Heger: Zrušení poplatků pro děti není předvolební tah

Rozhovor s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem

18. 4. 2013

Změny ve zdravotnických poplatcích - chystá je ministr zdravotnictví Leoš Heger. V novele zákona o zdravotním pojištění, který by měla za pár týdnů projednávat vláda, se počítá i s tím, že se zruší stokorunový poplatek za pobyt v nemocnici dětem a mladistvým do 18 let. Ministr zdravotnictví Leoš Heger ke svému plánu nedávno v České televizi řekl:

Děti do 18 let jsou ohroženou skupinou v případě, kdy jsou hospitalizováni delší dobu a pokud pocházejí ze sociálně slabších rodin.

Zaznamenala Česká televize v tomto měsíci slova ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Zásadní novela zákona o zdravotním pojištění z dílny ministra Hegera má přinést i další změny, například zavedení programu na podporu preventivního a racionálního využívání zdravotních služeb. Nejen o tom bude řeč v následujících minutách, protože hostem dnešních Impulsů není nikdo jiný, než ministr zdravotnictví České republiky Leoš Heger. Vítejte v Impulsech.

Dobrý den, děkuji za pozvání.

Dobrý den. Část vašich kritiků označila plán na zrušení stokorunového poplatku za pobyt v nemocnici pro děti a mladistvé do 18 let za, cituji: předvolební tah. Proč jste s tím návrhem nepřišel dřív?

Tak já si myslím, že ta věc se zdravotnickými poplatky měla nějaký vývoj. My jsme zvýšili poplatek za hospitalizaci obecně, to zadání já jsem měl tenkrát z vládního prohlášení, že to bude minimálně sto korun bez výjimek. No a pak se ukázalo, že přece jenom někde to dělá problémy, tak to takhle navrhujeme. Samozřejmě má to…

Že vstoupím do vaší řeči, nemohlo to právě přijít s tou rok starou změnou, když se zvyšovaly poplatky z těch 60 korun na 100 za pobyt v nemocnici, tak mohli být osvobozeni právě od tohoto poplatku děti a mladiství do 18 let?

Ale no tak říkat to takhle zpětně samozřejmě, to si můžete vymyslet cokoliv, co jsme mohli udělat všechno jinak, to každá doba…

Vy to nepřipouštíte, že to byla chyba?

Tak my jsme o tom rozhodně diskutovali, že ty sociální poplatky nemají strop a že je to trošku rizikové. Samozřejmě druhý pohled na věc je, že je tady spousta lidí, kteří leží třeba na doléčovacích lůžkách zbytečně dlouho a jsou i takoví, kteří jsou na dlouhodobých lůžkách, protože je prostě rodina nechce domů, přestože by si je mohla vzít. Tak ono to má různý efekt i jako motivační trošku pro ty pacienty a je to de facto jakási spoluúčast, která každému ukazuje, jak to zdravotnictví je hrozně drahé a je to zlomeček jenom té ceny, kterou musí platit zdravotní pojištění.

Jinak řečeno předvolební tah to není?

Ne, určitě ne, protože my k tomu dáváme ještě druhý díl, který znamená zpoplatnění zubních plomb. Takže to spíš je tah, když už jste použil tohoto slovo, který by nám mohl nadělat nějaké nepřátele. Ale my znovu opakujeme, protože to už jsme zkoušeli hnedka prvním rokem existence koalice, tak to jsme zkoušeli, tenkrát to neprošlo přes Věci veřejné a ustoupilo se od toho.

Tentokrát projde zaplacení plomb?

Já si nejsem jist, co všechno projde. Jak je všeobecně známo, rozpory v koalici jsou stále hlasitější a stojedničková většina ve Sněmovně občas není, takže dneska už nikdo nemůže s jistotou říct, co projde a co neprojde. Ale my pracujeme dál a zkoušíme, co se podaří. A když se to nepodaří, tak to zůstane napsáno jako návrhy zákonů pro nějaké další generace politiků a ti je použijí nebo nepoužijí.

Jaká je ta poslední částka zpoplatnění amalgámových plomb právě v té novele zákona o zdravotním pojištění? Protože i tady se ty úvahy několikrát měnily.

Tak já myslím, že to podstatné není ta částka. Podstatné je to, že by to neplatilo všeobecné zdravotní pojištění, které dneska ty obyčejné amalgámové plomby platí. Ten důvod není jenom získat za banality nějaké peníze do zdravotnictví a dát je do těch velmi závažných stavů, jako jsou nádory a těžká neurologická onemocnění. Ale ten důvod je i upozornění populace na to, že zubní kaz je velmi preventabilní záležitost, že každý, kdo si pořádně čistí zuby, tak samozřejmě sem tam nějaký ten kaz může mít také, ale rozhodně v průměru v populaci jich velmi výrazně ubude. Já bych připomněl někde 20 let zpátky Dánsko, které v tom udělalo velikou kampaň a během několika málo roků se potřeba zubařů snížila na jednu polovinu, prosím.

 

Chápu tedy správně, že bude záležet na každém stomatologovi, kolik bude pacient za ty amalgámové plomby platit, pokud projde ta vaše novela zákona o zdravotním pojištění?

Ne, počítá se s cenou asi 400 korun na plombu. Pojišťovny dneska za ty výkony platí podstatně méně, to je taky jedna z věcí, na které ještě stále pracujeme, aby se překalkuloval ceník zdravotní péče. Ty rozdíly a nesrovnalosti v tom ceníku, nebo-li seznamu výkonů správně řečeno, jsou veliké, někdy až několikanásobné. Toto je dobrý příklad, kdy ten výkon je nedoceněný. A tam by samozřejmě potom si stomatologové počítali takovou péči, aby byly pokryty jejich náklady. Ale na druhou stranu…

Dá se tedy říci, že na straně jedné co bude chybět v systému zdravotnickém kvůli zrušení těch poplatků za pobyt v nemocnici u dětí a dospívajících do 18 let, tak zase bude jiný příjem právě například stomatologům? Protože chtěl jsem se zeptat, kde vezmete výpadek těch peněz, které jsou ve zdravotním systému právě v souvislosti se zrušením těch poplatků za pobyt v nemocnici pro děti a mladistvé.

Tak dalo by se to říct tak, jak jste to označil vy. Já budu zcela férový a řeknu, že ten náš systém zrušit poplatky za hospitalizace u dětí a zrušit naopak platby od pojišťoven za plomby bude pro zdravotnický systém výdělečný a mělo by to být asi plus 1,4 miliardy, kterými bychom pomohli těm velmi vážným pacientům, kde ten systém je v napětí.

To jsou amalgámové plomby tak výnosné?

No je jich poměrně hodně, těch výkonů. Ta spoluúčast má samozřejmě nějakou váhu nebo ten objem peněz, ale u každého výkonu záleží ještě mnohem víc na tom, kolik těch výkonů je a tohle samozřejmě je nejběžnější zubařský zákrok, když to řeknu lidově. Zatímco těch dětí hospitalizovaných je velmi málo. Takže chcete-li slyšet přesnou bilanci, u těch plomb je to asi 1,5 miliarda plus, u těch lůžek je to asi 100 milionů mínus. Takže z toho teda 1,4 miliardy je ta bilance. Jenom bych zdůraznil, že jsme v tom našem návrhu okolo těch zubních výplní sociálně citliví. Snažili jsme se to naladit, aby to bylo rozumné, aby neplatili děti a mladiství a aby neplatili lidé asi nad 65 let.

Bude to tedy u těch amalgámových plomb podobné jako u zdravotnických poplatků, chápu-li to správně? Že nebudou za amalgámové plomby platit děti a dospívající do 18 let a nebudou platit lidé starší 65 let?

Tak u normálních regulačních poplatků ti lidé platí v tomto případě, u těch zubních plomb by to nebylo. On to není regulační poplatek, toto je regulérní spoluúčast na ceně toho výkonu, takže to má trošku jiný režim. Ale jinak ten efekt na společnost je stejný. Budou si všichni uvědomovat, že to zdravotnictví není zadarmo a doufejme, že u těch zubařských věcí to opravdu povede k většímu zájmu populace se o sebe více starat. To je …

Kdybych vám, pane ministře, ale namítl, že lidé to vědí, že zdravotnictví není úplně zadarmo, protože když se podívají na výplatní pásku, tak odvádějí poměrně velké peníze do zdravotního pojištění.

To je pravdou samozřejmě, ten systém veřejného zdravotního pojištění někde ty peníze musí vzít. V některých zemích to berou z daní, v některých zemích je to odděleno od daní a je to ve formě pojištění. U nás výjimečně silně solidárního, takže chudší lidé platí méně a bohatší platí více a ten systém je hodně solidární.

Už teď se zdravotnictví potýká s nedostatkem peněz. Vy jste dal najevo, že by bylo dobré, aby se zvýšila měsíční platba za státní pojištěnce, tedy důchodce, nezaměstnané, děti, studující a ženy na mateřské dovolené. Ta platba by mohla být zvýšena o 50 korun, tedy na 773 koruny. Zdravotnictví by tak každý rok mělo navíc 3,6 miliardy korun. Ministr financí Miroslav Kalousek ale takové zvýšení odmítá.

Já naprosto chápu každého ministra zdravotnicí, který to čas od času musí zkusit. Věřím, že pan ministr Heger pochopí, že jakýkoliv ministr financí se k tomu musí stavět negativně.

Zaznamenalo Rádio Impuls 7. dubna slova ministra financí Miroslava Kalouska. Počítá ministr zdravotnictví Leoš Heger, který je dnes hostem Rádia Impuls, s tím, že půjde do toho předem prohraného boje nebo reakce ministra financí Miroslava Kalouska vás odradila od toho vašeho zvažovaného návrhu?

Tak my ten návrh pro vládu rozhodně předložíme. Ono těch možností, jak dostat do systému peníze, je víc. Nechce-li to platit pan ministr financí přímo ze svého státního rozpočtu, kterým disponuje, tak je tady možnost zvýšit například sazbu pojistného. My platíme zaměstnanci a zaměstnavatel dohromady 13,5 procenta, 13 procent, ne, 13,5, a o to půl procento by ten přínos byl ještě daleko větší než 3,6 miliard. My bychom rádi viděli o jedno procento. V Německu zvýšili ze 14,5 před časem o jedno procento navrch a to…

Jinak řečeno, vy tedy když neuspějete s tím návrhem, aby vám Ministerstvo financí dalo ze státní pokladny 3,6 miliardy korun na to 50korunové navýšení platby za státní pojištěnce, tak přijdete s návrhem na zvýšení zdravotního pojištění o jedno procento?

Tak já jsem to říkal, prosím, jenom jako příklad. My chystáme ty státní pojištěnce, protože to byl takový zavedený mechanismus, který měl kompenzovat výpadky v celém tom systému a v jeho bilanci. Za posledních 10 nebo 12 let se průměrně zvyšoval každým rokem. Když se to rozpočte, to zvyšování, na jednotlivá léta, tak to bylo 2,7 miliardy každým rokem. Dokonce v letech 2005 a 2006 to bylo dohromady skoro 14 miliard. To si takhle …

No jo, ale to nebyl ještě ministrem financí Miroslav Kalousek.

Ne, ne, ne, ale takhle si připravoval reformu pan ministr Julínek. On to podával první doktor Rath, ministr Julínek, tehdejší senátor, to navýšil a potom v dalším roce ještě jednou to navýšili. Takže my jsme…

 

Vy máte tu smůlu, že máte ministrem financí Miroslava Kalouska.

Tak já bych řekl, že máme smůlu spíš v tom, že jsme přišli do období hospodářské stagnace a máme přitom dělat radikální zdravotnickou reformu bez peněz. Naopak teda zvýšení DPH nám odebralo 4,5 miliardy, které jsme zaplatili Ministerstvu financí do státního rozpočtu de facto. Takže on ten systém opravdu je v napětí, přesto se nám podařilo udržet ten jeho deficit tak, že nestoupá, ale mírně klesá. Dokonce v letošním nebo v loňském roce ta bilance teďka, která se ukazuje, už je skoro hotová, tak ukazuje, že se výrazně ten deficit zvýšil, protože nám se tam podařilo přilít nějaké peníze ze zásob v pojišťovnách, které byly. Takže se snažíme, jak můžeme. Ale donekonečna to nejde.

Chápu správně, že k nějakému kroku, pane ministře, bude muset vláda přistoupit, to znamená, když ministr financí už odmítl jako ministr financí ten váš návrh, který vy stejně na vládu dáte, tak přijdete s jiným, jako je třeba návrh na zvýšení sazby zdravotního pojištění?

No budeme o tom s ministrem financí jednat, o té formě, co ještě by bylo možné. Já bych jenom připomněl, že ten systém opravdu přišel o peníze tím, že se zvedlo DPH a že v žádné zemi se ty finance do zdravotnictví nezmenšují. Oni se zmrazují, nerostou, ale tady se aktivně zmenšily. A to, jak se teďka hovořilo, dneska měla Margaret Thatcherová pohřeb, tak to mohu připomenout, že ona když dělala ty své velmi radikální reformy hospodářské, tak na zdravotnictví se nikdy neodvážila sáhnout. U nás si to vládní politici dovolili. My s tím teda bojujeme, ale samozřejmě je potřeba počítat také s tím, že to dělá politické napětí.

Připomínám, že hostem dnešních Impulsů je ministr zdravotnictví Leoš Heger. V systému zdravotnictví sice nejsou peníze, protože říkáte, že na ně stát sáhl, což se v jiných státech neděje, ale podíváme-li se na úspory ve zdravotnictví, Nejvyšší kontrolní úřad před časem v jedné ze svých kontrolních zpráv konstatoval, že Ministerstvo zdravotnictví nemá střednědobou koncepci pro rozmisťování zdravotnické techniky a pro rozvoj a obnovu nemocnic. Kontrola NKÚ se přitom týkala stavebních akcí za 6,6 miliardy korun a nákupu přístrojů za bezmála miliardu. Jaké ponaučení si berete z toho kontrolního závěru NKÚ?

Tak my jsme toto zdědili po svých předchůdcích, jak nikdy na nikoho nesvaluji žádné problémy, tak tyto nálezy spadají do předchozích vládních období. A navíc musím ty své předchůdce chránit, protože to, že kolektiv pana ministra Julínka tady dal dohromady první kroky v centralizaci té nejdražší péče, tak vlastně tím tu koncepci vytvořil. Protože jestliže se zcentralizovala traumatologie do 10 center, onkologie do center zhruba tolik, kolik je krajů, kardiologická péče, tak to jsou ty nejdražší medicínské procedury, které vyžadují ty nejdražší přístroje, a…

Jinak řečeno, myslíte si, že tedy máte střednědobou koncepci pro rozvoj…

Já si myslím, že oni ji tenkrát měli a my dneska jsme si upřesnili v zákoně tu tvorbu center a zcela určitě v ní budeme pokračovat. Takže ta koncepce tady je. Samozřejmě proměňuje se, musí se přehodnocovat jednou za čas, ale ta koncepce pro tu nejdražší techniku medicínskou zcela určitě je.

Ona navíc by měla vstoupit v platnost v roce příštím zásadní právní norma a to norma, která se týká universitních nemocnic, pokud bude platit. A také se počítá s tím, že některé ústavy a nemocnice budou k 1. lednu roku příštího sloučeny a ušetřilo by se asi 60 milionů korun. Není to málo, když se člověk podívá na tu současnou síť fakultních nemocnic, kdy některé se mají stát universitními nemocnicemi, jiné mají jako fakultní i universitní nemocnice svým způsobem skončit?

Tak ono je to relativní. Těch 60 milionů, to jsou přímé náklady na nějaké funkce úřednické, které se sloučením mohou zrušit a ta jedna organizace převezme tu agendu pro udržování nějaké ekonomické infrastruktury třeba. Ale já myslím, že ten záměr je daleko širší. My tady dneska s těmi velkými nemocnicemi a s těmi přímo řízenými organizacemi, které řídí ministerstvo, pracujeme v režimu, který je často nazýván postsocialistická příspěvková organizace. Velmi nevhodný systém řízení, kdy ředitel řídí tu nemocnici direktivně, ekonomicky, bez nějakého kolektivního vedení správní rady. Ministr může tu nemocnici konkrétní ovlivňovat a ty historky, které se o různých předchůdcích vykládají, jak kdo kde plnil kasu příslušné stranické pokladny, ty jsou úžasné. Já nevím, kolik je z toho pravda, ale něco jsem sám zažil, takže nějaká pravda v tom je.

Ano, protože jste řídil fakultní nemocnici.

Tak. A my jsme tu nemocnici, kterou jsem řídil, tak jsme ji řídili tak, že jsme nikdy nemuseli být oddluženi. Ale celý ten systém fakultních nemocnic byl oddlužen čtyřikrát a do toho oddlužení nateklo něco okolo 5-10 miliard.

Počítáte tedy s tím…

A to jsou právě ty úspory, které by měly být pro budoucnost. Protože tento systém řízení vytváří veliký hazard a ty nemocnice by měly být neziskové organizace, měly by za sebe zodpovídat samy. Nebudou mít žádnou berličku v tom, že je jednou někdo oddluží, když to budou dělat špatně a v případě, že to budou dělat špatně, tak se budou redukovat a mohou chřadnout a ony si dají velký pozor, aby to nedělaly.

Platí, pane ministře, že v té první fázi bude devět fakultních, respektive universitních nemocnic, z toho čtyři budou v Praze?

Tak jedna bude vojenská, tak, jak je to navrženo v tom zákoně, ta bude mít zvláštní postavení. A ty ostatní budou vázány na standardní lékařské fakulty, kterých je osm, teď jste mě chytil. Tři University Karlovy, jedna v Brně, jedna v Olomouci, jedna v Ostravě.

 

A tím jsme se dopočítali, že bude Ústřední vojenská nemocnice jako universitní nemocnice a pak těch osm fakultních, které se přemění v universitní. Tím pádem dojde ke sloučení pražského Revmatologického ústavu se Všeobecnou fakultní nemocnicí, která bude universitní nemocnicí, Endokrinologického ústavu s Institutem klinické a experimentální medicíny a brněnské Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie se sloučí s Fakultní nemocnicí U Svaté Anny, s tamní Fakultní nemocnicí v Brně, tak bude jedna nemocnice. Nemyslíte, že tady zase budou hrát roli ty lobbyistické tlaky z jednotlivých regionů a že ten váš návrh ještě bude rozstřílen a rozbombardován?

Tak já si myslím, že ten návrh samozřejmě se ne všem úplně líbí, protože někteří lidé z pravice by chtěli mít stále akciové nemocnice. To byl mimochodem projekt těch našich předchůdců, který totálně neuspěl a vzepřely se proti nim zejména lékařské fakulty a university. My jsme věnovali obrovské úsilí dlouhodobým jednáním právě o těch vztazích mezi zdravotnickým živlem v té nemocnici a akademickým živlem. To je takový chronický problém, který mimochodem je druhým bodem, proč se ty nemocnice připravují, protože ta dvoukolejnost dělá určité problémy. Zejména v případě, že jedna ta kolej je státní a jedna veřejnoprávní. Lékařské fakulty jsou už dávno odstátněné a ty nemocnice ne, takže ta pravidla by se měla aspoň sjednotit a měla by se udělat vyrovnaná správní rada, která by tu nemocnici řídila, měla by zastoupení paritní ze strany zdravotnictví, ze strany školství. A bylo by tam také místo pro příslušný kraj v daném kraji, aby se mohla ta péče koordinovat a ta nemocniční síť aby byla nějak provázaná víc než dneska.

Jak velké bude podle vás riziko, aby ten zákon o universitních nemocnicích prošel?

Já to nedokáži odhadnout. Koalice se nějakým způsobem vyvíjí. Dnes je velmi labilní a už se několikrát ve Sněmovně stalo, že neměla nadpoloviční většinu hlasů. Půjde-li to takhle dál, tak už neprojde žádný zákon. Ale já jsem optimistou a možná ještě se něco podaří.

Vy jste dokonce narazil i se svými plány na zákaz kouření, který chcete rozšířit také od příštího roku na restaurace. Chcete zvýšit pokuty prodejcům, pokud cigarety včetně elektronických prodají dětem a mladistvým. Vedení ODS se nedávno postavilo proti té vaší snaze a argumentovalo, teď cituji: omezením vlastnických práv soukromých subjektů. Konec citátu. Už se vám podařilo občanským demokratům tu věc vysvětlit?

No tam my to trpělivě stále říkáme, ale to je takový rozpor, který jde napříč politickým spektrem. Jsou kuřáci a nekuřáci nebo zastánci kouření a odpůrci kouření ve veřejných prostorách. S tím nic nenaděláte, to je věc, kterou nevysvětlíte, to je jenom otázka, jak se vyvíjí nálada ve společnosti. My jsme v loňském roce měli k dispozici několik průzkumů různých, které ukazovaly nálady ve smyslu zvýšení ochrany nekuřáků a zkomplikování kouření ve veřejných prostorách, kde se pohybují lidé, včetně restaurací. Kdybychom byli v televizi, tak vám ukážu mapu, která ukazuje celou Evropu bez Albánie, České republiky a Holandska a v celém tom zbytku už je v restauracích kouření zakázáno. Dokonce existují krásné velké studie ekonomické, že to těm restauratérům pomohlo. Takže tady není žádné omezení práv vlastníků. A venkoncem pokud jde o regulace, to je častá výtka na řadu věcí. Nejenom to kouření, ale nedávno se třeba vedla velká diskuse ve Sněmovně, jestli bude povinné nosit přílby na hlavě při sjezdovém lyžování, tak tam se to znovu opakovalo, jestli může stát si dovolit něco regulovat nebo nemůže. Já si myslím, že ta debata by neměla být takováto, že samozřejmě regulace nikdo moc nechce, ale jsou některé, o kterých se prostě nediskutuje. Jen si vezměte, že…

A to kouření patří k nim, to znamená, že vy nebudete rozmělňovat ten svůj návrh, že ho nebudete změkčovat na základě výhrad ODS?

My se ho budeme snažit prosadit tak, jak ho máme. Samozřejmě ten zákon obsahuje celou řadu paragrafů a kapitol, které se dají modifikovat ve druhém čtení, takže já nemohu vyloučit, že tam projdou některé omezovací návrhy. Ale kdo jiný by ten zákon měl takhle v podobě relativně radikální předkládat, než ministr zdravotnictví. To prosím, já si myslím, že pro kuřáky mluví nejenom kuřáci, ale samozřejmě výběrčí daní, protože státní rozpočet z toho má velmi solidní zisk. Takže já chápu zase ty lidi, kteří chtějí chránit průmysl a náš státní rozpočet. Ale v té diskusi se musí všechna tato hlediska zvážit a také zvážit, jestli chceme být Balkánem nebo jedovou chýší Evropy a nebo jestli chceme být kulturní zemí, kde ta nekuřácká kultura se pěstuje.

Říká ministr zdravotnictví. Jinak a propos, jestli se nemýlím, odnaučený kuřák?

Tak já jsem byl takový celkem jako společenský kuřák, bez návyku, bez závislosti, měl jsem to štěstí, takže jsem kdysi přestal a nevím kdy a proč a od té doby nekouřím prakticky vůbec.

Ministr zdravotnictví České republiky Leoš Heger, který byl dnes hostem Rádia Impuls. Děkuji za váš čas a těším se příště na rozhovor.

Vážím si vašeho pozvání, děkuji.

Václav Moravec

Impuls, 18. 4. 2913, pořad: Impulsy Václava Moravce

ŠTÍTKY

Témata:
Zdravotnictví
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme