× Staňte se našimi členy!

Heger: Jak by mohlo vypadat české zdravotnictví za 10 let

Rozhovor s poslancem Leošem Hegerem

6. 11. 2013

Dobrý večer. Od mikrofonu Českého rozhlasu Plus vás zdraví Zuzana Burešová. Dnes se opět v rámci projektu Česko 2023 budeme společně zamýšlet nad budoucností různých oblastí našeho života. Dnes s vámi chceme diskutovat o tom, jestli bude medicína za 10 let schopna uspokojit naše nároky. Zdravotnictví v Česku dlouhodobě potýká s velkým finančním deficitem. Podle odborů prý je dokonce řada nemocnic před krachem. Zapotřebí je proto řada reforem, které ovšem nejsou vždy populární a není snadné je prosadit. Hrozí českému zdravotnictví kolaps? Jaké reformy potřebujeme? Měli bychom se i do budoucna obávat odlivu lékařů do zahraničí? Diskutujte v Radiofóru. Hostem Českého rozhlasu Plus je dnes bývalý ministr zdravotnictví a současný poslanec Leoš Heger. Dobrý večer, vítejte.

Dobrý večer.

Telefonní číslo k nám do studia, které můžete vytáčet v následujících 30 minutách, je 221552755. Můžete s námi i diskutovat na Facebooku, konkrétně pište na facebook.com/vicnezinformace. Pane doktore, vy samozřejmě bude odpověď na moji první otázku znát velmi dobře a velmi výstižně, asi povíte, v jaké kondici podle vašeho názoru je v tuto chvíli české zdravotnictví?

Já si myslím, že se zdravotnictvím je to tak trošku jako s celou společností. Někdo to vnímá strašně špatně, někdo má negativní zkušenosti, pacienti občas narazí na velmi špatnou nemocnici nebo lékaře, to se bohužel stává, i když by se nemělo stávat, a tak je to viděno škarohlídsky zrovna tak jako celospolečenské jevy. Jsou lidé, kteří jsou chudí, mají osobní problémy a přitom odborníci říkají, že v tak skvělé klidné mírové a bohaté domě jsme jako společnost ještě nežili. Takže to zdravotnictví můžete vidět dvěma různými způsoby.

Tak vy se na zdravotnictví budete samozřejmě dívat spíše tím optimistickým. Uslyšíme v naší debatě, jaký názor budou mít samozřejmě posluchači Radiofóra. Ale můžeme teď už být konkrétní. Samozřejmě během vašeho funkčního období necelého samozřejmě, nepodařilo se všechno úplně dotáhnout do konce, co si myslíte, že byla taková největší chyba, že se vám během té doby, těch 3 let nepodařilo ve zdravotnictví prosadit?

Tak víte, já si myslím, že se nám řada věcí podařila, ale to zdravotnictví je za těch 20 let tak zauzlované, zašmodrchané, že my jsme řadu věcí řešili úplně od samých začátků, od takových těch základů a když stavíte dům od základů, tak on strašně dlouho není vidět a když začne být vidět, tak je ošklivý a není zdaleka takový, aby se v něm dalo bydlet, tak to klíčové, co jsme začli napravovat, je cenotvorba ve zdravotnictví, protože od ní se odvíjejí největší problémy, nejenom ten absolutní objem, kolik teče peněz do zdravotnictví, ale hlavně, jak jsou ty peníze rozdělovány, jestli jsou rozdělovány spravedlivě podle různých oborů, podle různých nemocí, podle akutní a chronické péče, podle různých krajů a tam jsme přece jenom nějaké základy položili. Já bych jenom jako příklad řekl, že jsme doladili určování cen u léků, které začala už ta předchozí garnitura před námi a připravili jsme zákon, který v tom pokračuje, zákon o zdravotnickém prostředku, který taky jasně bude stanovovat, kdo má jako právo mluvit o tom, co kolik bude stát a pak ještě zbývá, a to je pro další ministerskou generaci, úprava seznamu výkonů a všech těch úhradových mechanismů a jednotlivých postupů medicínských, které jsou hrazené různě, velmi různě a nespravedlivě.

Mluvil jste o cenotvorbě. V médiích proběhla zpráva, že pojišťovny proplácení nemocnicím za různé výkony jiné ceny. Pokud si necháme operovat žlučník v jižních Čechách v některé nemocnici, tak za stejný výkon dostaneme nemocnice jinou částku než nemocnice dejme tomu v severních Čechách.

No, je to bohužel tak. My jsme ten problém zredukovali na 50 %, ale ještě těch 50 % zbývá, ono to nejde udělat najednou, protože ty zásahy velké do takhle složitého systému, to je něco, jak když zasáhnete do přírody a snadno může dojít ke kolapsu. My jsme prostě zvolili kultivaci systému platby za diagnózu, kdy ty peníze jdou za pacientem, ne za nemocnicí, nějakým rozpočtem. A tam k jistému srovnávání dochází, i když by to bylo potřeba ještě dotáhnout. Ale musím říct, že nejenom ty platby jsou nerovnoměrné mezi různými nemocnice, ale také různé pojišťovny platí velmi různě, takže tam je nejméně ještě dva roky práce to dorovnat.

A to bude řešit samozřejmě zákon o zdravotních pojišťovnách.

Zákon o zdravotních pojišťovnách. On je to celý komplex zákonů, ten základní se jmenuje zákon o veřejném zdravotním pojištění a ten říká, jak se ty věci mají správně platit a co se platí a co se neplatí a řeší ty nešťastné regulační poplatky, které pořád budí vášně různé spoluúčasti a podobně.

Říká pro tuto chvíli ve vysílání Radiofóra náš dnešní host, bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Naše telefonní číslo do studia Radiofóra je 221552755 a na telefonní lince je náš posluchač, pan Jaroslav Špunda. Zdravím vás a dobrý večer.

Jaroslav ŠPUNDA, posluchač

Dobrý večer.

Tak jakou máte otázku na našeho dnešního hosta? Jaká je vaše vize budoucnosti českého zdravotnictví?

Jaroslav ŠPUNDA, posluchač

Tak já začnu spíš tou vizí, protože v současné době to s panem exministrem souhlasím, to zdravotnictví je tak nějak pocuchané a prostě bylo by potřeba zavést a více diferencovat ty platby do různých nemocnic a tak dále, protože, když jste mluvili asi 2 minuty zpátky o tom, že ta nemocnice dostává tolik za určitý výkon a ta tolik za určitý výkon, tak si myslím, že to je taky dáno ale především tou kvalitou nemocnice a nemyslím si, že, a vybavením toho, těch operačních sálů a podobně. Zavést všude stejné platby by mi možná tak trošinku připomínalo socialismus, ale dobře. Jak bude vypadat za 10 let? No, doufejme, že konečně se najdou preparáty, které pomůžou člověku zlepšit kvalitu života výrazněji než ty současné právě na ty nejzávažnější nemoci, ať to máme různé rakoviny plic, slinivky nebo leukémii nebo ať si vezmeme jednu z nejhorších možná diagnóz AIDS, tak si myslím, že především by se měly poskytnout nebo směřovat finanční prostředky do vývoje těchto preparátů na tyto extrémně závažné nemoci a samozřejmě taky na výzkum nemocí, které už jsme postupně byli snad se zdálo vytlačeny, ale znovu se objevují, viz černý kašel a tak dále.

Mimochodem, když už jste se dotkl toho tématu, mě by docela zajímalo, jak by se vám líbilo, kdyby se zvyšovala spoluúčast pacient, že byste si zkrátka mohl za některé výkony připlatit, souhlasil byste s tím?

Jaroslav ŠPUNDA, posluchač

No, tak, když by to byly nějaké rozumné částky, ale zase záleží na tom, pro koho je jaká částka rozumná, že. Pro některého je rozumná částka stovka, pro někoho 100 tisíc, ale já rozhodně si myslím, že spoluúčast jakási nutná je, protože zadarmo je akorát tak vzduch.

Pane doktore, vy jste se snažil rozšířit nadstandardy ve zdravotnictví, tak co tomu říkáte, jak vidíte vy budoucnost právě zvyšování spoluúčasti pacienta?

Tak já si myslím, že ta spoluúčast je potřeba zvyšovat, ale k tomu vždycky dodávám musí mít rozumný sociální strop, protože naše zdravotnictví je postaveno na takovém základním principu nebo jednom z několika, a ten vůbec nejzákladnější je solidarita, že prostě se dostává péče všem stejně, ať jsou chudí nebo bohatí, ať jsou zdravější nebo více nemožní, tak ti více nemocní dostanou více a ti bohatší prostě na to více platí, takže těch peněz není nikdy dost a ta spoluúčast nejenom, že ty peníze tam přináší, to se teďka hojně diskutuje těch 5 miliard, které budou možná navíc v příštím roce, ale ona také přece jenom má nějaký regulační efekt, protože marná sláva, když je něco bezplatně poskytováno, tak je celá řada lidí, kteří toho trošku nadužívají a v tom jaksi ta spoluúčast musí být taky dolaďována, aby to ten správný efekt mělo. Jinak, jestli mohu k tomu, co říkal pan Špunda k tomu léčení závažných nemocí, já bych byl trošku pesimističtější. Je faktem, že se za posledních 100 let odstranila řada nemocí, které byly smrtelné a které dneska nejsou, třeba velmi rozšířená a běžná bohužel choroba cukrovka, na tu dříve se umíralo, infekční choroby podobně, ještě před 20 let se infarkty srdeční léčily mnohem komplikovaněji než dnes, ale bohužel, jak se ta medicína vyvíjí, tak začíná léčit stále více nemocných, na které by umřeli lidé daleko dříve než nyní a oni s tou svou nemocí bojují, čili ty problémy jako z jedné strany se řeší velmi razantně, ale z druhé strany pořád nějaké přibývají.

Tak to byla odpověď na otázku pana Jaroslava Špundy. Na telefonní lince je další posluchač, který vytočil číslo 221552755. Je to náš stálý posluchač pan Mirek. Dobrý večer vám přejeme.

Mirek, posluchač

Dobrý večer vám oběma. Pane ministře Hegere, pokuste se zhodnotit ze svého odborného lékařského pohledu to, co řeknu, za prvé ta léčba, mnozí lidé díky svému ničemnému životnímu stylu, celý život kouří, přejídají se a popíjejí více, než je zdrávo, neustále jezdí autem sem a tam a další a další, berou tuny prášků a potom chtějí maximální lékařské úkony a chtěli by je, pokud možno, zadarmo v pořádku. Nemocnice mají v podstatě dvě služby, a sice hotelovou, to znamená ubytování, teplou vodu, všechno zajištěno, jídlo hlavní třikrát denně a dvě vedlejší jídla a teď já se tomu opravdu velice divím, když od Nového roku má stávající poplatek na den ze stokoruny být snížen na 60 korun, tak, kde na to nemocnice mají brát, když pacienti neustále vyžadují lepší a lepší standardy a nadstandardy a chtějí snížit poplatek, kdo to zaplatí? Potom se pozastavuji nad tajemným a je to tajemné hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny. Kde se to dá najít? Existuje to na internetu? Jsou tam jednotlivé položky každý rok za hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby si každý ...

Ano, to už je druhá otázka. Ještě máte nějakou, pane Mirku?

Mirek, posluchač

Ano, a potom tady ještě bych navrhoval váš další pořad s námětem, s námětem, tady mám před sebou knížku, jmenuje se to Zkorumpovaná farmacie od Bena Goldacre, jsem to asi špatně vyslovil a vy můžete se zajímat, jestli tedy pyramidy mají skutečně léčebné účinky, proč to nevysíláte? Přece nejste podřízený, veřejnoprávní Český rozhlas není podřízeným farmaceutických kolosů a měli byste se tím zabývat, i když farmaceutický kolos jistě bude veřejnoprávnímu Českému rozhlasu ukazovat ty, ty, ty, to nesmíš. Děkuji a na slyšenou.

Tak začneme od začátku. Tak, co říkáte tomu sníženému poplatku? On nebude platit od ledna, ale bude platit od března. Ta částka pobytu v nemocnici se tedy snižuje ze stokoruny na 60 korun. Jaký bude ten propad a jak se ptá pan Mirek, kdo to nemocnicím nahradí tu ztrátu?

No, víte bohužel bude první dva měsíce výpadek a nebude se platit nic, potom se teprve začne zase platit těch 60 korun, tak to je ztráta, která se bude počítat tak asi na půl miliardy a samozřejmě ten systém hospodaří s 250 miliardami, tak to je jenom taková kapka, ale ono se zápasí o každých 100 tisíc a jak to půjde dál, na to jsou v podstatě 3 možné cesty, ten systém pořád ještě má nějaké rezervy, každý systém lidského konání má nějaké rezervy a rozvoj lidstva je založený na tom, že se zvyšuje produktivita práce a prostě jsou lepší technologie, takže tam se něco málo ušetřit dá, i když ty hrůzy, o kterých se často mluví, tak nejsou takové, aby se tam daly najít prostě desítky miliard. No, a další možnosti už jsou jenom zvyšování příjmů v tom systému, a tam může být buďto spoluúčastí, to znamená, o tom už jsme mluvili, buď se ty poplatky budou mírně navyšovat stále a budou mít nějaké sociální stropy, abychom zachovali tu solidaritu a nějaký sociální smír a nebyli tady chudí lidé, kteří si nemohou tu péči domluvit, dovolit, anebo potom je potřeba zvyšovat zdravotní pojištění, to je taky jedna teoretická možnost, ta je podle mě nejsolidárnější a taková nejspravedlivější. Faktem je, že se říká, že u nás je ta sazba pojistného poměrně vysoká, ale na druhou stranu bohužel jí platí jenom 4 miliony zaměstnanců a 6 milionů lidí je na těch 700 korunách měsíčně od státu a pak jsou velké propady a v tom našem systému těch peněz není moc, 7,6 %, jsme spíš na té chudší straně pořád.

Vy jste žádal i vyšší odvody na pojistném pro živnostníky. Jenom můžeme říci, že byla navýšena platba za státn pojištěnce, nejdříve to bylo 723 korun, teď jsme se dostali na částku kolem 800 korun. Další otázka, kterou měl náš posluchač, tak ta se týká hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny. Rád by si přečetl zprávu, jak tato instituce hospodaří.

Tak víte takové ty zprávy veřejně dostupné, které mají řekněme 100, 200 stran, tak ty jsou k dispozici na internetu a publikují se, ale ten systém je tak strašně složitý, že vidět do něj je hrozně, hrozně obtížné. Nám se podařilo udělat zásah do Všeobecné zdravotní pojišťovny a vyměnilo se její vedení a to její chování se v podstatně vylepšilo a myslím si, že teďka už nese jenom ty důsledky, které postupně odstraňuje a zejména to, že platí víc než ostatní zdravotní pojišťovny a tím se z ní ty peníze vysávají, tak to se tou platbou nemocniční třeba začíná srovnávat a já myslím, že během roku, dvou to bude vyrovnané. Ale řekl bych ještě jednu věc, to, že ta Všeobecná zdravotní pojišťovna řadu let hospodařila poměrně špatně, neprůhledně a já bych připomněl jenom tu nešťastnou kauzu zdravotní knížky IZIP, tak to ukazuje určitý jaksi hrozící prst proti těm, kteří říkají, že by bylo možno uvažovat o tom, že by tady byla zase jenom pojišťovna. Tak ono to vypadá, že by se třeba ušetřilo na nějakých nákladech, ale jakmile nebude srovnání mezi těmi různými pojišťovnami a my bychom byli rádi a začali jsme to a je na tom potřeba pokračovat, aby si ty pojišťovny trošku víc konkurovaly, a jinak je riziko, že když bude jenom jedna, takže to bude zrovna taková pojišťovna, která bude ve stavu, jako byla ta původní VZP dneska už se lepšící.

Dnes máme v České republice v podstatě 8 pojišťoven. Tak potom ještě posluchač mluvil o farmaceutických firmách, k tomu se dostaneme za chvíli, ale teď bych poprosila další telefonát pana Janíčka, který už poměrně dlouho čeká na telefonní lince. Dobrý večer, pane Janíčku, tak můžete se ptát našeho hosta, kterým je bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger.

pan Janíček, posluchač

Dobrý den. Během 20 let já si myslím, že budou jenom 2 pojišťovny, teda vojenská společně s ministerstvem vnitra spojená a pak teda všeobecná, budou jenom dvě pojišťovny a budou muset teda, stát bude tam muset mít přesnej dohled a všechno, protože myslím si, že to určitě pan Zeman udělá, pan prezident a myslím si, že pan Heger aspoň 20 let nebude ministrem zdravotnictví a velmi a popřípadně kdyby někdo chtěl poplatky zvyšovat a to všechno, tak je tady Ústavní soud a on to zruší.

Tak tolik názor našeho dalšího posluchače pana Janíčka. My jsme v podstatě už mluvili o tom, že když se bavíme o té vizi následujících 10 let, tak vy byste byl proti tomu, aby byla jenom jedna zdravotní pojišťovna, ale spíš byste posunoval konkurenceschopnost jednotlivých pojišťoven.

Tak já si myslím, že když by byly alespoň 2, tak i s tím by se dalo v našem systému žít, 4 je lepší. Ten systém je potřeba odladit, ale já musím říct, že ta záchrana v tom poštu pojišťoven sama o sobě není, existují systémy, které jsou státem řízené a fungují. Existují systémy s jednou pojišťovnou, fungují a jsou systémy s 8 a někdy i s 50 pojišťovnami a také fungují, takže ono spíš jde o to tomu danému, k té dané konfiguraci toho daného systému nějak doladit ta pravidla a ty jemné hrátky konkurenční mezi těmi pojišťovnami by tomu měly velmi pomoct.

Teď se ještě vrátíme k posluchači, panu Mirkovi, který se ptal na ty farmaceutické firmy. Já bych ten jeho dotaz trošku rozšířila. Mě zaujalo to, že myslím si tak 14 dnů, že to je, že se podařilo zakázat vývoz prvního léku do zahraničí, protože by byla omezena dostupnost tohoto léku v České republice, jednalo se o inzulinová pera. Za vaši dobu jakoby to nešlo, protože na trhu vyloženě pro české pacienty nebyly k dostání některé léky, které oni skutečně hodně potřebovali. Hovořilo se o tom, že z Evropské unie je takové opatření, že tady je volný pohyb zboží a tak dále, jenže tady je právě problém, že z našeho trhu mizí tyto léky, překupníci je za výhodnou cenu prodávají do zahraničí, kde mají za to více peněz. Co říkáte tomu reexportu? Myslíte si, že už se i tato záležitost podaří dostat, když se bavíme o těch 10 let, tato věc, že se podaří zakotvit do zákona?

Já si myslím, že se to podaří vyřešit. Samozřejmě my jsme nebyli schopní napsat do zákona, že se to nesmí vyvážet, protože to by bylo opravdu proti evropským pravidlům, ale na druhou stranu občas se objeví takové problémy jako byly s těmi inzulinovými pery, někdy to byly problémy ještě vážnější. Zrovna těch inzulinů je na trhu poměrně dost a dá se pacient převést na jiný typ inzulinu, ale byla třeba cytostatika, která nešla momentálně nahradit a musela se shánět v cizině, takže problém to je, ale ten reexport dělá asi 20 % a ten problém dělá opravdu jedno malé procento léků.

Říká náš dnešní host, bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Stále na telefonní lince je pan Jaroslav Špunda. Máte ještě nějakou otázku na našeho hosta nebo ještě k tématu byste se rád vyjádřil? Pan Špunda, zdá se, už není na telefonní lince. Slyšíme se? Tak, pokud tomu tak není, tak alespoň takto se loučím s naším posluchačům. Jsem ráda, že se zúčastnil naší debaty. Vy ostatní stále můžete vytáčet naše telefonní číslo 2215552755. To je číslo do naší debaty. A teď dostávám pokyn z režie, že by tam měl být posluchač. Pokud tomu tak je, tak se můžeme pozdravit. Dobrý večer.

Josef, posluchač

Dobrý večer, Josef z Budějovic.

Dobrý večer.

Josef, posluchač

Prosím vás, já jsem chtěl přispět do té diskuse tímto, samozřejmě, že věřím, že se to bude zlepšovat to zdravotnictví, protože snad ty do očí bijící věci nebo nedostatky nebo ty problémy se snad budou řešit, ať to bude tedy vláda levicová nebo pravicová, ale ona by neměla být v podstatě vláda levicová nebo pravicová, protože dneska se už na tohle nehraje, to je stará věc, protože dneska by měly ty strany se domluvit ve prospěch lidí a ne totální jako netolerance, ale jde mi o to, proč ve zdravotnictví se nepřispěje prostě k řešení diskriminace obyvatel z těch okrajových území nebo z těch nelukrativních území proto, aby tam žili lékaři. Oni tam prostě nechtějí žít, nejradši na nějaké ulici, kde chodí spousta lidí, kde mají klienty v podstatě na talíři, ale tak prostě řešit tím způsobem, že v těch okrajových oblastech, kde vlastně i tam nechtějí jezdit soukromí dopravci, musí to nakonec řešit státní dráha, že jo, protože tam ...

Takže vám tam chybí, že tam prostě není ordinace třeba praktického lékaře v těch oblastech?

Josef, posluchač

Tak, tak, zubař především, ale takhle bych to řešil, to jenom bych chtěl říct, proč se to neřeší tím způsobem, že za to ošetřený daný by ten lékař v těhle oblastech měl třeba dvojnásobek nebo trojnásobek bodů nebo prostě trojnásobnou úhradu, než v nějaké lukrativní oblasti?

Nechte na to reagovat pana doktora Leoše Hegera, to je zajímavá otázka. Pane doktore.

Tak já si k tomu dovolím říct, že přece jenom dost značný krok v tomhle směru nastal. Ono u těch praktických lékařů a u takových služeb, které potřebuje člověk často, samozřejmě je potřeba, aby ten lékař byl na místě a praktičtí lékaři dneska mají opravdu vyšší sazby tam, kde jich je nedostatek nebo kde je řídké osídlení, nemohou mít tolik pacientů jako mají ve velkých městech, takže to se řeší, ale zcela určitě se vyřešila ta péče, která je závažnější a dneska se svážejí věci jako jsou těžké neurologické stavy, infarkty srdeční, velká poranění, tak se svážejí do center, kterých je třeba jenom několik v kraji nebo u těch velkých drahých věcí je to třeba jenom jedno centrum v kraji a ta doprava je tomu přizpůsobená, záchranka je tomu přizpůsobená a ty nejdražší procedury je opravdu se velmi co do přístupu vylepšily. Já vždycky říkám, já jsem měl v rodině otce, který měl několik infarktů myokardu na Vysočině před 25 lety, ta dostupnost té péče tam byla mnohem, mnohem horší, než byla ve fakultní nemocnici a dneska je to srovnáno a do té fakultní nemocnice se každý dostane, kdo to potřebuje. Ale jestli mohu ještě, tam byl jeden takový komentář od pana Josefa z Budějovic. On říkal, uváděl to své povídání, že ty problémy jsou ve zdravotnictví obrovské. Já bych chtěl strašně rád zdůraznit, že ty problémy jsou veliké pro zdravotníky a přece jenom se u pacientů tolik neprojevují a my jsme přece jenom posunuli legislativu v tom, aby tam, kde ty problémy jsou, byla možnost legislativní je napravovat a zaručit to, ručí za to pojišťovny dneska a pacienti by se tolik nemuseli obávat. Bohužel se o těch problémech tak strašně mluví a lékaři jsou tak strašně rozzlobení, jako že to vypadá, jako že to zdravotnictví se hroutí, ale ono se opravdu nehroutí.

Říká náš dnešní host Leoš Heger, bývalý ministr zdravotnictví České republiky. Bude medicína za 10 let uspokojit naše nároky? To je dnešní otázka Radiofóra. Je tu další dotaz. Václav Trejbal píše: "Dobrý večer. Myslíte si, že když bude ve zdravotnictví málo peněz, bude někdy u nás omezeno? Kolik peněz může za pacienta zaplatit pojišťovna v jednom roce tak, jak je to v některých zemích?"

No, tak to je strašně zajímavé téma, protože v Anglii mají například institut vůle platit a je to tam opravdu zastropováno, ale týká se to jenom nových léčebných postupů anebo diagnostických postupů. Oni přicházejí postupy, které jsou strašně drahé. Já myslím, že si všichni pamatují, jak se před 40 lety rentgenovalo jenom klasicky na běžné snímky a dneska jsou tady CT, magnetické rezonance. A ony ty technologie, když se do zdravotnictví dostávají, tak vždycky na začátku nejsou vyzkoušené a některé jsou ty cimrmanovské slepé cesty a je potřeba, aby se důkladně zkoušely a aby se do těch plateb dostaly až po nějaké míře odzkoušení a to v takovém objemu, aby ten systém nezdevastovaly. Takže já myslím, my jsme začali ten systém budovat tady těch zkoušení nových technologií a rozhodování, jak se budou do toho systému úhrad dostávat, ale že by bylo nějaké tvrdé zastropování toho, jak třeba případ 50milionového pacienta s hemofilií, tak tam to zastropováno nebude.

Pane doktore, už do konce našeho pořadu zbývá necelá minuta, proto vám položím závěrečnou poslední otázku, jak vidíte budoucnost českého zdravotnictví za 10 let?

No, víte zdravotnictví není jenom ta organizace zdravotnictví, kterou má na starosti ministr, ale jsou to také ty nové technologie. Tam je fascinující vývoj v oblasti genetiky, i když jsme ještě hodně pořád na začátku, je úžasný vývoj v přístrojové technice, takže například konkrétně já si myslím, že do 10 let diabetici budou mít automatické pumpy inzulinové a i ta alokace peněz, o které jsme tady, o kterých jsme mluvili, tak tam se musí najít společenský konsensus.

Říká náš dnešní host, bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Děkuji za návštěvu ve studiu Radiofóra a na slyšenou. Zítra naším hostem bude sociolog Marcel Tomášek a budeme mluvit o proměnách rodiny za 10 let. Na slyšenou.

Zuzana Burešová

Český rozhlas Plus, 6. 11. 2013

ŠTÍTKY

Volby:
2013 poslanecká sněmovna - Královéhradecký - 1. Leoš Heger
Témata:
Zdravotnictví
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme