Heger: Nechoďte k lékaři jen jako pacient. Teď už jako klient

Na první pohled jen změna názvosloví: končí komunistický zákon o zdraví lidu z roku 1966 a nový zákon zavádí pojmy jako klient nebo poskytovatel péče. Ale výsledek je znatelný: lidé si budou moci stěžovat, lékařům hrozí velké pokuty. Včera protlačil ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 ve Sněmovně druhou část své reformy, den předtím její první část. Naštval tím všechny - pacienty, jimž se nelíbí připlácení za lepší, nadstandardní péči. Soukromé lékaře, nemocnice a pojišťovny, kterým nově hrozí statisícové pokuty za porušení práv pacientů. „Významným posunem oproti současnému stavu je snaha zakotvit práva a povinnosti všech tak, aby byl pacient vnímán jako rovnoprávný partner,“ říká ministr.

Cítíte se po dnešku jako reformní bourák, jenž už prosadil všechny své reformy a má splněno?

To bych určitě neřekl, i když mám velkou radost.

Podle opozičního poslance Davida Ratha si jen hrajete se slovíčky. Zdravotní péče už není péče, ale služba. Lékař její poskytovatel, pacient klient. Proč to?

Pojem zdravotní služby se volil proto, že péče je, jen když lékař je přímo ve styku s pacientem. Když je převážen sanitou, tak tomu neříkáme dopravní péče. Proto se zvolilo pro vše obecně slovo služba. Kritizovat nás, že tímto jsme degradovali zdravotníky, protože služby přece poskytují pekaři nebo sexuální pracovnice, je podpásovka. K druhé výhradě: Poskytovatel péče je dnešní terminologií zdravotnické zařízení. Aby zákon nemusel jmenovat všechny nemocnice, léčebny, ústavy nebo soukromé kliniky, tak všem bude říkat „poskytovatel péče - a jeho IČO“.

Vy říkáte, že pacient už nebude otloukánkem, ale klientem, jenž získá právo si stěžovat. Zároveň už se nebude muset léčit tak, jak je medicínsky možné, takzvaně lege artis, ale jen tak, jak mu dovolí dané podmínky. Pak se přece v případě pochybení pacienti ničeho nedomohou?

Opačně. Toto já považuji za zlomový moment našeho zdravotnictví: už prostě nebude platit, že lékař zodpovídá za všechno. Zcela konkrétně je proto v zákoně napsáno, že za nároky pacientů ručí pojišťovna. Pacient bude mít právo na určitý standard, jenž bude vládní nařízení přesně definovat - třeba geografickou nebo časovou dostupnost. Například, když pacienta nevezme lékař, protože už má moc svých pacientů, jako je to dnes dlouhodobě u zubařů, tak za to bude nově zodpovídat pojišťovna. U ní si můžete stěžovat.

Doktorům i nemocnicím nově hrozí pokuty, když pacientovi neumožní nahlédnout do zdravotnické dokumentace, ale třeba i za špatně označenou ordinaci. Není to byrokratická šikana?

Přijde na to. Kdyby někdo nutil lékaře, aby zaplatil pokutu za to, že nemá vyvěšenou ordinační dobu, tak by to šikana byla doslova. Ale tomu ten zákon brání. Správní úřad může pokutu uložit až po několika výzvách a upozorněních, pokuta je až poslední krok. Ale jsme féroví, zrovna takto jsou konstruované pokuty proti pojišťovnám.

Jak moc věříte, že pacienti budou využívat living will, písemné vyjádření, za jakých okolností chtějí být odpojeni od přístrojů?

Zkušenost z ciziny je, že se to používá a pohybuje na úrovni do deseti procent pacientů. Většinou to dělají starší lidé, kteří už cítí, že by s nimi něco mohlo být. Myslím ale, že to u nás nebude nijak masové, využijí to spíše jednotlivci.