Hruška: V přípravě na změnu klimatu jsme promrhali 20 let

21. 10. 2019

Podle sobotního vyjádření ministra Tomana pro on-line deník Novinky.cz chystá vládní nařízení. Podle něj nebudou zemědělci smět od roku 2021 pěstovat jednu plodinu na souvislé ploše větší než 30 ha. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že tato zásadní změna způsobu hospodaření se dotkne zhruba 3000 zemědělců v České republice, kteří hospodaří na polích s celkovou výměrou zhruba 1 000 000 ha. Chystané vládní opatření má přispět k lepšímu zadržování vody v krajině, což je s ohledem na srážkové deficity nezbytné.

(editovaný přepis rozhovoru s expertem na životní prostředí TOP 09 Jakubem Hruškou)

Václav MORAVEC, moderátor

Pane Hruško, Vy jste se přikláněl k tomu, že 30 ha je moc. Kdybyste byl ministrem zemědělství a psal to vládní nařízení, které slibuje Miroslav Toman, tak byste zastropoval monokulturu jakým počtem hektarů, 20?

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba

Je ještě důležité, v jaké oblasti se konkrétní pole nachází. Já bych zejména tam, kde jsou půdy erozně ohroženy, to znamená tam, kde je nějaké nebezpečí eroze, bych šel na mnohem menší rozlohu. Například jen na 10 ha. Dále, co je důležité, aby v té krajině mimo těch monokulturních lánů byly i jiné krajinné prvky. Musí tam být meze, biopásy, cesty, tedy něco jiného než jenom zoraná půda, protože řekněme si upřímně, když dá někdo vedle sebe 30 ha pšenice a vedle toho 30 ha tritikalu, což je kříženec žita a ječmene, tak to nikdo nepozná a navíc ekologicky to bude fungovat úplně stejně. Čili je důležité, aby krajina byla víc rozdělená.

Václav MORAVEC, moderátor

Jinými slovy, může se to obcházet, pokud to vládní nařízení nebude obsahovat i to B, chápu správně? My máme laici jenom žito, pšenice, oves a podobně, takže bude i klíčové, jak bude přesně to vládní nařízení formulováno?

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba

Ano, protože i v tomto případě je ďábel v detailu.

Václav MORAVEC, moderátor

Když se podíváme na dopady změny klimatu a vláhové bilance půdy. To je to klíčové, proč ministr zemědělství Miroslav Toman přichází s tímto návrhem, tedy s vládním nařízením, které má omezit počet hektarů, kde se pěstuje monokultura. Prognózy Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky nejsou optimistické. Tady jsou ty nejnovější prognózy. Sami vidíte mapy vláhové bilance, sami jako televizní diváci vidíte zřetelný úbytek vláhy od dubna do června, tedy v období klíčovém pro většinu zemědělských plodin i lesních dřevin. V porovnání s roky 1981-2015 bude v letech 2021, tedy v přespříštím roce, až do roku 2040 v České republice přibývat území s výrazným nedostatkem vláhy. K tomuto závěru dospěly všechny modelové scénáře, které právě teď vidíte na svých obrazovkách. Červené odstíny, tedy nejhorší vyhlídky, má jako vždy jih Moravy, střední Čechy, Podkrušnohoří. Tam není vláhy v současnosti dostatek už dnes. Kde není vláha, tam je logicky sucho. Následující mapy ukazují, že zároveň bude v měsících duben až září, teď se mapy proměnily, jak sami vidíte, přibývat dní s kritickým nedostatkem vláhy ve svrchní vrstvě půdy, tedy do 40 cm hloubky půdy. Jde tedy o kritický nedostatek vláhy především pro rostliny. Nejtmavší odstíny ukazují, kde bude takových dnů nejvíce, tedy kde se nacházejí oblasti nejvíce zranitelné vůči suchu. Zpočátku půjde opět o stejné lokality, které jsem už jmenoval. To znamená jižní Moravu, střední Čechy a Podkrušnohoří, ale v horizontu zhruba 80 let, to je ta poslední mapa, kterou vidíte na svých obrazovkách, tak ta ukazuje, jak se s kritickým nedostatkem vláhy bude potýkat prakticky celá Česká republika snad s výjimkou některých horských oblastí. Jak je možné, a obracím se na Vás, pane Hruško, změnit tyto prognózy? Protože předpokládám, že ta opatření, která Ministerstvo zemědělství činí vůči erozi půdy a teď nově vůči tomu, aby krajina zadržovala tu vláhu, tak, že to je nedostatečné.

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba

Je to bezpochyby zcela nedostatečné. Naše krajina, jak jí dnes známe, a to podotýkám včetně lesů, je nastavená na jaksi komfortní obsah vláhy v ekosystémech. A zatím jsme žádný krok opravdu razantní směrem k tomu, abychom přestavěli strukturu krajiny, prostě neudělali. To si přiznejme zcela otevřeně. Těch 30 ha je dobrý začátek, ovšem je to velmi mírný pokrok v mezích zákona, jak by řekl Jaroslav Hašek. Ta změna musí být daleko razantnější a strukturálnější. Máme problém s tím, že půda samotná je ve špatném stavu. Nejde jenom o tu strukturu krajiny jako takovou, ale prostě v českých zemědělských půdách chybí tragicky organická hmota, která dokáže tu vodu nasát a udržet aspoň po nějakou omezenou dobu. Má obrovskou erozi a ta eroze není jenom vodní, je třeba i vzdušná. Typicky jižní Morava, tam je obrovská eroze tím, že odvívá půdu z obrovských bloků vítr. To jsme zatím vůbec nijak neřešili. Jediná rozumná cesta, která vede ke zmenšení skutečně zrnaté krajiny, kde na velkých plochách se vám vždycky jakýkoliv problém projeví nějakým multiplikačním efektem. Na malém poli budete mít malé problémy, na velkém poli budete mít velké problémy. A to jak bez ohledu na zájmy hospodářské a konkurenceschopnosti, často citované u českého zemědělství, prostě to je společenská objednávka pro to zemědělství. To není nic, co by souviselo s tím, jestli se nějaká firma uživí nebo neuživí a vydělá málo nebo hodně. To je prostě společenská objednávka. Zemědělství konzumuje obrovské množství veřejných prostředků, to jsou desítky miliard ročně, které proudí do zemědělství. A my bychom za to opravdu měli chtít tu společenskou funkci krajiny, a ne jenom ten byznys, jak se to dneska často překládá.

Václav MORAVEC, moderátor

Umíte, Jakube Hruško, na základě dat spočítat jakou my máme prodlevu jako Česká republika v adaptaci na změnu klimatu? A že si externalitami, jako je způsob hospodaření s krajinou, dopady globální změny zhoršujeme? Máte takový odhad, kdy jsme měli začít připravovat naši krajinu, naše zemědělství, na změny klimatu?

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba

Víte, já myslím, že takový odhad nemáme, protože obvykle je to tak, že dokud problém není opravdu alarmující, tak se vědecká doporučení obvykle ignorují, co si budeme povídat.

Václav MORAVEC, moderátor

Stále je tady část politické reprezentace, Václav Klaus mladší tvrdí, že lidé mají rádi teplo a jezdí do Chorvatska za teplem, tak já se ptám, kolik času jsme my promeškali?

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba

Já Vám to řeknu na jiném příkladu. O lesích v roce 2009 česká vláda přijala vládní usnesení, které se jmenuje Národní lesnický program 2 a kde je přesně do detailu popsáno, co se s lesy stane, když se nezmění jejich struktura. Nestalo se vůbec nic. Neodpracovalo se na tom vůbec nic a dneska jsme přesně v té situaci, kterou ten NLP predikoval v roce 2009. Bohužel.

Václav MORAVEC, moderátor

Takže jsme promrhali téměř 20 let.

Jakub HRUŠKA, přírodovědec, Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Česká geologická služba

Takže jsme promrhali 20 let, když to řeknu úplně otevřeně.

 

Podívejte se na celý díl pořadu Otázky Václava Moravce s expertem na životní prostředí TOP 09 Jakubem Hruškou.

Zdroj: ČT24, Otázky Václava Moravce, 20.10.2019

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jakub Hruška
Témata:
Životní prostředí
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme