Gazdík: Mám strach, že to tu skončí hlubokým rozvratem

Rozhovor s lídrem ve Zlínském kraji Petrem Gazdíkem

4. 10. 2013

Při volbách v roce 2010 byli TOP 09 a Starostové vnímáni jako něco nového, jako naděje, že se politika bude dělat jinak než dřív. Jak si myslíte, že vás voliči vnímají letos při vašem druhém pokusu po třech letech a čtvrt působení ve sněmovně?

Mohou nás vnímat tak, že se politiku snažíme dělat slušně, že jsme se nerozpadli, že jsme neměli žádné populistické výkřiky. Všude jsou lidé, kteří dělají tu lepší, tu horší práci, tedy i v TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí, nicméně za zákony, které jsme prosadili, ať už to byla důchodová reforma, zákon o rozpočtovém určení daní, zákon o protikomunistickém odboji, zdanění hazardu, odvolatelnost ředitelů škol, omezení poslanecké imunity, nebo ať to byla stabilizace veřejných financí, omezení schodku státního rozpočtu, se opravdu nemusíme stydět.

Nenapadlo vás někdy, že by Starostové mohli jít do voleb jako samostatný subjekt? Určitě byste neměli nouzi o případné partnery a když použiji příměr s letem balónem, mohli byste se vznést vzhůru, pokud byste odhodili závaží v podobě některých kontroverzních politiků TOP 09.

Každá spolupráce s jakoukoli stranou má své výhody i nevýhody. Jako Starostové ctíme slovo a před minulými volbami jsme uzavřeli dohodu s TOP 09 na spolupráci až do konce minulého roku. Ctíme dohody a podaná ruka pro každého starostu má být víc než zákon. A i když během volebního období byly různé situace, kdy se nám některé věci nemusely líbit, tak ta spolupráce byla úspěšná. Podařilo se nám prosadit celou řadu zákonů, a ten hlavní, který jsme chtěli a o který jsme usilovali sedm let, zákon o rozpočtovém určení daní, už platí. Za první polovinu tohoto roku dostaly obce a města o téměř sedm miliard korun víc na sdílených daních, a to si myslím, že v nejbližších letech bude na životě na českém a moravském venkově vidět.

Jako Starostové jste šli do minulých voleb s hlavním cílem dosáhnout změnu v rozpočtovém určení daní, to se vám povedlo. Máte vytčený pro nové volební období také nějaký podobně dominantní cíl?

Teď těch cílů máme několik. První je tzv. registr smluv, to je zákon, který bude znamenat výrazné protikorupční opatření a možnost díky němu na internetu dojít po nějakém čase k jednotkovým cenám. Dozvíte se, za kolik se staví metr čtvereční dálnice, chodníku, metr krychlový veřejné budovy nebo za kolik se nakupuje na ministerstvu propiska či papír. Tenhle zákon považujeme za zásadní opatření. Pak je pro nás důležité školství, jako Starostové jsme přesvědčeni, že je v hluboké krizi. Rádi bychom se zabývali také tématem menšin, protože kdo jiný než Starostové by se zkušenostmi s menšinami měl být v této oblasti aktivnější?

Chtěli bychom také znovu a lépe zavést veřejnou službu, aby ti, co pobírají sociální dávky, byli motivováni jít na veřejnou službu, aby neztratili pracovní návyky a zároveň měli motivaci, když do ní nastoupí, že jejich sociální dávky budou výrazně vyšší. Rádi bychom také důsledně upřesnili pravomoci prezidenta republiky a to, co nás bude také zajímat, jsou majetková přiznání pro politiky při vstupu i výstupu z funkce, aby bylo kdykoli zjistitelné, jaký měl majetek. To by se mělo týkat politiků a vysokých státních úředníků.

Co všechno během kampaně stihnete, na co se především soustřeďujete, a je pro vás výhodou, že do předvolební kampaně jdete tentokrát už jako jeden z nejznámějších politiků v zemi?

Kampaň je poměrně hektická. Výhodou mé už docela známé tváře je, že se nemusím nikde stavět na náměstí a představovat se, kdo jsem a jaké jsou mé názory. Spíše s našimi voliči diskutujeme o tom, co se podařilo, co se nepodařilo a co bychom měli dělat dál. Potěšením pro mě je, že ač jsem lídrem ve Zlínském kraji, tak si mě zvou i kolegové z ostatních krajů k diskusi se svými voliči a poznávají mě lidé i v Plzeňském nebo Královéhradeckém kraji či v Praze.

V kampani k předčasným volbám je kvůli situaci v OKD nejdiskutovanějším krajem ten Moravskoslezský. Co nejvíc zajímá nebo trápí voliče ve Zlínském kraji?

Moravskoslezský kraj a Důl Paskov je – tím ten problém nijak nezlehčuji, protože ho považuji za velice závažný – menší problém, než který vyrobila koalice ČSSD, SPOZ a KSČM ve Zlínském kraji, kde začíná krachovat Baťova nemocnice, která má už dnes kumulovanou ztrátu takřka miliardu. Přitom má více než dva tisíce zaměstnanců, kteří s obavami hledí do budoucnosti. Polská firma Magellan začala skupovat pohledávky Baťovy nemocnice a soudruzi z levicové koalice to neumí řešit. Před pěti lety vyhrála ČSSD krajské volby díky zdravotnictví, kdy slibovala nejlepší, nejkrásnější a nejlevnější péči zadarmo a pro všechny. A dotáhla to tam, kam to dotáhla. Proto je potřeba upozornit voliče ve Zlínském kraji na to, co v něm udělala ČSSD se zdravotnictvím a že takto to dopadá, když vládne levice, která jen slibuje. Fakticky je ohrožena péče o pacienty ve Zlínském kraji, jsou ohrožena pracovní místa v nemocnici a také odborné zázemí.

Vy jste v jednom z rozhovorů označil za nejvážnějšího protikandidáta ve Zlínském kraji pana Vratislava Mynáře. Není to v TOP 09 a Starostech až posedlost poměřovat se se vším, co má spojitost s prezidentem Zemanem?

Nemyslel jsem to tak, že by byl nejvážnějším protikandidátem, ale z hlediska ideologie a přístupu je mým oponentem. Ale protože ve Zlínském kraji je na jeden mandát zapotřebí zhruba sedm procent hlasů a nevěřím tomu, že zemanovci získají dvojciferný výsledek, tak pan Mynář bude zcela jistě přeskočen panem Čubou, kterého si i já jako pravicový politik vážím. Pana Mynáře víc než jako soupeře vnímám jako problém, protože on používá v kampani nefér způsob. Ač je jedním z nejvýše postavených státních úředníků, klidně přiznává, že bude shánět peníze na kampaň SPOZ jako kancléř a přitom kandiduje. To je prolomení dalšího limitu, který tady byl, střetu zájmů v oblasti státní správy a kandidatury ve volbách. Moje referentka obecního úřadu nemůže kandidovat v obecních volbách, zatímco pan Mynář v parlamentních ano. Navíc se ukazuje, že pan Mynář nebude nikdy schopen získat bezpečnostní prověrku, což vidím v té jeho funkci jako ohrožení bezpečnosti státu.

Za vážného soupeře jste označil i senátora Tomia Okamuru předtím, než se rozhodl kandidovat ve Středočeském kraji proti panu Kalouskovi. Je to proto, že mluví tak, jak by lidé od politiků očekávali, tedy že se budou zajímat o jejich problémy, což evidentně pan Okamura dělá?

Nevím, jestli se pan Okamura zabývá problémy lidí. Ale už je rok senátorem a zatím jsem žádný ráj na zemi v podobě konkrétních návrhů nezaznamenal. Ve Zlínském kraji před senátními volbami voličům ten ráj na zemi sliboval. Chápu, že něco nemusí prosadit. Sám jsem byl překvapen tím, jak je schválení zákona strašně zdlouhavé a pomalé. Trvalo nám dva a čtvrt roku, než jsme prosadili zákon o rozpočtovém určení daní a přitom jsme byli součástí parlamentní většiny. Tomu bych rozuměl, ale zatím jsem nezaznamenal od pana Okamury žádné konkrétní legislativní návrhy. Zatím to jsou jenom výkřiky do tmy, a to dokonce takové, že chce změnit dvoutřetinovou ústavní většinu a ani neví, že ústavní většina je třípětinová. Když chci něco měnit, tak to musím alespoň znát. Ve Zlínském kraji měl silnou pozici i díky své obrovské pracovitosti, protože před senátními volbami poctivě rok a půl objížděl každý víkend obce a města a s těmi lidmi mluvil. To zase je potřeba ocenit, že v tomhle směru je velmi pracovitý.

Rozlišujete mezi novými subjekty ANO, Úsvit, Hlavu vzhůru! a třeba i SPOZ, nebo je šmahem házíte do jednoho pytle jako ODS, která ústy Miroslavy Němcové vyhlásila, že s nikým z nich by po volbách nešla do koalice, protože jsou to nedemokratické subjekty?

Parlamentní zkušenost mě naučila, že neházím nikoho do jednoho pytle. V každé straně jsou slušní a méně slušní lidé, v každé straně jsou pracovití a méně pracovití lidé, v každé straně jsou lidé, kteří jsou mistry svého oboru, i lidé, kteří se takzvaně vezou. Myslím, že přesně takhle to bude i u těchto subjektů. To, co já považuji za nebezpečné, zejména u pana Babiše, je tvrzení, že se má stát řídit jako firma. Zažil jsem to s Vítem Bártou, ten také chtěl řídit svůj poslanecký klub jako firmu a přesně tak se choval. Jako podnikatel je zvyklý, že když ho lidé neposlouchají, tak jim sníží plat, nebo je vyhodí z pracovního poměru. A když je nutně potřebuje, tak jim třeba plat dvojnásobně zvýší a oni pak udělají cokoli. Přesně tak to dopadlo s Vítem Bártou, když ho poslanci přestali poslouchat, tak jim začal nosit obálky, pardon půjčky, jak tomu on říkal.

Mám strach, že s panem Babišem to bude velmi podobné, protože už teď jsou někteří významní kandidáti hnutí ANO placeni více než stotisícovými částkami od pana Babiše. A on to dokonce obhajuje slovy „Veď z voľačoho musí žiť“. Nedovedu si představit, jak by se třeba mediální sféra stavěla k tomu, kdybych já byl půl roku před volbami placen Karlem Schwarzenbergem nebo Miroslavem Kalouskem. To pak velmi omezuje Ústavou daný poslanecký slib, že budu pracovat pro blaho České republiky. V momentě, kdy mě někdo platí jako svého zaměstnance nebo mě do voleb platil, tak budu cítit určitý závazek a už je to s poslaneckým slibem trochu na hraně.

V nejlepší situaci je z nových subjektů podle průzkumů ANO a někteří jeho představitelé už se nechali slyšet, že pozorují, jak v TOP 09 roste strach, že nebude nejsilnější stranou na pravici, ale že to budou oni. Je už pro vás celostátně největším soupeřem v boji o pravicové voliče ANO a nikoli ODS?

To je naprostý nesmysl. TOP 09 nikdy netoužila být největší silou na pravici. TOP 09 je konzervativní strana. Dobře víme, že česká společnost zatím není příliš nakloněna konzervativním názorům. Nejsme Německo nebo Británie, abychom měli tradice konzervativních vlád, konzervativního přístupu a jednolitou minulost. Vůbec nemám strach z ANO. Je věcí voličů, ať si do sněmovny zvolí, koho chtějí. Já mám jenom strach z toho, že se bude opakovat kauza Věci veřejné mnohem hlouběji, protože to, jak je ANO nastaveno, jak přijímá zhruba dvě stě nových lidí týdně, jak je to celé placeno panem Babišem, tak z toho mám strach. A už jsou i náznaky, kdy pan Březina odstoupí z prvního místa kandidátky. Mám strach, že po volbách nebo minimálně v tom volebním období to dopadne stejně, dojde k rozkladu toho poslaneckého klubu. Jako předseda poslaneckého klubu vím, jak se ten klub řídí a jak je složité ty poslance udržet nebo prosadit u nich nějaký názor.

Takže mám strach, že to dopadne hlubokým rozvratem, ještě větší skepsí, než je v současnosti, a to už bude narušovat samotné demokratické principy a ANO se na tom podepíše. Tak jestli mám z něčeho strach, tak z tohoto. Ne z toho, jestli bude mít ANO víc procent. To je na každém člověku, jestli chce volit populistické sliby. Navíc mi u ANO jako matematikovi chybí podtrženo a sečteno. Jejich cíle lze obecně označit za bohulibé, s většinou z nich samozřejmě souhlasím, ale chybí mi u toho, jak konkrétně těch cílů chtějí dosáhnout. Na jednu stranu chtějí úplně rušit některé daně, na druhé straně chtějí přidávat a že to vyřeší lepším výběrem daní. Ale ani jednou jsem neslyšel, jak lepší výběr daní konkrétně zařídí. Je to ve velmi obecné fázi a ďábel se vždy skrývá v detailu.

Po svém prvním působení ve sněmovně o sobě říkáte, že jste stále idealista, ale teď už poučený. Promítne se to nějak do vašeho dalšího působení v politice?

Určitě. Jak jsme se teď bavili o ANO, tak to není žádná osobní averze k jeho členům nebo hnutí, ale to je poučení, co oni zatím ještě nezažili a bohužel to poučení s nimi zažije většina obyvatelstva. A nemusí to v danou chvíli znamenat pro naši zemi nic dobrého. Koneckonců to je na voličích, je to jejich právem i odpovědností.

Jiří Hroník

parlamentnilisty.cz, 4. 10. 2013

Štítky