Jolka KRÁSNÁ, moderátorka
Ty slíbené téma. Konec povinného souhlasu obou rodičů se zákrokem u lékaře u nezletilého dítěte a další změny přináší senátní novela zákona o zdravotních službách. Návrh má dnes na programu kabinet Petra Nečase. Hostem Studia 6 je místopředsedkyně Senátu, viceprezidentka Svazu pacientů Alena Gajdůšková. Dobrý den.
Alena GAJDŮŠKOVÁ, místopředsedkyně Senátu PČR /ČSSD/
Dobrý den.
Jolka KRÁSNÁ
A u telefonu je ministr zdravotnictví Leoš Heger. Dobrý den, pane ministře.
Leoš HEGER, ministr zdravotnictví /TOP 09/
Dobrý den.
Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, co se změnilo, že už souhlas obou rodičů se zákrokem u lékaře u nezletilého dítěte není potřeba, anebo je to potřeba, ale v praxi to prostě nefunguje?
Leoš HEGER
Tak ukázalo se, že interpretace toho nařízení v praxi byla úplně jiná, než byl původní záměr ministerstva, to znamená, vyžadovat ten souhlas jenom u takových stavů, které to dítě zjevně, evidentně, dlouhodobě nějak handicapují. Vždycky jsme uváděli jako příklad, bude-li dítě pro nějaký zlý nádor potřebovat amputaci končetiny, tak je to tak závažné, závažná věc, která mu zanechá do života už věčné omezení, tak aby se k tomu vyjádřili oba rodiče. Pak se ukázalo, že ta interpretace ze strany poskytovatelů péče a jejich advokátů je daleko přísnější a že považují i běžné drobné zákroky, které se vždycky mohou bohužel v medicíně zkomplikovat, za věc, která podléhá tomuhle souhlasu. My jsme přesvědčovali právnickou obec, že tomu tak není. Bylo to stále sporné, tak jsme sami přistoupili k tomu, že jsme připravili návrh novely zákona, které, která tento přísný požadavek odstraňuje. Mezitím se objevila i novela, která vychází ze Senátu, obě se schází ve vládě. Ta naše už vládou prošla, ta senátní se bude projednávat dneska a já myslím, že se najde nějaký rozumný průnik, který uspokojí zejména naše lékaře a zklidní tu situaci pro pacienty, protože ti potřebují hlavně klidného lékaře a ne někoho, kdo je pod tlakem právníků a riziku, že by mohl udělat něco, co by se proti němu jednou mohlo u soudu obrátit.
Jolka KRÁSNÁ
Paní místopředsedkyně, vypadá to, že se s panem ministrem shodnete, i když už jeden návrh tam je, druhý návrh je váš. Jak se liší a v čem je tedy ten váš, řekněme, zásadnější, objemnější?
Alena GAJDŮŠKOVÁ
Tak za prvé já jsem ten návrh předkládala už někdy 22. května a 14. června byl už po dvojím čtení v Senátu Senátem schválen. Návrh pana ministra přišel na stůl asi 6. června.
Jolka KRÁSNÁ
Jasně, to teď neřešme, pojďme řešit výsledný efekt.
Alena GAJDŮŠKOVÁ
Nicméně jsem, nicméně jsem velmi, velmi ráda, že se s panem ministrem shodujeme, že je nesmysl chtít ten souhlas obou rodičů. Tak jak jsem se dívala na návrh pana ministra, tak se lišíme v jedné docela podstatné věci. Ten ministerský návrh v této chvíli jde do opačného extrému, kterým je to, že není požadován souhlas rodiče či zákonného zástupce vůbec a to mě tedy jako v původní profesi pedagogovi nepřipadá taky úplně šťastné, protože to je zase formulace na velké právní bitvy, kdy tedy právníci a odborníci se budou dohadovat o tom, jestli to dítě už bylo natolik způsobilé, aby stačil ten jeho souhlas nebo jestli u toho měl být souhlas zákonného zástupce. Ten náš návrh to stanovuje tak, že prostě stačí souhlas rodiče či zákonného zástupce, tedy jednoho. Předpokládáme, že to bude ten, který má dítě v péči.
Jolka KRÁSNÁ
Dítě v péči. Pane ministře, tato výtka, myslíte, že tedy návrh paní místopředsedkyně Senátu a pana Žaludíka je lepší v tomto směru?
Leoš HEGER
Tak já si myslím, že teďka není na místě tady vést nějaký politický souboj. Já se musím ohradit proti tomu, že nepotřebuje vůbec lékař souhlas rodičů. On se dostává ten lékař do pozice, kdy musí posoudit, kdy to dítě je dostatečně vyspělé, což je mezi 15. a 18. rokem už velmi často, kdy ten zákrok je tak banální, že opravdu se nejedná o žádné velké riziko a pak může tedy ten výkon vykonat. Ale jinak běžný standardní.
Jolka KRÁSNÁ
Pojďme tedy v té praktické rovině, pane ministře. 15leté dítě je třeba schopno rozhodnout, zdali mu vytrhnou krční mandle? Takto uvažujete v těchto intencích?
Leoš HEGER
Tak v tomhle tom případě samozřejmě ten souhlas rodičů by byl považován a zejména co je podstatné, ten náš návrh říká, že ten souhlas nebude požadován v tom případě, kdy se jedná o urgentní zákrok, o záchranu života, tak tam samozřejmě koná lékař jaksi v první linii a potom teprve se zvažuje, kdo kde jak bude informován, ale to platí velmi univerzálně a platilo to už i v tom dřívějším návrhu. Víte, ona ta věc je strašně složitá v tom, že když se sejde 5 a 5 právníků, tak o tom diskutují 3 hodiny, a to posouzení je, kdy to dítě už je jaksi dostatečně zralé, musí být vždycky na lékaři, ale musí být v souvislosti s tím daným zákrokem, takže já si myslím, že ta věc je teďka optimalizovaná. My jsme s řadou právníků z oblasti medicínského práva a rodinného práva o tom diskutovali a myslíme si, že jsme našli tu správnou vyváženou formulaci, ale samozřejmě oba ty návrhy jsou do Poslanecké sněmovny vedle sebe a bude tam ještě další příležitost pro diskusi, další doplňující návrhy.
Jolka KRÁSNÁ
Jistě, doufejme, že se dohodnete co nejlépe. Pojďme teď k praktickým radám, než bude ta novela přijata. Teď je léto, je doba dětských letních táborů. Jaké máte v tuto chvíli oba doporučení, řekněme, pro výchovné pracovníky, kteří jsou na táboře. Rodiče mohou být na dovolené, nejsou na dostižení na telefonu. Může nastat situace, kdy není možné získat souhlas jednoho rodiče. Jak se to řeší? Kdo na sebe bere nebezpečí právních postihů teď v tuto chvíli? Lékař nebo ten výchovný pracovník?
Alena GAJDŮŠKOVÁ
Lékař, pokud nemá ten souhlas, pracovníci, kteří v té chvíli o dítě pečují, pokud nemají souhlas rodičů, mohou se dostat zase do problémů, pokud by rodiče se ozvali, že prostě souhlas nedali, a v této chvíli v zákoně je vyžadován. Takže pracovníci letních rekreací, ale i třeba sportovních soustředění a já tu s sebou mám i formulář, který si vyrobili, kde nechávají rodiče podepsat jakýsi bianko šek, jakési, jakýsi předběžný souhlas pro případ, že by prostě museli jít s dítětem k lékaři, že by ta situace nastala. Ale to si myslím, že je špatně, protože zase z pohledu rodiče to asi taky není úplně komfortní situace. A já bych tady chtěla říct, že je to problém a moc mě mrzí, že jsme se do téhle situace dostali, protože my jsme skutečně v Senátu schválili ten náš návrh 14. června. Vláda zasedá každý týden, sněmovna od té doby zasedala třikrát, to už dávno mohlo být zrušeno, to mohlo přijít v platnost, kdyby vláda měla jenom trošičku vůli.
Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, jenom prosím stručně vaše rady pro výchovné pracovníky, pro lidi, kteří se teď v létě starají o děti?
Leoš HEGER
Podívejte se, ta věc je opravdu strašně, strašným způsobem zpolitizovaná a je okolo ní prakticky nesmírná hysterie. Jestliže je dítě na táboře onemocní, dostane horečky a potřebuje lékaře a potřebuje něco, co mu ty horečky srazí, ať je to běžný aspirin, anebo zábaly, anebo jsou to antibiotika, tak ten lékař může konat i bez souhlasu. Uvědomme si, že před 20 lety žádný souhlas vůbec potřeba nebyl a ti lékaři dělali podle své vůle to nejlepší, co uměli. Pak se tady objevila tato správná, musím podotknout, vlna lidských práv, která staví pacienta do úplně jiné role a samozřejmě někdy ty role, kdy už se to může a kdy se to ještě nesmí, jsou velmi hraniční a musí lékař používat zdravý rozum. A já si myslím, že většina lékařů ho má.
Jolka KRÁSNÁ
A ještě poslední věc, kdy ten zdravý rozum tedy zvítězí, kdy si myslíte, že by ta novela zákona mohla být přijata?
Leoš HEGER
Tak já si myslím, že to bude na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny v září a my se budeme pokoušet to dostat do nějaké sféry rychlého čtení a jestli ne, tak v říjnu by to mohlo být už schváleno v Poslanecké sněmovně.
Jolka KRÁSNÁ
Pane ministře, paní místopředsedkyně, děkuju vám za rozhovor, za vysvětlení, držím palce, ať to dopadne dobře pro děti. Na shledanou.
Alena GAJDŮŠKOVÁ
Děkujeme, moc bych si to přála.
Leoš HEGER
Děkuju, na shledanou.
ČT 24, 19. 7. 2012, Pořad: Studio 6
