroslava Kalouska

18. 9. 2012

Řeč na 46. schůzi PS PČR dne 18. 9. 2012.

Děkuji za slovo, pane předsedající. Některý z mých předřečníků tady zanechal propisovací tužku Wrangler. Ponechávám ji zde.

Dámy a pánové, dovolte, abych jménem vlády předložil soubor novel zákonů, které tato Sněmovna již projednávala v prvním, ve druhém a ve třetím čtení. Byly Poslaneckou sněmovnou schválené, nebyly však Poslaneckou sněmovnou schválené poté, co je vrátil Senát. Nebudu vás obtěžovat tím, že tady budu opakovat náplň jednotlivých novel tak, jak jsem činil v předcházejícím pokusu v prvním, ve druhém i ve třetím čtení. Dovoluji si jenom zopakovat, že jednou z klíčových programových priorit této vlády je naplňování její fiskální strategie postupného snižování deficitu veřejných rozpočtů, fiskální strategie, která nás ve vnímání globálního finančního světa významným způsobem vyděluje z celého regionu, ve kterém se pohybujeme. Po roce 2008 se dramaticky změnilo chování finančních trhů a snadný a relativně levný přístup k cizím zdrojům při financování základních potřeb státu se stal nejenom klíčovou prioritou hospodářské politiky státu, ale i klíčovou podmínkou suverenity státu, jeho budoucí prosperity a bezpečnosti jeho občanů.

Z tohoto hlediska si mohu dovolit říct a lze to i prokázat, že ve vnímání těch, kteří jsou nejméně ideologicky zatíženi, protože do toho investují své vlastní peníze, a tam ideologie většinou ztrácí své priority, takže ve vnímání těch, kteří jsou nejméně ideologicky zatíženi, tedy ve vnímání věřitelů, tedy investorů na kapitálovém trhu, je důvěra v budoucí prosperitu České republiky a schopnosti dosáhnout jejich závazků mnohem vyšší než řady okolních zemí, které jsou nám někdy opozicí dávány za příklad na základě jednoho jediného indikátoru, kterým je například hrubý domácí produkt. Ta důvěra se dlouho buduje, velmi rychle ztrácí. To neplatí jenom u států a jejich fiskálních politik, to platí všeobecně u každého subjektu.

V naplňování této strategie z důvodů, které jsme mnohokrát zdůrazňovali, je tento soubor novel zákonů podle názoru vlády nezbytným nástrojem vedle dalších změn, které už tato Sněmovna schválila v rozpočtové legislativě na výdajové straně rozpočtu i vedle usilovných exekutivních snah vlády o úspory na výdajové straně. Zdůrazňuji, že konsolidační úsilí je ze 68 % realizováno na straně výdajové, na straně úspor, že jsme první vládou, která meziroční výdaje veřejné nezvyšuje, že jsme první vládou, která jakkoliv to opatření bylo velmi nepopulární, udělala velmi nepopulární opatření na straně sociálních transferů, a to i v té nejcitlivější oblasti, v oblasti důchodové politiky, nicméně neobejdeme se sice v minoritní části celého souboru opatření, zhruba ve 30procentní oblasti také bez navýšení příjmové, tedy bez změn příjmové legislativy, tedy daňové legislativy.

Samozřejmě je naprosto legitimní diskuse o tom, zda právě tento mix daňových opatření je optimální. Tady se zcela jistě nikdy nemůže shodnout levá strana Sněmovny s pravou stranou. Vláda je přesvědčena, že tento mix, když už k němu musí sáhnout, a samozřejmě to není nástroj, který by jakákoliv vláda navrhovala ráda, vláda je přesvědčena, že tento mix je optimální za prvé proto, že když už k tomu musí dojít, tak zdanění spotřeby je mnohem méně retardující ekonomický rozvoj než zdanění výkonu. To za prvé. Za druhé. Tímto mixem se snažila o to, aby dopad na všechny příjmové decily obyvatelstva byl zhruba stejný, jinými slovy, aby současná míra solidarity, nebo chcete-li míra rovnostářství, jak to chcete nazvat, není podstatné, zůstala zhruba stejná, aby se ty nůžky ani neotevíraly, ani nepřivíraly.

Vláda vzhledem k tomu, že priorita její fiskální politiky je vysoká, si za tímto návrhem stojí do té míry, že v souladu s příslušným článkem Ústavy spojila s projednáním a schválením tohoto návrhu důvěru Poslanecké sněmovny, takže spolu s projednáním tohoto návrhu zákona si dovoluje požádat také o důvěru, což samozřejmě v závěrečném čtení jsou slova, která spíše přísluší předsedovi vlády než mně, ale teď si je jako předkladatel dovolím avizovat. Děkuji za pochopení. Prosím o projednání. Avizuji, že navrhnu zkrácení projednávání na 30 dnů, což se domnívám, že přes složitost materie by nemusel být dramatický problém vzhledem k tomu, že jsme se tomu tady velmi podrobně věnovali již jednou a těším se na rozpravu.

parlamentnilisty.cz, 18. 9. 2012

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme