Heger: Na protesty lékařů jsem zvyklý

Rozhovor s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem

23. 12. 2010

* LN Podle očekávání podávají výpovědi nejvíce anesteziologové, chirurgové, internisté, radiologové a neurologové. Hrozí omezení akutní péče. Vyjádřil jste se, že nakonec stejně většina lékařů po uplynutí dvouměsíční výpovědní lhůty do nemocnic opět nastoupí. Kdy začnete situaci řešit, je možné čekat dva měsíce na to, co se stane?

 

- V první řadě počkám na oficiální čísla od hejtmanů a vedení nemocnic. Během ledna s nimi budu jednat o tom, jak jsou schopni zajistit péči. Personál, který zbyde, budou muset přesouvat na oddělení, kde bude nejvíce potřeba.

 

* LN Co by se muselo dít, aby zasedala bezpečnostní rada státu? Musel by zkolabovat systém na úrovni kraje?

 

- Ano.

 

* LN Jak dlouho by byl udržitelný „prázdninový provoz nemocnic“?

 

- Čtyři měsíce určitě. Během této doby by se provoz optimalizoval. To znamená, že by se sloučila některá oddělení, sháněl by se pomocný personál, který by mohl některé úkony provádět za lékaře, a ti by mohli pracovat „efektivněji“.

 

* LN Co by mohl pomocný personál navíc vykonávat?

 

- V českém zdravotnictví je obrovské množství vysoce vzdělaných sester, které jsou schopné provádět celou řadu jednodušších procedur. Třeba na Západě sestra u praktického lékaře obstará péči u poloviny pacientů, úplně běžně třeba měří krevní tlak. V některých zemích mohou sestry dokonce předepisovat léky. A jsou země, kde jsou sestry vyškolené na podávání anestezie, i když pod dohledem. Něco podobného bude muset fungovat i v českém zdravotnictví.

 

* LN Co říkáte na nařčení, že jste svými otevřenými dopisy vyprovokoval k výpovědím i lékaře, kteří by je jinak nepodepsali?

 

- Je otázkou, zda je to pravda. Snažil jsem se je napsat slušně a vyváženě, někteří lékaři mě chválili.

 

* LN V jednom dopise uvádíte, že v případě zkolabování péče budete hledat viníky. Jsou jimi lékaři, nebo i některá vedení nemocnic?

 

- To, co se teď děje, je nad rámec zákoníku práce a běžných pracovních vztahů. Když někdo používá nestandardní prostředky, jako je kolektivní vyjednávání, a platí u profesionální agentury drahou kampaň, musí si uvědomit morální odpovědnost. Odboráři prakticky zablokovali jakákoli vyjednávání a nastolili ultimátum.

 

* LN Pokud by zkolaboval zdravotní systém, musel byste lékařům nakonec ustoupit...

 

- V takovém případě by došlo k tomu, že by se do systému nalilo šest miliard, pokud by se nevzbouřily i sestry a ostatní zdravotní personál. Pak by bylo potřeba deset miliard. A za pět let by se situace opakovala, jako tomu bylo dosud. Proto se snažím vyřešit problém reformou a postupně nalézt peníze přímo ve zdravotnictví, a ne ho dotovat. Chtěl bych zdravotnictví zbavit pověsti neefektivního systému.

 

* LN Kdy by na platy lékařů mohlo jít navíc oněch potřebných šest miliard?

 

- Do dvou do tří let. Není to zas tak dlouhá doba.

 

* LN Přiznal jste, že když jste byl ředitelem hradecké fakultní nemocnice, nedával jste do platů tolik, kolik jste mohl. Divíte se, že to nedělala ani vedení jiných nemocnic?

 

- Hospodařil jsem ale dobře. Na Homolce a v IKEM už před lety dostávali lékaři 70tisícové platy, my jsme byli kousek za nimi, i když na trojnásobku průměrné mzdy ne. Nemocnice je jeden zdravotní subsystém. Na vedení tlačí lékaři odboráři, kteří chtějí zvýšit platy, lékaři šéfové zase chtějí zvýšit úroveň oddělení a vybavit ho moderními technologiemi. Hledá se mezi tím kompromis, nemocnice nesmí v žádném směru zaostat, aby byla konkurenceschopná. Dnes se paradoxně mnozí šéfové klinik, kteří bojovali o nové technologie, přidávají ke stávkujícím lékařům. Chci tím vším říct, že když řídíte nemocnici, chováte se podle jiných pravidel, než když řídíte celé zdravotnictví. Teď budou mojí prioritou platy.

 

* LN Překvapuje vás, že v Hradci podala výpověď už zhruba třetina lékařů?

 

- Atmosféra se mění, nemohu to komentovat. Jako ředitel jsem musel dělat razantní rozhodnutí, aby nemocnice prosperovala. Několikrát jsem byl ve sporu s odboráři. Každý manažer musí takové vlny prodělat, a hlavně na ně dobře reagovat.

 

* LN Vyzýváte lékaře, aby počkali na reformu. Oni ale čekat nechtějí. Navíc podle nich není možné spolehnout se na pravdivost slov o reformě.

 

- Oni teď chtějí jenom peníze. Je to jako když stávkovali letečtí dispečeři. Řekli, že se nebude létat, dokud nedostanou „svoje“ peníze. Jinak důvěra je vždycky trochu choulostivá záležitost.

 

* LN Lékaři se obávají, že reforma potrvá velmi dlouho. Třeba 16 let, jako v Holandsku, které si Česko bere v reformních krocích za příklad.

 

- Reforma nezačíná v bodě nula. Některá zásadní opatření by mohla začít platit od roku 2012.

 

* LN Připravujete připlácení za výkony nebo materiál, chcete omezit přísun nových technologií a léků. Kdo určí, co se k nám dostane a co ne?

 

- Nejprve bude potřeba zmocnit ministerstvo, aby mohlo nové technologie regulovat. Pravděpodobně pak vznikne pracovní skupina složená z pojišťoven a odborných společností. Bude mít na starosti posuzování toho, které technologie se budou regulovat.

 

* LN Nehrozí, že budeme v kvalitě zdravotnictví zaostávat za Západem?

 

- Myslím, že ne. Jde hlavně o to, nezavádět technologie, jejichž přínos není dostatečně ověřený. Před pěti lety se například odehrál téměř hysterický souboj mezi poskytovateli a plátci péče kvůli koronárním stentům (vyztužovací trubička, která udrží průchodnou cévu - pozn. red.). Objevily se takzvané potahované stenty, které byly několikanásobně dražší než obyčejné. Na povrchu měly léčivo, které se mělo uvolňovat a udržet lépe otevřenou cévu. Pak se ale ukázalo, že to není takový zázrak.

 

* LN Znamená to, že by se pokrokové metody a léky zaváděly „jen“ se zpožděním, až se otestují jinde?

 

- Ano. Nástup nových technologií a léků se může prodloužit zhruba o dva tři roky.

 

* LN Uváděl jste, že největším problémem je v tomto směru onkologie. Vážně se nemusí pacienti bát, že se k nim nedostane nejvhodnější léčba?

 

- Onkologie máme na špičkové úrovni, některé léky u nás byly k dispozici dřív než třeba v Německu.

 

* LN Množí se prý případy, kdy máme nejdražší přístroje na celém světě. Nakupují se i přístroje, které se pak dostatečně nevytíží.

 

- Je to společná vina lékařů a manažerů. V Hradci se nám to stalo také. Například před třinácti lety jsme vybavovali onkologii. Zpětně jsme zjistili, že některé přístroje byly zbytečné, rozvoj šel jinou cestou. Lékaři na mě tlačili a je těžké sehnat odborníka na přístroje v onkologii, který není z onkologické kliniky. A lékaři drží všichni při sobě. Tlak na vedení nemocnic je enormní. Je ale také dobré říci, že se nedá pokaždé srovnávat cena přístroje například pro americký a český trh. I kvalitní košili u nás koupíte za tisícovku, zatímco ve Státech v přepočtu za polovic.

 

* LN Není nadbytečné vybavení některých nemocnic chybou i pojišťoven, které pak hradí provoz?

 

- Jsou pod velkým tlakem. Těžko odolávají, když se přístroje nejprve nakoupí. Regulace nových technologií zákonem by měla pojišťovnám pomoci.

 

* LN Jedním z problémů je, že se lékaři bojí léčit kvůli překračování limitů. V nemocnicích pak nedostávají lékaři prémie. Může se to vůbec někdy změnit?

 

- Ne. Je potřeba nastavit zákony tak, aby finanční tlak a tlak na kvalitu léčení byly vyvážené.

 

* LN Nakolik k rovnováze napomáhá úhradová vyhláška, která stanovuje, že jsou nemocnice odměňovány za to, když určité procento péče neposkytnou?

 

- Máme problém s ekonomikou, ne s kvalitou. A neznamená to, že mají poskytnout méně péče, ale mají ji poskytnout výhodněji.

 

* LN To je do určité míry na nich. Podle Asociace českých a moravských nemocnic se dá různými opatřeními zvýšit příjem zdravotnictví až o 46 miliard korun.

 

- Je to manipulativní stanovisko. Polovina z toho jsou zdroje ze státního rozpočtu - za vyšší příspěvky za státní pojištěnce nebo třeba za vyšší zdravotní pojistné. Ta druhá polovina se říká velmi snadno, ale velmi těžce se realizuje. Všichni víme, že žijeme v určitém korupčním prostředí, mluví se o tom dvacet let. Když vydržím na ministerstvu několik let, tak bych mohl korupci ve zdravotnictví trochu potlačit, což by znamenalo i jisté úspory. V hradecké nemocnici se mi to povedlo, ale trvalo to deset let. Ale abych nebyl nespravedlivý, některé myšlenky jsou dobré. Třeba potlačení provozního rozpočtu pojišťoven, čímž se dají ušetřit až dvě miliardy.

 

* LN Navrhují i uvolnění všech přebytků a rezervních fondů na účtech pojišťoven. Při nedostatku peněz by si půjčovaly z veřejných nebo i ze soukromých zdrojů...

 

- Zadlužování pojišťoven nic nevyřeší. Chápu ale, že by se jim líbilo dát 14 miliard do platů.

 

* LN Dočká se někdy české zdravotnictví zvýšeného pojistného?

 

- Ano, až se dostaneme na úroveň západních zemí, což může být zhruba za deset let.

Barbora Minksová

Lidové noviny, 23. 12. 2010, Rubrika: Peníze, Strana: 16

Štítky
Osobnosti: Leoš Heger
Témata: Zdravotnictví
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme