Podle ministra zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Hegera, CSc., má ČR v současnosti již za sebou třetinu reformy zdravotnictví - dvě třetiny nás tedy ještě čekají. Z legislativního pohledu reprezentují druhou reformní třetinu zejména tři zákony.
Návrh zákona o dlouhodobé péči
Dlouhodobá péče představuje široké spektrum kombinovaných zdravotních a sociálních služeb, které potřebují osoby závislé na cizí pomoci. Lze konstatovat, že dnes nefungují optimálně sociální služby ve zdravotnických zařízeních ani ošetřovatelská péče v zařízeních sociálních. Navíc stejně nemocní lidé se pohybují mezi třemi sektory s různě dostupnými a kvalitními službami - v domácnostech, v pobytových sociálních zařízeních a v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Odhady udávají, že do oblasti dlouhodobé péče spadá 150 tisíc osob a veřejné náklady v této sféře dosahují ročně 30 miliard korun, placených jak z prostředků na zdravotní, tak na sociální péči.
Ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím tohoto zákona jasně vymezí dlouhodobou péči od ostatní zdravotnické a ostatní sociální problematiky. Základní ideou řešení je posílení terénních služeb a domácí péče. Toto řešení se bude opírat zejména o: V Posuzování potřeb a poskytnutí odpovídající kombinace ošetřovatelských a pečovatelských služeb; V Úpravy kompetencí a vzdělávání nelékařských pracovníků a sociálních pracovníků; V Jednotné stanovení požadavků a standardů kvality v pobytových zařízeních.
Zákon o dlouhodobé péči, jehož věcný návrh již byl předložen vládě, povede k efektivnějšímu hospodaření se stávajícími zdroji a nebude proto znamenat navýšení finančních prostředků. Zlepší dostupnost potřebných zdravotních i sociálních služeb a vyjasní role a postavení aktérů ve smyslu zodpovědnosti, kompetencí. Povede k nárůstu zaměstnanosti v této oblasti a tím, že zlepší efektivitu pracovní síly a podmínky pečujících, i k poklesu negativních důsledků péče o členy vlastní rodiny.
Návrh zákona o zdravotních pojišťovnách
Tato norma odstraní nynější nelogickou existenci dvou zákonů (o VZP ČR, resp. o oborových ZP) a tím sjednotí podmínky fungování všech pojišťoven.
Pravidla činnosti a vykazování stanoví zákon v dimenzích corporate governance (kodexu správy a řízení) běžných v západním světě. Zásadními prvky připravované zákonné úpravy jsou: V Povinná neziskovost zdravotních pojišťoven; V Odpovědnost pojišťoven za tvorbu a kultivaci sítě zdravotnických zařízení, vč. rozsahu zdravotní péče a její časové a místní dostupnosti. Ochrana pacientů a respektování práv poskytovatelů péče; V Posílení role managementu a správních rad pojišťoven při současném zvýšení jejich právní odpovědnosti (vč. ručení majetkem); V Právo pojišťoven soutěžit v oblasti služeb zdravotnických zařízení i v oblasti léků a zdravotnických prostředků; V Právo pojišťoven uplatnit na základě kontroly části poskytnuté zdravotní péče sankce; V Výlučná možnost zakládání dceřiných akciových společností pro zdravotní připojištění.
Zákon přesně specifikuje státní dohled nad působením zdravotních pojišťoven, mj. se rozšíří spektrum údajů, které budou dokládat (např. ve výročních zprávách). Vznikne servisní organizace zdravotního pojištění (Kancelář zdravotních pojišťoven) jakožto instituce zajišťující společné činnosti pojišťoven, garantující stejné podmínky a pravidla pro všechny pojišťovny, sledující kvalitu a hodnotící dostupnost zdravotní péče. Kancelář bude také vykonávat správu registru plátců, poskytovatelů a pojištěnců, bude centrem klasifikačních systémů, metodik, číselníků, centrem kapitace apod.
S počátkem účinnosti zákona o zdravotních pojišťovnách, jehož věcný záměr by měla vláda obdržet do konce roku, by měla být spojena novela zákona o zdravotním pojištění, která právně podchytí možnost pozitivní motivace pojištěnců k zodpověnému zacházení s vlastním zdravím.
Návrh zákona o univerzitních nemocnicích
Tato norma představuje pointu mnohaletých diskusí o transformaci fakultních nemocnic (FN). Seznam v zákoně určí, které ze současných FN se stanou univerzitními nemocnicemi (UN), tedy neziskovými subjekty -právnickými osobami svého druhu, jejichž statut může být zrušen opět jen na základě zákona (norma tedy bude pojistkou proti případné privatizaci UN).
Zákon reflektuje duální funkci současných FN - poskytovat zdravotní služby a vzdělávat. Jeho cílem je zefektivnění správy nemocnic a zainteresování akademické sféry na jejich dobrém hospodaření. Dále chce oproti současnému stavu zprůhlednit oblast pracovněprávních vztahů a úvazků. Zákon mj. stanoví: V Základem pro fungování je smlouva mezi UN a lékařskou fakultou; V Nejvyšším orgánem UN je správní rada, tvořená zástupci státu, vysoké školy a příslušného kraje (hl. m. Prahy). Ředitel UN bude jmenován správní radou; V Smluvní povinnost zdravotních pojišťoven a UN; V Převod majetku státu na UN.
Zákon o univerzitních nemocnicích by měl vstoupit v platnost od r. 2014.
Zdravotnické noviny, 14. 11. 2011, Rubrika: Z domova, str. 2
