Nedostatek lékařů postupně graduje, ale lékaři na záchrankách patřili k úzkoprofilovým již před dvaceti lety, kdy se začaly vést debaty o jejich posílení. Od té doby se prosadila různá opatření, jako např. osamostatnění záchranné služby a její odsunutí z nemocnic, přesunutí části činností z lékařů na samostatné záchranáře, přesun řízení a koordinace samostatných středisek záchranné služby pod krajská centra, výrazná technická a komunikační podpora činnosti záchranek nebo osamostatnění oboru urgentní medicína.
Žádná z těchto radikálních změn však situaci s lékaři nevyřešila a navíc implementace EU pravidel pro pracovní dobu a přesčasovou práci situaci výrazně zkomplikovala. Podobnou roli hrál i obecný nedostatek počtu všech lékařů, který vede k jejich přetížení a nižší ochotě přijímat vedlejší úvazky na záchrankách. Bez nich se lze jen těžko obejít. Zájem o obor je nyní nutno zvýšit lepšími platy a případnými benefity na straně jedné a takovou odbornou přípravou v oboru, která by lékařům umožnila ve vyšším profesním věku snadnou rekvalifikaci a přestup do jiné, méně "adrenalínové" činnosti např. praktického lékaře. Bez tohoto posílení dlouhodobého profesního výhledu zůstane pro mnoho lékařů obor urgentní medicína i nadále neatraktivní.
Leoš Heger, místopředseda TOP 09
