Kalousek: Česko musí držet basu s tvrdým jádrem EU

Odmítnout dohodu o společných rozpočtových pravidlech v Evropské unii znamená riskovat budoucí prosperitu a bezpečnost Česka. „Jsem přesvědčen, že vláda Petra Nečase nic takového neudělá,“ říká Miroslav Kalousek, podle kterého si naše země nemůže dovolit zůstat společně s Velkou Británií mimo.

Má se Česko připojit k rozpočtové unii, když ani nevíme, jak bude nakonec vypadat?

Na polotovaru smlouvy je spousta věcí, které mně vadí. Doufám, že v konečném textu budou formulace racionálnější. Ale ať už bude konečný text jakýkoli, musíme si pragmaticky položit otázku, jaké jsou skutečné národní zájmy. Vždy jsem říkal, že bytostným zájmem České republiky je, aby Evropská unie nebyla dvourychlostní. Začínám se obávat, že už dvourychlostní je. A jsem přesvědčen, že je zájmem České republiky, aby nepatřila do pomalejšího pruhu. Nejsme Velká Británie s finančními vazbami do celého světa. Nejsme Norsko s jeho plynem. Nejsme Švýcarsko s jeho bankami. Jsme Česko, které je tak provázáno s Evropskou unií, že by přechod do pomalejšího pruhu byl proti zájmům České republiky.

Váš předseda Karel Schwarzenberg podle Lidových novin mluví o tom, že pokud se k rozpočtové dohodě nepřipojíme, mohla by TOP 09 odejít z vlády.

Tuhle formulaci nepoužil. Ve skutečnosti řekl, že by nechtěl a nemohl sedět ve vládě, která by vědomě poslala Českou republiku mimo hlavní integrační jádro Evropské unie. Nedopustil se žádných výhrůžek. Já jsem přesvědčen, že k situaci, o které mluvil, nemůže dojít. Vláda Petra Nečase něco takového neudělá. Prezident riskuje prosperitu

Prezident říká, že rozpočtovou dohodu EU nepodepíše.

Pokládám za povinnost hovořit o hlavě svého státu s veškerou úctou a vždy jsem to dělal. Jeho postoj je legitimní, já mám ale v téhle věci prostě jiný názor. Přímo z očí do očí jsem s ním o tom zatím nemluvil.

Jaká jsou rizika jeho postoje?

Budeme-li mimo hlavní integrační proud, začne se to postupně projevovat na vnitřním trhu EU. Uvědomme si, jaké jsou naše obchodní, kulturní a finanční vazby. Naše rozhodující banky jsou dceřiné společnosti matek ze zemí eurozóny. Jsme s eurozónou životně provázáni. Zůstat mimo dohodu jen s Velkou Británií by mohlo být z hlediska naší budoucí prosperity, konkurenceschopnosti a také bezpečnosti nesmírně riskantní. Hlavní integrační proud EU se bez nás obejde. Položme si otázku, jestli se my obejdeme bez něj.

Poškozuje prezident zájmy Česka?

Ne. My jen máme s panem prezidentem jiné názory na to, co skutečné národní zájmy jsou.

ODS tvrdí, že vaším zájmem je rozbít vládu a dát se dohromady s proevropskou ČSSD.

To je úplně mimo. ODS už deset let potřebuje ke své existenci nepřítele a teorii spiknutí. Pokud zrovna žádného nepřítele nemá a spiknutí neexistuje, tak si je vymyslí sama. Zvykám si na to, že osoba Miroslava Kalouska jim k tomu slouží dost často. Ve skutečnosti na rozpadu vlády nemáme žádný zájem, protože chceme dotáhnout do konce reformy. Zároveň ale musíme zcela jasně formulovat náš názor na zahraniční politiku a věřit, že se s ODS dohodneme.

Jaký je váš postoj k půjčce zadluženým zemím skrze Mezinárodní měnový fond? Má Česko půjčit tři miliardy eur z devizových rezerv?

Půjčka v současné podobě neřeší vůbec nic. Jsem k ní velmi zdrženlivý. Nehledě na to, že Česko už závazky vůči MMF má. S půjčkou by se koncentrace našich devizových rezerv u jedné instituce dostala za hranici rozumných rizik.

Takže jste proti?

To v žádném případě takhle neformuluji. Je to totiž také otázka signálu partnerům, zda jsme ochotni držet basu. Nebudu říkat kategorické ne, ale rád bych se bavil o tom, jaký to celé bude mít smysl. A také o výši půjčky. Není možné, aby se pro Česko počítala podle stejného klíče jako pro země eurozóny. Ty půjčují vlastní měnu, kterou jim natiskne ECB. Zatímco my bychom se vzdávali likvidity z devizových rezerv.

Můžeme si dovolit zůstat jedinou zemí, která půjčku neposkytne?

Dovolit si můžete v zásadě všechno. Nemyslím si ale, že by to bylo taktické. Jsem zásadně proti tomu, abychom poskytli půjčku tři miliardy eur. Ale nebylo by moudré říci ne, už ani korunu. Vyjednával bych o nižší částce, případně o jiných podmínkách. Promiňte, že teď nebudu konkrétnější. Ale o tom nebudu rozhodovat já ani vláda, ale ČNB a ta to udělá, jen když ji vláda požádá. A souhlasím s premiérem, že není možné ČNB požádat, aniž by tušil, že bude vstřícně přijat. Takové věci musejí být předjednány bez předchozího tlaku. Ekonomika se letos nepropadne

Můžete nám dnes, téměř v půlce ledna, říci, jaký nás čeká ekonomický rok? Na podzim to vypadalo, že se blíží armageddon, před Vánocemi premiér řekl, že přece jen nejsme v situaci ledna 2009.

Míra nejistoty je stále obrovská, ale poslední dobou jsem o trochu optimističtější. Šance, že nedojde k propadu, tedy na scénář „kladné nuly“, se zvyšují.

Nicméně i tak budete muset upravovat rozpočet. Premiér Nečas nám před třemi týdny řekl: Zvýšíme některé daně, něco škrtneme a schodek nemusí být přesně 105 miliard.

Schodek státního rozpočtu nemusí být za každou cenu 105 miliard, ale schodek veřejných rozpočtů musí být za každou cenu do 3 a půl procenta. To je hlavní indikátor důvěry pro investory na kapitálových trzích.

S čím tedy přijdete na vládu?

Na příjmové straně je vedle boje s daňovými úniky jediná legislativa, která se dá během roku měnit. A to je DPH. Dnes vám ještě nedokážu říct, jestli to navrhnu během letošního roku, ale jsem si jist, že krize nebude na jeden rok a že nás dobré časy a vysoký růst mnoho let nečekají. Pro roky 2013 a 2014 budu proto doporučovat jinou sazbu DPH.

Jakou?

Vím to, ale neřeknu vám to. Nebylo by to fér. Jsem si jist dvěma věcmi: že to navrhnu a že koaliční výsledek bude jiný. Tak to bylo koneckonců u DPH vždy.

Budete navrhovat progresivní sazbu daně u fyzických a právnických osob?

Ani vylučovací metodou to ze mě nedostanete. Ale progresivní zdanění právnických osob v žádném případě nenavrhnu. Chci v principu rovné podmínky pro všechny.

A kde budete škrtat?

Promiňte, ale ani jeden z vás není premiér, jistě chápete, že ty návrhy musím předložit do diskuse ve vládě, koaličním partnerům a nevzkazovat to přes noviny.

V případě omezení výdajových paušálů pro živnostníky jste to udělal.

Ale to jsem neřekl nic nového. To, že se snažím o srovnání paušálů, to je u Miroslava Kalouska stará vesta.

A kdo ty paušály zaváděl?

V roce 2005 to byla koalice ČSSD, Unie svobody a KDU-ČSL. Byl to tehdy velký pokrok a živnostníci to kvitovali. V dalším volebním období pak na návrh poslance Doktora ODS prosadila bezprecedentní zvýšení paušálů. Což je upřímně řečeno populismus.

A vy jste pro to nehlasoval?

Podívám se, nevylučuji, že jsem u toho byl. Ať už jsem ale hlasoval jakkoliv, tak se to prostě přepálilo. A nastavilo to nerovné podmínky. A já od té doby nedělám nic jiného, než že se snažím to změnit. Je tam možnost, že pokud má někdo ročně dvoumilionový příjem a dvě děti, tak když uplatní paušál, nezaplatí ani korunu na dani. My jsme v podstatě od OSVČ přestali vybírat daně.

Kolik vynese, pokud se paušály osekají, jak to plánujete?

Vězte, že to není zásadní fiskální otázka. Řekněme, že pět až šest miliard. Tady jde opravdu o princip. Chápu, že živnostník nepožívá ochrany zákoníku práce, nemá odstupné a spoustu dalších výhod. Netvrdím, že odvody musejí být stejné jako u zaměstnanců. Ale nemohou být záporné.

Pokud to dobře chápeme, nechcete paušály úplně zrušit, ale dát na výběr mezi paušály na jedné straně a bonusy a slevami na straně druhé.

Ano. Pokud nebudu chtít uplatňovat paušály, ale bonusy a slevy, nezbude mi než účtovat. Paušál není nástroj, kterým se mají daně snížit. Je to nástroj pro komfort. Všude na světě se to tak bere: možná zaplatíte trochu víc, než kdybyste účtovali. Mně by stačilo, kdybyste zaplatili stejně.

Řekněte nám prosím svůj osobní názor, pokud možno co nejméně „okecávaně“, zda by se mělo pražské letiště pojmenovat po Václavu Havlovi.

Mně je to vážně jedno. Odkaz Václava Havla opravdu nestojí a nepadá s tím, jak se bude jmenovat letiště. Opravdu na to nemám žádný silný názor. Bude-li si většina politické reprezentace a větší část společnosti, což ovšem není 80 tisíc podpisů pod peticí, přát, mohu hrdě říci, že jsme jako majoritní akcionář připraveni. Známe náklady, jsou někde mezi deseti a patnácti miliony korun, jsme připraveni technicky. Já jsem ale přesvědčen, že kdybyste se zeptali Václava Havla, řekl by vám, že je mu to jedno. Vezmu si ho v tomto případě za vzor.